Obtíže žáků v učení a chování II. Obtíže žáků v učení a chování II. (1) •Prevence obtíží v učení a chování žáků •Školní zralost a připravenost: předpoklad vývoje schopností a dovedností, které jsou prostředkem pro další vývoj školáka. -školní zralost: biologické zrání, stupeň zralosti CNS (+ předchozí zkušenosti a předškolní učení) -zralost CNS: • • odolnost vůči zátěži, reaktivita a stabilita dítěte (schopnosti → využití pozornosti, přizpůsobení se školnímu režimu) • • lateralizace ruky, manuální zručnost – motorická a senzomotorická koordinace • • rozvoj percepce (zrakové, sluchové vnímání) • • spolupráce obou mozkových hemisfér -vývoj kognitivních procesů (přechod prelogického myšlení do stadia konkrétních logických operací) -emoční zralost •předpoklad úspěšnosti v adaptaci na školu (citová stabilita, motivace k učení, odpovědnost za chování, podřízení autoritě učitele) • - Obtíže žáků v učení a chování II. (2) -školní připravenost • • vnější (zájem o prostředí školy, učení jako hra, úkoly nejsou povinné, nedovedou přemýšlet – úspěch tam, kde není nutné moc přemýšlet: výchovy) • • vnitřní (jde o skutečnou způsobilost dítěte, odpovídá rozumové, citové a sociální zralosti) •Kompetence z hlediska školní připravenosti •• hodnota a smysl školního vzdělávání (status rodiny) •• dostatečná úroveň socializace dítěte při nástupu do školy (sociální role, rozdíly v chování vůči různým lidem) •• dostatečně rozvinutá schopnost verbální komunikace (nutný předpoklad pro úspěch ve škole pro orientaci v sociální situaci, úspěšnost ve výuce) •• orientace v systému hodnot a norem chování (chápat a respektovat základní pravidla chování; význam autority dospělých v okolí) •(Přinosilová, D. Diagnostika ve speciální pedagogice. Brno: MU, 2007) Obtíže žáků v učení a chování II. (3) •Diagnostika a prevence u předškoláků a školních začátečníků: •(Sindelarová, B. Předcházení poruchám učení. Praha: Portál, 1996) • •Deficity v dílčích funkcích •• diferenciace pozadí a figury (zaměření pozornosti jako základ vyšších kognitivních funkcí) •• optická a akustická diferenciace a členění (jako funkce vnímání) •• funkce intermodálního kódování (jmenování věcí: viděné, slyšené, slovo – písmena) •• optická, akustická, intermodální krátkodobá a dlouhodobá paměť •• funkce seriality (schopnost anticipace) •• vývoj vnímání schématu těla a orientace v prostoru • •(Švancarová, D., Kucharská, A. Test rizika poruch čtení a psaní pro rané školáky. Praha: Scientia, 2001) • Obtíže žáků v učení a chování II. (4) •Poruchy vývoje v mladším školním věku •• Somatické poruchy • - onemocnění horních a dolních cest dýchacích • - pozor na nadměrnou hmotnost (zdravotní i citová rizika) • - hubené děti (pozor na zanedbávání) • - vadné držení těla • - neobratnost (nebezpečí onemocnění nervové soustavy; citová rizika ve skupině vrstevníků) • - pozor na úrazy •• Psychické poruchy • - somatické projevy (porucha přijímání potravy, ranní nechutenství, poruchy spánku, noční děs, noční pomočování, přetrvávající poruchy komunikace – balbuties, dyslalia) • - problémy ve vnímání • - problémy v paměti (často souvisí s pozorností, vštípivostí, výbavností – doma ví, ve škole neví, neurotická blokáda) • - problémy v myšlení Obtíže žáků v učení a chování II. (5) •• Poruchy citů • Citová stránka psychiky – vyjadřuje subjektivní vztah a poměr člověka k sobě a k okolí. • Platí i o dětech ve všech vývojových stadiích • • podle tělesných projevů (pohyb, červenání, blednutí) • • vyjádření citového rozpoložení (řeč, chování, jednání) • - afekty (běžné projevy u dětí, ale nutno věnovat pozornost změnám v projevech) • - nálada déle trvající proces (děti jsou obvykle veselé – posmutnělá nálada může být varováním: nemoc, psychické problémy, sociální problémy) • • školní fobie (počátek mezi 9. – 11.rokem) • • deprese (existují i u dětí – nešťastné, somatické obtíže; častěji u chlapců; počátek od 10 let vrchol mezi 15 - 19 lety) • - poruchy vyšších citů • • příznaky sociální tuposti a necitlivosti (k dětem, dospělým, všemu živému; nedostatek morálních