Resilience a resilienční přístupy
teorie
a praxe
SP4MK_S4c2; SPSPC_SP2f; SP4RC_SP2f
Resilience
Schopnost jedinců, navzdory vystavení nepříznivým
individuálním či sociálním okolnostem, směřovat
k využívání zdrojů zdraví, včetně využívání
příležitostí zažívat zkušenost životní spokojenosti.
Jednak schopnost rodiny, komunity a kultury
tyto zdroje jedinci poskytnout
způsobem pro danou
kulturu přiléhajícím
Teorie resilience
 protektivní + rizikové faktory
 multidimenzionální komplex (vlastnosti, vlivy,
mechanismy)
 dynamický, s kontextem interagující proces
Faktory resilience
PROTEKTIVNÍ
 tlumiče proti nepřízním
 aktivace k vlastnímu úsilí
RIZIKOVÉ
 faktory zvyšují
pravděpodobnost vzniku
PCH
 ochranný skleník?
Zdravý vývoj a
pozitivní výsledky
Individuální
charakteristiky
Škola a vrstevníci
Komunita,
společnost
RodinaDítě
Individuální
charakteristiky
Škola a vrstevníci
Komunita,
společnost
Rodina
Špatné přizpůsobení
a slabé výsledky
Rizikové faktory Protektivní faktory
Dynamický model resilience (dle Ch. Murray,
2003)
Rizikové faktory Protektivní faktory
I
N
D
I
V
I
D
U
Á
L
N
Í
Komplikované těhotenství a porod
Neurologické problémy
Raný deprivační syndrom
Psychické trauma
Pozitivní temperament
Odolný neurobiologický systém
Raná poškození CNS,ADHD, neklid,
impulzivita, poruchy koncentrace
Zvýšená pohotovost k agresi
Nedostatečná sebekontrola
Zvýšená potřeba extrémních zážitků
Emoční labilita
Prosociální orientace
Pozitivní sebepojetí, sebekontrola
Smysl pro humor
Pozitivní orientace do budoucnosti
Emoční stabilita
Frustrační tolerance
Mužské pohlaví Ženské pohlaví
Rizikové chování
Expozice mediálnímu násilí
Intolerantní postoj k delikvenci
Hodnotový systém, úroveň morálky
Nízká úroveň kognitivních dispozic a
potencialit k učení, jazyková bariéra,
sociální nezralost
Kognitivní potenciál
Komunikační dovednosti
Nízká schopnost empatie Empatie a citlivost k druhým
Rizikové faktory Protektivní faktory
R
O
D
I
N
N
Ý
S
Y
S
T
É
M
Slabá nebo chybějící vazba
(attachment)
Negativní emoční vztah rodič – dítě
(odmítání)
Jistá vazba (attachment)
Pozitivní akceptující vztah rodič – dítě
Pečující klíčová osoba
Trestající, laxní nebo nekonzistentní
disciplína
Nízká supervize a participace
Život v sociálně vyloučené lokalitě
Přiměřená rodičovská supervize
Důsledná disciplína s jasnými pravidly
Dlouhodobý rodinný konflikt Manželská opora
Funkční komunikační systém
Nestabilita rodinného prostředí
Separace od rodičů, úmrtí
Nedostatečně diferencované role
Rodičovská participace a pozitivní
hodnocení
Jasné vymezení rolí
Nízký SES, chudoba, nezaměstnanost
Kriminální chování, závislosti,
zanedbávání, týrání v rodině
Vřelá emoční a podporující výchova
Rizikové faktory Protektivní faktory
ŠKOLA Problematický vztah ke škole, nízká
motivace, slabý školní výkon
Vysoká hodnota vzdělání,
závazek ke škole
Opakovaný neúspěch
Syndrom naučené bezmocnosti
Nepodporující učitel
Vyčlenění z kolektivu spolužáků
Úspěch, uznání a účast v
aktivitách
Prožívání školy jako
akceptující a smysluplné
Podporující učitel
VRSTEVNÍCI Role odmítaného
Oslabené sociální vazby
Nevhodné trávení volného času, nuda
Delikventní vrstevníci
Členství v gangu
Přátelské vztahy s
vrstevníky (zapojení v
aktivitách)
KOMUNITA Restriktivně a negativně formulované
právní i neformální očekávání chování
Kriminalita a drogy v okolí
Špatné životní prostředí
Existence a dostupnost
sociální opory
Dovednost mobilizace
zdrojů sociální sítě
