Sociologie pro speciální pedagogy Úvod Lenka Slepičková Výuka: sudé středy, 14.50 – 16.30 (učebna 50) Vyučující: Lenka Slepičková E-mail: 42916@mail.muni.cz (ale spíš mi nepište) Konzultační hodiny: úterý 13.00 – 14.00; místnost S5D (suterén) PROGRAM 18. 9. Úvod: Sociologie jako věda o moderní společnosti, zakladatelé sociologie 2. 10. Vybrané sociologické pojmy (norma a deviace, funkce a dysfunkce, stigma, exkluze, inkluze) 16. 10. Sociologie rodiny (funkce rodiny, nukleární a rozšířená rodina, aktuální rodinné fenomény) 30. 10. Sociologie dětství a rodičovství (přednáší Victoria Shmidt) 13. 11. Sociologie medicíny (medicinalizace, patologie, sociální obsah nemoci a postižení) 27. 11. Sociologie vzdělávání (nezamýšlené důsledky vzdělávání, podoby vzdělávání v současných společnostech, gender a vzdělání) 10.12. Úvod do sociologie postižení a normality, Postmoderní společnost a její teoretikové (Bauman, Beck, Giddens) Sylabus Prezentace Ukončení Narušení výuky (praxe) Dotazy Co je to sociologie? Co o ní víme? lPříbuzné obory: lPsychologie lHistorie lAntropologie lEkonomie lPolitologie lPrávo knihovna.bmp V čem se liší? lMá vlastní objekt zájmu? lMá vlastní metodu poznání? l Co je pro sociologii specifické? lVlastní soubor otázek ke zkoumání lidského jednání a vlastní interpretační rámec lLidská jednání jako prvky širších konfigurací; jednání jako chování naplněné smyslem lČlověk jako člen sítě vzájemné závislosti lSnaha vidět v individuálním sociální, v konkrétním obecné, ukázat, jak se naše individuální biografie proplétá s historií – sociologická imaginace lSociologie jako věda reflexivní lSociologie jako věda multiparadigmatická lVztah sociologie a zdravého rozumu l l Vztah mezi chováním a jednáním 1. Řežou se do ruky http://www.b-hillenbrand.homepage.t-online.de/blutsbrueder.jpg Aron Ralston s režisérem filmu 127 hodin Dannym Boylem Vztah mezi chováním a jednáním 2. Neměla děti https://encrypted-tbn2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQt94GvnmYz_Q-8afl-HoogBH-BwwQzGc9bZymZiwbxX50 TeugHMA Vztah mezi chováním a jednáním 3. Vystavuje mrtvé ryby O nebezpečí etnocentrismu a významu porozumění l Nacirema mají velice extrémní zvyk, rituál zaměřený na své tělo. Tento rituál ... je založen na víře, že tělo je v podstatě ošklivé a mající tendenci k zániku. Nacirema se věnují složitým rituálům, pro které mají speciální svatyně, vestavěné do jejich sídlišt. V takové typické svatyni je řada významných objektů. Na stěně každé takové svatyně je speciálně konstruovaná skříňka, ve které jsou přechovávány magické roztoky a talismany.Ty jsou opatřovány od mocných šamanů, kteří instruují bylinkáře, jak tyto preparáty připravil Tyto přípravky jsou velice drahé... l §(Disman: Jak se vyrábí sociologická znalost) Sociologie jako „umění nedůvěry“ l l„Klást sociologické otázky pak předpokládá, že se člověk chce dívat o něco dál, za běžně přijímané či oficiálně vymezené cíle lidského jednání. Předpokládá to, aby si byl do jisté míry vědom toho, že lidské záležitosti mají různé významové roviny, z nichž některé jsou skryty vědomí každodenního života.“ l l(Petr Berger, Pozvání do sociologie, str. 34) Sociologická imaginace l„… Umožňuje pochopit širší historickou scénu v jejím významu pro vnitřní život a pro vnější životní dráhu různých jednotlivců.“ l„… pomáhá pochopit historii a biografii a její vzájemný vztah ve společnosti. To je její úkol a příslib.“ l lCh. W. Mills, Sociologická imaginace, str. 9 l l l„Sociologie se snaží zjistit, kam společnost směřuje, a nijak zvlášť se jí to nedaří. To, co sociologie říká například o sociálním kapitálu, najdeme už v Balzacovi. To, co nám sděluje o úpadku vzdělanosti, se dočteme v Lewisově románu Babbit. Typickou vlastností sociologie je, že všechno se snaží vyjádřit hodně šroubovaně a nesrozumitelně. Tím teprve má vzniknout dojem té správné exaktnosti. Kdyby sociologové více četli romány, grantové agentury by ušetřily hodně prostředků na výzkumy.