Sociologie pro speciální pedagogy Úvod Lenka Slepičková Co je to sociologie? lPříbuzné obory: lPsychologie lHistorie lAntropologie lEkonomie lPolitologie lPrávo knihovna.bmp V čem se liší? lMá vlastní objekt zájmu? lMá vlastní metodu poznání? l Sociologie (ESA 10th conference, 2011 – výběr z programu) lSociologie umění lSociologie dětství lSociologie spotřeby lSociologie kultury lSociologie vzdělání lSociologie emocí lSociologie profesí lSociologie nejistoty a rizika l lSociologie vědy a technologií lSociologie sociální práce lSociologie sportu lPolitická sociologie lSociologie náboženství lSociologie migrace lSociologie námořnictví lSociologie oslav l l Co je pro sociologii specifické? lVlastní soubor otázek ke zkoumání lidského jednání a vlastní interpretační rámec lLidská jednání jako prvky širších konfiguracích – zájem o vzájemnou závislost aktérů lČlověk jako člen sítě vzájemné závislosti lSnaha vidět v individuálním sociální, v konkrétním obecné, ukázat, jak se naše individuální biografie proplétá s historií – sociologická imaginace lSociologie jako věda reflexivní lSociologie jako věda multiparadigmatická l Sociologie jako „umění nedůvěry“ l l„Klást sociologické otázky pak předpokládá, že se člověk chce dívat o něco dál, za běžně přijímané či oficiálně vymezené cíle lidského jednání. Předpokládá to, aby si byl do jisté míry vědom toho, že lidské záležitosti mají různé významové roviny, z nichž některé jsou skryty vědomí každodenního života.“ l l(Petr Berger, Pozvání do sociologie, str. 34) Sociologická imaginace l„… Umožňuje pochopit širší historickou scénu v jejím významu pro vnitřní život a pro vnější životní dráhu různých jednotlivců.“ l„… pomáhá pochopit historii a biografii a její vzájemný vztah ve společnosti. To je její úkol a příslib.“ l lCh. W. Mills, Sociologická imaginace, str. 9 l l l„Sociologie se snaží zjistit, kam společnost směřuje, a nijak zvlášť se jí to nedaří. To, co sociologie říká například o sociálním kapitálu, najdeme už v Balzacovi. To, co nám sděluje o úpadku vzdělanosti, se dočteme v Lewisově románu Babbit. Typickou vlastností sociologie je, že všechno se snaží vyjádřit hodně šroubovaně a nesrozumitelně. Tím teprve má vzniknout dojem té správné exaktnosti. Kdyby sociologové více četli romány, grantové agentury by ušetřily hodně prostředků na výzkumy.“ l l Sociologie jako věda o společnosti lSpolečnost = souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých a to v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu Jaká to má úskalí? lVztah ke zdravému rozumu l x lVýchodisko v systematickém pozorování empirické reality lSebekorekce, kritičnost, otevřenost lKumulativní povaha lVysvětlující a zevšeobecňující závěry, nehledají se na individuální rovině lObjektivita l lPovaha zkoumaných přirozených systémů a její dopad na závěry sociologů (pravděpodobnostní, omezené, málokdy kauzální) lJednání jako chování naplněné smyslem A k čemu je to dobré? lZdokonalování, pokrok, praktická aplikace lBudování obecných zákonů (teorií) o chování jevů/objektů a umožnění spojovat dohromady naše poznání a předpovídat neznámé jevy - organizace empirického poznání l Ještě něco? lRozvoj kritického myšlení (brání předsudkům, stereotypům a manipulovatelnosti) lLepší porozumění světu kolem nás lVyvíjí senzitivitu, umožní nám vidět dosud neviděné lDá se praktikovat každý den l „Sociologie nám neobjasní, jak se bude život dále vyvíjet. Neujistí nás ani, jak dopadnou naše snahy život konkrétním způsobem utvářet. Krátce řečeno, neposkytne nám jistotu (…). Ale na druhou stranu může usnadnit výběr, pokud nás bude informovat o tendencích, které jsou zjevné již nyní, o tom, kam věci dospějí, jestliže jim bude ponechán volný průběh. Dále nám může sociologie ve výběru pomoci, když nám ozřejmí, která volba je možná: poukáže na alternativy našeho běžného života (…). Tyto služby sociologie poskytne těm z nás, kteří chtějí jednat vědomě, informovaně, i když nebudou mít pohodlnou jistotu úspěchu.