Resilienční systémy
dle Masten a Obradovič (2006)
systémy resilience protektivní faktory
Interní
úroveň
systémy učení řešení problému, zpracování informací
systém attachementu blízký vztah s pečující osobou, příteli,
partnerem, duchovními osobami
systém vnitřní motivace procesy self-efficacy; systém odměn
vztažený k úspěšnému chování
systém odpovědi na stres výstražný a zotavující systém
systém seberegulace regulace emocí, fungování v oblasti
výkonu, aktivace a inhibice pozornosti
nebo chování
Externí
úroveň
systém rodiny výchova, interpersonální dynamika,
očekávání, koheze, rituály, normy
systém školy učení, hodnoty, standardy, očekávání
systém vrstevníků přátelství, vrstevnické skupiny, hodnoty,
normy
systém kultury a
společnosti
víra, tradice, rituály, hodnoty, standardy,
právo
Koncepty resilience
dle Grafton, E., Gillespie, B., Henderson, S. (2010)
Definice Stěžejní zjištění
1. sada charakteristik
(odolnost, coping, self-efficacy,
optimismus, trpělivost,
tolerance, víra, adaptibilita,
sebevědomí, smysl pro humor)
určité charakteristiky umožňují dítěti přizpůsobit se
nepřízni.
Charakteristiky slouží jako protektivní faktor.
Resilience vychází z protektivních faktorů
2. dynamický proces Resilience je proces časté nepřízně a pozitivní adaptace,
učení ze zkušeností a schopnosti se učit.
Kognitivní procesy navyšují resilienci.
3. vrozená energie nebo
motivující životní síla
jedince
vnitřní síla a vnější podpora - sebeobnovující mechanismus.
Vrození síla a životní síla - vnitřní zdroj. Procesy
adaptivních systémů člověka.
metateorie resilience vrozené zdroje (elán, životní síla) jedince,
ilustrovány protektivními charakteristikami, umožňují
jedinci vyrovnat se s nepřízní, motivují ho ke kognitivním
transformativním procesům učit se ze zkušeností a posílit
resilienci.
Stresující
událost
Sebepečující
praktiky
Pozitivní
adaptace a
kognitivní
transformace
Vzrůstající
resilience
Lepší zvládání
stresu
Bio-
psycho-
sociální-
spirit.
pohoda
Cyklický model resilience dle Grafton, E.,
Gillespie, B., Henderson, S. (2010)
Homeo-
stáza
Naruše-
ní
Reinte-
grace
Resilien
tní
reint.
Návrat
do hom.
Ztrátov
á reint.
Dysfunk
ční
reint.
Protektivní faktory
Stres, nepřízeň
Model resilience z hlediska reintegrace
(dle G. E. Richardson, 2002)
Resilienční přístupy
 Důsledek nejednoznačného uchopení resilience
 Vychází z pozitivní psychologie a pozitivních přístupů
k dítěti
 Orientace na silné stránky dítěte
 Zplnomocnění dítěte stejně jako jeho přirozených sociálních
struktur
 Perspektiva dítěte
Resilienční může být jakýkoli program, pokud vykazuje víru
v potenciál dětí, vidí je jako zdroj a ne jako problém a snaží se o
podpůrné vztahy postavené na respektu
(Vasquez, B. 2000)
Posilování resilience
 Resilience: individuální a na kontextu závislá
 ne konkrétní program, ale principy a strategie posilování
 Pět strategií posilování dle Masten (1994, in Daniel, B.,Wassell
S., 2002):
 Redukce zranitelnosti a rizik
 Redukce stresorů a jejich kumulace
 Navýšení dostupných zdrojů resilience
 Mobilizace protektivních procesů
 Posílení resilienčních řetězů (zlepšení v jedné oblasti vede k
pozitivnímu řetězovému efektu v oblastech jiných)
Kolo resilience
dle N. Henderson a M. Milstein (1996, in Vasquez, V. 2000)
Silné
prosociální
vazby
Jasné a
důsledné
hranice
Dovednost
i potřebné
pro život
Poskytovat
podporu
Vysoká
očekávání
Smyslupln
á
participac
e
Eliminace rizikových faktorů a
podpore resilience.
