Sál jara a léta
„Nevidíš rok, jak ve čtvernou tvářnost vždy postupně vchází, jako by životu lidí své trváni připodobňoval?"
(Ovidiovy Proměny)
Proč se na světě střídají roční období?
Bohyně plodnosti a úrody Ceres měla krásnou dceru Proserpinu. Jednoho dne dívku unesl bůh podsvětí Plútón zraněný šípem lásky, aby se stala jeho nevěstou a královnou říše mrtvých.
Žal matky hledající dceru přinesl zemi dlouhé období neúrody. Zubožené lidstvo se obrátilo na nejvyššího boha Jupitera a prosilo o záchranu. Ceres mu slíbila úrodu jen v případě navrácení Proserpiny. Plútón dívku skutečně propustil, ovšem před cestou jí předložil k osvěžení jádra granátových jablek. Ta znamenala trvalou připoutanost k němu (symbol manželství a lásky). Proserpina se tedy musí za Pútónem do podsvětí' vždy na jednu třetinu roku vracet. To je pak Ceres smutná a s ní i celá příroda. Zbylé dvě třetiny roku se může Proserpina těšit z náruče své matky, což se opět odráží na tom, že země přináší úrodu.
(^3^) Otázka: Co symbolizuje osud Proserpiny?
Úkol: Zapiš, které plody jsi objevil(a) ve štukové výzdobě sálů:
„Těla jak v podoby nové se změnila, vyprávět hodlám."
(Prolog Ovídiových Proměn)
Moc přírody a proměny
Neměnné zákony přírody jsou spojeny s ustavičnými změnami. V antice lidé věřili, že vše na zemi vzniklo proměnou jedné věci v druhou. Vyprávěli si proto
příběhy, které zaznamenal ve svém díle Proměny básník Ovídius.
Jak vznikla podle báje květina Narcis
Do krásného mladíka Narcise se zamilovala nymfa Échó. On však j ej í lásku neopětoval, a tak jej nymfa proklela. Zamiloval se do své vlastní krásy, hleděl zálibně na svůj obraz ve studánce, ale vždy, když po něm sáhl, zmizel. Nakonec se proto Narcis utrápil žalem. Bohové pak proměnili zesnulého mladíka ve kvítek, který má bělavé lístky kolem žlutého středu.
^S^\ Otázka: Podle nešťastného Narcise bylo pojmenováno chování člověka označované Sí3®j jako narcismus. Jak se takový člověk chová?
Jak vzniklo rákosí ?
Podle pověstí žil v Arkádii lesní bůh Pan, ochránce pastýřů a stád. Svým vzezřením se podobal napůl člověku a napůl kozlovi. Zamiloval se do krásné nymfy Syrinx, které se však nevzhledný satyr nelíbil. Začala před ním prchat. Pan ji však stále pronásledoval, až se dostali k řece. Syrinx už neměla kam uprchnout, a tak poprosila říční víly, aby ji v něco proměnily. Pan tak namísto těla nymfy sevřel v rukou stébla nové rostliny -rákosí. Když do něj vzdychal, proud vzduchu zvířený ve stéblu vyloudil tenoučký tón podobný smutnému lkáni. Spojil tedy k sobě několik nestejně velikých stébel a vytvořil tak nový nástroj, na který pak hrál a jakoby rozmlouval s nymfou. Na její památku nazval nástroj syrinx. Říká se mu však také panova flétna.
a'57vi Otázka: Pan byl hodně lekavé stvoření. Jeho jméno dalo název ^20®/ slovu panika. Popiš, jak jedná člověk v panice.