Adaptační a kompenzační mechanismy
zajišťující homeostázu v těle
Pavel Koubek (175959)
Co je homeostáza?
● Homeostázou rozumíme stálost podmínek
vnitřních (v organismu), bez ohledu na
podmínky vnější. Je předpokladem normálního
chodu organismu.
● K jejímu zabezpečení slouží nepřeberné
množství adaptačních zpětnovazebných
mechanismů – nervových, hormonálních a
enzymatických.
● Při selhání adaptační mechanismů
(homeostázy) – nemoc až smrt.
Pojem adaptace
● Adaptace - pochody sloužící organismu k
přizpůsobení se měnícím se životním
podmínkám.
● Dělení adaptací
● Fylogenetické
● Ontogenetické
● Aklimatizace
● Homeostatické
● Imunitní
● Civilizační
1. Adaptace fylogenetické (evoluční)
● Rozumíme jimi modifikace struktury a funkce
těla, které se vyvinuly v průběhu tisíců let
evoluce. Jedná se o znaky společné jednomu
druhu (např. u člověka vzpřímená postava,
opozice palce, ukládání pigmentu u různých
ras, atd.).
● Adaptuje se nikoliv jedinec, ale populace.
● Genetické mechanismy, které fylogenetickou
adaptaci ovlivňují, jsou zatím lépe
prozkoumány u nižších organismů (bakterie,
jednobuň. org).
2. Adaptace ontogenetické
(plasticita)
● Je to vývoj jedince (člověka) v průběhu života
od narození.
● Mladý jedinec se v rámci druhu je schopen se
přizpůsobit životním podmínkám (např. dítě v
tropech x dospělý v tropech x dítě v Andách).
● Pro pedagogy důležitá - „proutek se musí
ohýbat, dokud je mladý“.
3. Aklimatizace
● Přizpůsobení se novému prostředí v řádu dnů, týdnů. Vzniká v
momentě, kdy vnější vlivy překročí kapacitu běžných
homeostatických reakcí. Může být vyvolán řadou stresorů.
● Organismus reaguje obecným adaptačním syndromem, při kterém
mobilizuje neurohormonální aktivizací (mezimozek, hypofýza,
nadledvinky) záložní regulační mechanismy.
● Při opakování zátěžových situací, jsou-li tyto zvládány, postupně
stresové reakce slábnou, až nakonec dojde znovu k homeostáze.
● Příklad: Přizpůsobení těla k pobytu v tropech (více pocení s menším
obsahem soli) nebo přizpůsobení se vysokohorskému klimatu (vyšší
produkce Hb). Aklimatizační reakcí je například i sportovní trénink.
4. Adaptace homeostatická
● Nejrychlejší reakce organismu (v řádu sekund
či minut), udržují dynamickou stálost
vnitřního prostředí.
● Patří mezi ně např.:
● Vazokonstrikce a zvýšení krev. tlaku (při ochlazení)
● Pocení při vnitřním zahřátí
● Sekrece inzulínu pro vstřebání cukru
● Zrychlení dechu při akutní tělesné zátěži
● aj...
5. Imunitní adaptace
● Imunitní děje fungují na principu enzymové
indukce – tělní enzym protilátky se mám
přizpůsobí k ničení bílkovin cizorodé látky (viru
či bakterie).
● Tyto děje však také působí negativně například
při orgánových transplantacích (tělo orgán
nepřijme) nebo při alergiích (tělo reaguje
nepřiměřenou reakcí na běžnou látku).
6. Adaptace kulturní, civilizační
● Vlastní pouze člověku.
● Jedná se o užívání nástrojů, oděvu, léků a dalších vymožeností lidské
civilizace.
● Komplikuje studium fyziologických adaptačních pochodů (teplota
eskymáka v iglů a v kožešině).
● Tento typ adaptace je vlastní celé populaci, k jeho přenášení z
generace na generaci je uskutečňována negeneticky.
● V dnešní době se genotypy předků v generacích rychle rozplývají
(náhodný výběr partnerů z různých částí světa), avšak kulturní a
sociální dědictví přetrvává.
● Člověk je díky své genetické výbavě nejadaptabilnější živočich na
planetě.
Použitá literatura
● KOTULÁN, Jaroslav; HRUBÁ, Drahoslava; BENCKO, Vladimír.
Preventivní lékařství : učební text pro lékařské fakulty. Brno :
Masarykova univerzita, 1993. 285 s. ISBN 8021003367
● GOLDMANN, Radoslav; CICHÁ, Martina. Základy pediatrie pro
pedagogy. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2002.
203 s. ISBN 8024405318