1. sociální vazby: posílení
důvěry v sebe i druhé lidi
2. hranice: upevňuje pocit
stability a bezpečí,
3. dovednosti
4. podporování: důvěra a
sebevědomí
5. očekávání: motivuje dítě
k práci a navyšuje jeho
hrdost na úspěch
6. příležitosti k participaci:
zodpovědnosti a smysl života
Strategie posilování edukační resilience
dle J. A. Downey (2008)
Klastr Příklady Doporučení
Vztah
učitel -
žák
zdravé vztahy Silné, pozitivní vztahy (respekt, důvěra, podpora,
soudržnost)
vysoká a realistická očekávání "to zvládneš" přístup; podporovat snahu a úspěch,
posílení sebevědomí žáka zaměřit se na silné stránky a úspěch žáka
Klima
třídy
žáci jsou zodpovědní za svůj
úspěch
pomáhat studentům nastavit si cíle a být hrdý na svůj
výkon
podporující komunita povzbuzování, důvěra, podpora a pocit sounáležitosti
smysluplná participace cíl a zodpovědnost za chod třídy a školy; oceňovat
participaci žáků
jasná a důsledná očekávání udržovat jasnou strukturu pro chování ve třídě
Strategie
instruová
ní
strategie kooperativního učení "studijní týmy" se skupinovými cíly a individuální
odpovědností, aby se motivovali k učení
tutorování spolužáků každodenní čtení s mladším žákem; pokročilí žáci
tutorují jiné
Dovedno
sti žáka
učit celoživotním dovednostem sociální a komunikační kompetence; řešení konfliktů;
asertivita; řešení problémů; kritické myšlení
extrakulikulární aktivity pozitivní trávení času v rámci mnoha aktivit
gramotnost čtení a pochopení textu na úrovni třídy
Strategie posilování resilience u
dětí v riziku
Bezpečné a předvídatelné vzdělávací prostředí:
 jasný řád, rutina a emocionálně stabilní a předvídatelní
dospělí => pocit jistoty a bezpečí.
 participace na mimo/školních aktivitách, na výběru cílů =>
pocit kontroly a sebedůvěru dítěte
Smysluplná pravidla a limity a důsledné vyžadování:
 rozvíjí důvěru v dospělé osoby a poskytují rámec pro
vhodné chování
Přirozené a logické důsledky:
 přirozené důsledky vedou k přirozenému se poučení
z důsledků chování (bez intervence dospělého)
 logické důsledky vyžadují iniciativu pedagoga, ideálně ihned
po chování dítěte (propojení příčina – důsledek)
Strategie posilování resilience u
dětí v riziku
Potřeba důsledné disciplíny:
 bez matoucích požadavků ohledně chování,
 pozitivní posilování chování
Trénování sociálních kompetencí
 Např. navazování a udržení přátelství (skupinové projekty,
plakáty přátelství, třídní noviny, kooperativní hry, knihy a videa o
přátelství…)
 rozeznání a vyjadřování emocí (rozšiřování slovníku emocí,
rozeznávání emocí u osob, jejich výrazu…)
 řízení vzteku, zpracování konfliktů, rozvoj smyslu interní
kontroly
Strategie posilování resilience u
dětí v riziku
Podpora chování:
 Staví na respektu a důvěrných vztazích mezi učitelem a
žákem, ne na moci a bolesti.
