PdF MU, Věra Vojtová
1
Poruchy řízeného chování
Conduct disorder

PdF MU, Věra Vojtová
2
Základní znaky poruchy řízeného chování
nvzorce antisociální chování:
n agresivní jednání, krádeže,
n vandalismus,
n zakládání ohňů,
n lhaní,
n záškoláctví a útěky;
n
ncharakteristika:
n
nporušování významných sociálních norem a pravidel a očekávání společnosti;
nchování jedince bývá směrováno proti lidem i majetku v jeho okolí.
n

PdF MU, Věra Vojtová
3
Termín porucha řízeného chování
nobvykle označuje vzorce antisociálního chování, které jsou spojeny se závažným narušováním
každodenního fungování doma, ve škole;
nsoučasně jsou tyto děti považovány za nezvladatelné
nna Bowerově stupnici vývoje poruchy chování ve 4. a 5. stupni
n

PdF MU, Věra Vojtová
4
Diagnostická kritéria(DSM-IV, 1992):
nProjevy v chování zahrnují patnáct charakteristik, rozdělených do čtyř skupin
nNásilné chování k lidem a zvířatům – např. zastrašování, šikana, agresivní sexuální chování;
nNičení majetku - např. zakládání ohňů, vandalismus;
nLhaní, krádeže, podvody;
nZávažné porušování pravidel - např. útěky, záškoláctví, ponocování bez dovolení rodičů.

PdF MU, Věra Vojtová
5
Další podmínky pro diagnostiku CD
nVěk dítěte - nesmí přesáhnout osmnáct let;
nFrekvence a doba trvání chování - nejméně tři z výše uvedených charakteristik  se musí projevovat
v posledních dvanácti měsících, nejméně jedna se musí objevit v posledních šesti měsících;
nProjevy v chování se odráží v problémech v sociálním, akademickém či pracovním prostředí;
n
nUvedená kritéria se nevztahují na vyhrocené situace, kdy je toto chování nezbytné pro přežití –
např. válečné prostředí, prostředí s vysokou kriminalitou a bídou.
n

PdF MU, Věra Vojtová
6
Charakteristiky chování
nnegativistické, nepřátelské a vzdorovité modely chování;
nčasté a intenzivní záchvaty vzteku;
nhojné hádky s dospělými osobami, odmítání poslušnosti;
númyslné obtěžování druhých, nesnášenlivé a zlostné chování;
nnepřiměřeně agresivní chování již od raného dětství,
n velký repertoár agresivního chování - promítá se do širokého spektra sociálních situací a
přetrvává po delší dobu (Kauffman, 2001).
n

PdF MU, Věra Vojtová
7
Výskyt poruchy řízeného chování
n6 až 16 % chlapců, 2 až 9 % děvčat ve věku do osmnácti let;
npotíže s chováním většinou již v raném dětství;
n
nProjevují se jako opoziční vzdorovité chování, které není charakteristické pro stejně staré děti
s vývojem v normě.
n
nČasto v kombinaci s ADHD, depresí, úzkostí, delikvencí, užíváním drog a nepřiměřeným sexuálním
chováním.

PdF MU, Věra Vojtová
8
Nesocializovaná X Socializovaná
porucha ovládání chování
nNeSo znaky:
nhyperaktivitu, impulzivitu (vznětlivost), podrážděnost, svéhlavost, vyžadování pozornosti, hádaní,
provokování, posmívání, špatné vztahy s vrstevníky, hlučnost, zastrašování, napadání druhých,
krutost, rvaní, vychloubání, předvádění se, vulgární slovník, obviňování ostatních, drzost,
neposlušnost.
nALKOHOL
nSo znaky:
nméně nápadné antisociální jednání - negativismus, lhaní, ničení (destrukce), krádeže, zakládání
ohně, příslušnost ke gangu, útěky z domova, záškoláctví, požívání alkoholu a ostatních drog.
n
n
n
n
n
nDROGY
NeSo So

PdF MU, Věra Vojtová
9
Prognóza
njedna z nejčastějších forem rušivého chování a psychopatologie, která přivádí studenty do systému
speciálního vzdělávání;
nnemá dobrou prognózu;
nv průběhu času jsou vzorce agresivního chování relativně ustálené; problémy obvykle nemají
tendenci vymizet a přetrvávají až do dospělosti;
nOpakované závažné antisociální chování u chlapců před patnáctým rokem zvyšuje pravděpodobnost
externalizace psychopatologie (agresivita, delikvence, požívání alkoholu a drog) v dospělosti, u
děvčat tyto opakované způsoby chování zvyšují pravděpodobnost výskytu externě i interně
projevujících se poruch (deprese, fobie) v dospělosti.