zábran, bezcitnost. POZOR, může být příznakem maladaptivního vývoje osobnosti) Obtíže žáků v učení a chování II. (6) •• Poruchy sociálních vztahů (děti se nedokážou vyrovnat s novou situací – školou) • - mnoho příčin: • zdravotní potíže, nevyzrálost • • nedostatek nadání • • nedostatek přípravy – dítě neumí, rodiče nedokážou • pomoci • - výsledek: • dítě má horší prospěch • • rodiče se nevhodně snaží o nápravu •Rodina: ambiciózní rodiče si myslí, že dítě „nechce“ (chybný postoj k dítěti, neurotizace, bludný kruh selhávání) •Vztahy k ostatním dětem: budování sociálních vztahů i pro budoucí život • - samotářské, do sebe uzavřené dítě, sociálně izolované • - nepřiměřeně extrovertní dítě (rychle navazuje kontakty, málo pevné vztahy – povrchní, umí se zalíbit) • - dítě hyperaktivní, neklidné je často v sociálně složité situaci. • Obtíže žáků v učení a chování II. (7) •Nebezpečná porucha sociálních vztahů – příčina v rodině – plní se všechna přání (nezdrženlivý styl života, vše je dovoleno, není třeba o nic usilovat, tolerují se zlozvyky: podvody, lži, alkohol, kouření) • - děti s jistou sociální autoritou (protože jim rodiče do ničeho nemluví) • - děti agresivní (obtížné začlenění do skupiny, týrání slabších či sociálně izolovaných dětí; zárodky pozdější závadné party – velmi nebezpečné již v mladším školním věku) •Vnější okolnosti: -kolik má dítě hraček, jaké má možnosti aktivit -síla, obratnost, rychlost (později vlastnosti charakterové – spolehlivost, důslednost – také důvtip, obratnost ve vyjadřování) -přílišná péče rodiny negativně ovlivňuje osamostatňování a postavení ve skupině •Doporučení, důležitá pro vývoj dítěte -sociální vztahy dětí navzájem i s rodiči se v průběhu vývoje mění → musí se měnit s vývojem potřeb dítěte -poruchy sociálních vztahů je nutné včas zachytit; ač nenápadná mohou být příznakem hrozících vážných poruch (dítě izolované, dítě agresivní, dítě bez zábran: nutná spolupráce odborníka) -dítě se začíná osamostatňovat, je třeba počítat s malými tajemstvími; rodiče ztrácí svou „všemocnost“ Obtíže žáků v učení a chování II. (8) •Puberta •• Somatické poruchy (vady páteře, předčasná či opožděná puberta, akné). Pozor na poruchy neurovegetativní regulace (subjektivní potíže těžko diagnostikovatelné – bolesti hlavy, závratě, pocity chladu: nadměrná únava – problémy ve škole). •• Psychické poruchy • - somatické projevy: • poruchy výživy (otylost, nechutenství, anorexie) • • poruchy spánku (v malé míře) • • motorické poruchy (tiky, koktavost) • Odchylné somatické projevy jsou dětmi intenzivně vnímány – narušení zdravého vývoje osobnosti. • - poruchy poznávacích schopností: • vady zraku, sluchu • • poruchy paměti a pozornosti (ADHD s vyzráváním CNS má méně intenzivní projevy; při nepříznivých psychosociálních podmínkách – druhotné projevy ve vnímání a správné interpretaci vjemů) Obtíže žáků v učení a chování II. (9) •- poruchy vnímání – pozor na iluze, halucinace, nápadné chování – pozor na intoxikace -paměť: • porucha výbavnosti (trémisté, emočně labilní děti – výrazná • stresová situace) • • rozdíly mezi mechanickou a logickou pamětí • • bájivá lhavost je už patologickým jevem, ale je možný • • vzpomínkový klam, který je dán hormonální rozkolísaností • (dítě vydává za pravdu události z četby, televize, ze snů) • • iluze viděného, slyšeného, prožitého (illusion de déjàvu • při celkovém oslabení, únavě) •- myšlení – útlum myšlení, poruchy struktury myšlení, poruchy obsahu myšlení – spíše v adolescenci, zasluhují si pozornost, pokud přetrvávají - Obtíže žáků v učení a chování II. (10) -intelekt, rozumové schopnosti; nástup puberty, citové dozrávání probíhá u mentálně postižených dětí jinak (viz speciální pedagogika). Pozornost je nutné věnovat žákům tzv. hraničním s podprůměrným intelektem. • Pozor na neurotické děti, které mohou reagovat na situační zátěže „jako by se jim snížil intelekt“. •• Poruchy citů - rozkolísaná emotivita • - úzkostné stavy méně časté • - depresivní stavy – častěji než dříve (reakce na dlouhodobý • nepříznivý vliv prostředí). Pozor, narůstá nebezpečí sebe- • vražedného jednání. • - emoční labilita (střídání nálad spíše u dívek, výbuchy • afektů spíše u chlapců) • - poruchy vyšších citů (sociální „tupost“, emoční deprivace • v pubertě vedou již k závažným projevům narušení • sociálních vztahů. Nezlehčovat, že „je to jen puberta“. • Obtíže žáků v učení a chování II. (11) •• Poruchy sociálních vztahů • - cítí se být jako dospělí – jsou však sami sebou nejistí • - zdroj poruch: touha být brán jako dospělý a nepřiměřené podceňování dospělými • - nedůtklivost vůči radám dospělých, vzdor, silácké jednání: řešit může jen vyrovnaný, taktní vychovatel, důsledně dodržující domluvená pravidla • - sociální vztahy se spolužáky – zájem o kluby, party – nebezpečí závadových part • Je nutný: • • srovnávací pohled: chování v rodině, ve škole, ve skupině vrstevníků • • vývojový pohled: minulý vývoj ve vztahu k aktuálnímu stavu • • systémový pohled: z hlediska biologicko-psychosociálních vlivů jsou si v mnohém podobni, každý je však v mnohém jiný. • Obtíže žáků v učení a chování II. (12) •Adolescence je považována za čtvrté období kritického vývojového přechodu (1. období útlého věku, 2. přechod do předškolního věku, 3. vstup do školy) • - nástup abstraktního myšlení • - sdružování s vrstevníky • - působí změny v rodinách • - měnící se prostředí školy • - působení širší společnosti (rušivé chování adolescentů) • To vše prožívají adolescenti velmi intenzivně. •• Somatické poruchy • - nemoci dýchacích cest • - chronická onemocnění • - u dívek nepravidelnosti v menstruačním cyklu (únava, vyčerpání – zohlednit) • - malá výška chlapců • - ohrožení pohlavními chorobami • - ohrožení návykovými látkami • - období fyzické i psychické zátěže pro organismus adolescenta Obtíže žáků v učení a chování II. (13) •• Psychické poruchy • - somatické projevy: nápadně malí nebo velcí, zvláště s vyšší váhou • jsou traumatizováni subjektivně i okolím • • psychické nechutenství (anorexie) • • poruchy spánku (špatné usínání, neklidný spánek, ranní únava – • běžné u citlivých jedinců) • • tiky, koktavost (velmi traumatizující) •• Poruchy poznávacích schopností • Bývají méně výrazné, pokud se objevily dříve, mohou přetrvávat. •• Poruchy citů • Emotivita může být narušena biologickými zvláštnostmi období ve vazbě ne ekologickou situaci (škodliviny) a společenskou situaci. • Hlavní rozpor: urychlený somatosexuální vývoj – opožděný vývoj sociální. Obtíže žáků v učení a chování II. (14) • - úzkostné stavy, ubývají; při výskytu jsou intenzivní (narušují školní, • pracovní i sociální zapojení adolescentů) • - somatické abnormní strachy = fobie (vtíravý pocit změny vzhledu, zvětšování či předstírání choroby – získat výhody, zakrývání prožívaných potíží) • - depresivní stavy – narůstá výskyt (až 10x proti pubertě); příčinou jsou zevní tíživé situace, i příznak psychického onemocnění. Pozor, nebezpečí sebevražedných úvah. • - emocionální labilita, afekty – reakce na nepochopení okolím u labilních jedinců • - poruchy vyšších citů: narušení meziosobních, společenských vztahů – nárůst vede až k poruchám chování (až k delikvenci) Obtíže žáků v učení a chování II. (15) •• Poruchy sociálních vztahů • - pasivní forma poruch psychosociálních vztahů: únikové formy • (vyhnout se tíživé situaci – záškoláctví, absence, opouštění zvoleného oboru; extrém – sebepoškození, sebevražda) • - agresivní forma: jedinec poškozuje druhé nebo celou společnost (násilné činy jedinců, part, šikana, vandalismus, krádeže; extrémně – terorismus) • - kompromisní forma: výkyvy v jednání adolescenta (výkyvy v jednání, učení; rychle měnící se sociální vztahy – sexuální promiskuita; rychlé změny stylu života; nadměrné užívání alkoholu, nikotinismus, zneužívání návykových látek) •Pro učitele i rodiče ve styku s dospívajícím jedincem: •• více trpělivosti, pochopení •• smířit se s tím, že se dítě mění postupně v dospělého •• potřebuje více partnera a přítele než autoritativního vychovatele. • (Vojtík,V., Machová,J., Břicháček,V. Poruchy vývoje dětí a mladistvých a jejich projevy v rodině a ve škole. Praha: SPN, 1990)