Mgr. Jan Krejčí Podzim 2013 Tření je přítel i nepřítel – rande s fyzikou Na těleso v pohybu působí brzdné síly. Tyto síly nelze na Zemi zcela odstranit, je možné je pouze snížit nebo zvýšit. Při pohybu jednoho tělesa po druhém vzniká odpor proti pohybu = tření , které se projevuje jako třecí síla. Při pohybu tělesa určitým prostředím se projevuje jako brzdná síla odpor prostředí ( např. odpor vzduchu ) brzdné síly třecí síla (tření) odpor prostředí Třecí síla je způsobena nerovností ( drsností) dotykových ploch. Nerovnosti do sebe zapadají a brzdí pohyb. Tření rozeznáváme smykové valivé klidové  Je to síla, která brání posouvání těles Ft třecí síla - působí proti pohybu tělesa závisí též na síle tlakové  Bez třecí síly bychom nezabrzdili automobil nemohli bychom udělat ani krok, nábytek by klouzal po podlaze, každý uzel by se rozvázal. V těchto případech se mnohdy snažíme třecí sílu zvyšovat, např. náledí na chodnících sypeme pískem, na gumových pláštích kol jsou vylisovány zářezy, atd.  tělesa se posouvají po sobě  Proč je chůze na ledu nebezpečná?  Proč musíme občas mazat olejem pohyblivé části strojů?  Proč se snadno pohybujeme na lyžích a bruslích?  Chceme-li pohybovat tělesem po jiném tělese – musíme vyvinout sílu  Smykové tření vzniká – 2 tělesa z pevných látek se po sobě smýkají  Projevuje se silou působící proti pohybu tělesa  Nerovnosti povrchů pohybujících se těles  Překonávání přitažlivých sil mezi atomy Přitažlivé síly působí i mezi atomy různých těles, dostanou-li se k sobě dostatečné blízko  Grafit = tuha  Přitažlivé síly mezi vrstvami grafitu jsou menší než mezi tuhou a papírem  Tím je umožněno psaní tužkou (vrstva grafitu zůstává na papíře)  Při vzájemném pohybu součástí strojů se součásti působením třecí síly zahřívají, stykové plochy se odírají a stroj se rychle opotřebovává. Třecí síla se v těchto případech zmenšuje broušením, leštěním a mazáním.  Abychom uvedli kvádr do pohybu – musíme vynaložit větší sílu  Musíme překonat statické tření  Klidová třecí síla je větší než třecí síla při pohybu.  Flashová animace tření Těleso se valí ( kutálí ) po podložce Tření valivé je vždy menší než smykové. Tření valivé Brání uvedení tělesa do pohybu. Statické tření je větší než smykové a valivé. Klidové tření využíváme při spojování předmětů pomocí hřebíků, vrutů… Tření klidové Tření je někdy nepostradatelné, jindy vadí. Kde ho potřebujeme?  Tření mezi podrážkou bot a zemí umožňuje chůzi  bez tření by se žádné vozidlo nerozjelo ani nezastavilo  brzdy využívají tření  uzle by se rozvázaly, oděvy by se rozpadly na vlákna  tření umožňuje psát tužkou na papír, křídou na tabuli  při náledí je nutné zvýšit tření posypem, zimními pneumatikami  hřebíky by nedržely ve zdi, nábytek by klouzal Význam tření Kde vadí?  Brzdí pohyb vozidel, motor musí neustále dodávat energii  pohyblivé části strojů se třením opotřebovávají a zahřívají Tření se dá snížit  Mazáním třecích ploch mazivy ( olej ) – vytvoří se tenkou kluzná vrstva  Převedením tření smykového na valivé - ložiska http://www.youtube.com/watch?v=KKxoXo M8uEk  Jak probíhá broušení dřeva? Proč musíme na brusný papír tlačit? Proč dochází k oddělování malých částeček dřeva?  Vzpěrači a gymnasté si před sportoním výkonem popráší ruce práškem. Má to u obou sportovců stejný význam?  Při broušení se využívá toho, že třecí síla je větší než síla mezi jednotlivými částečkami dřeva. Tím, že na papír tlačíme – zvyšujeme tlakovou a tím i třecí sílu  Vzpěrači – používají magnesium v prášku, kterým značně zvyšují třecí sílu, aby jim nevyklouzla činka. I pro gymnasty je důležitý pevný úchop nářadí Mgr. Jan Krejčí - jkrejci@ped.muni.cz Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání Institut pedagogického vývoje a inovací Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Poříčí 7, 60300 Brno, CZ