PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2013.
Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční forma studia.
Podklady k okruhům č. 3, 4
Základní informace:
- sluchové postižení je v populaci jedno z nejrozšířenějších somaticko – funkčních postižení
(Neubert, in Leonhardt, 2001)
- na světě je více než 500 milionů lidí s poruchou sluchu
- v roce 2015 je odhadováno, že tento počet dosáhne 700 milionů (www.widex.cz)
- v ČR žije dle statistik až 500 tisíc osob se sluchovým postižením, většinu z nich tvoří lidé se
stařeckou nedoslýchavostí. Asi 15 000 osob je zcela neslyšících.
KAŽDOROČNĚ:
- se v ČR narodí přibližně 80 - 100 dětí se sluchovým postižením
- ohluchne zhruba 6 - 10 dětí
- přibližně 10 -15 dospělých náhle nebo postupně ztratí sluch
Osoby se sluchovým postižením tvoří nehomogenní skupinu!!!
- nedoslýchavost - lehká 20 - 40 dB , střední 40 -70 dB, těžká 70 - 90 dB
- hluchota (ztráta více než 90 dB)
- ohluchlost
- stařecká nedoslýchavost - presbyakusis
- ušní šelest – tinnitus
Stařecká nedoslýchavost - presbyakusis - oslabení sluchu způsobené věkem - sluchová ostrost
obvykle klesá po 55. roce života - jedná se o normální fyziologický projev stárnutí. Jedna pětina všech
dospělých a více než polovina starších osob 60 let má horší sluch. Jedinec lidskou řeč slyší, ale špatně
jí rozumí.
Možné příčiny nedoslýchavosti ve stáří:
· s přibývajícím věkem počet sluchových buněk ve vnitřním uchu ubývá - degenerativní změny
v Cortiho orgánu
· snižuje se pružnost bubínku a řetězu sluchových kůstek
· poruchy mikrocirkulace v cévách vnitřního ucha v důsledku aterosklerózy
· degenerativní změny v centrálním nervovém systému
· poruchy krevního oběhu, přidružené cévní choroby
· poruchy metabolismu (cukrovka), metabolické a cévní škodliviny
· ototoxické změny ve sluchovém analyzátoru
· profesní nedoslýchavost
· akustické trauma – špatné prokrvení sluchového orgánu
· hluk, stres
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2013.
Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční forma studia.
Ušní šelest - tinnitus (z lat. tinnire, tzn. znít nebo zvonit) - člověk slyší zvuk (šelest, šum) bez vnějšího
zdroje tohoto zvuku. Tinnitus je fenomén, za určitých okolností jej mají „všichni“ lidé.
90% případů subjektivního tinnitu vzniká z otologických příčin:
· chronické záněty středního ucha s cholesteatomem
· porucha vnitřního ucha a smyslových buněk, příp. nádory VIII. hlavového nervu
· presbyakusis
· profesionální nedoslýchavost (riziková pracoviště, nadměrný hluk a vibrace)
· Meniérova nemoc – porucha rovnováhy tekutin ve vnitřním uchu, přetlak (hydrops) labyrintu »
záchvaty závratě s nevolností, ušní šelest, později trvalá porucha sluchu
· otoskleróza – přestavba kostních částí středního ucha – fixace a nehybnost třmínku v oválném
okénku, zpočátku možný chirurgický zákrok
· problémy s krční páteří, endokrinní potíže, otřesy a zlomeniny lební spodiny, poranění mozku
· kardiovaskulární nemoci – výskyt aterosklerózy (až 25% nemocných tinnitem trpí vysokým
krevním tlakem)
· dlouhodobé užívání některých látek, např. aspirin, chinin, těžké kovy, antirevmatika
· psychiatrická onemocnění – psychogenní choroby – somatické příznaky bez organické příčiny,
stres, deprese,…
Objektivní tinnitus:
· je měřitelný
· vzniká např. křečí středoušních svalů nebo měkkého patra
· turbulencí krve ve zúžených tepnách nebo v cévnatých nádorech v oblasti hlavy
· otevřená Eustachova trubice
· nezhoubné nádory krční páteře a hlavy
· chronický dekompenzovaný tinnitus - trvá více než 3 měsíce a život člověka je víceméně
negativně poznamenán
· chronický kompenzovaný tinnitus - trvá sice delší dobu, ale člověku nevadí, často na svůj
stav „zapomíná“
Možnosti léčby tinnitu:
· příčinná (kauzální)
· podpůrná (symptomatická) léčba – podávání léků tlumících vnímání tinnitu, „maskery“
tinnitu, psychoterapie, aj.
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2013.
Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční forma studia.
· konzervativní terapie X operační léčba
· informační skupiny o tinnitu, individuální a skupinové terapie za účelem zvládnutí
doprovodných psychosomatických potíží
· tinnitus retraining terapie (TRT) – prvky psychoterapeutických metod v kombinaci s
hlukovou terapií (šumové generátory), délka terapie 3-18 měsíců
asociační trénink – vyhodnocení jakéhokoliv smyslového vjemu sehrává při vyhodnocení
tinnitu rozhodující roli – akceptace tinnitu » habituace (Thora, C., Goebel, G., 2006)
Klasifikace sluchových vad dle různých hledisek: z hlediska kvantity slyšeného zvuku se můžeme
setkávat s různými hodnotami, které vymezují jednotlivé stupně sluchových poruch. Stav sluchu je
možné posuzovat podle ztráty v decibelech, které jsou měřeny pomocí audiometrie:
Tab. č. 1 Posouzení výsledků audiometrie podle ztráty v decibelech pro vzdušné vedení v oblasti řečových frekvencí
(Lejska, 2003, s. 36)
· Klasifikace sluchových vad dle WHO –
http://www.who.int/pbd/deafness/hearing_impairment_grades/en/index.html
· Klasifikace sluchových vad dle ASHA (American Speech – Language – Hearing Association)
http://www.asha.org/public/hearing/Degree-of-Hearing-Loss/
· Další klasifikace sluchových vad podle BIAP (The International Bureau for Audiophonology)
dostupné na http://www.biap.org/biapanglais/rec021eng.htm
normální stav sluchu 0 dB – 20 dB
lehká nedoslýchavost 20 dB – 40 dB
středně těžká nedoslýchavost 40 dB – 60 dB
těžká nedoslýchavost 60 dB – 80 dB
velmi těžká nedoslýchavost 80 dB – 90 dB
hluchota komunikační (praktická) 90 dB a více
hluchota úplná (totální) bez audiometrické odpovědi
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2013.
Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční forma studia.
Typy sluchových vad
Periferní nedoslýchavost
- Převodní vada (conductiva) - způsobena různými překážkami znemožňující mechanický
převod zvukových vln od zvukovodu do vnitřního ucha.
- Percepční vada (perceptiva) - zahrnuje všechny typy nedoslýchavosti, při kterých je porušena
funkce vnitřního ucha, sluchového nervu nebo mozkové kůry.
- Smíšená vada (mixta)
Centrální nedoslýchavost - zahrnuje komplikované defekty způsobené různými procesy, které
postihují podkorový a korový systém sluchových drah. Příznaky jsou velmi rozmanité a mohou být
způsobeny jednak organickou změnou či funkční změnou
Etiologie sluchového postižení
Endogenní příčiny - genetický podmíněné (asi 60%), autosomálně dominantní X autosomálně
recesivní – syndromové, nesyndromové (př. nejčastěji objevující se autosom. recesiv. nesyndrom.
vada je mutace genu GJB2 kódujícího connexin 26 – asi každý 30. člověk je přenašečem této mutace,
možnost prenatální diagnostiky)
Exogenní příčiny (asi 40%)
- Prenatální období - nemoc matky v průběhu těhotenství – virové onemocnění, chřipka,
zarděnky, spalničky, CMV, herpes, příušnice, toxoplazmóza, RTG záření,…
- Perinatální období - děti nedonošené, nezralé – nízká porodní hmotnost – méně než 1500g,
špatná fce plic, asfyxie, nedokysličení krve – špatná výživa buněk (odumření vláskových
buněk vnitřního ucha), krvácení do mozku či vnitřního ucha /labyrintu/ - porod protrahovaný,
klešťový porod, novorozenecká sepse – léčba antibiotiky s ototoxickým účinkem,…
- Postnatální období
- biologické podmínky – infekční onemocnění, klíšťová encefalitida, meningitida,
opakované záněty středouší (dlouhodobé), otoskleróza, cholesteatom - většinou z
neléčené chronické otitidy, léčba zánětu léky s ototoxickým účinkem, nádorové
onemocnění sluchového nervu
- fyzikální podmínky – hlučné prostředí, stres
- mechanické podmínky – úrazy hlavy a ucha, perforace bubínku
Diagnostika sluchového postižení - Lejska (2003) vymezuje tyto základní vyšetřovací metody:
Klasická zkouška sluchu - posouzení stavu sluchu i rozumění na základě opakování slov, která
vyšetřující předříkává. Hodnotí se vzdálenost, ze které vyšetřovaný slova opakoval (orientačně míra
sluchové vady), rozdíl mezi opakováním hlubokofrekvenčních a vysokofrekvenčních slov a rozdíl mezi
hlasitou řečí a šepotem.
PhDr. Radka Horáková, Ph.D. – Katedra speciální pedagogiky PdF MU, podzimní semestr 2013.
Podklady pro výuku specializace surdopedie, 1. roč. Mgr., prezenční forma studia.
Audiometrie - audiometrické vyšetření, jehož písemný záznam stavu sluchu označujeme jako
audiogram.
a.)Tónová audiometrie
· vyšetřovaný sám signalizuje okamžik, kdy zaslechne tónový podnět
· záznam tónové audiometrie se zpracovává do audiogramu
b.)Slovní audiometrie
· slovní sestavy o 10 slovech, sestavy informačně rovnocenné (častost výskytu, počet slabik,
výška frekvence atd.)
Tympanometrie - vyšetřuje středoušní funkce, měří množství akustické energie ve vnějším
zvukovodu, která se odráží od blanky bubínku.
Otoakustické emise (OAE) - vychází z toho, že ucho (vláskové buňky vnitřního ucha) jsou zdrojem
jistého zvuku. Tento typ vyšetření by měl v budoucnu fungovat v rámci celoplošného screeningového
vyšetření sluchu u všech novorozenců v ČR.
VRA (Visual Reinforcement Audiometry) - využívá se vytvoření podmíněné reakce na současně
produkovaný zvuk a výrazný světelný podnět.
BERA (ABR) - měření vyvolaných potenciálů v mozkovém kmeni, měření bioelektrických signálů na
základě akustické stimulace.
SSEP – vyšetření ustálených evokovaných potenciálů, není potřeba spolupráce dítěte, provádí se
především u kandidátů na kochleární implantát.
Doporučená literatura k tématu:
HORÁKOVÁ, R. Uvedení do surdopedie. In PIPEKOVÁ, J. et al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3.,
přepr. a rozšíř. vyd. Brno: Paido, 2010
HORÁKOVÁ, R. Sluchové postižení: úvod do surdopedie. Praha: Portál, 2012
LEJSKA, M. Poruchy verbální komunikace a foniatrie. Brno: Paido, 2003.
ŠLAPÁK, I., FLORIÁNOVÁ, P. Kapitoly z otorhinolaryngologie a foniatrie. Brno: Paido, 1999.