/ajeAÁqo ejnp/rujs 'eAjs/ajeAAqo eudiu eyj/uei/Ddp)/ lapis e eA)S|9)eAÁqo VlIZÜBAINfl VACWAWSVW onoaooODOoOüO □onODODOnonOD ODOüOn"nOöODO m oft? \£ľo onopOi-.w^ooono □ odododododod ODOnooonooono □ononoDODonoD ododoöodooodo ododododododo Obsah přednášky □ Mechanický pohyb obyvatel (mobilita) □ Celkový přírůstek obyvatel □ Struktura obyvatel dle biologických znaků □ Struktura obyvatel dle sociálně-kulturních znaků. ododododododo Mechanický pohyb □ = mobilita □ Změna v zařazení jedince v nějakém systému určených jednotek (útvarů). □ Sociální mobilita (profesní, sociální, kulturní skupiny). □ Prostorová mobilita (prostorové - regionální struktury). 1. Periodicita a délka trvání: a) trvalé b) dočasné (denní, týdenní, měsíční, sezónní). 2. Směr pohybu: koncentrační, dekoncentrační, neutrální. 3. Organizace pohybu: živelný, plánovaný, řetězová migrace. OODODODOOODOD ODODODODODODO dodododododod PedF, katedra geografie 3 ODODODODODODO DODODODODODOD Mechanicky pohyb □ Mechanický pohyb obyvatelstva nebo také prostorová, regionální či geografická mobilita obyvatelstva zahrnuje všechny typy přemísťování (změny lokalizace) člověka. 4 Typy: ■ Migrace (stěhování) obyvatelstva ■ Dočasné změny pobytu (sezónní migrace) ■ Dojížďka do zaměstnání ■ Nepravidelné dočasné pohyby obyvatelstva Migrace - dvojsměrny pohyb obyvatel Mechanicky pohyb □ Příčiny a motivace: ekonomické a mimoekonomické (politické, kulturní, náboženské, environmentálni...), push a pull faktory. □ Početnost skupin: individuální, skupinové, masové. □ Prostorový průběh: přímé, po etapách, hierarchicky charakter. Vnitřní a vnější (zahraniční) - rozdíl v metodikách zjišťování, spolehlivosti dat, způsobech evidence, různá kvalita dat a jejich problematická srovnatelnost! ododododododo Vnitřní migrace □ Registruje se v CR od r. 1950. □ Hlášení o stěhování. □ Čtvrtletní publikace v Pohybech obyvatelstva. □ Stěhování přes hranice obcí a v Praze přes hranice urbanistických obvodů. dodododododod ododododododo dodododododod PedF, katedra geografie 6 ododododododo dodododododod CSU ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Český statistický úřad HLÁŠENI O STEHOVANÍ Oby v 5-12 Měsíc 200 Registrováno ČSÚ ČV 29/04 ze dne 12.5.2003 IKF 495002 (vyplňuje ČSÚ) den, mésicrok Datum narození Rodné číslo Datum přihlášení k pobytu den, měsíc, rok Pohlaví 1-mužské 2-ženské Stav l-svobodný(á) 2-ženatý, vdaná 3-rozvedený(á) 4-ovdovělý(á) Státní obč. (uveďte slovy)_ (kóduje ČSÚ) Nejvyšší vzdělání 1-základní 2-středni bez maturity (od 15 let věku) 3-střední s maturitou 4-vysokoškolské Důvod stěhování (uveďte jeden hlavní důvod) 1-změna pracoviště 2-přiblížení k pracovišti 3-učení,studium 4-zdravotní důvody 5-sňatek 6-rozvod 7-bytové důvody 8-následování rodinného příslušníka 9-jiný důvod Předchozí trvalé bydliště okres _ obec _ ulice, č.p. _ Stát (u přistěhovalých z ciziny) (kóduje ČSÚ) Nové trvalé bydliště okres obec ulice, č.p. Stát (u vystěhovalých do ciziny) (kóduje ČSÚ) Vyplňte čísly všechny rubriky s výjimkou těch, které vyplňuje ČSÚ. Vytečkované řádky vyplňte čitelně slovy. Další pokyny pro vyplnění jsou uvedeny na zadní straně hlášení. □ 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10-11 12 13-14 15 Pokyny pro vyplnění Hlášeni o stěhováni (Obyv 5-12) K tomuto statistickému zjišťování, které je součástí Programu statistických zjišťování na rok 2004, je zpravodajská jednotka povinna ze zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, poskytnout všechny požadované údaje. Ochrana individuálních dat je zaručena zákonem. Zpravodajskými