9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 1 PEDAGOGIKA II. POJETÍ PŘEDMĚTU 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 2 LITERATURA skenovat002 skenovat002 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 3 skenovat002 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 4 skenovat002 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 5 skenovat002 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 6 skenovat002 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 7 skenovat002 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 8 skenovat002 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 9 nPředevším učitelovy výchovné kompetence. nPřispět u studentů k rozvíjení schopností vychovávat žáky. nPřispět u studentů k rozvíjení dovedností. nPřispět u studentů k rozvíjení tvořivosti. n j0410907 Cíle nPřispět u studentů k rozvíjení demokratického myšlení a občanského jednání. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 10 Koncepce STŘELEC nStěžejním metodologicko-koncepčním problémem PEDAGOGIKY je vytvoření jejího funkčního modelu, který by integroval dvě dominantní tendence uvnitř této disciplíny n n vychovatelské kompetence učitele Interdisciplinární obsah předmětu 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 11 Zákon 5632004 Sb. O pedagogických pracovnících nPedagogickou profesi vykonává podle § 2: nučitel nvychovatel nspeciální pedagog npsycholog npedagog volného času nasistent pedagoga ntrenér nvedoucí pedagogický pracovník n 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 12 V učitelském povolání nastupují t ř i osobnostní role n vychovatel – diagnostik n n vzdělavatel n n veřejný činitel n nRole prošly historickým vývojem n j0280731 j0295165 j0283559 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 13 nPedagog má možnost včas u mládeže odhalit např.: nŠIKANU n j0295165 VYCHOVATEL - diagnostik n NARKOMANSTVÍ n ALKOHOLISMUS n TRESTNOU ČINNOST apod. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 14 Stěžejní dimenze učitelova vychovatelství nZpůsobilost k výchovnému působení n nZahrnuje kompetence: -osobnostní -psychopedagogické -komunikativní nDobrý třídní učitel n n nZahrnuje kompetence : -řídící -poradenské -konzultativní 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 15 nvědeckých poznatků j0282993 VZDĚLAVATEL - zprostředkovatel n technických poznatků n geopolitických změn n životních orientací n profesionálních orientací •kultivace pozitivních vlastností jedince j0280731 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 16 Veřejný činitel j0283559 Další angažovanost veřejného činitele nkultura tělovýchova politika humanitní cítění 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 17 Dějiny výchovy nSledujeme-li dějiny výchovy, vidíme, že mnohé významné filozofické systémy zákonitě vyústily v n n řešení koncepčních pedagogických otázek n n(Platón, Aristoteles, Augustinus, Tomáš Akvinský, Descartes, Locke, Rousseau, Helvetius, Kant, Spencer, Dewey ad.). n nJůva j0311426 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 18 Význam filozofie nVýznam filozofie pro pedagogiku tkví v tom, n že filozofie poskytuje pedagogice nejen důležitá nvýchodiska ontologická a axiologická, n ale současně i obecné podněty ngnozeologické a metodologické. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 19 ČÍM SE FILOZOFIE VÝCHOVY ZABÝVÁ? nPedagogika jako věda se historicky vyvinula z filozofie. První teoretikové byly v antickém Řecku Aristoteles (384 – 322 př.n.l.) se zabývá úvahami o výchově 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 20 Říká, že lidská bytost je tvořena : ntělem nduší, která na rozdíl od rostlin s zvířat : má schopnost myšlení poznání vůli 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 21 Z toho Aristoteles odvozuje t ř i složky výchovy: ·výchova tělesná n výchova rozumová výchova mravní (mimořádný důraz) 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 22 Podle Craiga, 1998 (Průcha) se filozofie výchovy zabývá : Craig, E. Routledge Encyklopedia of Philosophy. London ed New York, 1998 POVAHOU CÍLI PROSTŘEDKY výchovy 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 23 Vztah pedagogiky a filozofie nTento vztah pedagogiky a filozofie neustupuje do pozadí ani v současné době. n Pedagogika dvacátého století vychází z takových filozofických koncepcí, jako je n pozitivismus, (Spencr) npragmatismus, (Deway, n marxismus, (sovět.pedagogika) n freudismus, (psychoanalýza, Sig. Freud) n existencialismus, (Schaller) nnovotomismus, T.Avinský – Maritain) n postmodernismus (Lyotard) aj. J nJůva 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 24 FILOZOFIE VÝCHOVY nVýchovou v nejobecnějším smyslu rozumíme systém pomoci žákovi v procesech personalizace, socializace a enkulturace, jako vytváření a realizaci příležitostí jeho optimálního rozvoje, který směřuje k aktivní, samostatné, tvořivé, humánní a demokratické životní orientaci. nENKULTURACE : proces, jehož prostřednictvím si jedinec v průběhu svého života osvojuje kulturu dané společnosti. Synonimum socializace. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 25 VÝCHOVA : •myslím si, že se jedná o cílené působení na jedince tak, aby došlo k rozvoji všech jeho stránek – psychické, sociální, duševní, motorické. •Výsledkem by měla být vyzrálá osobnost, po všech stránkách schopná předávat zkušenosti a sama být schopná výchovy. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 26 VÝCHOVA : myslím si, že výchova jedince je velmi důležitá. Výchova je proces, kterým utváříme osobnost jedince jak po stránce mravní, sociální, psychické…. . Výchova by se měla uplatňovat již od narození dítěte a měla by být důsledná. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 27 VÝCHOVA : - proces působení na dítě (žáka) v tom smyslu, co by měl a neměl dělat, jak by se měl nebo naopak neměl chovat, jak by měl jednat v určitých situacích Úformování jeho postojů a chování nejlepší metodou výchovy je podle mého názoru vlastní příklad – to, co děti vidí, např. v rodině, si samozřejmě osvojuje a odnáší do života 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 28 VÝCHOVA : myslím si, že výchova je celoživotní proces, kdy dochází k cílevědomému, záměrnému působení na jedince, za cílem formování jeho osobnosti. Toto formování osobnosti je všestranné jeho cílem je zralá osobnost. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 29 VÝCHOVA : domnívám se, že výchova je formování a usměrňování osobnosti člověka. Měla by se respektovat individualita člověka. Je těžké pojem výchova definovat, protože podle mého názoru nejde o proces jednosměrný, učitel Ú žák, ale o proces oboustranný, kdy i žák ovlivňuje učitele. Také je třeba si uvědomit, že učitelé vychovávají i ve chvílích, , kdy si to sami neuvědomují – žáci často přejímají od učitele prvky jednání, chování, postoje .. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 30 VÝCHOVA : - je to působení okolního prostředí(rodiny, školy) na jedince s cílem dobrého začlenění tohoto jedince do společnosti. VÝCHOVA : - je proces, který vede k osvojení schopností, dovedností, postojů u vychovávaného jedince. Dítě by se mělo vést k poslušnosti, ale ne k slepému důvěřováním autoritám 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 31 skenovat002 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 32 Edukační dění Pokusme se však nyní systematicky zformulovat, jakými tématy a problémy se zabývá, resp. měla by se zabývat současná filozofie výchovy (s omezením na edukační prostředí školy). výchovně vzdělávací proces vazba mezi edukátorem a edukantem Střelec 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 33 Edukace – edukační realita – edukační prostředí Průcha nMá edukace, zejména školní, sloužit pouze neomezenému rozvoji jednotlivce? nNebo se má v edukaci brát zřetel i na rozvoj společnosti? n Jaká je vůbec souvztažnost mezi těmito účely edukace? 