}Obsah:
}1. 1 Jak chápat pojem kurikulum.
}1. 2 Významy pojmu kurikulum (dle různých autorů).
}1. 3 Podoby, složky a roviny kurikula.
}1. 4 Cíle vzdělávání v teorii kurikula
}1. 5 Kurikulum z hlediska potřeb předškolního dítěte.
}1. 6 Aktuální cíle předškolního vzdělávání.
}

vKurikulum – angl. curriculum – pojem užívaný v zahraniční pedagogice;
vVznikl ve 20.letech min. stol. v USA, - zakladatelé teorie kurikula - F. Bobbit, 1918; W.
Charters, 1923; v Evropě od 60. let 20. století;
vU nás do konce 80. let pojem téměř neznámý;
vPůvod slova z latinského curre (běžet) a v podobě curriculum má původní význam – běh, oběh,
závodiště, také závodní vozík….;
vCurriculum vitae – životopis, běh života;
vV pedagogickém smyslu – „pohyb, který doprovází vývoj dítěte“ (Opravilová).
v

}   „V pedagogickém smyslu chápeme kurikulum jako plánovanou, záměrně vytyčovanou a nasměrovanou
trasu, při jejímž absolvování získává dítě postupně zkušenost, a to v závislosti na svých
schopnostech a zájmu.“ (Opravilová)
PSměr a trasa může mít  buď:
} - tradiční podobu – nekompromisní příkaz směru jízdy se zákazem zastavení, povinně dodržovanou a
nezpochybnitelnou trasu (normu)
}-  nebo jde o doporučený, použitelný a osvědčený model, v němž jsou odbočky, zastavení i malé
návraty dovoleny (současné kurikulum)
}
}

}    (DLE RŮZNÝCH AUTORŮ)
}    Až do 80. let minulého století byly uplatňovány dva  významy tohoto pojmu:
vVzdělávací program, projekt, plán – zahrnuje škálu od programu jednotlivého kurzu nebo vyučovacího
předmětu až po komplexní program vzdělávací instituce, tj. plán všech aktivit školy (A. V. Kelly,
1977).
vPrůběh studia a jeho obsah – charakteristika vzdělávací dráhy a obsah zkušenosti, kterou žák
získává v době studia (D. K. Wheeler, 1974).
}
v

} Podle knihy A. Lewyho, 1991 jsou různé definice mnoha autorů, např.:
vKurikulum je program a život školy.
vKurikulum je plán obsahu vyučování.
vKurikulum je plán učení.
vKurikulum je veškerá zkušenost žáka získaná ve škole.
vKurikulum zahrnuje učivo, vztahy učitele a žáků a prostředí.
vKurikulum je plánovaná a řízená učební zkušenost.
}

}   Pedagogický slovník (Průcha, 2001) rozlišuje 3 základní významy tohoto pojmu.
vVzdělávací program, projekt, plán.
vPrůběh studia a jeho obsah.
vObsah veškeré zkušenosti, kterou žáci získávají ve škole a v činnostech ke škole se vztahujících,
její plánování a hodnocení.
v V Moderní pedagogice (2002) uvádí tentýž autor že: „Vzdělávací program, kterému v anglické
terminologii odpovídá nejspíše termín national curriculum (národní kurikulum) nebo framework (rámec
kurikula, rámcové kurikulum).
}

vObecná charakteristika kurikula (dle Walterové)
vPROČ (smysl, hodnoty, funkce a cíle vzdělávání)
vKOHO (které subjekty vzdělávání)
vV ČEM (co, s jakým obsahem)
vKDY (časový faktor, ve kterém věku, v jaké posloupnosti..)
vJAK (vzdělávací strategie, učební situace, interakce…)
vZA JAKÝCH PODMÍNEK (v jakém vzdělávacím prostředí – legislativní rámec, spolupráce, vybavení…)
vS JAKÝMI EFEKTY (s jakými očekávanými výsledky – kritéria a nástroje hodnocení, způsoby sdělování
výsledků..)
}                       VZDĚLÁVAT?
}

}
}   Z výzkumů kurikula vyplývá, že i přes nejednotnost ve vymezení tohoto pojmu, považujeme
}   kurikulum, za komplexní jev, který zahrnuje proces, prostředí i prostředky pro dosažení
stanoveného cíle.
¢