jednotkami, odpovídajícími za hlášení o stěhování (Obyv 5-12) jsou: . ohlašovny pobytu pro případy stěhování občanů ČR z obce do obce na území ČR nebo stěhování občanů ČR z a do ciziny . okresní úřadovny cizinecké a pohraniční policie ČR pro případy vnitřního i zahraničního stěhování cizinců a osob bez státního občanství Za občany ČR vyhotovuje hlášení Obyv 5-12 ohlasovňa pobytu v obci, do niž se občan přistěhoval z jiné obce v ČR nebo z ciziny, a ve které se hlásí k trvalému pobytu podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, ve znění pozdějších předpisů. Za občany, kteří se dlouhodobě stěhují mimo ČR, vyhotovuje hlášení ohlasovňa pobytu v obci, kde měl občan ČR trvalé bydliště při odevzdání občanského průkazu do úschovy podle stejného zákona před vystěhováním do ciziny. Za cizince - s povolením k trvalému pobytu na území ČR, - s vízem nad 90 dní, - s azylem na_ území ČR, který se stěhuje v rámci ČR do jiné obce (nebo v rámci Prahy), vyhotovuje hlášeni Obyv 5-12 okresní úřadovna cizinecké policie příslušná okresu přistěhování. Ostatní případy stěhování cizinců (přistěhování do ČR u osob s povolením k trvalému pobytu a osob pobývajících v ČR na víza nad 90 dní; udělení azylu; faktické vystěhování z ČR; ukončení platnosti víza bez jeho následného prodloužení nebo získání nového - "úřední vystěhování") a také informace o získání občanství ČR jsou ČSÚ zasílány prostřednictvím automaticky generované exportní dávky měsíčně každou okresní úřadovnou cizinecké policie prostřednictvím příslušné Krajské správy cizinecké policie a Krajské reprezentace ČSÚ. Podrobnosti obou typů vykazování stěhování cizinců řeši příslušné interní pokyny orgánů služby cizinecké a pohraniční policie. Hlášení musí být vyhotoveno za všechny osoby, tedy i za děti mladší 15 let a osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům nebo jinak nezpůsobilé. Zpravodajská jednotka může požádat občany, aby hlášení za sebe a své rodinné příslušníky vyplnili sami, nemůže to však od občanů vyžadovat. Soubor hlášení Obyv 5-12 za kalendářní měsíc zašle zpravodajská jednotka první pracovní den následujícího měsíce na adresu: ČSÚ - Odbor gesčního zpracování Praha, oddělení zpracování demografie Na padesátém 81 100 82 Praha 10 Nenastal-li v kalendářním měsíci žádný případ stěhování, zašle zpravodajská jednotka tiskopis Negativní hlášení pro statistiku mechanického pohybu obyvatelstva čtvrtletně, vždy za příslušné měsíce daného čtvrtletí a to: v dubnu za leden, únor, březen v červenci za duben, květen, červen v říjnu za červenec, srpen, září v lednu následujícího roku za říjen, listopad, prosinec. ododododododo Vnitřní migrace □ Registruje se v CR od r. 1950. □ Hlášení o stěhování. □ Čtvrtletní publikace v Pohybech obyvatelstva. □ Stěhování přes hranice obcí a v Praze přes hranice urbanistických obvodů. dodododododod ododododododo dodododododod PedF, katedra geografie 8 ododododododo dodododododod Vnější (mezinárodni) migrace □ Příčiny migrací se mění v case, obecně roste význam ekonomických, ekologických a politických příčin □ Sociálními, psychologickými a ekonomickými příčinami migrací se zabývá BEHAVOIRALNÍ GEOGRAFIE. □ Důsledky migrací: mění se celosvětové rozmístění obyv., jeho struktura. □ Rozdílný dopad pro imigrační a emigrační oblast (demografický, ekonomický). □ Organizace a servery zabývající se migracemi: UN.org/popin, IOM.int, IOM.cz, UNHCR.ch, cizinci.cz, migraceonline.cz. ° — Významné migrace n Stěhování národů (5. - 6. st.). n Emigrace do zámoří - 1820 - 1959 imigrovalo do USA 