Organizace a řízení třídy (přednáška 30. 10. 2013) Struktura přednášky • Organizace a řízení třídy jako jedna z klíčových komponent kvality výuky • Interakce a komunikace ve výuce • Autorita ve výchově • Kázeň ve škole Kvalita výuky • Ve výuce musí být něco obsaženo, výuka musí být nějaká, aby byla kvalitní. • Co zakládá kvalitu výuky? – Organizace a řízení třídy: využití času, přiměřené tempo, strukturovanost – Zprostředkování cílů a obsahů: jasnost, strukturovanost, soudržnost – Učební úlohy: kognitivní aktivizace – Podpůrné učební klima: konstruktivní práce s chybou, adaptivita výukových postupů Organizace a řízení třídy • Spadá do organizační a metodické dimenze výuky (classroom management) • Mnohdy (tradičně) spojováno s důrazem na disciplínu žáků a utvářením atmosféry, v níž panuje klid a řád. • Zahrnuje: o plánování a organizování výuky, o stanovování jasných výukových pravidel a postupů, o propojování mezi různými výukovými aktivitami, o průběžné sledování a vyhodnocování práce žáků, o zvládání drobných kázeňských prohřešků, o vypořádávání se s nevhodným (resp. rušivým) chováním žáků. 1. Využívání času • Čas v úkolu (time on task) – množství času, který žáci stráví vykonáváním různých aktivit spojených se školní výukou. • Angažovaný čas (engaged time) – doba, kdy žáci plní instrukce učitele anebo se zapojují do výukových aktivit. • Dostatečné množství času pro výuku může pozitivně ovlivňovat učební výkony žáků. Formy výuky v zeměpisu Zdroj: Hübelová, Janík, & Najvar (2008) 2. Tempo výuky • Frekvence, během níž dochází ke střídání učebních činností žáků a výukových aktivit učitele. • Přiměřené tempo výuky souvisí s adekvátním množstvím probraného učiva. • Optimální pro rozvíjení složitějších kognitivních operací je výuka, která probíhá v rychlejším tempu a je soustředěna na obsah. 3. Strukturovanost • Strukturovanost organizace učebního prostředí • Jednoznačně oddělené fáze a formy výuky Fáze výuky v zeměpisu Zdroj: Hübelová, Janík, & Najvar (2008) Interakce a komunikace ve výuce • Proces výuky a její výsledky jsou významně ovlivňovány sociálními vztahy mezi zúčastněnými – jejich interakcí. • Každý učitel má svou představu o ideálním žákovi, o problémovém žákovi atd. • Na základě rysu osobnosti učitele a učitelova pojetí výuky má každý učitel vytvořen svůj osobitý interakční styl. Vrstvy učitelova vyučovacího stylu (Maňák & Švec, 2003, s. 38) http://www.kolumber.com/brain_test.php Nonverbální techniky řízení třídy • Úprava zevnějšku a oděv • Zrakový kontakt • Mimika • Pohyb po učebně • Gestikulace • Držení těla Zdroj: Pasch et al. (2005), Janíková (2011, s. 21-30). Autorita ve výchově • Krize autority učitele a vzdělávacích institucí • Závrať ze svobody a nárůst subjektivního narcismu (G. Lipovetsky) • Je výchovná autorita legitimní? „Pokud je autorita legitimním prvkem či podmínkou, stojíme před otázkou, jak a v čem ji nově založit. Pokud je autorita ve výchově nelegitimní, měli bychom se ptát, čím nahradíme výchovu.“ (Reboul in Strouhal, 2013, s. 94). Kázeň ve škole • Vědomé dodržování zadaných norem. • Jednání, které umožňuje dosahovat individuálních i skupinových cílů. • Sebekázeň vs. skupinová kázeň • Důvody nekázně: upoutávání pozornosti, boj o moc, snaha pomstít se, usilování o soucit aj. • Kázeň není výchovný cíl! • Problémům s kázní není možné se vyhnout. Literatura k tématu • Pasch, M. et al. (2005). Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál. (s. 319-385) • Strouhal, M. (2013). Teorie výchovy. Praha: Grada. (s. 92-105) • Bendl, S. (2011). Školní kázeň v teorii a praxi. Praha: Triton. • Janík, T., Lokajíčková, V., & Janko, T. (2012). Komponenty a charakteristiky zakládající kvalitu výuky: přehled výzkumných zjištění. Orbis scholae, 6(3), 27-55. Pro fajnšmekry: • Janíková, M. (2011). Interakce a komunikace učitelů tělesné výchovy. Brno: Paido. • Hübelová, D., Janík, T., & Najvar, P. (2008). Pohledy na výuku zeměpisu na 2. stupni základní školy: souhrnné výsledky CPV videostudie zeměpisu. Orbis scholae, 2(1), 53-72.