Hodnocení rozumových schopností u dětí se sluchovým postižením

(k diagnostice – okruh č.4)


Vývojové oblasti:

-          motorická

-          rozumová

-          sociálně-emoční

-          komunikační

……sluchové postižení ovlivňuje všechny tyto oblasti – nejvíce: komunikační a rozumovou oblast

Úroveň rozumových schopností

-          školní zralost

-          vytvoření „vzdělávacího plánu“

Testy rozumových schopností:

-          verbální složka

-          neverbální složka

Testové normy

-          testy na měření rozumových schopností jsou vytvářené a standardizované pro slyšící

-          problém u dětí se sluchovým postižením

·      rozmanitost faktorů ovlivňujících vývoj dítěte se SP (věk dítěte při ztrátě sluchu, věk
dítěte při stanovení diagnózy, typ kompenzace SP, stupeň a typ SP, raná intervence, volba
komunikačního přístupu / systému – doma i ve školském zařízení, míra péče v rodině, vzdělání
rodičů, přítomnost dalšího přidruženého postižení, počet sourozenců – ne/slyšících)

→ VÝSLEDKY

-          obtížné porovnávat výsledky jednotlivých neslyšících dětí L  …. i dětí slyšících

Testová komunikace

-          komunikace mezi testovaným dítětem a testujícím odborníkem

-          nároky samotného dítěte – jaký zvolit primární komunikační systém pro testování?

-          i stejný společný komunikační systém (např. ZJ) – nevyřeší otázku jazykových nároků
testu


….standardizovaný způsob zadávání úkolů + standardizovaný způsob komunikace ( u mluveného jazyka –
vyrovnaný tón hlasu, rychlost mluvy, jednotná formulace instrukcí, obličej bez emocí, atd.) →
testování ve ZJ = odchylka od testové normy


-          většina testů předpokládá a vyžaduje (alespoň částečnou) znalost mluveného jazyka

         … příklady: Ukážu na určité slovo a ty řekneš, co znamená.“

                              Řeknu ti dvě slova a ty řekni, jak se liší a jak jsou stejná.

                                 Srovnej dané kostky tak, aby se podobaly modelu na obrázku.


→ dítě musí přesně rozumět, co se po něm chce (musí ovládat jazyk – vyjadřovat se v něm i mu

 rozumět)


… u dětí slyšících – sledování společně s tím úroveň sluchových a jazykových kompetencí x rozumové
schopnosti


NEVERBÁLNÍ TESTY


·      minimální míra jazykových instrukcí

·      využití všeobecně známých gest

·      úkoly založeny na hodnocení výkonu

·      např.: vizuální porovnání obrázků (co chybí, co přebývá) nebo vyvést „zvířátko“ z bludiště
v časovém limitu

·      výsledky neverbálních testů by neměly být využívány pro komplexní posouzení rozumových
schopností neslyšících dětí:

          – děti mohou mít snížené spíše neverbální schopnosti (vizuální, vizuálně-motorické či
prostorové schopnosti, atd.)

                              -podávají obraz pouze o neverbální inteligenci


Wechslerovy zkoušky inteligence


1.     PDW (Pražský dětský Wechslerův test IQ) – pražšká úprava WISC

2.     WISC III


·       10 subtestů a 2 nepovinné a 1 doplňkový

·       2 skupiny: verbální a neverbální (perforační)

A) verbální: vědomosti, podobnosti, počty, slovník, porozumění, opakování čísel

B) neverbální: doplňování obrázků, kódování, řazení obrázků, kostky, skládanky, hledání symbolů,
bludiště



UNIT – Universal nonverbal intelligence test (škola pro SP – Valašské Meziříčí)

Kaufmannův test – neverbální test



Potměšil, M. a kolektiv: Psychosociální aspekty sluchového postižení

Šmídová, M.: Hodnocení rozumových schopností u dětí se sluchovým postižením. In Infozpravodaj, 18.
Ročník, podzim 2010, č. 3.