Okruh č. 7 Český jazyk v komunikaci neslyšících – doplnění (z Bc. Studia: Téma: Čtení s porozuměním) Příprava na čtení u dětí se SP Vliv sluchového postižení při osvojování si dovednosti číst • SP ovlivňuje komunikační schopnosti • SP ovlivňuje psychické funkce uplatňující se při čtení (pozornost, vnímání, myšlení, paměť a citové procesy) SP děti mívají: omezenou slovní zásobu, omezené a zkreslené sluchové vnímání, opožděný vývoj řeči. Slyšící a recepce psaného textu • kolem 6.roku věku - dostatečná vyzrálost CNS - mentální slovník - vytvořený prostřednictvím akusticko-kinestetické formy řeči (nejprve mluvená řeč, pak optické značky, čtení a psaní, učí se číst slova, která zná) - součást předpokladových struktur umožňujících vzájemnou komunikaci Nejčastější potíže při čtení u slyšících dětí • odlišná grafická a fonetická podoba slova • správné pochopení funkce verzálů na počátku větných celků, vlastních jmen a názvů (D-d, G-g, A-a) Recepce psaného textu neslyšícími • neslyšící dítě je vystavováno jazyku v písemné podobě již kolem 3.roku věku • jako první – optická forma • jako druhá – akusticko-kinestetická forma • schopnost recipovat psaný text – podmíněna vytvořením mentálního slovníku • výhoda – mentální slovník vytvořený na podkladě vizuálně-motorické formy – tzn. prostřednictvím znakového jazyka • při počátečním vytváření mentálního slovníku v rámci vzdělávacího procesu – slova instalována do sémantické sítě • věty: Př. a) Pepa pije mléko. b)Táta vypil kávu. c) To je máma. d) Naše rodina jí zeleninu, proto je zdravá. x Naše rodina jí zeleninu, protože je zdravá. Předpoklady úspěšného čtení a) čtenář má být smyslově vybaven b) schopnost rozpoznat výrazy, které nesou nějaký význam a identifikovat jejich význam lexikální a gramatický c) na základě své zkušenosti se světem přiřadit význam celého textu. · čtení u dětí se SP x u slyšících dětí Přípravná cvičení na čtení • cvičení na rozvoj sluchového vnímání • cvičení na rozvoj zrakového vnímání • zraková a sluchová paměť • trénování očních pohybů • smysl pro rytmus • cvičení na orientaci v prostoru • hry s písmeny • dále: - hlasité předčítání krátkých textů - společné prohlížení knížek s obrázky a tištěným textem - upozorňování na to, že věci, které kupujeme, mají své názvy - předčítání nápisů na obchodech …motivovat ke čtení !!! Metody výuky čtení a) globální - vychází z tvarové psychologie - upřednostňuje celostní vnímání - méně pozornosti je věnované rozkladu slova na jednotlivé morfémy nesoucí gramatický význam (důležitý pro pochopení syntagmatických a paradigmatických vztahů v českém jazyce) Přípravná etapa a) diferenciační cvičení b) porozumění a zapamatování pojmu Etapa vlastního čtení • začíná tehdy, kdy je natištěné slovo odděleno od obrázku b) analyticko-syntetická - dokáže zachytit komplikovanou flexi českého jazyka - interference ZJ do ČJ (např. gramatické kategorie –času a čísla) - počátek nácviku – doplňování chybějících písmen (k-čka, ml-ko), slabik (ma-, lo-ta, čepi-) - poté – skládání slov ze slabik a písmen - doprovázena daktylem Úprava textů pro čtenáře se sluchovým postižením Výběr textu / knihy pro úpravu Pro koho je/bude text určen? a) stupeň a druh SP b) věk dítěte c) mentální předpoklady /duševní úroveň dítěte d) stav rozvoje jeho řeči e) životní zkušenosti f) jazyková praxe g) čtenářská vyspělost h) zájmy a záliby dítěte i) náročnost textu Jak postupovat při úpravě textu 1. stanovit si základní dějovou osnovu 2. vyhledat relevantní (budou zachována, někdy v pozměněné formě) a redundandní (mohou být vypuštěna – nenaruší celkovou kohezi cílového textu) slova 3. při úpravě knihy – někdy sloučení kapitol 4. Vyjmutí reálií vztahujících se k historických a zeměpisným údajům či společenským zvyklostem a jsou zařazeny do úvodní kapitoly 5. Přidávání