41,5 mil. obyvatel, do Kanady 1851 - 1957 asi 7,5 mil. osob. n Mezikontinentální pohyb černochů z Afriky do Ameriky (1520 - 1850) - 10 -20 mil. obyvatel. n V letech 1840 - 1947 emigrovalo z Číny asi 12 mil. osob, především do Thajska, Malajsie, Indonésie, Singapuru a Vietnamu. n Vytvoření Izraele = 1,2 mil. palestinských uprchlíků. n Přes třicet milionů lidí bylo vysídleno nebo zlikvidováno během druhé světové války. n V poválečném období vysídlení asi deseti milionů Němců z východní Evropy. n Masová nucená migrace následovala rozdělení Indie a Pákistánu, které si vynutilo přesuny téměř 18 milionů lidí. n V osmdesátých a devadesátých letech - vlny migrace v Somálsku a Etiopii (občanská válka a sucha), v Kurdistánu (z Iráku do Turecka a Iránu), v Jugoslávii. n Významné jsou také pracovní migrace (SRN, Turecko, arabské státy). □ onODODODOnon ononoDODODOno □ onoDODODonoD PedF, katedra geografie 10 ononoDODODOno □ OdOdOdODOdOO Významné migrace do USA PŮVOD EMIGRANTŮ 1820-1860 (%) 1861-1890 (%) 1891-1920 (%) 1921-1960 (%) stará evropská imigrace 91,2 76,0 25,0 37,3 nová evropská imigrace 0,7 11,5 63,3 21,0 EVROPA CELKEM 91,9 87,5 88,3 58,3 AMERIKA 3,6 9,6 8,4 37,0 ASIE 0,8 2,5 2,8 3,6 AFRIKA A OST. 3,7 0,4 0,5 1,1 □ onODODODOnon ononoDODODOno □ onoDODODonoD PedF, katedra geografie 11 ononoDODODOno □ OdOdOdODOdOO ododododododo Přistěhovalí □ osoba, jenž se přistěhovala do určité územní jednotky (obec, město, kraj, ČR). □ Nutná změna trvalého bydliště!!!!!! □ = imigrace ododododododo Vystěhovalí □ osoba, jenž se vystěhovala z určité územní jednotky (obec, město, kraj, ČR). □ Nutná změna trvalého bydliště!!!!!! □ = emigrace ododododododo Další pojmy □ Reemigrace - návrat emigrujících obyvatel do původního prostoru. □ Repatriace - přestěhováni obyvatel do těch prostorů, z kterých se násilně nebo dobrovolně vystěhovali. Připravená a organizovaná a může být dobrovolná nebo vynucená. ododododododo Základní ukazatele □ Hrubá migrace (objem migrace) - suma osob, které se zúčastňují migrace v určité územní jednotce. □ hrubá emigrace (suma všech emigrantů) □ hrubá imigraci (suma všech imigrantů) Intenzita migračního obratu □ IMO = M/S M = všichni migranti (emigranti + imigranti) S = střední stav obyvatelstva dodododododod ododododododo dodododododod PedF, katedra geografie 15 ododododododo dodododododod ododododododo Migrační saldo □ Rozdíl mezi počtem imigrantů a emigrantů. □ Kladné hodnoty znamenají, že území získává obyvatele migrací, záporné nám indikují, že migrací obyvatele ztrácí. MS = I - E I = imigranti E = emigranti □ onODODODOnon ononoDODODOno □ OnODOnODODOD ononoDODODOno □ ODODODODODOD PedF, katedra geografie 16 ododododododo Současné trendy migrace □ Poč. 21 století žilo mimo svoji mateřskou zemi na světě 175 mil. lidí. □ Velmi nerovnoměrně rozmístěni - 1/2 ve vyspělých a 1/2 v rozvojových zemích (jenom v zemích G7 1/3l), v zemích západní Evropy cca 20 milionů. □ Ročně jich přibývá 2 - 4 miliony, podíl migrantů na celkovém obyvatel Země asi 2 %. □ Většinu tvoří ekonomičtí migranti, ale 30 milionů jsou uprchlíci (podle Ženevské konvence). ododododododo Příčiny a důsledky migrace □ Tradiční rozdělení na bohatý Sever a chudý Jih a prohlubování těchto rozdílů v čase. □ Ekologické faktory, mnohde „demografický tlak". □ Politická nestabilita, konflikty a spory. □ Psychologické aspekty (modernizace společnosti, snaha poznávat nové ...). □ Vliv na cílovou populaci: na politické, ekonomické, sociální, demografické a kulturní prostředí. „není nic trvalejšího, než dočasná pracovní