Filozofie a její základní disciplíny Filosofie a křesťanství (teologie), křesťanská filosofie Bůh v (řecké) filosofii a v křesťanství Řecká filosofie a její vliv na počátky křesťanské filosofie Sókratés - „sokratovská metoda“ Platón - filosofie - nauka o idejích - poznání (epistémé) a rozpomínání (anamnese) - duše - Logos Stoikové - Pneuma a tonos - Logos - Obecné pojmy - Hýle - Alegorická exegeze Apologie Sv. Justin - vliv stoiků Athénagorás Tertulián Filón - nauka o působení Logu Alexandrijská katechetická/teologická škola Klement Alexandrijský - logos spermatikos a logos protreptikos Origenes - Logos - Peri archon - alegorický výklad - anagogický výklad Kappadočtí sv. Basil Veliký sv. Řehoř Naziánský sv. Řehoř Nysský - věda a víra - člověk sv. Jeroným - Vulgáta sv. Augustin - nejznámější spisy: Confessiones (Vyznání) – náleží k vrcholům filosofické autobiografické literatury, De Trinitate (O Trojici) a De civitate Dei (O obci Boží) - křesťanství jako naplnění platonismu - "vnitřní učitel" (magister intimus) - cogitatio - poznání - pravda - Bůh - modlitba - Obec Boží Boëthius - školy svobodných umění (artes liberales) dvě odlišná odvětví: quaderativum (artes reales) – aritmetika, geometrie, astronomie, musika trivium (artes sermopciales) – gramatika, rétorika, dialektika (logika) - Consolatio philosophiae (Filosofie utěšitelka) - definici „osoby" (persona) - problém zla Pseudo-Dionysios Areopagita - Za koho se vydával? Za koho ho také považovali? - vliv Prokla - via positiva - via negativa - via eminentiae - participace Jan Scotus Eriugena - spor o predestinaci - Perifyseon - nebezpečí dané teorie Alkuin Anselm z Canterbury - realista - princip spojení rozumu a víry - ontologický důkaz Boží existence Roscelinus z Compiegne - nominalismus - triteismus Vilém ze Champeaux - realismus - obecnina - univerzálie - Abélardova kritika Petr Abélard - Antičtí filozofové a křesťanství - nárok dialektiky (logiky) - ano a ne - konceptualismus - univerzália – obecniny - důkaz Boží existence - význam dědičného hříchu a Kristovy smrti pro lidskou morálku - etika Bernard z Clairvaux - odsuzuje pronikání dialektiky do teologie - X Abélard Aristotelés - základní rozdíly v přístupu ke skutečnosti v porovnání s Platónem - substance - hylémorfismus - první hybatel - duše – příčina a počátek živého těla ve třech významech; rozlišování živých bytostí na základě „mohutnosti“ duše Avicenna - nejvýznamnější postava arabské středověké filosofie, otec moderní medicíny - navazuje na Aristotelovu a Platónovu školu Averroes - arabský filosof, představitel aristotelismu, lékař - komentáře k Aristotelovi Maimonides - rabín, židovský filosof a lékař - originální syntéza aristotelských, arabských a židovských vlivů - Průvodce tápajících – vychází z Averroa, završení spojení aristotelské filosofie a biblického výkladu světa, ovlivnilo nejen Tomáše Akvinského, ale i pozdější myslitele - důkazy o existenci Boha Vilém z Auvergne - propojoval filosofie novoplatónské, augustinovské, aristotelské, i židovské (Maimonides) a arabské (Avicenna) Albert Veliký - zakladatel křesťanského aristotelismu, komponovaného do augustinovsko-novoplatónského rámce - filosofie = nezbytná spojenkyně teologie, přivádí do její blízosti, je jí propedeutikou, pomáhá jí svými kategoriemi, logikou a metodologií - hodně se věnoval i přírodním vědám Tomáš Akvinský - nejzřejmější filosofické spojení směřuje k Aristotelovi - hluboký respekt vůči islámským a židovským teologům - disputační otázky – „scholastická metoda“ - Summa proti pohanům – obsah (4 části,…), styl - Summa teologická – obsah (3 části,…), styl - komentáře k aristotelovi - substance – akcident - látka – forma - možnost – skutečnost - Bůh a bytí - Přirozená a zjevená teologie - 5 cest k důkazu Boží existence Tomáš Štítný ze Štítného - první český scholastik, spisovatel, církevní reformátor, překladatel a kazatel Bonaventura - exemplarismus - jeho cesta důkazu Boží existence - koncepce dějin - zárodky ve věcech Roger Bacon - největší osobností oxfordské scholastiky - františkánský mnich - Opus maius - učení o poznání Jan Duns Scotus - doctor subtilis (přesný, důsledný) - rozlišení filosofického poznání od teologického: co je filosoficky správné, může být v teologii omyl - Bůh jako bytost absolutně svobodná - univoční chápání jsoucna - nauka o vnitřních modech - existence - nekonečné jsoucno - důkaz Boží existence Vilém Occam/Ockham - doctor invincibilis, „neporazitelný doktor“ - Bůh není sevřen žádnou nutností, nemůžeme z žádné nutnosti usuzovat na jeho existenci. - přímý vztah mezi Stvořitelem a tím, co jedině skutečně existuje, tj. jednotlivými věcmi. - poznání - univerzálie - „Ockhamova břitva“ Mistr Eckhart - usiluje o racionalistický výklad Bible a základních článků víry - Opus tripartitum - metafyzická interpretace stvoření - veškeré stvořené je vzhledem k absolutnímu bytí Božímu z ontologického hlediska „ničím" - bytí je Bůh - myšlení jako fundament Božího bytí renesance, humanismus, reformace Mikuláš Kusánský - učení o individualitě - poznání - pojetí Boha - „učená nevědomost“ Giordano Bruno - universum - panteismus Francis Bacon - Novum organon - nauka o idolech - indukce racionalismus René Descartes - cogito, ergo sum - vrozené ideje - idea Boha - dualismus Benedict Spinoza - monismus - substance - modus - Bůh - panteismus - etika - 3 způsoby poznání Wilhelm Leibniz - pluralismus - monády - poznání: princip dostatečného důvodu - Bůh - ? existence zla empirismus John Locke - tabula rasa - ideje: jednoduché a složené George Berkeley - idealismus - „být znamená být vnímán“ David Hume - percepce (dvojí třídy) - problém substance