Specifické strategie využívané neslyšícími respondenty v testech čtenářských dovedností
1. Neslyšící mají problémy se čtením a úkolem odborníků je zjistit, kterých složek recepce textu se tyto problémy týkají a z jakých příčin vycházejí. K testování čtenářských dovedností slouží různé typy testů. Sami neslyšící si uvědomují, že při čtení nejsou příliš úspěšní, a tak chtějí svou situaci „vylepšit" tím, že se snaží odpovídat na testové otázky i v případech, kdy textu nebo otázce (resp. ani textu, ani otázce) nerozumějí. Jak dokládají zahraniční výzkumy (srov. Kingová-Quigley, 1985), využívají k tomuto účelu specifické metody/strategie, a to jak v testech založených na výběru správné alternativy z několika možností {multiple-choice tests), tak v testech, kdy respondent vytváří vlastní odpověď na otázku (free response tests).
2. Uvedená zjištění zahraničních výzkumů potvrdila i analýza odpovědí 40 českých respondentů (žáků posledních ročníků ZŠ a studentů S Š pro sluchově postižené), kteří se zúčastnili testování čtenářských schopností v roce 1998 (Poláková, 2000). V testech se nejčastěji objevovaly případy využití tzv. strategie vizuálního srovnávání (Visual Matching Stratégy). Strategii vizuálního srovnávání (dále jen SVS) se proto budeme věnovat podrobněji a na konkrétních případech z testů si ukážeme způsoby jejího využití.
2.1. V testech založených na výběru správné odpovědi z několika nabízených možností (multiple-choice tests) princip SVS spočívá v tom, že respondent postupně prohlíží zadání otázky a slovní vyjádření jednotlivých alternativ a konfrontuje (porovnává) je s textem. Hledá stejná nebo opticky podobná slova, která se vyskytují v otázce, v alternativách i v textu. Respondent pak vybere tu odpověď, ve které lze najít stejné (podobné) slovo jako na určitém místě v textu (i když nemusí být vzhledem k dané položce relevantní).
Pro ukázku jsme vybrali testovou položku, která je zajímavá tím, že všechny nabízené varianty umožňují respondentovi využít SVS. Pokud některý respondent nerozumí textu a/nebo otázce a pokud si chce pomoci využitím této metody, záleží jen na něm, která slova si zvolí jako klíčová1 (viz příklad č. 1).
Klíčovými slovy rozumíme slova, resp. slovní spojení, která se vyskytují v zadání testové otázky a v jednotlivých nabízených odpovědích.
1
příklad č. 1_
B: Část textu: ...Tento pokrok byl provázen mnoha mimořádnými úspěchy. Výkonu jednoho z prvních laserů bylo použito k projekci viditelného bodu na Měsíc.
Otázka: Který výsledek je autorem považován za mimořádně úspěšný?
Správná odpověď B: Projekce viditelného bodu na Měsíc.
(klíčová slova : mimořádně, úspěšný, projekce, viditelný, bod, Měsíc; správnou
alternativu zvolilo 6 respondentů)
Úspěšnost při odpovídání na tuto otázku je poměrně nízká. Respondenti volili jiné možnosti zřejmě proto, že textu a/nebo otázce neporozuměli, využili sice také SVS, nezvolili však „správná" klíčová slova (viz příklady 2-4).
příklad č. 2_
A: Část textu: Možnost laserového „smrtícího paprsku", který byl již oblíbený ve vědecko-fantastické literatuře, byla ihned využita ve filmu. Ve filmu „Goldfinger" byl James Bond na pokraji hrozného konce, když se k němu „průmyslový" laser prokousával plátem zlata. Tento nápad, jak využít laser, zapůsobil na veřejnost a na laser se začalo pohlížet jako na zbraň budoucnosti.
Chybná odpověď A: Použití laseru ve filmu "Goldfinger".
(klíčová slova: laser, film, Goldfinger, alternativu A zvolilo 17 respondentů)
příklad č. 3_
C: Část textu: ...Využíval se také vizuální půvab laserového světla, populární hudební skupiny a organizátoři uměleckých představení pod širým nebem ho začali brzy používat k vytvoření zářivě barevného laserového pozadí...
Chybná odpověď C: Použití laserových světel populárními skupinami.