migrace" (Martin, 1994) Díky procesu globalizace vyvstává potřeba koordinovat migrační politiku na nadnárodní, kontinentální úrovni. doooooooooood ododododododo dodododododod PedF, katedra geografie 18 ododododododo dodododododod Evropa Rozdělení Evropy na regiony s výrazně odlišným migračním chováním: □ Země bývalé Jugoslávie, kromě Slovinska. □ Západní Evropa. □ Země Visegrádu, Slovinsko a Pobaltí. □ Ostatní postkomunistické země včetně býv. SSSR. □ Rusko. ododododododo Integrace cizinců □ Multikulturní - Švédsko, Austrálie, Kanada - „všem stejná práva ve všech sférách" - cizinci zůstávají i po několik generací neasimilováni. □ Diskriminační („differetial exclusion") - Německo, Švýcarsko, Rakousko atd. - začlenění imigrantů do urč. společenské sféry (trh práce), ale znemožnění získání občanství, participace na veřejném životě. □ Asimilacní model - Francie - příliš se neosvědčil -proces jednostranné adaptace. ododododododo Další druhy migrace □ Dojížďka - za prací, do škol, za službami, za kulturou atd. □ Evidence v rámci SLDB od r. 1961 u pracovní doj. a doj. do škol. □ Doj. za službami, za rekreací... - výběrová šetření. Nepravidelné pohyby: hlavně cestovní ruch. Komplexní pohled: přechod od relativně nevratným k přechodným formám. doooooooooood ododododododo dodododododod PedF, katedra geografie 21 ooodooodooooo dodododododod ododododododo Celkový pohyb obyvatelstva □ Výsledek přirozeného a mechanického pohybu. □ Charakteristika krátkodobého i dlouhodobého vývoje populace, použití v prognózách vývoje obyvatelstva. □ Celkový přírůstek nebo úbytek obyvatelstva se skládá z přirozeného přírůstku a migračního salda dané uzemní jednotky v určitém časovém období. celkový přírůstek = porodnost - úmrtnost + imigrace - emigrace ODODODODODODO Celkový pohyb obyvatelstva □ Relativní údaj na 1000 obyvatel středního stavu: N M I E S porodnost úmrtnost imigrace emigrace střední stav obyvatelstva □ onODODODOnon ononoDODODOno □ OnODOnODODOD ononoDODODOno □ ODODODODODOD PedF, katedra geografie 23 Odooododododo dodododododod I!!ÍliI11II11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz □ OnODODODOnOn ODODODOnonono Celkový pohyb obyvatelstva □ Celkový počet obyvatel v čase t (St) je potom výsledkem bilance určitého počátečního stavu obyvatelstva v čase o (So) a všech čtyřech složek pohybu v časovém intervalu mezi o a t. □ St = So + N - M + I - E Odooododododo dodododododod I!!ÍliI11II11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz dodododododod ODODODOnonono Webbova typologie (Webb J. W., 1963) □ Pohyb obyvatelstva - přirozený přírůstek (PP), přirozený úbytek (PU), migrační přírůstek (MP) a migrační úbytek (MU). □ Celkový přírůstek: □ typ A - kde PP > MU □ typ B - kde PP > MP □ typ C - kde MP > PP □ typ D - kde MP > PU □ Celkový úbytek: □ typ E - kde PU > MP □ typ F - kde PU > MU □ typ G - kde MU > PU □ typ H - kde MU > PP Aplikace na územní jednotky. dodododododod □ odododododod PedF, katedra geografie 25 odooododododo dodododododod ogogogogogogo gogogogogogog ogogogogogogo TYPOLOGIE OKRESU PODLE VÝVOJE POCTU OBYVATEL V ROCE 2005 Jaroslav Maryáš P- < M+ p+ < M+ celkový přírůstek P-> M+ P-> M P+ > M+ P+> M- P-< M- P+< M- celkový úbytek P = přirozený přírůstek M = migrační saldo GaREP, Brno 2007 pramen: ČSÚ Praha, 2005 Celkový přírůstek / úbytek na 1 000 obyvatel v SO ORP v letech 1991 - 2004 přírůstek / úbytek na 1 ŮůQ obyvatel -30,0- -15.1 -15,tl-0,O-1 1i,0. -&1 KS průměr ČR = minimum r -72,5 ■ Votice maxl mu trií 311,4 = Lysá nad La bem onononononono nonononononon onononononono Celkový pnrůstek/ůpytek na 1 000 obyvatel v SO ORP v období 2004-2008 {roční průměr) onononononono nonononononon onononononono ooooooooooooo MASARYKOVA UNP □ OnODOnOnOnOn onononononono ITA www.muni.cz onononononono Struktura obyvatel ooooooooooooo dododooodoood I!!