“ Zygmunt Bauman 2003:108 Historické a společenské souvislosti vzniku sociologie lPrvní pol. 19. stol. (prům. revoluce, Velká francouzská revoluce) lPřechod společnosti od tradiční k moderní (prům. revoluce) lZhroucení kontrolních mechanismů, mocenské legitimity a způsobu výkladu světa lSnaha definovat kontrolní mechanismy nové společnosti Co se tehdy stalo? lIndustrializace lSekularizace lUrbanizace lRacionalizace lProměňuje se legitimita moci lVznik centralizovaných národních států a jejich byrokracie lVyvíjí se komplexní tržní systém (práce a půda se mění ve zboží, vliv peněz) lSoukromá a veřejná sféra se oddělují lDůraz na získaný status, nikoli na status připsaný prům revoluce.jpg Otcové zakladatelé lAugust Comte (1798 – 1857) lfrancouzský filozof lhledání nové stability společnosti – „Před mými zraky se rozpadl řád“ lidea o reformě společnosti prostr. vědy, kterou je třeba systematizovat a nově promyslet lhierarchie věd, sociologie jako nejvýznamnější a nejkomplexnější věda lPozitivismus – požadavek studovat reálné, zkušeností ověřitelné zkušenosti – pozorování má být řízeno a jeho výsledky interpretovány pomocí teorie, cílem je rozvinout abstraktní teoretické principy, jimiž se bude každé další pozorování řídit a zároveň je bude zpětně testovat a modifikovat: lPředmětem vědy mohou být pouze fakta, zjišťována přímou zkušeností lveškeré pravdivé a hodnotné poznání může být dosaženo pouze pomocí empirických metod lk pokroku lidského poznání dochází kumulací vědění lpřír., spol. nebo lidská skutečnost mohou být zkoumány stejnými metodami, jejichž ideálním modelem jsou přírodní vědy ltemito metodami lze řešit i společensko-politické a morální otázky l l lVědět, aby bylo možno předvídat a předvídat, aby bylo možno řídit August Comte.jpg Émile Durkheim (1858 – 1917) lzaložil první katedru sociologie ve Francii, založil první odborný sociologický časopis lPravidla sociologické metody – sociologie se může stát objektivní vědou po vzoru věd přírodních, má přitom svůj specifický objekt bádání (odmítání biologického, psychologického či jiného redukcionismu) lsociologie má studovat sociální fakta, tedy vše, co má sociální povahu, zvnějšku působí na lidské jednání a determinuje je lPožadavek studovat sociální fakta jako věci lSpolečnost jako skutečnost zvláštního druhu, existující nezávisle na jednotlivcích a zkoumatelná metodami stejnými, jako jsou metody přírodních věd lSebevražda lAnomie, dělba práce, náboženství Emile Durkheim.jpg Max Weber (1864 – 1920) lSociologie jako věda o sociálním jednání lChápající sociologie lSpolečnost jako suma individuálních aktérů lProtestantská etika a duch kapitalismu lPanství, racionalita, byrokracie, věda Max Weber.bmp Georg Simmel (1858 – 1918) lFormální sociologie lFormy zespolečenštění – základní formy společenských vztahů, které jsou neměnné v čase a prostoru a v jejichž rámci se veškerá mezilidská interakce odehrává lEsejistická forma psaní lPeníze v moderní kultuře lMóda, cizinec atd. Georg Simmel.bmp Karel Marx (1818 – 1883) lMaterialistické pojetí historie lHistorie lidstva = dějiny třídního boje lKapitalismus má být nahrazen beztřídní společností (společné vlastnictví výrobních prostředků) lKapitál – asymetrie v postavení vlastníka a nevlastníka v procesu výroby – vyrobená nadhodnota připadá kapitalistovi Karl Marx.jpg