(klíčová slova: laserový, světlo, populární a skupiny, alternativu B zvolili 3 respondenti)_
Tzv. klíčová slova uvádíme v základním tvaru, tj. jména v nominativu sg., slovesa v infinitivu.
2
příklad č. 4_
D: Část textu: ...Možnost laserového „smrtícího paprsku", který byl již oblíbený ve vědecko-fantastické literatuře, byla ihned využita ve filmu...
...V osmdesátých letech se opět začala zkoumat možnost vytvoření opravdového „ smrtícího paprsku "...
Chybná odpověď D: Objevení smrtícího paprsku.
(klíčová slova: smrtící, paprsek; alternativu D zvolilo 13 respondentů)_
2.2. Neslyšící respondenti využívají SVS také v případech, kdy musí vytvářet vlastní odpovědi na testové otázky ifree response tests). Pokud nerozumějí textu a/nebo testovému úkolu, využijí SVS například tak, že namísto odpovědi opíší tu část textu, která obsahuje stejná (opticky podobná) klíčová slova jako zadání dané otázky. Jak ale zjistila LaSassová (1985), existují i jiné varianty využití SVS. Odpovědi vytvořené na základě SVS nemusí vždy obsahovat klíčová slova. Respondent může využít SVS například tak, že opíše větu / část textu předcházející před nebo následující za větou, která obsahuje klíčové slovo. Další možností je, že respondent opisuje věty / části textu, které se nacházejí ve vertikální nebo horizontální linii s klíčovým slovem. Jindy lze využít strategie tak, že respondent opíše část zadání testové otázky. Navíc je nutné počítat s tím, že v některých textech se klíčová slova mohou vyskytovat na několika různých místech. V jiných případech si dokonce respondent může „vybrat" z několika klíčových slov.
Také v našem testu se objevily různé varianty SVS:
A. Odpovědí je věta z textu, která obsahuje klíčové slovo.
B. Odpovědí je věta, která neobsahuje klíčové slovo,  ale následuje bezprostředně a) před nebo b) za větou, která klíčové slovo obsahuje.
C. Odpovědí je celý odstavec, který obsahuje větu s klíčovým slovem.
D. Odpovědí je část zadání testové otázky a část věty/textu, která obsahuje klíčové slovo.
E. Odpověď je poskládána z různých částí textu, zpravidla obsahuje i klíčové slovo.
Požil: Následující otázky se vztahují ke čtyřem různým textům. Odpovědi na tyto otázky nejsou v textu vyjádřeny explicitně. Respondenti je musí vysoudit na základě interakce informací získaných z textu a z vlastních zkušeností. Citované části textů obsahují klíčová slova, která pravděpodobně byla východiskem pro vytváření odpovědí na principu vizuálního srovnávání.3
3 Připojujeme tabulku vztahující se k čtyřem následujícím ukázkám.
	řešilo celkem respondentů	řešilo správně	řešilo špatně	řešilo SVS
Dědeček	34	6	28	12
Treska	29	9	20	7
Mrož	29	16	13	4
3
příklad č. 5 - dědeček_
Část textu č. 1: ...Muž a žena se na sebe dlouze zadívali. Pak se rozplakali. Ihned poprosili starého dědečka, aby se vrátil ke stolu, a od té doby už vždy jedli společně. A i když někdy své jídlo rozlil, nikdy k tomu neřekli ani slovo. Část textu č.2: ...Byl jednou jeden velmi starý muž. Jeho oči zeslábly, uši ohluchly a jeho kolena se často třásla. Když seděl u stolu, jen stěží udržel lžíci v ruce. ...
Otázka: Proč se rodiče rozhodli požádat dědečka* aby s nimi opět seděl u stolul
Klíčová slova: dědeček, stůl, sedět Některé odpovědi založené na SVS4:
-Ihned poprosili dědečka, aby se vrátil ke stolu, a od té doby vždy jedli společně. (A)
-Protože od té doby jedli vždy společně. A i když své jídlo někdy rozlil, nikdy
k tomu neřekli ani slovo. (Ba)
-Když seděl u stolu, jen stěží udržel lžíci v ruce. (A)
-Protože rodiče rozhodli, když seděl u stolu jen stěží udržel lžíci v ruce. (D5) -Muž a žena poprosili dědečka ke stolu, aby dovězeli celou společně jíst. Nikomu neřekli ani slovo. (E)
příklad č. 6 - treska_
Část textu: ...Uslyšela ho mladá treska. Připlavala trochu blíž, aby viděla, proč je žralok tak nešťastný.
