Daň z přidané hodnoty Změna sazeb daně od 1. 1. 2013 Podle novely zákona o DPH by měla od 1. 1. 2013 platit základní sazba daně ve výši 21 % a snížená sazba daně ve výši 15 %. S touto změnou budou spojena přechodná ustanovení, která se budou týkat vyúčtování dodávek vody, tepla nebo chladu a poskytnutí služby spojené s odváděním a čištěním odpadních vod, kdy se spotřeba vyúčtovává za zúčtovací období, které bude zahrnovat jak období, kdy platí snížená sazba v dosavadní výši 14 % tak období, kdy již bude platit snížená sazba daně ve výši 15 %. Pokud nedojde k dohodě pak podle zák. č. 370/2011 Sb. bude od 1.1. 2013 jednotná sazba daně ve výši 17,5 % ( odložená účinnost na 1.1. 2013). V souvislosti se změnou sazeb daně se novelou upřesňuje postup při výpočtu daně, a to zejména v případě, že byla přijata úplata (záloha) předem. Základem daně bude nadále při uskutečnění zdanitelného plnění v případě, že vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním tohoto zdanitelného plnění, rozdíl mezi základem daně (celkovou cenou bez daně) a souhrnem základů daně jako úplat (záloh) přijatých předem. Příklad: V prosinci 2012 přijata záloha na zdanitelné plnění v základní sazbě daně, bude zdaněna sazbou daně 20 %. Dojde-li následně k uskutečnění zdanitelného plnění v základní sazbě daně v lednu 2013 a bude uhrazen nad rámec dříve přijaté zálohy doplatek, bude zdaněn sazbou daně 21 % platnou od 1.1. 2013 ( jen doplatek). Pokud by však v souvislosti s přijetím zálohy v prosinci 2012 vznikl při uskutečnění zdanitelného plnění v lednu 2013 přeplatek vyúčtoval by se v původní základní sazbě daně 20 %. Novelou dojde k omezení výjimek pro sníženou sazbu daně. Jedná se o dětské pleny a některé zdravotnické prostředky. Úprava se dotkne veškerých dětských plen, tj. jak papírových a vatových, tak i textilních. Sníženou sazbu daně lez podle směrnice o DPH uplatnit v omezeném rozsahu pouze na zboží, které je určené pro osoby se zdravotním postižením ke zmírnění nebo léčení jejich potíží, pro jejich výlučnou osobní potřebu. Z toho vyplývá, že z dosavadní snížené sazby daně do sazby základní budou přeřazeny zejména zdravotnické přístroje, které jsou sice zdravotnickým prostředkem, ale nejsou určeny pro osoby se zdravotním postižením ke zmírnění nebo léčení jejich potíží, pro jejich výlučnou osobní potřebu. Vypuštění § 21 odst. 2 od 1.1. 2013 Podle § 21 odst. 1 plátce k DUZP přizná daň na výstupu z přijaté zálohy. Daňový subjekt, který vede daňovou evidenci postupuje dle § 21 odst. 2 a přiznává daň (DPH) až k datu DUZP vystavením daňového dokladu. Ze zálohy nemusí přiznat daň (nemusí výjimku využít). Od 1.1. 2013 musí daň přiznat i osoba, která vede daňovou evidenci, úprava je nad rámec směrnice. Daňové doklady Směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o pravidla fakturace, přináší změny v pravidlech fakturace, vystavení a uchovávání dokladů, zrovnoprávnění dokladů v listinné a elektronické podobě, nové definování věrohodnosti původu daňového dokladu, neporušenosti jeho obsahu a jeho čitelnosti a také v pravidlech pro uchovávání daňových dokladů, a to bez ohledu na to, zda jde o daňový doklad v listinné nebo elektronické podobě. Tuto směrnici musí členské státy implementovat do své národní legislativy s účinností od 1. 1. 2013, proto dochází k novelizaci § 26 až 35a zákona o DPH. Z novelizovaného § 26 zákona o DPH vyplývá, že daňovým dokladem je písemnost, která splňuje podmínky stanovené v tomto zákoně. Daňový doklad může mít přitom jak listinnou, tak i elektronickou podobu a obě tyto formy jsou rovnocenné. Daňový doklad má elektronickou podobu, je-li vystaven a obdržen elektronicky. S použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí stejně jako podle dosavadního znění zákonu o DPH souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě nadále odpovídá osoba, která plnění uskutečňuje. V § 28 zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro vystavování daňových dokladů v tuzemsku. Je zde taxativně uvedeno, kdy má povinnost vystavit daňový doklad plátce daně a kdy osoba povinná k dani. Lhůta pro vystavení daňového dokladu činí nadále 15 dní ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění. Osoba povinná k dani může přitom nadále zmocnit k