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 34 S tím souvisí snaha objasnit, jakou úlohu má mít školní edukace. · Je možno klást na školu nároky, aby byla rozhodujícím činitelem ve výchově a vzdělávání mladé generace, nebo má zastávat jen úlohu doplňující k jiným činitelům? 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 35 Dále jde o otázku řízení a kontroly edukace. Kdo je oprávněn řídit, hodnotit a kontrolovat edukaci? Jakou úlohu v tom má stát, veřejnost a na druhé straně rodiče? V jaké proporci má být optimálně jejich vliv na edukaci? 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 36 Obsah edukace Má být školní edukace z hlediska svého obsahu podřízena spíše principu "všestranného a harmonického rozvoje„ lidí nebo má být spíše zacílena na jejich profesní přípravu, na život v podmínkách volného trhu? V jakých proporcích mají být složky obsahu edukace 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 37 Hodnoty v edukaci Jaké univerzální lidské hodnoty mají být začleněny do školní edukace? Má vůbec školní edukace vytvářet v mladých lidech určité hodnotry a postoje (např. politické postoje) nebo má být hodnotově neutrální? · Jsou ještě potřebné např. hodnoty vztahující se k vlastenectví, k vlastnímu národu nebo je žádoucí preferovat hodnoty nadnárodní, celoevropské, globální? 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 38 Přístup k edukaci. Mají mít všichni lidé neomezené právo na jakékoliv školní vzdělávání, nebo má být přístup k vzdělávání regulován? · A mají se vůbec všichni lidé vzdělávat na nejvyšších úrovních edukace nebo je správné nechat působit přirozená omezení daná jejich rozdílnou vzdělavatelností? 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 39 •Kompetence edukátora - n n DEKLAROVANÁ (předpokládaná) nSKUTEČNÁ - deklarovaná oprávnění - způsobilost pro výkon profese 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 40 Rozlišení kompetencí n n S převažujícím zaměřením na vzdělávání žáků nRozvíjení dalších nindividuálních a sociálních n dimenzí žáka (studenta) 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 41 PEDAGOGIKA II. seznamuje s poznatky naxiologické základy výchovy, *etické dimenze výchovy, *kázeň a svoboda jako společenské a pedagogické jevy, *krása a umění jako prostředky výchovy, *profesně pracovní způsobilost člověka ajejí edukační utváření, *tělesná kultura a péče o zdraví, *pedagogické aspekty koncepce trvale udržitelného života a další témata. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 42 Kterým směrem se ubírá naše hledání východisek z této situace? nVe filozoficko-axiologické rovině je cílem PEDAGOGIKY vést studenty učitelství k pochopení podstaty symbolických hodnot jakými jsou pravda, dobro, krása, láska, práce, demokracie, humanita a další) a k promýšlení způsobů, jak je svým žákům zprostředkovat. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 43 V osobnostně-procesuální rovině nje těžištěm PEDAGOGIKY II. ovlivňování přepokládaných vlastností osobnosti (učitele i žáka), n jejího charakteru, n přesvědčení, npostojů, n motivů, ncitů, npotřeb a zájmů a ntomu odpovídajících způsobů chování a jednání. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 44 V bezprostředně realizační rovině nje obsah PEDAGOGIKY II. tvořen (obrazně řečeno) systémem npilířů a svorníků mezi nimi. n nKe kmenovým tématům (pilířům), které nalezly své stabilní místo v našem pojetí zejména patří: 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 45 Součástí prakticko-metodické (dovednostní) přípravy budoucích učitelů jsou např. tyto náměty: nRozbor výchovných situací (reálných nebo zprostředkovaných prostřednictvím nvidea). nPozice žáka ve třídě na základě sociometrického dotazníku. nVztah dítěte ke škole a k učiteli (průzkum a analýza výsledků). nHodnotová orientace dětí (žáků) nebo jejich rodičů (průzkum a analýza výsledků). nRežim dne žáka, jeho vytváření, respektive přetváření. nIndividuální práce s problémovými žáky. nVytváření podnětné a přátelské atmosféry ve třídě. nNácvik vybraných verbálních a neverbálních edukačních komunikací. ~ nŘešení modelových výchovných situací. nPříprava a přednesení témat pro pedagogicko-osvětovou práci s rodiči a některé ~ ndalší náměty. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 46 Literatura nBENDL, S. Dotazníkové šetření o subjektivní obtížnosti učitelských činnosti. Pedagogika,47, 1997,č. 1, str. 54-64. nHELUS, Z. Jak dál ve vzdělávání učitelů. Pedagogika, 45, 1995, Č. 2, str. 105-109. CHRÁSKA, M. Které vědomosti a dovednosti z pedagogiky považují učitelé za důležité. Pedagogika, 46, 1996, Č. 3, str. 256-264. nKALHOUS, Z.; HORÁK, F. K aktuálním problémům začínajících učitelů. Pedagogika,46, 1996, Č. 3, str. 245-255. nKUČERA, M.; VIKTOROV Á, 1. Commitment studentů. In Pedagogická fakulta očima studentů. Praha: PdF UK, 1994, str. 88-92. nLANGOV Á, M.; V ACÍNOV Á, M. Jak se to chováš?! Praha: Empatie, 1994. MAŇÁK, J. Tvořivý učitel. In Učitel v demokratické škole. Brno: Paido, 1994, str. 14-18. nMAREŠ, 1.; SKALSKÁ, H.; KANTORKOV Á, H. Učitelova subjektivní odpovědnost za školní úspěšnost žáků. Pedagogika, 44, 1994, Č. 1, str. 25-35. nMUSIL, R. Retrospektivní pohled na proces získávání pedagogických dovedností. In- nterní pracovní materiál katedry pedagogiky PdF MU v Brně. Brno: 1998. nPRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997. nPELIKÁN, J. Výchovajako teoretický problém. Ostrava: Amosium, 1995. STŘELEC, S. Postavení teorie výchovy v přípravě učitelů. In Teorie v pedagogic- nké praxi, praxe v pedagogické teorii. Brno: Paido, 1995, str. 69-72. nŠIMONÍK, O. Začínající učitel. Brno: MU, 1994. nŠTECH, S. Artikulace teorie a praxe v učitelství (dilemata profese). Pedagogická orientace, 1995, Č. 15, str. 23-24. nSTECH, S. Co je to učitelství a lze se mu naučit? Pedagogika, 44, 1994, Č. 4, str. 310-320. nŠVEC, V. Význam diagnostiky učitelova pojetí výuky v jeho pregraduální přípravě. Pedagogika, 45, 1995, Č. 2, str. 164-170 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 47 Yves Bertrand v knize Soudobé teorie vzdělávání (1998) rozlišuje a popisuje sedm teorií vzdělávání, "které měly během posledních desetiletí vliv na úvahy () tom, jakou podobu by vzdělávání mělo mít a jakou úlohu by mělo plnit": nSpiritualistické teorie. Jsou soustředěny na hodnoty nazývané duchovní, metafyzické nebo transcendentálnÍ. 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 48 Personalistické teorie. Vycházejí z teze, že jedinec musí řídit své vlastní vzdělávání; zdůrazňují svobodu žáka, jeho zájmy (např. koncepce C. Rogerse, R. Steinera aj.). Tyto teorie jsou základem hnutí tzv. svobodných nebo otevřených škol nKognitivně psychologické teorie. Vysvětlují vzdělávání na základě poznávacích procesů (usuzování, řešení problémů, vytváření reprezentací aj.) - např. J. Piaget. Silně ovlivnily moderní výzkumy učení (tzv. konstruktivistické koncepce). 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 49 Technologické teorie. Zdůrazňují, že ve vzdělávání má důležité místo komunikace a nové technické prostředky a postupy, zvl. počítačem zprostředkované učení (R. Glaser, L. N. Landa). nSociokognitivní teorie. Kladou důraz na kulturní a sociální faktory ve vzdělávání, na vlivy prostředí (L. S. Vygotskij, 1. S. Bruner). 9.12.2010 ‹#› 9.12.2010 50 Sociální teorie. Soustřeďují se na problémy sociální a kulturní nerovnosti, segregace a elitářství ve vzdělávání (P. Bourdieu, I. Illich). nAkademické teorie. Zdůrazňují klasické obsahy ve vzdělávání odvozované z vědních oborů, kvalitu ve vzdělávání, práci a zodpovědnost v učení (M. J. Adler).