Otázka: Kdyby spisovatel v této povídce pokračoval, co by podle Tebe dělala treska dále? Klíčové slovo: treska
Některé odpovědi založené na SVS:
- Uslyšela ho mladá treska. Připlavala trochu blíž, aby viděla proč je žralok tak nešťastný. (C6)
-Připlavala trochu blíže, aby viděla, proč je žralok tak nešťastný. (Bb) -Hltavou tlamou rybami. Příliš nasycen honil těch pár, které unikly. Začal přemýšlet o tom co udělal. Sežrali své kamarádi. Nyní znovu plavat, mladá treska. Byl nešťastný. (E)
Zena 21 10 11 6
4 V závorce je uvedeno, ke kterému typu SVS odpověď patří.
5 Odpověď vznikla opsáním části zadání a části textu, která obsahuje klíčové slovo.
6 Jde o závěrečný odstavec textu.
4
příklad č. 7 - mrož_
Část textu: Mrož se snadno pozná podle toho, že mu z tlamy trčí dva velké zuby. Tyto zuby se nazývají kly. Mrož žije ve velmi studených mořích.
Otázka: Jaké problémy by měl mrož* kdyby ztratil kly! Klíčová slova: mrož, problémy, kly
Některé odpovědi založené na SVS:
- Mrož se snadno pozná podle toho, že mu z tlamy trčí dva velké zuby. Tyto zuby
se nazývají kly. Mrož žije ve velmi studených mořích. (C )
-Mrož by měl problémy, kdyby ztratil dokáže spát také ve vodě. (E8)
příklad č. 8 - žena_
Část textu č. 1: ...Takže se nyní cítím mnohem lépe a sebevědomě. Nyní mohu odmítnout nebo nesouhlasit tam, kde jsem dříve byla obětí jiných lidí, protože jsem byla negramotná.
Část textu č. 2: . ..Dříve, když člověk šel po ulicích, nemohl si přečíst nápisy...
Otázka: Jaké nevýhody by podle Tebe měl dospělý člověk ve Tvé zemi,
kdyby byl negramotný!
Klíčová slova: člověk, negramotný
Některé odpovědi založené na SVS:
- Nyní mohu odmítnout nebo nesouhlasit tam, kde jsem dříve byla obětí jiných lidí, protože jsem byla negramotná. (A)
-Takže se nyní cítím mnohem lépe a sebevědomě. Nyní mohu odmítnout nebo nesouhlasit tam, kde jsem dříve byla obětí jiných lidí, protože jsem byla negramotná. (C9)
-Dospělý člověk měl po ulicích, nemohl se přečíst nápisy. (A)
3. Výsledky testování ukazují, že úspěšnost při odpovídání na otázky, u kterých se respondenti při volbě správné odpovědi mohou opřít o využití strategie vizuálního srovnávání, je podstatně vyšší než u otázek, u nichž uvedené strategie využít nelze (srov. Poláková, 2000). Pro ty, kdo hodnotí testy, je však obtížné určit, zda k výběru správné alternativy došlo na základě skutečného porozumění textu a otázce, nebo zda šlo o výběr založený na SVS. To by si měli uvědomit především tvůrci čtenářských testů a testové položky umožňující popisovaný způsob práce s textem vhodně upravit nebo eliminovat.
7 Jde o celý úvodní odstavec textu.
8 Odpověď vznikla opsáním části zadání a části textu ze závěrečného odstavce.
9 Jde o celý závěrečný odstavec.
5
Marie Poláková
Literatura
KING, C. M., QUIGLEY, S. P. Reading and Deafness. San Diego, 1985. LASASSO, C. Visual matching test-taking strategies used by deaf readers.
Journal of Speech and Hearing Research, 1985, 28, s. 2-7. POLÁKOVA, M. Ctení s porozumením? (Čeští neslyšící a české texty).
Diplomová práce. Praha: ÚČJTK FF UK, 2000.
6