METODY V GEOGRAFII
Mgr. Darina MÍSAŘOVÁ, Ph.D.
Sylabus přednášky 3: Grafické znázornění jevů
Sylabus slouží jako přehled základních pojmů zmiňovaných na přednášce. Není dostačující pro
úspěšné zvládnutí zkoušky z Metod v geografii. Sylabus je nezbytné doplit informacemi
z přednášky.
Grafické znázornění jevů
Cílem grafického znázornění je podat rychlou a srozumitelnou informaci o studovaném jevu či o
vzájemném vztahu více jevů.
Graf – definice
- kresba podle pravidel znázorňující kvalitativní a kvantitativní informace
- kvantitativně méně přesná informace
Základní prvky grafu
Graf – ukázka
Dělení grafických prostředků podle významu
- ideografické (jsou klasifikační, resp. identifikační, tj. mají kvalitativní význam)
Př.
- geometrické (vždy kvantitativní význam)
Př.
Grafický výklad
- soubor zásad, podle kterých se příslušný graf čte
- jsou to:
Klíč = „grafický seznam“ použitých grafických prvků
Stupnice = libovolná čára, jejímž jednotlivým bodům se přisuzuje číselný význam.
Soustava souřadnic grafu = soustava čar, jimiž lze kvantitativně orientovat libovolný bod
vzhledem k daným osám souřadným, které uvádějí směry, v nichž se tato orientace provádí.
Zonální soustava
Název a podtitul
Vysvětlivky a poznámky
Popis
popis tabulky uvádíme před vlastní tabulkou
popis obrázku/grafu pod obrázkem/grafem
Základní typy grafů
a) schémata
- vyjadřují kvalitativně různé struktury a vztahy znázorňovaného jevu či procesu
- umístění daného jevu (věcné, časové, prostorové)
b) diagramy
- Zobrazují především kvantitativní (četnost), empirické údaje o znázorňovaných souborech.
- Znázorňované statistické údaje tvoří statistické řady (věcné, místní, časové).
Základní typy grafů
a) Grafy pro vyjádření jedné proměnné
Př.
b) Grafy pro vyjádření dvou a více proměnných - korelogram
Př.
c) Speciální typy grafů
Př.
Analýza grafů
Všímáme si základního tvaru a také odchylek od něho
U tvaru grafu hodnotíme:
• zhuštění
• shluky
• mezery
• odlehlé hodnoty
• extrémní hodnoty
• tvar rozdělení
- Volba vhodného typu grafu musí zohledňovat typ zobrazované proměnné (spojitá či
diskrétní)
Statistická mapa
– prostorové rozložení prvku v podkladové mapě
KKaarrttooggrraamm
KKaarrttooddiiaaggrraamm
Kartogram je obrysová kartografická kresba územních celků, ve kterých jsou grafickým
způsobem (barevný odstín, rast) plošně znázorněna statistická data týkající se různých
geografických jevů (lidnatost, využívání ploch apod.)
Kartogramy lze rozdělit podle územního dělení na:
kartogramy s geografickými hranicemi
kartogramy s geometrickými hranicemi
Kartodiagramy jsou diagramy vložené do mapové kostry, kterou tvoří dílčí územní celky.
Jejich údaje se vztahují na celé území jednotky, kde leží
(rozdíl od metody lokalizovaných diagramu)
Vkládanými diagramy mohou být:
- Spojnicové diagramy pro vyjadřování časových řad
- sloupcové diagramy (sloupce, věkové pyramidy apod.)
- různě dělené geometrické značky
Grafické metody analýzy geografických jevů
1.znázornění intenzity jevu v prostoru
a) absolutními metodami
b) relativními metodami
2.znázornění struktury jevu v prostoru
využití výsečových grafů
Náležitosti statistické mapy
Obsah mapy tvoří všechny objekty, jevy a jejich vztahy, které jsou v mapě kartograficky
znázorněny
Základní údaje tvoří:
Název mapy
Mapový rámec – „vlastní mapa“
Měřítko
Legenda (vysvětlivky)
Tiráž
Sítě
Trojúhelníková síť – znázorňování jevů o třech prvcích, které mají vždy konstantní součet
Př.
Kruhová (radiální) síť – kombinace soustředných kružnic a přímek procházejících středem
kružnice
- pro grafické znázorňování opakujících se jevů, struktury jevů
Př.
roční chod teploty
směry větru
Izolinie – konstrukce a vlastnosti
Izolinie – čáry, které v grafu spojují body se stejnou intenzitou (velikostí, hodnotou) jevu
získávají se metodou prostorové interpolace hodnot vynesených do grafu
Př.