SEMINÁR PEDAGOGICKÁ PSYCHOLOGIE Teorie učení Přehled současných teorií učení Současné teorie učení - možné dělení □ Preferování biologických vlivů □ Biologicky připravené učení (struktura pojmů) □ Preferování sociokulturních vlivů □ Situované učení □ Distribuované učení (lidé vs. materiál) □ Vynořující se poznání (v návaznosti na soc. situace) □ Učení jako dolaďování připravených struktur □ (L.Resnick, 1996) učení jako sled situací; kompetence se rozvíjejí na základě přip. struktur (soc. i biol.); koherence, kontradikce; dynamické pojetí transferu Současné teorie vyučování (teaching) - II □ Akademické teorie □ snaha definovat takové charakteristiky obecného vzdělávání, které mají žákovi umožnit stát se všestranně kultivovaným člověkem... snaha „osvítit barbary" (od 80. let, reakce na masmediální realitu) □ tradicionalistické a generalistické teorie □ Henry, Lévy, Bloom... □ Personalistické a spiritualistické teorie □ seberealizace, naplnění potenciálu jedince □ individualistické, „alternativní", „dítě je králem"; rozvoj individualismu na úkor sociálního vědomí (60. a 70. léta) □ Ch. Rogers □ konkrétní příklad - např. škola Summerhill, Anglie □ „Je možné zvnějšku někoho učinit svobodným?" (Bertrand) ■ srv. tzv. alternativní školství (Waldorf, Daltonský plán, Montessori...) □ Kognitivně psychologické, technologické a sociokognitivní teorie □ Soustřeďují se hlavně na vhodné pedagogické strategie □ Snaha řešit konkrétní a reálné problémy učení a vyučování □ Záj_em o konkrétní charakteristiky žáka, struktury učení, procesy poznávání, techniky komunikace, ICT, média a sociální charakteristiky učení Kognitivně psychologické, technologické a sociokognitivní teorie (přehled) - teching, learning □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ □ Bloomova taxonomie (1956) - cíle kognitivní, afektivní, konativní; metafora stromu Feuersteinova teorie - instrumentální obohacování (1957) Gagné - osm typů učení a pět typů naučených dovedností (1965) Ausubel a Robinson - šest hierachicky seřazených kategorií (1969) Williamsův model rozvíjející procesy myšlení a prožívání (1970) Hannah a Michaelis -souhrnný rámec výukových cílů (1977) Stahl a Murphy -taxonomie kognitivního pole (1981) Biggs a Collis - „SOLO" taxonomie (1982) Quellmalz - teoretické rámce myšlení (1987) Presseisen - model základních, komplexních a metakognitivních dovedností myšlení (1991) Merrill - transakční teorie výuky (1992) Andersona a Krathwohlova revize Bloomovy taxonomie (2001) Gouge a Yates - Taxonomie pro rozvoj myšlení a uvažování o umění (2002) viz. MOSELEY, D. et al. Frameworks for thinking: a handbook for teachers and learning. Cambridge: Cambridge Un. Press, 2005. s.44-117 (dostupme v ISu) Jak víme to co víme? Vývojové aspekty učení □ L.S. Vygotskij □ zóna nejbližšího vývoje □ J.Piaget □ asimilace, akomodace m úroveň myšlení je dána mj. nedostatečná kapacita paměti, nedostatek odborných poznatků, kontext dětského uvažování □ J.Bruner □ fakty, pojmy (koncepty) a zobecnění (generalizace) □ B.Bloom □ Cíle učení: kognitivní, afektivní, pychomotorické m http://www.nwlink.com/~Donclark/hrd/bloom.html □ Učení - metafora stromu □ D.P.Ausubel □ smysluplné učení □ F.J.Dochy □ dosavadní znalosti (prior knowledge) i-i WaMorofA/nř -7 n o lr\ of 1 o nrr\r*c±r\i iréilní -7 n o lr\ of / Když se řekne Piaget... Piagetova teorie kognitivního Bvývoje □ Zájem soustředěn na vztah mezi poznávajícím jedincem a objektem poznávání v různých obdobích života □ Každá úroveň poznání je výsledkem předchozího vývoje; vzniká reorganizací a transformací úrovně předchozí □ Poznání není vrozenou záležitostí; znalosti jedinec konstruuje svým jednáním □ Psychologie kognitivního vývoje - dítě jako badatel ověřující teorie (schéma) asimilace; akomodace Piagetova teorie kognitivního ^vývoje □ Faktory ovlivňující přechod mezi stadii: □ Biologicky podložené zrání □ Učení □ Předávání sociální zkušenosti □ Ekvilibrace □ Působí v součinnosti; klíčová je patrně ekvilibrace; rovnováha Piagetovy pedagogické názory □ Vzdělávání se má