1
ZZáášškkoollááccttvvíí
ZZáášškkoollááccttvvíí –– je neomluvená absence žáka základní či střední školy ve škole. Jedná se
o přestupek, kterým žák úmyslně zanedbává školní docházku. Je chápáno jako porušení školního
řádu a současně porušení školského zákona.
LLeeggiissllaattiivvnníí rráámmeecc
 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném
vzdělávání (školský zákon), v aktuálním znění;
 Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, v aktuálním znění;
 Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, v aktuálním znění;
 Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v aktuálním znění;
 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v aktuálním znění;
 Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, v aktuálním znění;
 Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné
školní docházky, v aktuálním znění.
 Metodický pokyn MŠMT „K jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků
z vyučování,, prevenci a postihu záškoláctví“ vydaný pod č.j. 10 194/2002 – 14.
 www.msmt.cz
 www.odrogach.cz
 Webové stránky příslušných krajských úřadů, jednotlivých škol a školských zařízení (školní
řády)
KKaatteeggoorriiee zzáášškkoollááccttvvíí::
 Pravé záškoláctví – žák se ve škole neukazuje, ale rodiče si myslí, že do školy chodí;
 Záškoláctví s vědomím rodičů – na této formě se podílí několik typů rodičů, jejichž
hlavními charakteristikami je buď odmítavý postoj ke škole nebo přílišná slabost ve vztahu
k dítěti či závislosti na pomoci a podpoře dítěte v domácnosti;
 Záškoláctví s klamáním rodičů – existují děti, kteří dokážou přesvědčit rodiče o svých
zdravotních obtížích, pro které nemohou jít do školy a rodiče jim absenci omlouvají pro
tyto zdravotní důvody, tento typ záškoláctví je však obtížně rozlišitelný od záškoláctví
s vědomím rodičů;
 Útěky ze školy – žáci do školy přijdou, nechají si zapsat přítomnost a během vyučování na
několik hodin odejdou, přičemž zůstávají v budově školy nebo ji na krátkou dobu opustí;
 Odmítání školy – některým žákům činí představa školní docházky psychické obtíže, např.
v důsledku problémů ve škole souvisejících s obtížností učiva, při strachu ze šikany, či
výskytu školní fobie nebo deprese;
Rizikové faktory – společnost (negativní vzory v okolí, nezaměstnanost atd.), osobnost jedince
(hledání náhradního uspokojení při citové deprivaci, dítě je ve stresu atd.), škola (vysoký počet
žáků ve třídě, projevy šikanování na školách, povyšování žáka s mimořádnými vědomostmi
a schopnostmi, osobnost pedagoga atd.), rodina (zanedbávající, příliš autoritativní nebo příliš
liberální výchova, nejednotnost výchovného působení, zaměstnanost rodičů atd.), vrstevnické
prostředí, místní komunita (party s negativním cílem činnosti, nedostatečná nabídka
volnočasových aktivit v komunitě atd.);
Projektivní faktory – společnost (kvalitní úroveň školy, pozitivní vzory ve společnosti, atd.),
osobnost jedince (rozvoj schopností dítěte, svědomitost, citová stabilita atd.), škola (zdravé
2
klima školy a třídního kolektivu, podpora učitele, včasná diagnostika výukových obtíží a náprava
motivace k učení, včasná systematická a efektivní specifická primární prevence atd.), rodina
(dobré vztahy v rodině, otevřená komunikace, kvalitní a podnětné rodinné prostředí atd.),
vrstevnické prostředí, místní komunita (kvalitní a pestrá nabídka volnočasových aktivit jak
v mimoškolní činnosti, tak v místě bydliště);
KKddoo řřeeššíí zzáášškkoollááccttvvíí??
 Školní poradenské pracoviště
o školní psycholog;
o školní metodik prevence;
o výchovný poradce;
o speciální pedagog;
 Pedagogicko-psychologická poradenství;
 Střediska výchovné péče;
 Oddělení sociálně právní ochrany dětí;
 Policie České republiky.
