Souvislost psychopatologie s normalitou kritéria normality n normativní (vzhledem k celku – k pomyslné „normě“, v podstatě statistické kritérium) n nenormativní (myšlenkově zajímavější kritéria, vedou k uvažování o podstatě psychického zdraví, nemoci) § .... § .... § .... Etiologie psychických poruch K porozumění psychickému onemocnění (jeho charakteristice, průběhu a jiným aspektům) je velice důležitá znalost jeho etiologie (aitia řec. = příčina) ● Představy o příčinách duševních chorob procházely (-ejí) vývojem, souvisí s převládající psychopatologickou teorií (resp. modelem nemoci), n příklady (nejen!) z minulosti (např. xenofobní přístup k psychicky nemocným v různých dobách a na různých místech... atp.) n současnost § biomedicínský model § psychosociální model ● Duševní poruchy lze třídit do tří základních okruhů podle etiologických faktorů: n Endogenní duševní poruchy, vycházející z dědičnosti a konstituce jedince, tj. z genetického základu a z formování tělesných a psychických funkcí v průběhu jeho života n Organické duševní poruchy, k nimž dochází po úrazu nebo nemoci, které mají za následek přímé či nepřímé trvalé poškození mozku (psychické poruchy při cévním onemocnění mozku, duševní poruchy v seniu, psychické poruchy při poranění mozku, mentální retardace a další). Z hlediska toho, kdy na člověka působí organické faktory, negativně ovlivňující jeho duševní zdraví (noxy - škodlivé vlivy), můžeme označovat duševní poruchy jako: § prenatální, a to: · prekoncepční (před oplozením): např. dědičnost (hereditární faktory, heredito lat. = dědit), nedostatek živin, vitamínů, působení škodlivých látek (prostřednictvím matky), · postkoncepční (po oplození): působení škodlivin na vývoj plodu (záření, toxické látky), úraz a poškození embrya či plodu, mimořádný stres matky atd. § perinatální (porodní vlivy během porodu): mechanické poškození mozkové tkáně, nedostatečný přívod kyslíku do mozku dítěte atd. § postnatální (po narození): záněty mozku a mozkových blan, úraz hlavy, otřes mozku, mozkový nádor, intoxikace, metabolické poruchy, poruchy žláz s vnitřní sekrecí. n Psychosociální, jejich zdrojem jsou psychosociální vlivy okolí na jedince v průběhu jeho vývoje, od stavu prenatálního až do stáří. Vliv zátěží a konfliktů, složitých událostí či situací – krizí jak dlouhodobých tak jednorázových (deprivace, stres, trauma, traumatizace) ap. § psychogenní (těžiště - individuální prožívání, individuální reakce, hledisko „životní cesty“...) § sociogenní (těžiště – nepříznivé podmínky sociálního prostředí, sociálně psychologické hledisko) toto dělení nelze považovat za zcela přesné, obě skupiny faktorů se prolínají. Duševní poruchy mají většinou tzv. polymorfní etiologii: uvedené podmínky vzniku duševních poruch nelze redukovat na jednu jedinou vyvolávající příčinu - jsou zpravidla výsledkem vzájemné interakce všech uvedených příčin, různě zastoupených.