}Zobecněné roviny kurikula:
}
}Např.                                       předepsané (RVP)
vZamýšlené–plánované:
}                                                  doporučené
v
vRealizované ve školním prostředí: (ŠVP, TVP)
v
vOsvojené žáky: to, co se žáci skutečně naučí.
}

}Nejčastěji rozlišované podoby kurikula:
vDoporučené: dokument o základních koncepčních otázkách.
vPředepsané: oficiální, závazný dokument.
vRealizované: co skutečně učitel realizuje.
vPodpůrné: učebnice, časové dotace, zaměstnanci školy, vzdělávání učitelů, vybavení školy, které
podporuje realizaci předepsaného kurikula.
vHodnocené: převedené do podoby testů, zkoušek a dalších nástrojů měření.
vOsvojené: to co se žáci skutečně naučí.
v

}Další rozlišení kurikula:
vFormální kurikulum, které zahrnuje komplexní projekt cílů, obsahu, prostředků, organizace a
realizace vzdělávání ve vzdělávacím procesu (ve výuce) a způsoby kontroly a hodnocení výsledků
(výuky).
vNeformální kurikulum, které zahrnuje aktivity a zkušenosti vztahující se ke škole (podmínky;
aktivity organizované školou, např. výlety, zájmové kroužky; úkoly a příprava žáků na vyučování).
vSkryté kurikulum, které postihuje další souvislosti života školy, které nejsou obvykle explicitně
vyjádřeny v programech a jsou obtížně postižitelné: etos a klima školy, vzdělávací hodnoty, vztahy
mezi učiteli a žáky, pravidla chování ve třídě, ve třídě, sociální struktura třídy.
v
}

}
}Vzdělávací program vymezuje tyto složky kurikula:
vKoncepce vzdělávání pro vzdělávací soustavu celé země nebo pro určitý druh školy;
vCíle tohoto vzdělávání;
vUčivo, resp. témata učiva v jednotlivých integrovaných předmětech;
vCílové standardy, formulované např. jako požadavky na to, co se mají žáci naučit v určitém ročníku
nebo stupni školy, popř. přímo jako evaluační nástroje;
vImplementační plán, tj. seznam kroků, jimiž bude program uváděn do praxe. (dle Průchy)
v
¢

}Zprostředkující pojetí – „krok za krokem k cíli“.
}      Model je založen na racionálním plánování výuky podle předem stanovených cílů vzdělávání.
Rozvíjí především znalosti a intelektuální dovednosti. Je charakterizován otázkami:
1.Jakých cílů (kompetencí žáka) chce škola dosahovat?
2.Jaké činnosti budou používány, aby bylo cílů dosaženo?
3.Jak mohou být tyto činnosti efektivně organizovány?
4.Jak můžeme zjistit, zda bylo stanovených cílů dosaženo, tj. jak budeme hodnotit výkony žáků?

}Zprostředkující model:
vCíle jsou kritérii, podle nichž je vybíráno učivo, vymezován obsah, budován vyučovací proces a
připravovány testy a zkoušky.
vVysoká míra pedagogického vedení ze strany učitele.
vRacionální řízení vzdělávání.
vEfektivní posuzování výsledků
v
}(Slavík, J.: Hodnocení v současné škole)

}Vstřícné pojetí – „zážitek z tvorby.“
}  Vstřícný model je založený na plánování výuky podle témat, námětů. Nesměřuje k detailnímu
stanovení cílů, ale zabývá se spíše obecnými, komplexními cíli. Rozvíjí především obecnou tvořivost
tzv. „emoční inteligenci“. Je charakterizován otázkami:
1.Jaký námět je vhodný pro dnešní výuku?
2.Jakými činnostmi budeme námět realizovat?
3.Jakým způsobem poukázat na cíle, které se v průběhu práce vynoří?
4.Jakým způsobem hodnotit tvůrčí výsledky žáků, aby hodnocení odpovídalo charakteru tvůrčí
činnosti?
}

}Vstřícný model:
vobsah a metody práce nejsou odvozované z cílů, ale naopak, mnohé cíle vyplynou až  z průběhu
činnosti samé.
vučitel sice obecné cíle ke kterým by se mělo dospět zná, ale cestu k jejich dosažení nemůže předem
přesně plánovat.
vjedná se o široce pojaté tematické úkoly u kterých není stanoveno, co se žáci mají konkrétně
naučit.
vpro povšechné (holistické) hodnocení je využíván tzv. reflektivní dialog (mluví se též o
autentickém nebo alternativním hodnocení).