informací nezbytných pro pochopení některých zákonitostí lexikálního subsystému, slovotvorby, stylistiky,... a informací spojených s mimojazykovou situací (historie, kultura…)popisovanou ve výchozím textu – nejlépe vysvětlivky mimo hlavní dějovou linii · Úprava délky textu · Úprava sledu událostí v textu · Gramatická úprava textu · Míra výslovnosti textu · Přímá řeč · Tvorba vysvětlivek KAM umístit vysvětlivky? Význam slova · Metafory, metonymie, frazémy a přísloví · Ilustrace v upraveném textu Ověřování textů n Reprodukce přečteného n Ověření porozumění pomocí obrázků n Jazyková cvičení n Odpovědi na otázky n Metody vyžadující samostatné, tvůrčí myšlení n Systém nadpisů Faktory ovlivňující porozumění textu 1.Struktura mentálního slovníku L Nepřehledně vytvořená sémantická síť mentálního slovníků neslyšících (význam každého slova je dán vztahem k významům okolních slov) L Absence zvukové formy jazyka – znesnadnění identifikace významu slovních spojení (běžně prostřednictvím modulačních faktorů řeči – ironie, posměch) Příklady: n S.Rudolf: Metráček „Ty kouříš, Andulo?“ Odvážila jsem se zeptat. Sebevědomě se usmála a zvolna prohlásila. „Proč ne? Copak na tom něco je?“ Proč ne? – vyjadřuje zde souhlas! n No to jsi nám opravdu udělala radost! n Ty dnes vypadáš opravdu skvěle. → modulační faktory negují význam sdělení 2. Gramatická (morfologická a syntaktická)stavba textů L ČJ – jazyk s bohatou flexí L identifikace zákonitostí jednotlivých gramatických kategorií (rod, číslo, pád, osoba, ...) L rozpoznání známých slov v různých tvarech a kontextech L rozlišování slov vizuálně podobných L (ne)znalost nejčastějších případů valence sloves (schopnost vázat na sebe různé významy, prostřednictvím nichž vznikají větné struktury) Příklady: n př. složité větné konstrukce: 1) Tatínek šel se mnou po schodech dolů a potom pořád dokola a jednu chvíli jsem cítila, že jsme venku, a pak jsme zase šli nahoru po schodech. x Tatínek mě vzal za ruku a chodili jsme po domě. 2) „Tvářila se …“ x Nějak divně se tvářila. 3. Pojmenovávání na základě vnější podobnosti nebo vnitřní spojitosti v upravených textech n každá jazyková společnost – jiné metafory n překlad z jednoho jazyka do druhého – přizpůsobit morfologickým, sémantickým, fonologickým a syntaktickým pravidlům jazykové komunity n pro slyšícího čtenáře – lákadlo x pro neslyšícího L Příklady A) metafory využívající sluch a slyšení: jít po sluchu, hrát podle sluchu, zbystřit sluch, slyšet všechny andělíčky zpívat B) popisy sluchových vjemů přehlušení bublání potůčku , šumění listí, vlnky tiše šplouchají o břeh, hukot vody C) obrazná vyjádření, která odkazují k vlastnostem „Je bystrý jako rys.“ D)frazémy, přísloví „Je lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.“ n další frazémy: a) tradiční - má zaječí úmysly, je jako slon v porcelánu, ráno moudřejší večera b) frazeologické aktualizace - motá se tady jako vítr v bedně, je tuhej jako veka, má IQ houpacího koně 4. Přímá řeč 5. Procesy inference Literatura DAŇOVÁ, M. Metodika úpravy textů pro znevýhodněné čtenáře. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2389-1. KOMORNÁ, M. Psaná čeština českých neslyšících – čeština jako cizí jazyk. 2. vyd. Praha : Česká komora tlumočníků znakového jazyka, 2008. ISBN 978-80-87218-29-7. KRAHULCOVÁ, B. Komunikace sluchově postižených. 2. vyd. Praha : Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0329-2. LUKÁČOVÁ, J. Čtení s porozuměním u dětí se sluchovým postižením. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita. 2011. 87.s. SOURALOVÁ, E. Čtení neslyšících. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, 2002. ISBN 80-244-0433-8. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání Hypertextové odkazy: * weblik.cktzj.com * www.eliska.cz * www.jazykove-centrum-ulita.cz