vystavení daňového dokladu osobu, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo třetí osobu. Pokud je zmocnění uděleno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem. V § 29 zákona o DPH jsou obecně v souladu se směrnicí o fakturaci vymezeny náležitosti daňových dokladů. V tomto ustanovení jsou vymezeny základní náležitosti všech daňových dokladů a v následujících ustanoveních jsou uvedeny již jen výjimky či odchylky od těchto základních náležitostí u jednotlivých specifických daňových dokladů (např. zjednodušeného daňového dokladu). V případě, kdy je doklad, vystaven příjemcem zdanitelného plnění, musí být na něm uvedeno sdělení „vystaveno zákazníkem“ a má-li povinnost přiznat daň příjemce plnění, musí být uvedeno sdělení „daň odvede zákazník“. V navazujících ustanoveních jsou uvedeny výjimky pro specifické daňové doklady, jako je zjednodušený daňový doklad, daňový doklad skupiny, splátkový kalendář, platební kalendář, souhrnný daňový doklad a doklad o použití. Daňovým dokladem při dovozu zboží je nadále rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla daňová povinnost, případně jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena. Daňovým dokladem při vývozu zboží je rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území Evropského společenství, nebo rozhodnutí celního úřadu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. V § 34 zákona o DPH jsou v souladu se směrnicí o fakturaci vymezena pravidla pro zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů. U všech daňových dokladů, tj. jak v listinné i elektronické podobě, musí být po celou dobu od okamžiku jejich vystavení až do konce lhůty pro jejich uchovávání zajištěn a věrohodnost původu daňového dokladu, neporušenost jeho obsahu a jeho čitelnost. Za věrohodnost původu daňového dokladu, tedy za zaručení totožnosti osoby, která plnění uskutečňuje nebo která daňový doklad oprávněně vystavila, odpovídá především osoba, která plnění uskutečňuje. Čitelnost je zajištěna v případě, že daňový doklad je zobrazitelný tak, aby veškerý jeho obsah týkající se povinných náležitostí daňového dokladu stanovených v zákoně o DPH byl jasně čitelný a srozumitelný, například na papíře nebo obrazovce, bez nutnosti dalšího výkladu či zpracování. Věrohodnost původu daňového dokladu a neporušenost jeho obsahu je možno zajistit kontrolními mechanismy daňového subjektu, které vytvářejí spolehlivou a jasnou vazbu, tj. tzv. auditní stopu mezi daňovým dokladem a souvisejícím plněním. Konkrétní způsoby a příklady možností zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu by měly být upraveny metodickou informací Generálního finančního ředitelství. Z § 35 Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu- stávající znění odst. 4) „Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne pořízení zboží, má povinnost doplnit údaj do 15 dnů ode dne obdržení dokladu.“ Od 1.1. 2013 zdanitelné plnění nastává vystavením dokladu. Příklad: A) Německý obchodní partner dodá zboží 25.10. 2012. Dne 27.10. 2012 vystaví a zašle poštou doklad, který MU obdrží 1.11. a doplní náležitosti dokladu dne 5.11. 2012. DUZP je tedy 5.11.2012. B) Německý obchodní partner dodá zboží 28.1. 2013. Dne 30.1.2013 vystaví a zašle poštou doklad, který MU obdrží 5.2. 2013 DUZP nastává vystavením dokladu německým partnerem. V našem případě 30.1.2013. Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně Novelou zákona s účinností od 1.1. 2013 dojde k doplnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně o penzijní činnosti ve vazbě na důchodovou reformu a budou provedeny některé dílčí změny. § 52 zákona o DPH. Osvobození od daně se v souladu se směrnicí o DPH a ustálenou judikaturou Soudního dvora EU v této oblasti vztahuje na poskytování univerzálních (všeobecných) poštovních služeb provozovateli, kteří se tyto poštovní služby v daném členském státě zavázali poskytovat. Nevztahuje se tedy na poskytování poštovních služeb, jejichž podmínky byly sjednány individuálně. Od daně je nadále osvobozeno dodání poštovních známek platných pro použití v rámci poštovních služeb v tuzemsku nebo dodání dalších obdobných cenin s tím, že částka za tato dodání nepřevyšuje nominální hodnotu nebo částku podle poštovních ceníků. V