PedF, katedra geografie 1
Geografie města
Čerba, 2008
PedF, katedra geografie 2
PedF, katedra geografie 3
Stručná historie
Geografie města je poměrně mladým odvětvím
socioekonomické geografie.
K jejímu rozvoji došlo především v období po druhé
světové válce a v sedmdesátých letech 20. století.
Městům a jejich systémům se věnovaly sociologické nebo
urbanistické studie.
Karel Marx, Max Weber, Emile Durkheim, Georg Simmel,
Robert Park
Geografická poloha měst
kartografická (zem. souřadnice),
topografická (nadm. výška),
fyzickogeografická (kotlinový princip, řeky, rozvodí, sedlo,
strategické polohy),
socioekonomická (obranná, dopravní, na nerost.
surovinách, umělá…),
Mikro-, mezo- a makropoloha – hlavně vzhledem
k existující sídelní síti.
PedF, katedra geografie 4
PedF, katedra geografie 5
Městský způsob života
Více anonymní, neosobní a účelový.
Narůstá počet fyzických kontaktů na úkor sociálních.
Klesá počet osobních vztahů, naopak stoupá počet vztahů
profesionálních.
Ve městech se koncentrují sociálně patologické jevy
(zločinnost, prostituce, závislosti, duševní choroby,
rozpady manželství...).
PedF, katedra geografie 6
Znaky města (dle Sýkory)
Vysoká hustota a koncentrace obyvatelstva.
Relativní velikost (v porovnání s jinými sídly).
Vysoká koncentrace a kompaktnost zástavby.
Specifická demografická, profesní a sociální skladba
obyvatelstva.
Koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí,
jejichž význam přesahuje hranice vlastního města.
Vysoká vnitřní diferenciace (různorodost) atd.
Vymezení pojmu město ve světě
Jestliže posuzujeme město podle velikosti a významu,
musíme si zvolit jedno nebo více konkrétních kritérií –
například počet obyvatel, počet (podíl) zaměstnaných
v terciérním sektoru, počet specializovaných zařízení
(nemocnic, škol atd.).
PedF, katedra geografie 7
Vymezení pojmu město ve světě
statisticko-velikostní kritérium – dle počtu obyvatel
morfologické kritérium – město je vymezeno kompaktní
zastavěnou plochou
administrativně-správní kritérium (Pec pod Sněžkou – 800
ob.)
funkční kritérium – město je vymezeno na základě
integrity vztahů v městském systému, např. dojížďkou za
prací
Podle mezinárodní definice OSN jsou to sídla s více než 10
000 obyvatel.
PedF, katedra geografie 8
minimum
ČR
9
50.000
Japonsko
10
Města v ČR
V roce 2000 byl vydán zákon 128/2000 Sb. jenž v § 3 uvádí, že
„obec, která má alespoň 3000 obyvatel, je městem, pokud tak
stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády“.
Zákon tak jednoznačně určuje hranici 3 000 obyvatel jako
podmínku a tím se stal prvním zákonem, který demografickou
podmínku – 3 000 obyvatel – stanoví přímo v textu zákona.
PedF, katedra geografie 11
Vývoj měst
Již v době před začátkem našeho letopočtu existovala
prosperující města s několika sty tisíci obyvateli.
K bouřlivému nárůstu počtu měst a městského
obyvatelstva došlo až v době průmyslové revoluce.
V celkovém vývoji měst rozlišujeme tři základní fáze:
– město před-industriální
– město industriální
– město post-industriální
PedF, katedra geografie 12
Vývoj měst
předindustriální období
Neolitická revoluce (10 - 8 st. p. n. l.; oblast Předního
Východu; přechod od společnosti lovců a sběračů
k společnosti usedlé)
V sídlech se koncentrovaly nezemědělské funkce –
obchod, správa, vzdělání, řemesla. . .
První města (vznikla z opevněných osad) – Jericho, Jarmo,
Khirotikia na Kypru nebo Çatal Hüyük v Anatolii
Později - Řím 1 mil., Paříž 200 tis., severoitalská
a španělská města do 100 tis., Praha 40 až 60 tis.
