BATOLE Růst a vývoj dítěte. Charakteristika. Nejčastější patologie. Výživa u dětí. Poruchy výživy. •Období batolete trvá od 1. do konce 3. roku. •Název je odvozen od nejisté, batolivé chůze. •Pro toto období je charakteristické: • - osamostatňování dítěte v základních životních funkcích • - chůze • - přijímání potravy • - udržování čistoty • - řeč • - poznávání prostředí, ve kterém žije Růst a vývoj dítěte •Během druhého roku života děti vyrostou průměrně o 11 – 12 cm, za třetí rok o 8 – 9 cm. Mezi 3. – 4. rokem již přecházejí do fáze lineárního růstu s průměrnými ročními přírůstky kolem 6 cm. •Hmotnost narůstá o 3 kg za druhý rok a od 2 do 6 let pak zhruba o 2 kg ročně. •Tříleté dítě váží v průměru 96 cm a měří 15 kg. •Hoši jsou v batolivém a předškolním období průměrně o 1 cm vyšší a o 1/2 kg těžší než dívky. •Pro proporcionalitu těla je stále charakteristická relativně velká hlava, dlouhý trup a krátké končetiny •V období batolete se dokončuje prořezávání zubů dočasného chrupu (první dentice). •Komplexní dočasný chrup dítěte má 20 zubů. Skládá se z osmi řezáků, čtyř špičáků a osmi stoliček. Neobsahuje zuby třenové. • •Pohybové schopnosti dítěte: • - postupně zvládá chůzi a později i běh, vyleze na židli • - seskočí z malé výšky, chodí po schodech (ve 3. roce střídá nohy) • - dovede chvilku stát na jedné noze • - pije samo z hrnečku a začíná jíst lžičkou, navlékne si ponožku a obuje botu •Kolem jednoho roku užívá dítě tří až pěti slov a zná jejich význam. •Ke konci 2. Roku se jeho slovní zásoba rozšiřuje až na dvě stě slov. Naučí se tvořit věty o dvou až třech slovech. Učí se pojmenovávat předměty a dává otázku „Co je to?“. O sobě mluví ve třetí osobě. •Ve třech letech zná dítě kolem tisíce slov. Naučí se krátkou básničku. Začíná používat zájmeno „já“. Pohyb •12 měsíců: Chodí s držením jedné nebo obou rukou, obchází kolem nábytku a to kroky do strany. • •18 měsíců: Může se dostat nahoru a dolů po schodech s pomocí ruky nebo přidržování. • •2 roky: Snadno běhá. Umí si otevřít dveře. Kope do balonu bez balancování. • •3 roky: Umí řídit tříkolku a chodit na špičkách. Používá střídání nohou k chůzi do schodů. Manipulace (zručnost) •12 měsíců: Úmyslně pouští hračky jednu po druhé na zem a dívá se, jak padají. • •18 měsíců: Umí postavit věž ze tří nebo čtyř kostek. Čmárá na papír tužkou nebo pastelkou. • •2 roky: Obrací stránky v knize po jedné. Umí postavit věž ze šesti nebo sedmi kostek. • •3 roky: Umí kopírovat čárky a kolečka. Také kopíruje most postavený ze tří kostek. Sociální chování •12 měsíců: Drží od sebe ruce a nohy při oblékání. Rozumí některým jednoduchým povelům. • •18 měsíců: Dobře používá lžíci. Naznačuje potřebu jít na toaletu. Používá některá slova. • •2 roky: Natahuje si boty a ponožky. Tvoří jednoduché věty. Říká si o jídlo a pití. • •3 roky: Rozumí myšlence sdílení. Hraje si s ostatními. Zkouší uklízet. Používá vidličku. Běžná onemocnění dětského věku •Onemocnění z potravin: salmonelóza, průjem, plynatost •Ušní: zánět středního ucha, infekce vnějšího zvukovodu •Alergie, astma •Močové cesty: pomočování, zánět moč. měchýře •Dýchací cesty: kašel, nachlazení, rýma, záněty hrtanu, mandlí, nosohltanu, průdušek, zápal plic, zvětšená nosní mandle •Oční: ječné zrno, šilhavost, zánět spojivek •Kožní: bradavice, ekzémy, lupénka, opar, koutky, vši •Infekční: chřipka, plané neštovice, příušnice, spála, spalničky, zarděnky Výživa batolete • Po 1. roce života obohacujeme stravu obilovinami již s lepkem – žito, oves, ječmen, pšenice, ječné kroupy, ovesné vločky, těstoviny z celozrnných obilovin, polévku (méně slanou). •V 18. měsíci můžeme nabídnout rybu, nejdříve sladkovodní později mořskou a také maso. • • • Nechutenství •Starší kojenec, batole a předškolní a školní děti by měli jíst 5x denně velmi pestrou stravu s dostatkem zeleniny. •Děti často pijí značně přeslazené nápoje a stejně přeslazené čaje. Tyto nápoje plné tzv. prázdných kalorií děti zasytí a pak není divu, že dítě nechce obědvat či večeřet. •Jídlo musí být chutné a musí vábit i zrak. •Nejdůležitější je zásada, že na talíři má být vždy jen tolik jídla, kolik je dítě schopno sníst. •Stále v myslích našich maminek přetrvává snaha hodnotit zdravý vývoj dítěte podle váhové křivky. Je to nesmysl!! Podstatně významnějším měřítkem prospívání dítěte je jeho růst! •Zdroje: • •Dr. Tony Smith – Lidské tělo, Fortuna Print •Jitka Machová – Biologie člověka pro učitele, Nakladatelství Karolinum •Jar. Kotulán – Zdravotní nauky pro pedagogy, Brno 2005 •