PdF MU, Věra Vojtová
10
Etiologie
  výzkumy zabývající se sociálním učením
nDěti se učí mnoho agresivních reakcí prostřednictvím pozorování vzorů a příkladů. Vzory mohou být
členové rodiny, členové subkultury (přátelé, známí, vrstevníci a dospělí z okolí) nebo postavy
vykreslené v masmediích (reálné či smyšlené, lidské atd.).
nDěti s větší pravděpodobností napodobují agresivní modely chování u vzorů, jež mají vysoké
společenské postavení, a pokud vidí, že za svoje agresivní chování neobdrží trest, ale naopak
podporu (pozitivní důsledky jednání, odměna).
nDěti se mohou učit agresivním vzorcům chování, pokud je jim dána příležitost nácviku agresivních
reakcí. Děti buď nezažijí negativní důsledky svého chování nebo uspějí při získání odměny díky
ublížení či zdolání jejich oběti.
n

PdF MU, Věra Vojtová
11
n    negativní zkušenosti (např. fyzické napadení, verbální výhružky, posmívání, urážky) nebo
nezažívají pozitivní posilování vhodného jednání, či jeho frekvence klesá. Děti se mohou učit
prostřednictvím pozorování nebo zkušeností, v nichž mohou získat prospěch pomocí agresivního
chování.
n
n Pravděpodobnost výskytu agresivity za těchto okolností je zvláště vysoká, jestliže jiné (vhodné)
prostředky k získání odměny (pozitivního posílení) nejsou snadno dostupné, nebyly naučeny, a
jestliže je agresivita schvalována veřejně.
n

PdF MU, Věra Vojtová
12
Rizika sebeposilování agresivity
(interní mechanismy)
nexterní posilování
n(hmotné odměny, odměna týkající se sociálního postavení, odstranění negativních důsledků,
viditelné zranění či utrpení oběti),
n
nzprostředkované posilování
n(uspokojení či radost získaná prostřednictvím pozorování ostatních, kteří dosahují odměn pomocí
agresivity)
n
nsebe-posilování
n(samochvála nebo nárůst sebeúcty následující po vykonání úspěšného agresivního činu).
n

PdF MU, Věra Vojtová
13
Rizika upevňování agresivity
(externí mechanismy)
nkognitivními procesy, které ospravedlňují agresivní a nepřátelské činy: porovnávání svých činů a
chování s ještě horším jednáním ostatních, kladení odpovědnosti na druhé (např. dobře známý trik:
„Já jsem si nezačal“) a dehumanizování obětí (např. pokořující pojmenování jako buran, chcípák,
odpad, prase, slinta);
ntrestem - působí-li bolest, chybí-li pozitivní alternativy potrestané reakce, trest je odložen
nebo je nedůsledný; protiútok vůči vykonavateli trestu je reálný a úspěšný;
n
nmodel agresivního chování - dospělí, kteří fyzicky trestají děti, působí dětem nejen bolest, ale
také jim poskytují vzor chování;

PdF MU, Věra Vojtová
14
Jiná rizika upevňování
n Sociální prostředí poskytuje nevhodné situace, které obsahují: špatné sociální postavení,
studijní neúspěchy, odmítání vrstevníky, rodiči a jinými dospělými.
nMládež vnímá sociální prostředí jako hrozivé a také oceňující agresivitu.
nJedinec má negativní sebepojetí a identifikuje se zejména s negativními pojmy.
nJedinec dosahuje svým agresivním jednáním zisk. Prostřednictvím této interakce posiluje vzorce
agresivního chování a vnímá prostředí jako ohrožující a ovládané agresivním chováním.
n

PdF MU, Věra Vojtová
15
Nezbytnost intervence
n„Žádná jiná porucha není v dětství a adolescenci tak rozšířená a nenarušuje v takové míře životy
těch, jež jí trpí, stejně tak jako životy lidí v jejich okolí“ (Quay, 1986b).
n
nAntisociální chování, zvláště pokud je charakterizováno silnou agresivitou, je oprávněným a velkým
strašákem všech učitelů, obzvláště pak speciálních pedagogů, kteří vyučují jedince s poruchami
emocí a chování (Kauffman, 2001).
n
nNalezení efektivní intervence pro poruchu ovládání chování je proto mezi odborníky a pedagogy
prioritou (Eron a další, 1994; Walker a další, 1995; Walker, Forness a další, 1998).
n