ÍliI11II11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz □ OdOdOdOdOdOd ODODODOnonono Struktura obyvatel □ Ukazatelé statické x dynamické. □ Uplatnění při populačních prognózách. □ Používá velké množství různých znaků a analytických i interpretačních technik. Dělení dle: 1. biologické znaky (struktura obyvatelstva podle pohlaví, věku, zdravotního stavu, rodinného stavu apod.); 2. ekonomické znaky (struktura podle ekonomické aktivity, povolání a zaměstnání, sociální struktura apod.); 3. kulturní znaky (struktura podle vzdělání, národnosti, jazyková, religiózní struktura apod.). dodododododod □ odododododod PedF, katedra geografie 30 odooooooooooo □ odododododod ODODODOnonono nonononononon ODOOODOOODOOO onononononono MASARYKOVA UNP □ ODODODODODOD onononononono ITA www.muni.cz onononononono Struktura obyvatel dle biologických znaků ODODODODODODO Struktura obyvatel dle pohlaví □ Na základě struktury podle pohlaví se sestavují specifické ukazatele pro vyjádření mnoha procesů (např. úmrtnosti, plodnosti, sňatečnosti atd.) a používají se i při konstrukci měr reprodukce, úmrtnostních tabulek a dalších demografických modelů. □ Vyjadřuje dvěma způsoby - feminita a maskulinita. □ Muži tvoří cca 50,2% a ženy 49,8% celosvětové populace. Ve většině evropských států, v USA a bývalém SSSR je převaha ženského obyvatelstva, naopak převaha mužů je především v Indii, v některých islámských státech, v Hongkongu a Singapuru. Struktura obyvatel dle pohlaví □ Index feminity (If): Index maskulinity (Im): □ Z = počet žen □ M = počet mužů M = počet mužů Z = počet žen Odododooododo dodododododod I!!ÍliI11II11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz DODODODODODOD ODODODOnonono Struktura obyvatel dle pohlaví □ Možnost vztažení také k určité věkové skupině - specifické indexy. □ Větší rozdílnosti v početních podílech mužů a žen vznikají v důsledku působení tří základních faktorů: 1. rozdílnost v počtu rodících se chlapců a dívek, 2. rozdílnost v úmrtnosti mužů a žen, 3. působení migračních procesů. Poměr pohlaví při narození tzv. sekundární sex ratio se pohybuje v rozmezí 104 - 107 chlapců na 100 děvčat. Vzhledem k tomu, že ženy se dožívají vyššího věku než muži, dochází především ve vyšších věkových skupinách k výraznější početní převaze žen (feminizaci). dodododododod □ odododododod PedF, katedra geografie 34 odooodooododo dodododododod Odooododododo dodododododod I!!ÍliI11II11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz □ OnODODODOnOn ODODODOnonono Struktura obyvatel dle věku □ Populaci tak lze rozčlenit na tři základní věkové skupiny: 1. dětská složka populace (věk 0 - 14 let) 2. reprodukční složka populace (věk 15 - 49 let) 3. postreprodukční složka populace (věk 50 a více let) □ Klasifikaci věkových struktur provedl švédský demograf Axel Gustav Sundbärg (1857 - 1914) na přelomu 19. a 20. století. 15 - 49 = fertilní věk. Veková pyramida □ Nejčastěji používaný způsob interpretace vekové struktury obyvatelstva. □ Podstatou věkové pyramidy jsou dva spojené grafy - histogramy četnosti mužů (levá část grafu) a žen (pravá část grafu). □ Na horizontální ose se zobrazuje počet obyvatel a na vertikální věkové kategorie. □ Obvykle se sestrojuje pro jednotlivé věkové ročníky obyvatelstva nebo pro pětileté věkové kategorie. Mohou nabývat různých tvaru. ODODODODODODO J Sunbärgova klasifikace □ Podle výše podílu zastoupené dětské či postreprodukční složky v populačním souboru určil tři populační typy: 1 Progresivní typ s výraznou převahou dětské složky (okolo 40%), projevuje širokou základnou pyramidy a předpokládá se rozšířená reprodukce obyvatelstva. Každý další ročník je početnější. 