PPrriimmáárrnníí pprreevveennccee
 Nespecifická primární prevence – prostřednictvím školního vzdělávacího programu posilovat
u žáků kladný vztah ke škole, vzdělání, svým spolužákům a učitelům atd.;
 Všeobecná primární prevence – důsledné seznámení žáků a rodičů se školním řádem
příslušné školy, s preventivní strategií a Minimálním preventivním programem atd.;
 Specifická primární prevence – včasné zahájení preventivních programů pro rizikové jedince
či skupiny atd.;
Ukázka:
Školní řád ZŠ
http://www.zstaborska.cz/o-skole/skolni-rady/skolni-rad/#prava-a-povinnosti-zaka
Školní řád SŠ
http://www.ssposbrno.cz/component/attachments/download/4
DDooppoorruuččeennéé ppoossttuuppyy hhlleeddiisskkaa ppeeddaaggooggaa
 Vyšetření příčin záškoláctví; problém včas rozpoznat;
 Spolupráce rodičů, učitele a poradenských pracovníků školy;
 Pomoc integrovat žáky zpět do školy;
DDooppoorruuččeennéé ppoossttuuppyy pprroo uuččiitteellee
 Co nejdříve odhalit záškoláctví. Při hledání příčit záškoláctví spojit se s rodiči, případně
psychologem.
 Pokud je záškoláctví důsledek neúnosné školní situace, navodit změnu.
 Rozmáhá-li se záškoláctví ve velkém je nutné spolupracovat s pedagogicko-psychologickou
poradnou a centry.
 Učit se v třídním kolektivu vyčíst, jaké postavení má problémový žák.
 Pomoci dítěti při návratu do třídy. Doprovodit ho při prvním vstupu do kolektivu. Nemluvit
o tom. K vyřešenému případu se již nevracet a neprojevovat nedůvěru. Domluvit se s rodiči
na spolupráci – předcházení případně dalšímu záškoláctví.
 Učitel by měl smazat všechny předchozí špatné zkušenosti s problémovým žákem, zbavit se
3
předsudků a postavit všechny žáky na stejnou „startovní čáru“.
NNeevvhhooddnnéé ppoossttuuppyy
 Nedůslednost učitelů v dodržování školního řádu, nastavených pravidel tříd, špatná
komunikace s vedením školy, kolegy, žáky.
 Nejednotný, pseudohumánní přístup pedagogů v dodržování nastavených pravidel ve vztahu
k řešení záškoláctví.
 Nekompetentní (mocenská, neprofesionální, žádná) komunikace s rodiči, zákonnými zástupci
žáků.
 Obavy ze setkání s rodiči.
ŘŘeeššeenníí nneeoommlluuvveennéé aabbsseennccee
 Do 10 neomluvených vyučovacích hodin – se zákonným zástupcem žáka třídní učitel formou
pohovoru.
 Více než 10 neomluvených hodin – svolává ředitel školy školní výchovnou komisi (ředitel
školy, zákonný zástupce, třídní učitel, výchovný poradce, zástupce orgánu sociálně-právní
ochrany dětí, školní metodik prevence, zástupce rady školy, popř. další odborníci).
o Podle § 31 zákona č. 561/2004 Sb. může být uloženo výchovné opatření (napomenutí
třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy).
o Tato opatření zpravidla předcházejí před snížením stupně z chování.
 Neomluvená nepřítomnost přesáhne 25 hodin – zasílá škola oznámení o zanedbání školní
docházky s náležitou dokumentací orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo pověřenému
obecnímu úřadu.
1100 mmýýttůů zzáášškkoollááccttvvíí
 Záškoláci jsou především děti líné, kterým vyhovuje zahálčivý způsob života.
 Hlavním důvodem záškoláctví je nezájem žáků o vzdělávání.
 Záškoláctví má především skupinový charakter a je spojené s touláním se venku.
 Nám se to nemůže stát.
 Záškoláctví se dramatizuje, bylo tu vždy.
 Záškoláctví je spojeno s nižším intelektem žáků.
 Vina je především na záškolácích samých.
 Záškoláctví se téměř vždy odhalí a je spojené s „výchovnými“ opatřeními.
 Nejúčinnějším prostředkem při řešení záškoláctví je důsledná kontrola záškoláků
a potrestání jejich záškoláctví.
 Škola dělá co může, řešit by to měli jiní.
DDooppoorruuččeennáá lliitteerraattuurraa
Metodický pokyn MŠMT č.j. 10 194/2002 – 14 k jednotnému postupu při uvolňování
a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, ze dne 11. března 2002.
Jedlička, R. a kol. Děti a mládež v obtížných životních situacích. Praha : Themis, 2004.
Jedlička, R., Koťa, J. Aktuální problémy výchovy. Praha : Karolinum, 1998.
Kyriacou, Ch. Řešení výchovných problémů ve škole. Praha : Portál, 2004.
Lazarová, B. Netradiční role učitele. O situacích pomoci, krize a poradenství ve školní praxi. 2.
vyd. Brno : Paido, 2008.
Matoušek, O. Mládež a delikvence. Praha : Portál, 2003.
Vágnerová, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha : Portál, 2004.