novém § 54a jsou vymezeny penzijní činnosti, na něž se od 1.1.2013 vztahuje osvobození od daně. V návaznosti na důchodovou reformu se osvobození od daně vztahuje na nově vzniklé penzijní produkty (důchodové spoření a doplňkové penzijní spoření). Osvobozeno je i jeho zprostředkování. V novelizovaném znění § 55 jsou vymezeny pojišťovací činnosti, na něž se vztahuje osvobození od daně. Novelou se upřesňuje, že osvobození od daně se nevztahuje na všechny činnosti vyjmenované v definici pojišťovacích, resp. Zajišťovacích činností v zákoně o pojišťovnictví, ale pouze na skutečné poskytnutí pojištění, které by mělo být chápáno ve smyslu příslušné judikatury Soudního dvora EU, podle níž se rozumí poskytováním pojištění poskytování služeb takového charakteru, kdy se pojistitel na základě předchozí úhrady pojistného zavazuje zajistit pojištěnému v případě, že dojde k pokrytému riziku, plnění dohodnuté při uzavření smlouvy. Od daně je dále osvobozeno poskytování zajištění podle zákona upravujícího zprostředkování pojištění nebo zajištění. Činnost v oblasti likvidace pojistných událostí se novelou zákona z osvobození vylučují, protože toto osvobození je nad rámec osvobození vymezeného ve směrnici o DPH. § 56 Novelou zákona o DPH se upravují podmínky pro osvobození od daně při převodu staveb, bytů a nebytových prostor. Podle dosavadního znění zákona o DPH je převod osvobozen od daně po uplynutí tří let od první kolaudace nebo od data prvního užívání stavby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Novelou se dosavadní lhůta prodlužuje na pět let. § 58 Zdravotní služby a dodání zdravotního zboží Osvobození se bude vztahovat na zdravotní služby, které poskytne oprávněný subjekt. Např. zubař provede službu zubního lékaře a bude mít službu osvobozenou, pokud by však provedl operaci slepého střeva, pak by tyto služby nebyly osvobozeny od DPH, pokud nemá atestaci k poskytování i těchto zdravotních služeb. Osvobozeny jsou činnosti s léčebným cílem nebo k ochraně zdraví. Činnosti pro Policii ČR, lékařské preventivní prohlídky – osvobozeny. Prohlídky při nástupu do zaměstnání, k řidičskému průkazu, k zbrojnímu pasu … nejsou osvobozeny od daně. Plastická úprava – nelze osvobodit od daně, pokud pacienta zkrášlí. Pokud jde o léčebný cíl – pacient po popálení – pak bude osvobozeno od DPH. Lázeňská péče – pokud vykonává oprávněný subjekt- osvobozeno. Pokud služby poskytuje wellness hotel – není osvobozeno. Přenesení daňové povinnosti Od 1.1. 2013 bude u daňových dokladů předepsáno, aby plátce, který uskuteční zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění, uvedl na daňovém dokladu sdělení „ DAŇ ODVEDE ZÁKAZNÍK „. Plátce jako příjemce nebude daň a další údaje doplňovat na přijatý doklad, ale pouze v evidenci pro účely DPH. Od 1.1. 2013 nic nedoplňuji na přijatý doklad!! Novelou zákona o DPH by se měl dále vyřešit problém s klasifikačním zařazováním stavebních a montážních prací, na něž se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti. Z doplnění § 92 e zákona o DPH totiž vyplývá, že použije-li plátce, který uskuteční v souvislosti s poskytnutím stavebních nebo montážních prací zdanitelné plnění související s těmito pracemi, k tomuto DUZP režim přenesení daňové povinnosti a plátce, pro kterého byly tyto práce poskytnuty, doplní v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty výši daně, má se za to, že toto zdanitelné plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá. Správa daně v tuzemsku §96 od 1.1.2013 bude povinný registrační údaj uvedení všech čísel bankovních účtů, které budou zveřejněny v registru plátců. Se změnou zákona má daňový subjekt 2 měsíce na to, aby oznámil čísla účtů, která používá pro ekonomickou činnost. Následující měsíc správce daně uvede tyto bankovní účty do registru. Od 1.4. 2013 by již měly být registry veřejně přístupné. Pokud tak daňový subjekt neučiní, správce daně je oprávněn zavést jej dle § 106a do registru nespolehlivého plátce. Zavedení institutu „ nespolehlivého plátce“ (§ 106 a). Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě DPH, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem. Proti rozhodnutí správce daně, o tom, že je plátce nespolehlivým plátcem se může plátce odvolat a toto odvolání lze podat do 15 dnů a má odkladný účinek. Z důvodu hodných zvláštního zřetele, které nejsou zákonem blíže specifikovány, může správce daně odkladný účinek vyloučit. Plátce může požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, že je nespolehlivým plátcem. Se zařazením do kategorie nespolehlivých plátců bude spojeno ručení za nezaplacenou daň. Podle doplněného § 109. Odběratel bude muset odvést daň na FÚ. Registr bude spravovat GFŘ. Plátce od 1. 1. 2013 Nově registrovaný plátce k DPH od 1.1. 2013 bude vždy měsíční plátce. Až v roce 2014 může požádat o čtvrtletní plátcovství pokud nepřekročí obrat 10 mil. Kč a čtvrtletní plátce se stane od r. 2015. Měsíčním plátcem se stane i skupina i nespolehlivý plátce. Čtvrtletní období bude mít vždy nerezident registrovaný v Praze 1. Evidence pro účely DPH Od 1.1. 2013 je nutné v evidenci pro účely DPH podle jednotlivých řádků daňového přiznání evidovat i DIČ dodavatele, na základě kterého je uplatňováno DPH. Daň z příjmu fyzických osob Sněmovní tisk 695/5 zatím neschválené novely uvažuje o změně „ Paušálních výdajů“ dle §7 odst.7c), d). U 40 % paušálních výdajů- strop max. 800 tis. Kč. , u 30 % paušálních výdajů - strop max. 600 tis. Kč. Důchodci Podle zákona o dani z příjmů dochází ke zdaňování pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, jejichž roční úhrn přesáhne výši 36násobku minimální (měsíční) mzdy. Minimální mzda již několik let činí 8.000 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že od daně jsou osvobozeny důchody do výše 288.000 Kč za rok (8000 x 36), tedy do 24.000 Kč měsíčně (288.000 / 12). U poživatele důchodu, jenž pobírá důchod v jakékoliv výši, dochází s účinností od 1.1.2011 ke zdanění důchodu v případě, kdy součet příjmů podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky) a dílčích základů daně podle § 7 (příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti) a § 9 (příjmy z pronájmu) zákona o dani z příjmů u důchodce přesáhne ve zdaňovacím období částku 840.000 Kč. Pokud je tedy váš výdělek kalendářním roce vyšší než 840.000 Kč budete muset zdanit také důchod, ačkoliv jeho výše nedosahuje hranice 24.000 Kč měsíčně (288.000 Kč ročně). Změny ve zdanění důchodců od ledna 2013 Od ledna 2013 není možné na starobního důchodce uplatňovat tzv. slevu na poplatníka, která činí 2070 Kč měsíčně. Čistý příjem pracujícího důchodce se tedy sníží až o 2070 Kč měsíčně oproti výdělku v roce 2012. Tato změna má platit v letech 2013 - 2015. Reforma finanční správy Součást Ministerstva financí, Ústřední finanční a daňové ředitelství (ÚFDŘ) zaniklo k 31.12. 2010. Namísto něj vzniklo k 1.1. 2011 Generální finanční ředitelství (GFŘ), do něhož byli zaměstnanci ÚFDŘ převedeni. GFŘ bylo přiděleno vlastní IČ, zároveň zanikla právní subjektivita 8 finančních ředitelství (FŘ) v bývalých krajských městech. Finanční ředitelství (stejně jako finanční úřady) jsou nyní podřízenými útvary GFŘ. Ministerstvo financí Ústřední finanční a daňové ředitelství Generální finanční ředitelství * Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu * Finanční ředitelství v Praze * Finanční ředitelství v Českých Budějovicích * Finanční ředitelství v Plzni * Finanční ředitelství v Ústí nad Labem * Finanční ředitelství v Hradci Králové * Finanční ředitelství v Brně * Finanční ředitelství v Ostravě Odvolací finanční ředitelství (v Brně) Finanční úřady 199 finančních úřadů (v bývalých okresních, popř. dalších městech) 14 Krajských finančních úřadů (se 199 územními pracovišti v okresních, popř. dalších městech) * Finanční úřad pro hlavní město Prahu * Finanční úřad pro Středočeský kraj * Finanční úřad pro Jihočeský kraj * Finanční úřad pro Plzeňský kraj * Finanční úřad pro Karlovarský kraj * Finanční úřad pro Ústecký kraj * Finanční úřad pro Liberecký kraj * Finanční úřad pro Královéhradecký kraj * Finanční úřad pro Pardubický kraj * Finanční úřad pro Kraj Vysočina * Finanční úřad pro Jihomoravský kraj * Finanční úřad pro Olomoucký kraj * Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj * Finanční úřad pro Zlínský kraj * a Specializovaný finanční úřad se sídlem v Praze Finančním úřadům od ledna 2013 přibude nová agenda. Budou mít na starosti pojistné na důchodové spoření, tedy 2. pilíř nového důchodového systému.