2. Stacionární typ, kde podíly dětské a postreprodukční složky jsou vyrovnány. 3. Regresivní typ, kde složka postreprodukční (okolo 30%) výrazně převažuje nad zastoupením složky dětské. Pyramida má zúženou základnu, která je důsledkem zmenšování počtu narozených. dodododododod ododododododo dodododododod PedF, katedra geografie 37 ododododododo dodododododod onononononono nonononononon I!!ÍliI11II11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz □ OnODOnOnOnOn onononononono onononononono Sunbärgova klasifikace # d Ěts ka složka O sl a akQ n{* micky aktivních O sl oíka i v důchodovém věku progresívni typ stacionárni typ regresivní typ ODODODODODODO Základní celosvětové trendy □ Podíl dětské složky činí 30%. □ V hospodářsky vyspělých zemích světa činí tento podíl pouze 18%, zatímco pro méně vyspělé země dosahuje hodnoty 33%. □ V západní, střední a východní Africe převyšuje podíl dětí na celkové populaci 44%, v zemích západní Evropy naopak dosahuje pouhých 17%. □ V zemích EU naopak výrazně roste zastoupení obyvatel vstarších věkových skupin - Itálie 24,1% a Belgie 22,1%. Např. ČR měla v roce 2000 18,4% obyvatel starších 60 let. i Demografické stárnutí populace odododooododo Demografické stárnutí populace □ Snižování plodnosti žen. □ Snižování podílu dětské složky v souboru obyvatel. □ Přibývání obyvatel v postreprodukčním věku. □ Index stáří(is): - poměr postreprodukční a dětské složky obyvatelstva. Is = -x 100 ■O - 14 s Is = index stáří Pp = posreprodukční obyvatelstvo e P0 -14 = předreprodukční obyvatelstvo dodododododod ODODODOnonono dodododododod PedF, katedra geografie 40 ODOOODOOODODO DODODODODODOD % _i-i.-i.-i._i.rOľOľOľOľO O h.j ji m Qj o f,j 4^ CD Qj O f,j -p. m Oj 1950 1955 1960 "D 1965 1970 1975 < ■v 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2008 ■p "T ro = 00 i 4* 1/ -,-n U IF 06^3215^77119762 35 onononononono nonononononon onononononono nonononononon onononononono □ OnODODODOnOn onononononono onononononono MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz Struktura obyvatel dle socáánně-ekonomických znaků ODODODODODODO Bohatý Sever x Chudý Jih □ V lidských souborech lze nepochybně nalézat nepřeberné množství nejrůznějších vztahů, souvislostí a studovat jejich funkčnost. □ Nova funkčnost jakékoliv prostorové struktury bezprostředně souvisí s novou organizací prostoru. ODODODODODODO Současné trendy □ V zemích Bohatého Severu, kde náleží státy G7 a většina zemí OECD jsou ve vztahu k nejchudším zemím světa vytvářeny nerovné podmínky pro řešení ekonomických, sociálních a politických problémů. □ Neexistence volné soutěže a přístupu k „vysokým technologiím", které jsou v rozhodující míře monopolizovány zeměmi Bohatého severu. □ Suroviny a kreativní lidské zdroje jsou naopak z nejchudších zemí světa odčerpávány. □ Dluhy nejchudších zemí dosáhly výše 2,7 bilionu USD. □ Vynakládání astronomicky vysokých finančních částek na reklamu a zbrojení zemí Bohatého Severu a nedostatek finančních prostředků ke zlepšení vzdělanosti, zdravotního stavu obyvatel a odstranění hladu a bídy nejchudších zemí světa. □ Konzumní způsob života orientovaného na hromadění peněz a majetku. Odooododododo dodododododod I!!