PedF, katedra geografie 13
Vývoj měst
industriální období
Prudký nárůst měst
Aspekty:
– Politické (zrušení nevolnictví)
– Ekonomické (velkovýroba, fordismus)
– Technologické (rozvoj dopravy a výrobních
technologií)
– Demografické (demografická revoluce)
PedF, katedra geografie 14
Vývoj měst
PedF, katedra geografie 15
Vývoj měst
PedF, katedra geografie 16
Vnitřní struktura města
Studium vnitřní struktury města patří mezi priority současné
geografie města – zabývá se vývojem prostorových struktur
v čase (plošné změny, diferenciace...).
Pod pojmem prostorové struktury rozumíme především
jednotlivé městské části – centrum, předměstí, čtvrti, funkční
zóny apod.
Rozeznáváme tři základní složky vnitřní prostorové struktury
města:
– Fyzická prostorová struktura
– Funkční prostorová struktura
– Sociální prostorová struktura
PedF, katedra geografie 17
Vnitřní struktura města
A) Fyzická - morfologická struktura (půdorys města)
Základními prvky morfologie města jsou komunikace,
pozemek a budova.
Ze základních prvků jsou utvářeny složitější struktury –
uliční síť, bloky zástavby, urbanizační celky apod.
Morfologie zástavby má horizontální dimenzi (plošné
rozmístění objektů) a vertikální dimenzi (výšková členitost
objektů).
PedF, katedra geografie 18
Morfologie města
V morfologii měst se výrazně prosazují nejrůznější
ekonomicko-společensko-kulturní vlivy (politika,
náboženství, kultura, ekonomika...) – tyto faktory se
nejvíce projevují ve stavbě uliční sítě ve městech.
Půdorys města:
• nepravidelný
• šachovnicovitý
• radiálně koncentrický
• lineární
• ve skutečnosti pro různá časová období ve vývoji města
převažují různé půdorysné typy
PedF, katedra geografie 19
České Budějovice
Barcelona a známá ulice Diagonal (arch. Cerda)
Vnitřní struktura města
B) Funkční struktura města
neoklasická land-use teorie: lokalizace jednotlivých funkcí
ve městě podle schopnosti platit rentu.
vzdálenost od centra města
renta
za m2
obchod
průmysl
bytové domy
rod. domy zemědělství
PedF, katedra geografie 25
Funkce měst
městotvorné (pro obyvatele mimo město)
městoobslužné (pro vlastní obyvatele města)
důležitých je jejich poměr
jiný způsob vyjádření (Hampl) – podíl města na funkcích
celého sídelního systému:
- obytná (počet trvale bydl. ob),
- pracovní (celkový počet prac. příležitostí),
- obslužná (počet prac. příležitostí v terciéru)
převis pracovní a obslužné funkce jako výraz významu
města v sídelním systému
PedF, katedra geografie 26
Funkční typy měst
města s vlastní a bez vlastní ekonomické základny (obytné satelity)
obvykle základní a ostatní funkce
obranná
zemědělská a rybářská
průmyslová
dopravní
obchodní
kulturní (religiozní střediska, univerzitní (vědecká), města-muzea)
léčebná a rekreační funkce
administrativně-politická funkce
PedF, katedra geografie 27
Vnitřní struktura města
C) Sociální struktura města
Používáme tři základní skupiny charakteristik:
– Demografický status – věková struktura, velikost
domácností, počet dětí…
– Sociálně-ekonomický status – profesní struktura,
kvalita bytového fondu, struktura příjmů a výdajů,
vzdálenost a doba dojíždění…
– Etnický status – národnostní složení, etnickou
homogenitu, náboženství… Sociálně patologické jevy –
