Předškolní pedagogika 2 OBSAH PP2 1.Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání 2.Cíle a obsah vzdělávání (kompetence, vzdělávací oblasti, témata, činnosti) 3.Hra jako základní prostředek vzdělávání (spontánní a řízené činnosti) 4.Dokumentace školy 5.Podmínky vzdělávání 6.Individualizace (typy inteligencí) 7.Metody práce s dětmi, prožitkové učení (modelové situace) 8.Plánování vzdělávací práce 9.Spolupráce s rodiči 10.Participační řízení mateřské školy, týmová práce, povinnosti pedagoga 11.Vlastní hodnocení školy, sebereflexe 12.Návaznost předškolního a základního vzdělávání 1. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání •Holistické pojetí •Interaktivní pojetí HOLISTICKÉ POJETÍ • • Osobnost dítěte: bio – psycho - sociální jednotka Dítě a ten druhý Dítě a společnost Dítě a svět Dítě a jeho tělo Dítě a psychika Výchozí stav ve vzdělávání - tendence Krejčová, 2010 •Role státu: •- vymezuje veškeré požadavky na vzdělávání •Role vzdělávacího programu: -vymezuje zejména učivo (obsahy vzdělávání) •Role učitele: -zprostředkovatel -vykonavatel •Role žáka: •- příjemce • • • •Role státu: •- vymezuje rámec kvality ve vzdělávání prostřednictvím RVP •Role vzdělávacího programu: •- vymezuje cíle vzdělávání - klíčové kompetence dětí •Role učitele: -tvůrce, koordinátor -partner a průvodce dítěte jeho vzděláváním •Role žáka: •- aktivní účastník svého učení a vzdělávání • • Rámcové cíle: Rozvoj dítěte, jeho učení a poznání Osvojení hodnot Získání osobnostních postojů Klíčové kompetence: kompetence k učení kompetence k řešení problémů kompetence komunikativní kompetence sociální a personální kompetence činnostní a občanské Dílčí výstupy (dílčí poznatky, dovednosti, hodnoty a postoje) v oblastech: Biologické Psychologické Interpersonální Sociálně-kulturní Environmentální Dílčí cíle v oblastech: Biologické Psychologické Interpersonální Sociálně-kulturní Environmentální formulované jako záměry v úrovni obecné Vzdělávací cíle v úrovni oblastní formulované jako výstupy 2. Cíle vzdělávání a jeho obsah •rozvoj dítěte, jeho učení a poznání •osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost •získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí KOMPETENCE K UČENÍ •SOUSTŘEDĚNĚ POZORUJE, ZKOUMÁ, OBJEVUJE, VŠÍMÁ SI SOUVISLOSTÍ, EXPERIMENTUJE A UŽÍVÁ PŘI TOM JEDNODUCHÝCH POJMŮ •ZÍSAKNOU ZKUŠENOST UPLATŇUJE V PRAKTICKÝCH SITUACÍCH A V DALŠÍM UČENÍ •MÁ ELEMENTÁRNÍ POZNATKY O SVĚTĚ LIDÍ, KULTURY, PŘÍRODY I TECHNIKY, KTERÝ DÍTĚ OBKLOPUJE, O JEHO ROZMANITOSTECH A PROMĚNÁCH: ORIENTUJE SE V ŘÁDU A DĚNÍ V PROSTŘEDÍ, VE KTERÉM ŽIJE •KLADE OTÁZKY A HLEDÁ NA NĚ ODPOVĚDI, AKTIVNĚ SI VŠÍMÁ, CO SE KOLEM NĚHO DĚJE: CHCE POROZUMĚT VĚCEM, JEVŮM A DĚJŮM, KTERÉ KOLEM SEBE VIDÍ: POZNÁVÁ, ŽE SE MŮŽE MNOHÉMU NAUČIT, RADUJE SE Z TOHO, CO SAMO DOKÁZALO A ZVLÁDLO •UČÍ SE NEJEN SPONTÁNNĚ, ALE I VĚDOMĚ, VYVINE ÚSILÍ, SOUSTŘEDÍ SE NA ČINNOST A ZÁMĚRNĚ SI ZAPAMATUJE: PŘI ZADANÉ PRÁCI DOKONČÍ, CO ZAPOČALO: DOVEDE POSTUPOVAT PODLE INSTRUKCÍ A POKYNŮ, JE SCHOPNO DOBRAT SE K VÝSLEDKŮM •ODHADUJE SVÉ SÍLY, UČÍ SE HODNOTIT SVOJE OSOBNÍ POKROKY I OCEŇOVAT VÝKONY DRUHÝCH •POKUD SE MU DOSTÁVÁ UZNÁNÍ A OCENĚNÍ, UČÍ SE S CHUTÍ KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ • •VŠÍMÁ SI DĚNÍ I PROBLÉMŮ V BEZPROSTŘEDNÍM OKOLÍ: PŘIROZENOU MOTIVACÍ K ŘEŠENÍ DALŠÍCH PROBLÉMŮ A SITUACÍ JE PRO NĚJ POZITIVNÍ ODEZVA NA AKTIVNÍ ZÁJEM •ŘEŠÍ PROBLÉMY, NA KTERÉ SATČÍ: ZNÁMÉ A OPAKUJÍCÍ SE SITUACE SE SNAŽÍ ŘEŠIT SAMOSTATNĚ (NA ZÁKLADĚ NÁPODOBY ČI OPAKOVÁNÍ), NÁROČNĚJŠÍ S OPOROU A POMOCÍ DOSPĚLÉHO •PROBLÉMY ŘEŠÍ NA ZÁKLADĚ BEZPROSTŘEDNÍ ZKUŠENOSTI: POSTUPUJE CESTOU POKUSU A OMYLU, ZKOUŠÍ, EXPERIMENTUJE: SPONTÁNNĚ VYMÝŠLÍ NOVÁ ŘEŠEN PROBLÉMŮ A SITUACÍ: HLEDÁ RŮZNÉ MOŽNOSTI A VARIANTY (MÁ VLASTNÍ, ORIGINÁLNÁ NÁPADY): VYUŽÍVÁ PŘI TOM DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ, FANTAZII A PŘEDSTAVIVOST •PŘI ŘEŠENÍ MYŠLENJOVÝCH I PRAKTICKÝCH PROBLÉMŮ UŽÍVÁ LOGICKÝCH, MATEMATICKÝCH I EMPIRICKÝCH POSTUPŮ: POCHOPÍ JEDNODUCHÉ ALGORITMY ŘEŠENÍ RŮZNÝCH ÚLOH A SITUACÍ A VYUŽÍVÁ JE V DALŠÍCH SITUACÍCH •ZPŘESŇUJE SI POČETNÍ PŘEDSTAVY, UŽÍVÁ ČÍSELNÝCH A MATEMATICKÝCH POJMŮ, VNÍMÁ ELEMENTÁRNÍ MATEMATICKÉ SOUVISLOSTI •ROZLIŠUJE ŘEŠENÍ, KTERÁ JSOU FUNKČNÍ (VEDOUCÍ K CÍLI), A ŘEŠENÍ, KTERÁ FUNKČNÍ NEJSOU: DOKÁŽE MEZI NIMI VOLIT •CHÁPE, ŽE VYHÝBAT SE ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ NEVEDE K CÍLI, ALE ŽE JEJICH VČASNÉ A UVÁŽLIVÉ ŘEŠENÍ JE NAOPAK VÝHODOU: UVĚDOMUJE SI, ŽE SVOU AKTIVITOU A INICIATIVOU MŮŽE SITUACI OVLIVNIT •NEBOJÍ SE CHYBOVAT, POKUD NACHÁZÍ POZITIVNÍ OCENĚNÍ NEJEN ZA ÚSPĚCH, ALE TAKÉ ZA SNAHU KOMUNIKATIVNÍ KOMPETENCE • •OVLÁDÁ ŘEČ, HOVOŘÍ VE VHODNĚ FORMULOVANÝCH VĚTÁCH, SAMOSTATNĚ VYJADŘUJE SVÉ MYŠLENKY, SDĚLENÍ, OTÁZKY I ODPOVĚDI, ROZUMÍ SLYŠENÉMU, SLOVNĚ REAGUJE A VEDE SMYSLUPLNÝ DIALOG •DOKÁŽE SE VYJADŘOVAT A SDĚLOVAT SVÉ PROŽITKY, POCITY A NÁLADY RŮZNÝMI PROSTŘEDKY /ŘEČOVÝMI, VÝTVARNÝMI, HUDEBNÍMI, DRAMATICKÝMI APOD.) •DOMLOUVÁ SE GESTY I SLOVY, ROZLIŠUJE NĚKTERÉ SYMBOLY, ROZUMÍ JEJICH VÝZNAMU I FUNKCI •V BĚŽNÝCH SITUACÍCH KOMUNIKUJE BEZ ZÁBRAN A OSTYCHU S DĚTMI I S DOSPĚLÝMI: CHÁPE, ŽE BÝT KOMUNIKATIVNÍ, VSTŘÍCNÉ, INICIATIVNÍ A AKTIVNÍ JE VÝHODOU •OVLÁDÁ DOVEDNOSTI PŘEDCHÁZEJÍCÍ ČTENÍ A PSANÍ •PRŮBĚŽNĚ ROZŠIŘUJE SVOU SLOVNÍ ZÁSOBU A AKTIVNĚ JI POUŽÍVÁ K DOKONALEJŠÍ KOMUNIKACI S OKOLÍM •DOVEDE VYUŽÍT INFORMATIVNÍ A KOMUNIKATIVNÍ PROSTŘEDKY, SE KTERÝMI SE BĚŽNĚ SETKÁVÁ (KNÍŽKY, ENCYKLOPEDIE, POČÍTAČ, AUDIOVIZUÁLNÍ TECHNIKA, TELEFON ATP.) •VÍ, ŽE LIDÉ SE DOROZUMÍVAJÍ I JINÝMI JAZYKY A ŽE JE MOŽNO SE JIM UČIT: MÁ VYTVOŘENY ELEMENTÁRNÍ PŘEDPOKLADY K UČENÍ SE CIZÍMU JAZYKU SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ KOMPETENCE •SAMOSTATNĚ ROZHODUJE O SVÝCH ČINNOSTECH: UMÍ SI VYTVOŘIT SVŮJ NÁZOR A VYJÁDŘIT JEJ •UVĚDOMUJE SI, ŽE ZA SEBE I SVÉ JEDNÁNÍ ODPOVÍDÁ A NESE DŮSLEDKY •DĚTSKÝM ZPŮSOBEM PROJEVUJE CITLIVOST A OHLEDUPLNOST K DRUHÝM, POMOC SLABŠÍM, ROZPOZNÁ NEVHODNÉ CHOVÁNÍ: VNÍMÁ SPRAVEDLNOST, UBLIŽOVÁNÍ, AGRESIVITU A LHOSTEJNOST •VE SKUPINĚ SE DOKÁŽE PROSADIT, ALE I PODŘÍDIT, PŘI SPOLEČNÝCH ČINNOSTECH SE DOMLOUVÁ A SPOLUPRACUJE: V BĚŽNÝCH SITUACÍCH UPLATŇUJE ZÁKLADNÍ APOLEČENSKÉ NÁVYKY A PRAVIDLA SPOLEČENSKÉHO STYKU: JE SCHOPNÉ RESPEKTOVAT DRUHÉ, VYJEDNÁVAT, PŘIJÍMAT A UZAVÍRAT KOMPROMISY •NAPODOBUJE MODELY PROSOCIÁLNÍHO CHOVÁNÍ MEZILIDSKÝCH VZTAHŮ, KTERÉ NACHÁZÍ VE SVÉM OKOLÍ •SPOLUPODÍLÍ SE NA SPOLEČNÝCH ROZHODNUTÍCH: PŘIJÍMÁ VYJASNĚNÉ A ZDŮVODNĚNÉ POVINNOSTI: DODRŽUJE DOHODNUTÁ A POCHOPENÁ PRAVIDLA A PŘIZPŮSOBÍ SE JIM •PŘI SETKÁNÍ S NEZNÁMÝMI LIDMI ČI V NEZNÁMÝCH SITUACÍCH SE CHOVÁ OBEZŘETNĚ: NEVHODNÉ CHOVÁNÍ I KOMUNIKACI, KTERÁ JE MU NEPŘÍJEMNÁ, UMÍ ODMÍTNOUT •JE SCHOPNO CHÁPAT, ŽE LIDÉ SE RŮZNÍ A UMÍ BÝT TOLERANTNÍ K JEJICH ODLIŠNOSTEM A JEDINEČNOSTEM •CHÁPE, ŽE NESPRAVEDLNOST, UBLIŽOVÁNÍ, PONIŽOVÁNÍ, LHOSTEJNOST, AGRESIVITA A NÁSILÍ SE NEVYPLÁCÍ A ŽE VZNIKLÉ KONFLIKTY JE LÉPE ŘEŠIT DOHODOU: DOKÁŽE SE BRÁNIT PROJEVŮM NÁSILÍ JINÉHO DÍTĚTE, PONIŽOVÁNÍ A UBLIŽOVÁNÍ ČINNOSTNÍ A OBČANSKÉ KOMPETENCE •SVOJE ČINNOSTI A HRY SE UČÍ PLÁNOVAT, ORGANIZOVAT, ŘÍDIT A VYHODNOCOVAT •DOKÁŽE ROZPOZNAT A VYUŽÍVAT VLASTNÍ SILNÉ STRÁNKY, POZNÁVÁ SVOJE SLABÉ STRÁNKY •ODHADUJE RIZIKA SVÝCH NÁPADŮ, JDE ZA SVÝM ZÁMĚREM, ALE TAKÉ DOKÁŽE MĚNIT CESTY A PŘIZPŮSOBOVAT SE DANÝM OKOLNOSTEM •CHÁPE, ŽE SE MŮŽE O TOM, CO UDĚLÁ, ROZHODOVAT SVOBODNĚ, ALE ŽE ZA SVÁ ROZHODNUTÍ TAKÉ ODPOVÍDÁ •MÁ SMYSL PRO POVINNOST VE HŘE, PRÁCI I UČENÍ: K ÚKOLŮM A POVINNOSTDM PŘISTUPUJE ODPOVĚDNĚ: VÁŽÍ SI PRÁCE I ÚSILÍ DRUHÝCH •ZAJÍMÁ SE O DRUHÉ I O TO, CO SE KOLEM DĚJE: JE OTEVŘENÉ AKTUÁLNÍMU DĚNÍ •CHÁPE, ŽE ZÁJEM O TO, CO SE KOLEM DĚJE, ČINNORODOST, PRACOVITOST A PODNIKAVOST JSOU PŘÍNOSEM A ŽE NAOPAK LHOSTEJNOST, NEVŠÍMAVOST, POHODLNOST A NÍZKÁ AKTIVITA MAJÍ SVOJE NEPŘÍZNIVÉ DŮSLEDKY •MÁ ZÁKLADNÍ DĚTSKOU PŘEDSTAVU O TOM, CO JE V SOULADU SE ZÁKLADNÍMI LIDSKÝMI HODNOTAMI A NORMAMI A CO JE S NIMI V ROZPORU, A SNAŽÍ SE PODLE TOHO CHOVAT •SPOLUVYTVÁŘÍ PRAVIDLA SPOLEČNÉHO SOUŽITÍ MEZI VRSTEVNÍKY, ROZUMÍ JEJICH SMYSLU A CHÁPE POTŘEBU JE ZACHOVÁVAT •UVĚDOMUJE SI SVÁ PRÁVA I PRÁVA DRUHÝCH, UČÍ SE JE HÁJIT A RESPEKTOVAT: CHÁPE, ŽE VŠICHNI LIDÉ MAJÍ STEJNOU HODNOTU •VÍ, ŽE NENÍ JEDNO, V JAKÉM PROSTŘEDÍ ŽIJE, UVĚDOMUJE SI, ŽE SE SVÝM CHOVÁNÍM NA NĚM PODÍLÍ A ŽE JE MŮŽE OVLIVNIT •DBÁ NA OSOVBNÍ ZDRAVÍ I BEZPEČÍ SVOJE I DRUHÝCH, CHOVÁ SE ODPOVĚDNĚ S OHKLEDEM NA ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ OKOLNÍ PROSTŘEDÍ (PŘÍRODNÍ I SPOLEČENSKÉ) VZDĚLÁVACÍ OBLASTI •DÍTĚ A JEHO TĚLO (biologická) •DÍTĚ A PSYCHIKA (psychologická) •DÍTĚ A TEN DRUHÝ (interpersonální) •DÍTĚ A SPOLEČNOST (sociálně-kulturní) •DÍTĚ A SVĚT (environmentální) VZDĚLÁVACÍ OBLASTI •- dílčí vzdělávací cíle (co pedagog u dítěte podporuje) •- vzdělávací nabídka (co pedagog dítěti nabízí) •- očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla zvládne) •- rizika (co ohrožuje úspěch vzdělávacích záměrů pedagoga) • HOLISTICKÉ POJETÍ • • Osobnost dítěte: bio – psycho - sociální jednotka Dítě a ten druhý Dítě a společnost Dítě a svět Dítě a jeho tělo Dítě a psychika Paprskový diagram Dítě a svět Dítě a společnost Dítě a ten druhý Dítě a psychika Dítě a jeho tělo KOMPETENCE ŠVP (TVP) by měl odpovědět: •Kde jsme nyní? (analýza) •Kde bychom chtěli být? Kam směřujeme? (stanovení cílů) •Jak se tam dostaneme? (stanovení strategií, metod a prostředků, které nás k cíli dovedou) •Jak zjistíme, že se tam dostaneme? (zpracování evaluačního systému) •Jak poznáme, že jsme se tam dostali? (vytvoření kritérií pro hodnocení) LITERATURA: •BELZ, H., SIEGRIST, M. Klíčové kompetence a jejich rozvoj. Praha : Portál, 2001. ISBN 80-7178-479-6 •Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Věstník MŠMT, sešit 2, Ročník LXI, únor 2005. •SHAPIRO, L., E. Emoční inteligence dítěte a její rozvoj. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-238-6