ÍliI11II11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz □ OnODODODOnOn ODODODOnonono Ekonomická struktura □ Mezi nejdůležitější klasifikace obyvatelstva na základě ekonomických znaků patří členění podle ekonomické aktivity obyvatelstva. □ Ekonomicky aktivní obyvatelstvo - všechny osoby zaměstnané nebo hospodářsky činné, v současnosti nezaměstnané hledající práci, dále ženy na mateřské dovolené, pracující důchodce a tzv. osoby zdržené od povolání (např. vojáci základní služby). Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo - osoby nezávislé a závislé na živiteli - děti do 15 let, ženy v domácnosti, které nemají žádný zdroj přijmu a také učni a studenti. ODODODODODODO Ekonomická struktura □ Míra ekonomické aktivity obyvatelstva: □ Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl pracovní síly (zaměstnaných a nezaměstnaných) na počtu všech osob starších 15 let. Ekonomická struktura □ Osoby zamestnane - všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období patřily mezi placené zaměstnané (na základě pracovního poměru, dohody o provedení práce resp. pracovní činnosti, případně na základě jiného smluvního vztahu) nebo tzv. sebezaměstnané (pracující ve vlastní firmě, vypomáhající členové domácností a členové produkčních družstev). □ Dle definice ILO (Mezinárodní organizace práce) Ekonomická struktura □ Osoby nezaměstnané - všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly následující podmínky: 1. byly bez práce, což znamená, že nebyly ani v placeném zaměstnání, ani nebyly sebezaměstnané; 2. hledaly aktivně práci, čímž se rozumí např. registrace u úřadu práce, nebo jiné zprostředkovatelny práce, případně hledání práce přímo v podnicích, podnikání kroků pro založení vlastní firmy nebo hledání práce jiným způsobem; 3. byly připraveny k nástupu do práce okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů. □ Dle definice ILO (Mezinárodní organizace práce) Odooododododo dodododododod I!!ÍliI11II11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz □ OnODODODOnOn ODODODOnonono ODODODODODODO Pracovní síla □ Součet zaměstnaných a nezaměstnaných osob starších 15-ti let. □ Míra nezaměstnanosti - procentuální podíl nezaměstnaných na pracovní síle: R = míra nezaměstnanosti U = počet nezaměstnaných L = pracovní síla = dodododododod □ odododododod PedF, katedra geografie 49 ododododododo dodododododod Odooododododo dodododododod I!!ÍliI11II11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz □ OnODODODOnOn ODODODOnonono Míra nezaměstnanosti □ Obecná míra nezaměstnanosti - podíl všech nezaměstnaných na veškeré pracovní síle daného území. V CR 7,2% (září 2010). □ Specifická míra nezaměstnanosti - např. podle věkových nebo vzdělanostních skupin obyvatelstva určitého území. Nízkou míru nezaměstnanosti mají vysokoškoláci (2,4 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,2 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (25,2 %) a mírně nadprůměrná je v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (8,2 %). ODODODOnonono □ODODOnononoD I!!