neúplné rodiny, rozvodovost, potratovost, kriminalita…
PedF, katedra geografie 28
Burgesův Hoytův
Půdorysné a funkční modely města podle
Chicagské školy
1
2
3
4
5
10
1
2
2
3
3
3
3
3
4
4
5
3
3
2
1 1 - city
2 - obchod a lehký průmysl
Model koncentrických zón Sektorový model
1
2
3
4
5
10
1
2
2
3
3
3
3
3
4
4
5
3
3
2
1
4
1 - city
2 - obchod a lehký průmysl
3 - bydlení chudších vrstev
Model koncentrických zón Sektorový model
PedF, katedra geografie 29
1
2
3
4
5
10
1
2
2
3
3
3
3
3
4
4
5
3
3
3
2
1
4
7 5
6
8
9
1 - city
2 - obchod a lehký průmysl
3 - bydlení chudších vrstev
4 - bydlení středních vrstev
5 - bydlení bohatých vrstev
6 - těžký průmysl
7 - obchodní centrum
8 - obytné předměstí
9 - průmyslové předměstí
10- oblast dojížďky
Model koncentrických zón Sektorový model
Model mnoha jader
Půdorysné a funkční modely města podle
Chicagské školy
1
2
3
4
5
10
1
2
3
3 3
3
4
5
3
3
3
2
1
4
7 5
6
8
9
1 - city
2 - obchod a lehký průmysl
3 - bydlení chudších vrstev
4 - bydlení středních vrstev
5 - bydlení bohatých vrstev
6 - těžký průmysl
7 - obchodní centrum
8 - obytné předměstí
9 - průmyslové předměstí
10- oblast dojížďky
Model koncentrických zón Sektorový model
Model mnoha jader
Harris-Ullmannův
PedF, katedra geografie 30
Koncentrický model
Podle vzdálenosti od centra rozlišujeme následující vrstvy:
– vlastní centrum (central business district – CBD)
– velkoobchod a lehký průmysl
– čtvrtě nižších společenských vrstev
– čtvrtě středních společenských vrstev
– čtvrtě vyšších společenských vrstev
– oblast těžkého průmyslu
– okrajová obchodní centra
– obytná předměstí
– průmyslová předměstí
– zóna dojížďky
PedF, katedra geografie 31
1
2
3
4
5
10
Model koncentrických zón
Koncentrický model
Postupně od středu k okrajům města dochází ke
změnám některých demografických charakteristik (např.
pokles věku obyvatelstva, růst velikosti domácností,
vzestup počtu dětí).
Na okrajích měst vznikají chudinské čtvrtě s nízkým
sociálním statusem obyvatelstva – slumy.
PedF, katedra geografie 32
Sektorový model
Ve městě se vytváří sektory směřující od centra
k okrajům, v nichž můžeme nalézt obyvatelstvo
s různým vzdělanostním nebo profesním profilem
(vysokoškoláci, manažeři, pracující v těžkém
strojírenství...).
PedF, katedra geografie 33
1
2
3
4
5
10
1
2
2
3
3
3
3
3
4
4
5
Model koncentrických zón Sektorový model
Vícejaderný model
S tímto modelem se můžeme setkat ve městech, kde široké
zastoupení různých etnických skupin, které vytváří své do jisté
míry izolované kulturní enklávy – ghetta.
Teorie mnoha jader se ovšem neomezuje pouze na etnické
zóny, ale týká se měst obecně – města mají více jader, z nichž
každé má svojí specifickou funkci (průmysl, obchod, služby,
sport, rekreace...).
PedF, katedra geografie 34
1
2
3
4
5
10
1
2
2
3
3
3
3
3
4
4
5
3
3
3
2
1
4
7 5
6
8
9
1 - city
2 - obchod a lehký průmysl
3 - bydlení chudších vrstev
4 - bydlení středních vrstev
5 - bydlení bohatých vrstev
6 - těžký průmysl
7 - obchodní centrum
8 - obytné předměstí
9 - průmyslové předměstí
10- oblast dojížďky
Model koncentrických zón Sektorový model
Model mnoha jader
Sjednocený model
V praxi dochází k překrytí koncentrického modelu
modelem sektorovým, přes se promítá model vícejaderný.
