Okruh č. 20 HLUCHOSLEPOTA - duální smyslové postižení Vymezení pojmu hluchoslepota l „Osoba je hluchoslepá tehdy, jestliže má současně vážné poškození zraku a sluchu. Někteří hluchoslepí lidé jsou úplně nevidomí a úplně hluší, zatímco někteří mají částečně zachovaný zrak a sluch…“ (Kowalik, 2000) l Podle zákona č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění zákona č. 384/2008 Sb., (v úplném znění vyhlášen pod č. 423/2008 Sb.), se za hluchoslepé považují: „osoby se souběžným postižením sluchu a zraku různého stupně, typu a doby vzniku, u nichž rozsah a charakter souběžného sluchového a zrakového postižení neumožňuje plnohodnotný rozvoj mluvené řeči, nebo neumožňuje plnohodnotnou komunikaci mluvenou řečí.“ l „Hluchoslepota je jedinečné postižení dané různým stupněm souběžného poškození zraku a sluchu. Způsobuje především potíže při komunikaci, prostorové orientaci a samostatném pohybu, sebeobsluze a přístupu k informacím. Zabraňuje hluchoslepému člověku plnohodnotně se zapojit do společnosti a vyžaduje zajištění odborných služeb, kompenzačních pomůcek a úpravy prostředí.“ (www.lorm.cz) Hluchoslepota způsobuje měnící se potřeby člověka v následujících aktivitách: l při interakci a komunikaci » pasivita, apatie, stereotypní chování (zejména u jedinců s vrozenou HS, kde je obtížná edukace) l při prostorové orientaci a samostatném pohybu l při každodenních činnostech (dále např. při sebeobsluze, při čtení a psaní, …) (www.lorm.cz) Klasifikace hluchoslepoty podle období vzniku postižení l osoby se současným postižením zraku a sluchu od narození l osoby s postižením sluchu od narození a získanou zrakovou vadou l osoby s postižením zraku od narození a získanou sluchovou vadou l osoby se získanou sluchovou i zrakovou vadou Etiologie hluchoslepoty l Biologická nezralost – předčasné porody, nízká porodní hmotnost - menší než 1500g. l Kongenitální rubeola (zarděnky) – virové onemocnění prodělané v prvním trimestru těhotenství matky. l Kongenitální toxoplasmosa – vyvolaná parazitickým prvokem Toxoplasma gonidii, onemocnění prodělané v prvním trimestru těhotenství matky. l Meningitida – bakteriální zánět mozkových plen. l Encefalitida – zánětlivý proces postihující mozkovou tkáň. Syndromová onemocnění vázaná na genetické faktory. Nejčastěji se v populaci osob s HS vyskytují: l Usherův syndrom – jedná se o dědičnou chorobu, která se při narození nebo krátce po narození projevuje ztrátou sluchu v důsledku odumírání buněk Cortiho orgánu a progredující poruchou zraku způsobenou pigmentovou degenerací sítnice. l CHARGE asociace - skupina vrozených malformací, kdy každé písmeno z názvu reprezentuje jeden symptom. Příčinou hluchoslepoty získané během života mohou být: l progresivní zrakové a sluchové vady l úrazy a infekční onemocnění l fyziologický proces stárnutí – presbyakusis, presbyopie Komunikační systémy osob s hluchoslepotou jsou velmi variabilní, jejich aktuální výběr je ovlivněn především: 1. charakterem (hloubkou a strukturou) zrakového a sluchového postižení 2. dobou, kdy k postižení došlo 3. dalším přidruženým postižením 4. včasností a adekvátností výchovné a vzdělávací péče 5. celkovou úrovní psychického, biologického a sociálního vývoje V zákoně č. 384/2008 Sb. jsou v § 6 definovány následující komunikační formy osob s HS: l český znakový jazyk (v taktilní podobě), l prstová abeceda (v taktilní podobě), l Lormova abeceda, l daktylografika, l Braillovo písmo s využitím taktilní formy, l taktilní odezírání, l vibrační metoda Tadoma. Prstová abeceda v taktilní podobě l umožňuje vnímat jednotlivé fonémy mluveného jazyka prostřednictvím vzájemného kontaktu komunikujících, l obvykle je jednoruční PA artikulována přímo do dlaně hluchoslepého, příp. HS položí své ruce kolem ruky artikulujícího a identifikuje jednotlivé znaky na jeho ruce. Lormova abeceda l dotekový komunikační systém, kdy každému písmenu odpovídá část prstu nebo dlaně a jejich artikulace je vyjadřována diferencovaným tlakem. Daktylografika l je vpisování obrysů velkých písmen do dlaně, umožňuje hluchoslepému vnímat grafickou formu mluveného jazyka prostřednictvím hmatu. Braillovo bodové písmo l jedná se o reliéfní písmo vytvořené kombinací šesti bodů seřazených do obdélníku, který se skládá ze dvou tříbodových sloupců. Taktilní odezírání a vibrační metoda TADOMA l komunikační systémy jsou založené na systematickém odhmatávání hlasového projevu mluvčího na jeho rtech, tvářích a krku. Modifikovaný znakový jazyk l tento komunikační systém je transformací znakového jazyka neslyšících, dorozumívání modifikovanou formou znakového jazyka nevyžaduje neustálý fyzický kontakt ruky nebo rukou, protože komunikující mohou využívat zbytků zraku. Taktilní znakový jazyk l je variantou znakového jazyka neslyšících, je založen na vzájemném kontaktu jedné nebo obou rukou osob, které spolu komunikují, tzv. znakování „ruku v ruce“, l komunikace osob s hluchoslepotou probíhá nejčastěji ve dvou základních pozicích – frontální, lineární/paralelní. Při dorozumívání TZJ je důležitá zpětná vazba, jejíž hlavní funkcí je udržování komunikačního kontaktu a potvrzování porozumění obsahu sdělení. Další zdroje k uvedenému tématu: KOWALIK, S.; BAŃKA, A. Perspektivy rehabilitace hluchoslepých. Praha: Wagner Press, 2000 LANGER, J., SOURALOVÁ, E., HORÁKOVÁ, R. Taktilní znakový jazyk (Manuál k výuce a studiu). Praha: Lorm, 2010 LANGROVÁ, I. Dorozumívání s hluchoslepými – přehled komunikačních systémů a technik. In Speciální pedagogika. 1998, roč. 8, č. 1. LUDÍKOVÁ, L. Vzdělávání hluchoslepých I. Praha: Scientia, 2000 LUDÍKOVÁ, L. Edukace hluchoslepého dítěte raného věku. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001 SOURALOVÁ, E., HORÁKOVÁ, R. Problematika osob s hluchoslepotou a kontaktní tlumočení u hluchoslepých preferujících český znakový jazyk. Praha: Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008.