ÍliI11II11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz □ OnODODODOnOn icscr "o I I 4 C m C 5060 5020 4980 4940 4900 4860 4820 4780 4740 4700 4660 4620 4580 4540 4500 4460 v tis, osob, títousands persons -r 600 --560 --520 --480 1 4 ft --440 --400 tnaní --360 1 --320 c --280 --240 --200 4.Q.2007 1.Q.2008 2.Q.2008 3.Q.2008 4.Q.2008 1 .Q.2009 2.Q.2009 3.Q.2009 4.Q.2009 1.Q.2010 2.Q.2010 čtvrtletí, <]Udrtett —*—zaměstnaní, employed zaměstnaní - sezónně očištěné, employed - seasonally adjusted -nezaměstnaní, unemployed - ■ ■ nezaměstnaní - sezónně očištěné, unemployed - seasonally adjusted ODODODODODODO Míra nezaměstnanosti □ Registrovaná míra nezaměstnanosti - Čitatel: přesná evidence registrovaných - dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, občanů ČR a občanů EU(EHP), vedená úřady práce podle bydliště uchazeče ke konci sledovaného měsíce. Jmenovatel: pracovní síla, tj. počet zaměstnaných v národním hospodářství s jediným nebo hlavním zaměstnáním. V ČR 8,5% (září 2010). dosažitelní uchazeči o zaměstnání evidovaní na UP * 100 pracovní síla Odododooododo dodododododod I!!ÍliI11II11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz dodododododod ODODODOnonono ododododododo Struktura nezaměstnanosti v roce 2009 stav na konci čtvrtletí celkový počet evidován, uchazečů Věková struktura nezamestnaných do 19 let 20-34 let 36-49 let nad 50 let i. 448 912 20 371 164 387 140 089 124 065 ii. 463 555 18 638 170 744 144 525 129 648 ttt. 500 312 30 196 186 031 148 849 135 736 IV. 539 136 25 898 200 194 168 452 144 592 Odooododododo dodododododod I!!ÍliI11II11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz dodododododod ODODODOnonono Sektory národního hospodářství □ Ukazatel celkové úrovně ekonomického rozvoje. a Většina statistik - 3 úrovně (primár, sekundér a terciér), někdy se vyčleňuje také i kvartér. □ V našich podmínkách (např. PAVLÍK et al., 1986) se používá členění, které v hrubých rysech vychází z mezinárodně doporučované klasifikace ISIC (International Standard Industrial Classification of all □ Activities): □ I. (I) zemědělství, lesnictví a rybářství II. (II) průmysl a stavebnictví III. (III) doprava, spoje, obchod, pohostinství a ubytování, bytové hospodářství, (IV) výzkum a vývoj, školství, veřejná správa, peněžnictví a pojišťovnictví, ostatní nevýrobní činnosti. dodododododod □ odododododod PedF, katedra geografie 54 odooododododo dodododododod ZAMĚSTNANÍ V NH k 30. 6. 2010 Česká republika Celkem v % Celkem 4 880,9 100,0 CZ- NACE sekce z toho: Zemědělství, lesnictví a rybářství A 154,9 3,2 Těžba a dobývání B 47,3 1,0 Zpracovatelský průmysl C 1 213,0 24,9 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla D 53,2 1,1 Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady E 48,6 1,0 Stavebnictví F 478,7 9,8 Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel G 593,6 12,2 Doprava a skladování H 327,3 6,7 Ubytování, stravování a pohostinství I 186,4 3,8 Informační a komunikační činnosti J 137,0 2,8 Peněžnictví a pojišťovnictví K 113,8 2,3 Činnosti v oblasti nemovitostí L 38,9 0,8 Profesní, vědecké a technické činnosti M 203,5 4,2 Administrativní a podpůrné činnosti N 114,4 2,3 Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. O 331,5 6,8 Vzdělávání P 298,3 6,1 Zdravotní a sociální péče Q 344,8 7,1 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti R 84,1 1,7 Ostatní činnosti S 94,3 1,9 o □ o □ c □ o □ o □ o □ o □ c □ 0 □ o □ □ odododo odododod PedF, katedra geografie □ononono odododod 55 ODODODODODODO Sociální struktura □ Na základě příslušnosti obyvatel k socioekonomickým nebo socioprofesním skupinám. □ Zachování druhové rozmanitosti - nespočívá v unifikaci a homogennosti sociálně ekonomického prostoru, ale naopak v zachování rozmanitosti a různorodosti projevů lidské existence. Vazby □ obecně lidské ( např. osobnostní, etické, solidární, etnografické), □ kooperativní, které se vytvářejí na bázi kulturně historického rozvoje území (pocity společného účastnictví či společného tvůrčího spolupodílení se na daném jevu).