V české pedagogické tradici se zprostředkující model ani v exaktnějších oborech nikdy tak široce
neujal jako v americké škole.

}V předškolním vzdělávacím prostředí rozlišujeme 3 přístupy při konstrukci kurikula :
1.Akademický - nejrozšířenější, propracovaný a vzhledem k dlouholeté tradici většinou
nejpřijatelnější. Důraz klade na systém, vědu a intelektové poznání (např. Informatorium… J.A.
Komenského).
}     Nevýhodou takto pojatého kurikula je, že systém vědy neodpovídá vývoji poznání dítěte a tím
je pro děti většinou nezajímavý.
1.
1.
v

2.Osobnostní přístup - akceptuje tvořivost, činnost, odklon od zvnějšku určovaných konkrétních
poznatků. Zaměřuje se na rozvoj schopností a individualitu dítěte, svobodu, nezávaznost, volbu a
zájmy.
}     Nevýhoda spočívá v tom, že osobnostní vlastnosti je nutné rozvíjet na určitém obsahu (a ten
si samo dítě vybrat nedokáže, a některé zkušenosti nelze předat přímou cestou (např. přesvědčit se
o jedovatosti hub; nebo pravidlech silničního provozu…)
2.

3.Proživotní přístup – se jeví jako nejvýhodnější. Na něm založené kurikulum představuje určitý
kompromis mezi oběma předchozími. Snaží se vycházet z toho, co budou děti potřebovat v životě.
Vybírá potřebné poznatky, ale zároveň rozvíjí vlastnosti, schopnosti a kompetence, které jsou
důležité pro praktický život.
}     Nevýhodou je, že život postupuje rychleji, než školní vzdělávání. Dnešní děti vycházejí ze
školy v 21. století, o jehož nárocích víme      zatím jen málo.

vTím, že MŠ nemá stanoven základní vzdělávací standard jako školy s povinnou docházkou, není vázána
konkrétním učivem.
vMŠ má poměrně velkou volnost při stanovení výchovně-vzdělávacích cílů, úskalím je jejich šíře a
obecnost.
vMŠ by měla v kurikulu preferovat rozvoj osobnosti a mimoracionální složky poznávání nad školsky
chápaným racionálním poznáním.

}   Předškolní vzdělávání musí respektovat hodnotu osobně prožívané zkušenosti a poznání dítěte,
jeho individualitu i hranice jeho možností.
}Aktuální cíle jsou:
vPomoc emocionálnímu a sociálnímu rozvoji a přizpůsobení dítěte.
vPodpora vztahu k poznávání a učení a poskytnutí podmínek k samostatnému učení a poznávání okolního
světa.
vPříprava v oblasti řečových a intelektových dovedností souvisejících s primárním vzděláváním.
vPěstování a rozvoj individuálního vyjádření a tvořivých schopností v oblasti emocionální, etické a
estetické.

}V českém školství současnosti jsou cíle a záměry osobnostně orientované předškolní výchovy
definovány
}Školským zákonem (2004)
}Rámcovým programem pro předškolní vzdělávání (2004).
}Nejobecnějším cílem je dovést dítě k tomu, aby na základě optimálního rozvoje svých individuálních
předpokladů získalo základy klíčových kompetencí, to znamená pro život důležitých kompetencí (např.
základy pro zdravé sebevědomí a sebejistotu, pro schopnost být samo sebou a zároveň se umět
přizpůsobit životu v sociální komunitě, v kulturní a multikulturní společnosti).
}

1.Jak chápat pojem kurikulum; od kdy se používá v české pedagogice?
2.Jaké podoby a roviny kurikula rozlišujeme?
3.Jaké přístupy ke konstrukci předškolního kurikula rozlišujeme?
4.Jaké jsou aktuální cíle předškolního vzdělávání?
5.




}
}
}
}Děkuji za pozornost.