Pokud hodnotíme prostorovou strukturu města podle tzv.
rodinného statusu (plodnost, počet pracujících žen, typ
domácnosti...) získáme koncentrický model.
V případě ekonomického statusu (příjmy, druh
zaměstnání, úroveň vzdělání...) se setkáme se sektorovým
modelem.
Při používání etnického statusu je výsledkem model
vícejaderný.
PedF, katedra geografie 35
Kritika modelů
Základní modely byly podrobeny kritice pro jejich jednoduchost
a statičnost – Hawley, Schnore, Firey.
Kritiky stávající modely doplňovaly
– o vazby mezi jednotlivými komunitami
– funkce městských zón
– historický vývoj
– kulturní prostředí
– tradice
– prestiže apod.
PedF, katedra geografie 36
Nové přístupy ke strukturalizaci měst
Kromě hodnocení stavu městských prostorových struktur
se geografie města zabývá především změnami
v prostorové struktuře města, jejich mechanismy
(sled postupných kroků, které vedou ke změně),
příčinami a důsledky.
PedF, katedra geografie 37
Gentrifikace
Spočívá v revitalizaci městského centra a zároveň
v postupném nahrazení původního obyvatelstva obyvateli
s vyšším sociálním statusem (manažeři, profesionálové,
tzv. Yuppies).
Pro gentrifikované oblasti jsou charakteristické malé
domácnosti (jednočlenné, dvoučlenné) a luxusní byty.
Často působí současně gentrifikační, revitalizační
a komercionalizační procesy.
PedF, katedra geografie 38
PedF, katedra geografie 39
Ghettoizace
Vytváří se čtvrti obyvatel (obyvatelstvo je často etnicky
homogenní a tvořeno přistěhovalci – etnické enklávy)
s nízkou sociální i ekonomickou úrovní.
Zároveň dochází k úpadku bytového fondu – tzv.
dlouhodobě vyloučená vrstva obyvatel.
Ke vzniku ghett dochází většinou ve zdevastovaných
oblastech vnitřního města.
PedF, katedra geografie 40
Citadelizace
Vytváření totálně izolovaných, uzavřených a chráněných
zón v atraktivním prostředí.
Zóny soustřeďují nejbohatší vrstvy (elity) obyvatelstva.
Citadelizaci můžeme označit jako určitou formu
gentrifikace, obecně však platí, že citadely mají vyšší
úroveň než gentrifikované čtvrti.
PedF, katedra geografie 41
Komercionalizace
Týká se především centrálních částí města.
Dochází k vytlačování bydlení komerční zástavbou.
PedF, katedra geografie 42
Revitalizace
Oživení zástavby
Projevuje se ve znovuoživení (rekonstrukce, dopravní
sítě, služby…) městských čtvrtí nebo vybraných částí.
PedF, katedra geografie 43
Vztah města a oblasti
každé místo má svoji sféru vlivu
velký růst role měst pro zázemí v období prům. revoluce (role mobility
obyvatelstva)
hierarchická povaha regionálních procesů
jejich relativní uzavřenost v rámci územních celků
a) mikroregionální procesy – nejintenzivnější a nejdůležitější vazby
mezi městem a zázemím, nositelé: dojížďka za prací a službami
otázka stanovení kritické velikosti střediska vymezení sfér vlivu (5 000
ob. má centrum, 14 000 celý mikroregion)
Např. Praha – Pacov = největší a nejmenší mikroregiony v ČR
PedF, katedra geografie 44
Vztah města a oblasti
b) mezoregionální procesy – uzavírají se na vyšší prostorové úrovni,
zhruba na úrovni krajů
nedenní dojížďka, migrace, doj. za speciálními střed. školami
c) makroregionální procesy – celostátní úroveň, federální státy,
spolkové země…
kulturní, jazyková, politická a ekonomická uzavřenost celků
d) kontinentální úroveň – ekonomické a politické integrace
e) globální úroveň – globální města – řídící funkce ekonomické,
politické (burzy, mezinár. instituce…)
PedF, katedra geografie 45