nPojmy: diagnostika – diagnostikování – pedagogická diagnostika n n n nDiagnostika, diagnostikování – (z řec. diagnósis = poznání ) nzákladní význam slova: zjištění stavu, posouzení, hodnocení nPůvod v medicíně, odtud rozšířeno do jiných oblastí (veterinární medicína – diag. Zvířat, biologie – d. biologických jevů, technických oblastí – d. materiálů a zařízení., společenskovědních oblastí – psychologie, pedagogika). nDiagnostika – nauka o rozpoznávání nemocí [1] n - na základě symptomů stanovení diagnózy a provádění terapie nDiagnostika – posloupnost činností vedoucí k diagnóze [2] nDiagnostika – principem je dlouhodobé i krátkodobé úsilí o zjišťování, rozpoznávání, posouzení, hodnocení a utřídění jistých jevů skutečnosti podle vlastností a kritérií, které diagnosticky sledujeme a podle systému, který odpovídá dané poznatkové soustavě, dané vědě. Jde současně o hledání příčin vývoje a podmínek vzniku sledovaných jevů. [3] nDiagnostika: činnost, která začíná se záměrem něco diagnostikovat u žáka a končí vyslovením diagnostického nálezu. Je to druh poznání, který vyúsťuje do určitého druhu objektivních poznatků a zkoumaném jevu (Helus, Kulič, Hrabal, Mareš, 1979. s. 9). n [1] KÁBRT, J.; VALACH, V. Stručný lékařský slovník. Praha: Avicenum, 1979. n[2] PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 1995. n[3] MOJŽÍŠEK, L. Teoretické otázky pedagogické diagnostiky. Praha: Academia, 1987. s. 7. nPedagogická diagnostika nZpravidla bývá vnímána jako nová pedagogická disciplína, ale její kořeny sahají hluboko do minulosti (viz pedagogická diagnostika v historii). Váže se na školní prostředí a nejčastěji je spjata s činností učitele. Vyžaduje teoretické poznání, metodické vybavení, praktickou zkušenost, mnoho času a úsilí nejen pro vlastní diagnostickou činnost, ale i pro její vyhodnocení. (časový hledisko bývá často příčinou zanedbávání kvalitní diagnostické činnosti učitele). nPoužití termínu pedagogická diagnostika je u řady domácích i zahraničních autorů nejednotné a bývá vnímáno jako: npraktická pedagogicko-diagnostická činnost (Gavora používá termín pedagogické diagnostikování) nPedagogické diagnostikování: diagnostická činnost ve výchovně vzdělávacích situacích (ve škole, výchově doma, výchovných zařízeních..) [1] n [1] GAVORA. P. Diagnostikovanie a hodnotenie žiaka vo vyučovaní. In. KOLLÁRIKOVÁ, Z., PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001. s. 233-257. ISBN 80-7178-585-7. nZačíná záměrem něco diagnostikovat u žáka a končí vyslovením diagnostického nálezu. nPůvodně zahrnovalo diagnostikování žáka, dnes celé skupiny, třídy. Rovněž na způsob práce a vlastnosti učitele, skupiny učitelů, učitelské sbory. Zahrnuje rovněž diagnostiku rodičů a vnějších podmínek výchovy a vzdělávání (výchovně vzdělávací prostředí, hygienické podmínky školy.) nspecifické metody a postupy pedagogicko-diagnostické činnosti nspecifická pedagogická disciplína - teorie diagnostické práce v edukačním procesu nPedagogická diagnostika je specifická pedagogická disciplína, která se zabývá pedagogicko-diagnostickou prací ve výchovně vzdělávacím procesu. Specifičtěji řečeno – stanoví cíle a úkoly pedagogické diagnostické činnosti, rozvíjí její metody a postupy, techniky, prostředky a organizaci. V souvislosti s tím se přirozeně zabývá i metodologickými problémy pedagogické diagnostiky jako pedagogické disciplíny (například sleduje její postavení v komplexu pedagogických věd, stanoví její podstatu, rozpracovává vědecké postupy jejího rozvíjení, studuje její vznik a její historii…) (Singule, 1979.)[1] n [1] SINGULE, F. K metodologickým otázkám pedagogické diagnostiky. In Pedagogická diagnostika, soubor materiálů ze semináře – sekce výchovného poradenství ped. Společnosti při ČSAV. Ostrava: KPPP, 1979. nPedagogická diagnostika je vědecká disciplína, která se zabývá otázkami diagnostikování ve výchovně vzdělávacím prostředí. Je teorií objektivního zjišťování, posuzování a hodnocení vnitřních a vnějších podmínek výchovně vzdělávacího procesu, jeho průběhu a výsledků. nPedagogická diagnostika se zabývá cílem, předmětem, strategiemi, postupy a metodami diagnostikování a vztahem této disciplíny k jiným pedagogickým disciplínám. (GAVORA, 2001)[1] n [1] GAVORA. P. Diagnostikovanie a hodnotenie žiaka vo vyučovaní. In. KOLLÁRIKOVÁ, Z., PUPALA, B. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001. s. 237. nkomplex praktické pedagogické činnosti i její teorie nO pedagogické diagnostice lze hovořit jako o oboru pedagogické teorie a na ní navazující metodické praxe. Pedagogická diagnostika je nejčastěji chápána jako teorie a teoreticky zdůvodněná praxe zjišťování, rozpoznávání, klasifikování, a charakterizování a také hodnocení úrovně a předpokladů pedagogického rozvoje objektu výchovy, tj. žákovy osobnosti (nebo skupiny žáků), rozvinutého cílevědomým pedagogickým působením, usilujícím o dosažení cílů výchovy a o plnění konkrétních výchovně vzdělávacích cílů a úkolů. Diagnosticky se sleduje efektivita výchovy a vzdělávání. [1] (Mojžíšek, 1987) n [1] MOJŽÍŠEK, L. Teoretické otázky pedagogické diagnostiky. Praha: Academia, 1987. s.15-16. proces nPedagogická diagnostika je komplexní proces, jehož cílem je poznávání, posuzování a hodnocení vzdělávacího procesu a jeho aktérů. Zaměřuje se na složku obsahovou (dosažená úroveň vědomostí), procesuální., emocionálně-sociální úroveň žáků, úroveň psychických funkcí, anamnestické údaje o dítěti, rodině a dalších institucích., Součástí je hodnocení a klasifikace. (ZELINKOVÁ, 2001)[1] n [1] ZELINKOVÁ, O. Pedagogická diagnostika a individuální vzdělávací program. Praha: Portál, 2001. s. 12. nPedagogická diagnostika = proces x Diagnostikování = činnost nVztah pedagogické diagnostiky k disciplínám: nk metodologii pedagogického výzkumu (používají některé společné metody) nk pedagogické evaluaci (průběžnému sledování podmínek, průběhu a výsledků výchovy a vzdělávání) nPedagogická diagnostika se specializuje podle typu školy a výchovných institucí: udiagnostika předškolní výchovy a vzdělávání, udiagnostika základní školy. uSpecifickou oblastí ped. diagnostiky je diagnostika speciálně pedagogická, která má své vlastní gnoseologicko-metodologické základy.