 Využívá modelování chování se vzorem v sociálně zdatnějších
vrstevnících. Podporuje dítě v oblasti sebeřízení a vyjadřování
pocitů, učí sociálním kompetencím.
 Podpora chování je individualizovaná tak, aby naplnila
vzdělávací potřeby každého dítěte a jejím hmatatelným
výstupem je individuální plán podpory
Posilování jako celoškolský přístup
 „Vytvořit toto prostředí pro žáky činí nutným vytvořit toto
prostředí pro všechny osoby ve škole… Je těžké starat se a
podporovat, mít vysoká očekávání a zapojovat žáky do
rozhodování bez podpory, respektu či příležitostí pracovat
kolegiálně s ostatními. Posilování resilience je ultimátně proces
„zevnitř-ven“, který se odvíjí od toho, jak o sebe pečují
pedagogové“ (Benard, B., s. 48, 1997).
Mezinárodní projekt Resilience
(The International Resilience Project)
Já mám osoby
• kterým důvěřuji a
které mě mají rády
• které mi nastaví limity,
takže vím, kdy přestat
• které mi ukazují, jak
dělat věci správně a
jdou mi přitom
příkladem
• které chtějí, abych věci
dělal sám
• které mi pomáhají,
když je mi špatně,
jsem v nebezpečí,
nebo se potřebuji učit
Já jsem
• Člověk, kterého
mohou mít lidé rádi
• Rád, že se o lidi
zajímám a dělám pro
ně hezké věci
• Mající respekt k sobě i
druhým
• Zodpovědný za to, co
dělám
• Si jistý, že věci
dopadnou dobře
Já umím
• Mluvit o věcech
kterých se bojím a
které mě ohrožují
• Najít způsob, jak řešit
problém
• Kontrolovat sám sebe,
když dělám
nebezpečné věci
• Rozeznat vhodný
okamžik, kdy mluvit
nebo začít jednat
• Najít někoho, kdo mi
pomůže, když je třeba
Pětiletý chlapec přijde domů a říká mamince: „Tamten velký kluk
mě šikanuje. Bije mě a občas i kope. Říkal jsem mu, ať toho
nechá, ale pomohlo to jen na chvilku. Moc se ho bojím“
ON MÁ
 Osoby kterým důvěřuji a které mě mají rády
 Osoby které mi pomáhají, když je mi špatně, jsem v nebezpečí
ON JE
 Člověk, kterého mohou mít lidé rádi
 Si jistý, že věci dopadnou dobře
ON UMÍ
 Mluvit o věcech kterých se bojím a které mě ohrožují
 Najít někoho, kdo mi pomůže, když je třeba
Mezinárodní projekt Resilience
(The International Resilience Project)
Mezinárodní projekt Resilience
faktory posilující rsilienci
Já mám osoby
• Důvěryhodné
vztahy
• Strukturu a
pravidla
• Vzory/modely
chování
• Podporu k
samostatnosti
• Přístup k
zdravotnickým,
vzdělávacím,
sociálním službám
Já jsem
• Milovaná a můj
temperament je
příjemný
• Milující, empatický
a altruistický
• Na sebe hrdý
• Autonomní a
zodpovědný
• Plný naděje, víry a
důvěry
Já umím
• Komunikovat
• Řešit problémy
• Řídit mé pocity a
impulzy
• Odhadnout nálady
moje i lidí okolo
• Vyhledat
podpůrný vztah
Petr (9 let) šel ven, i když mu to otec zakázal. Otec o odchodu
nevěděl, dokud si neuvědomil, že je pozdě a syn není doma.
Jak posílit resilienci:
- Promluvit si s chlapcem po návratu
- proč porušil pravidla (já mám) a že takové chování není přijatelné
- Chlapec je zodpovědný z své chování (já mám)
- Co se má udělat příště, aby k takovému chování nedošlo (já umím)
Jak neposilovat:
- výprask, nadávky, dávat pocit, že je „zlý kluk“
Mezinárodní projekt Resilience
(The International Resilience Project)