soustředit spíše na rozvíjení obecných schémat, než na rozvoj konkrétních dovedností □ Vzdělávání dětí se má soustředit spíše na procesy než na obsahy □ Vyučovací metody musí aktivizovat dítě □ Kurikulum by mělo respektovat kognitivní vývojová stadia Jak vlastně tedy děti uvažují o učivu? Dětské interpretace světa řada označení: □ Naivní teorie dítěte, ale též: ■ Implicitní teorie dítěte ■ Dětská věda ■ Dětské naivní koncepce ■ Dětské implicitní koncepce ■ Dětské prekoncepce ■ Dětské dosavadní koncepce ■ Dětské alternativní koncepce ■ Dětské mylné koncepce, ■ Miskoncepce v procesu učení □ nepřesné či zavádějící znalosti a dovednosti, které máme „před"; „v průběhu" či jako „nezamýšlené výsledky" učení - srv. konstruktivistické teorie učení Dětské interpretace jevu □ Kognitivní složka □ Afektivní složka □ Složka konativní □ královský dvůr je takovej ten dvorek na zámku... (např. Gavora, 1992) □ atomy jsou takoví úplně malí trpaslíci... (např. Ouhrabka, 1996) □ (...) Schéma žákových dosavadních znalostí (Dochy, Q. «5 111 M -CD OD C/5 c co o m "o. E Dosavadní znalosti Obsah znalostí deklarativní ivých imétů znalosti i jednotí :ích přec procedurální znalosti ca co > -2 ,8 strategické znalosti í Metakognitivní znalosti znalost úkolů znalost sebe sama (potřeby a plány) znalost strategií •zz jC O CC Žákovo pojetí učiva □ Žákovo pojetí učiva obecně □ („K čemu je to blbý učení?") □ Žákovo pojetí učiva v určité skupině předmětů □ („Nerad cokoli počítám!") □ Žákovo pojetí učiva v určitém předmětu □ („Matematika mi nejde.") □ Žákovo pojetí učiva v konkrétním tématu □ („K čemu mi jsou rovnice o dvou neznámých?") □ Žákovo pojetí učiva žákovo pojetí pojmu □ („Rovnice je když...") Příklad současné (konstruktivistické) teorie učení Smysluplné učení (meaningful learning) n učení, které není prostým memorováním a rozšiřováním sumy poznatků □ Valstní termín připisován D.P.Ausubelovi ■ Vzniká v reakci na Thorndika a jeho mechanistický přístup k učení (behaviorálníparadigma) ■ Významným zdrojem gestalt-psychologie (viz předchozí přednáška) ■ Kořeny způsobu uvažování sahají mj. až k J.A.Komenskému (není ovšem zakladatelem; „predvedecké" období!) Smysluplné učení -charakteristiky □ Aktivita v procesu učení □ Konstruování poznatků □ Kumulace poznatků □ Autoregulace učení □ Zacílenost učení □ Situovanost učení □ Individální specifičnost učení Smysluplné učení - složky (Shuell, 1992) Ve vztahu k učení: □ Očekávání (mj. co, k čemu, self-efficacy) □ Motivování (vnější, vnitřní) □ Aktivování dosavadních znalostí □ Pozornost (část vs. celek učiva) □ Překódování (zvláštnosti zapamatování žáka i zvláštnosti učiva) □ Srovnávání (staré a nové učivo) □ Generování hypotéz (jestli si to správně představuji, tak...) (...) Smysluplné učení - procesy □ Opakování □ Zpětná vazba □ Hodnocení (sumativní vs. formativní) □ Monitorování □ Kombinování, integrování, syntéza Literatura (výběr) □ BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998. □ MOSELEY, D. et al. Frameworks for thinking: a handbook for teachers and learning. Cambridge: Cambridge Un. Press, 2005. □ Psycholgy Clasics □ http://psychclassics.yorku.ca/ □ Moore, Alex. Teaching and Learning: Pedagogy, Curriculum and Culture. Routledge Falmer, 2000. □ http://site.ebrary.com/lib/masaryk/Top?channelName=masaryk&cpage=2&docID=1005 4087&f00=text&frm=smp.x&hitsPerPage=10&layout=document&p00=learning+theorie s&sortBy=score&sortOrder=desc □ GAVORA, P. Žiak a text. Bratislava: SPN, 1992 □ HEJNÝ, M.; KUŘINA, F. Dítě, škola, matematika. Konstruktivistické přístupy k vyučování. Praha: Portál, 2001. □ PARÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: Karolinum, 2000. □ PASCH, M. a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998. □ PIAGET, J. Psychologie inteligence. Praha: SPN, 1970. □ ŠEBKOVÁ, A., VYSKOČILOVÁ, E. Chápání prostorových vztahů u dětí mladšího školního věku. Pedagogika, roč.XLVII, 1997, s. 10-17. □ THAGARD, P. Úvod do kognitivní vědy. Mysl a myšlení. Praha: Portál, 2001. „ \/vpnTCi/i i i o hAx,z.\^n; ^ DrnUn- cdm <\ nvn