“ l l Sociologie jako věda o společnosti lSpolečnost = souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých a to v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu K čemu je to dobré? lZdokonalování, pokrok, praktická aplikace lBudování obecných zákonů (teorií) o chování jevů/objektů a umožnění spojovat dohromady naše poznání a předpovídat neznámé jevy - organizace empirického poznání l Ještě něco? lRozvoj kritického myšlení (brání předsudkům, stereotypům a manipulovatelnosti) lLepší porozumění světu kolem nás a našemu životu lVyvíjí senzitivitu, umožní nám vidět dosud neviděné lDá se praktikovat každý den l Historické a společenské souvislosti vzniku sociologie lPrvní pol. 19. stol. (prům. revoluce, Velká francouzská revoluce) lPřechod společnosti od tradiční k moderní (prům. revoluce) lZhroucení kontrolních mechanismů, mocenské legitimity a způsobu výkladu světa lSnaha definovat kontrolní mechanismy nové společnosti Co se tehdy stalo? lIndustrializace lSekularizace lUrbanizace lRacionalizace lProměňuje se legitimita moci lVznik centralizovaných národních států a jejich byrokracie lVyvíjí se komplexní tržní systém (práce a půda se mění ve zboží, vliv peněz) lSoukromá a veřejná sféra se oddělují lDůraz na získaný status, nikoli na status připsaný lVzniká „moderní člověk“ prům revoluce.jpg Otcové zakladatelé lAugust Comte (1798 – 1857) lfrancouzský filozof lhledání nové stability společnosti – „Před mými zraky se rozpadl řád“ lidea o reformě společnosti prostr. vědy, kterou je třeba systematizovat a nově promyslet lhierarchie věd, sociologie jako nejvýznamnější a nejkomplexnější věda lPozitivismus – požadavek studovat reálné, zkušeností ověřitelné zkušenosti – pozorování má být řízeno a jeho výsledky interpretovány pomocí teorie, cílem je rozvinout abstraktní teoretické principy, jimiž se bude každé další pozorování řídit a zároveň je bude zpětně testovat a modifikovat: lPředmětem vědy mohou být pouze fakta, zjišťována přímou zkušeností lveškeré pravdivé a hodnotné poznání může být dosaženo pouze pomocí empirických metod lk pokroku lidského poznání dochází kumulací vědění lpřír., spol. nebo lidská skutečnost mohou být zkoumány stejnými metodami, jejichž ideálním modelem jsou přírodní vědy ltemito metodami lze řešit i společensko-politické a morální otázky l l lVědět, aby bylo možno předvídat a předvídat, aby bylo možno řídit August Comte.jpg Émile Durkheim (1858 – 1917) lzaložil první katedru sociologie ve Francii, založil první odborný sociologický časopis lPravidla sociologické metody – sociologie se může stát objektivní vědou po vzoru věd přírodních, má přitom svůj specifický objekt bádání (odmítání biologického, psychologického či jiného redukcionismu) lsociologie má studovat sociální fakta, tedy vše, co má sociální povahu, zvnějšku působí na lidské jednání a determinuje je lPožadavek studovat sociální fakta jako věci lSpolečnost jako skutečnost zvláštního druhu, existující nezávisle na jednotlivcích a zkoumatelná metodami stejnými, jako jsou metody přírodních věd lSebevražda lAnomie, dělba práce, náboženství Emile Durkheim.jpg Max Weber (1864 – 1920) lSociologie jako věda o sociálním jednání lChápající sociologie lSpolečnost jako suma individuálních aktérů lProtestantská etika a duch kapitalismu lPanství, racionalita, byrokracie, věda Max Weber.bmp Georg Simmel (1858 – 1918) lFormální sociologie lFormy zespolečenštění – základní formy společenských vztahů, které jsou neměnné v čase a prostoru a v jejichž rámci se veškerá mezilidská interakce odehrává lEsejistická forma psaní lPeníze v moderní kultuře lMóda, cizinec atd. Georg Simmel.bmp Karel Marx (1818 – 1883) lMaterialistické pojetí historie lHistorie lidstva = dějiny třídního boje lKapitalismus má být nahrazen beztřídní společností (společné vlastnictví výrobních prostředků) lKapitál – asymetrie v postavení vlastníka a nevlastníka v procesu výroby – vyrobená nadhodnota připadá kapitalistovi Karl Marx.jpg