Program – 8. 11. 2013 n9.00 – 10.15 → 1. blok – zkušenosti s rozhovorem posluchačů s ředitelem školy + analýza návrhů dotazníků n10.15 – 10.30 → přestávka J n10.30 – 11.45 → 2. blok – zásady tvorby dotazníku, zkušenosti z dotazníkových šetření, analýza SWOT n11.45 – 12.00 → přestávka J n12.00 – 13.00 → 3. blok – analýza SWOT v praxi n Analýza poradenských služeb ve škole Proč je důležité analýzu poradenských služeb provézt nPokud chceme ve škole prosadit změnu a posunout úroveň poradenských služeb dopředu, musíme znát výchozí, aktuální stav nPohled poskytovatelů poradenských služeb může být odlišný od příjemců poradenských služeb nVýsledkem analýzy by mělo být vymezení oblastí, ve kterých je největší poptávka na změnu, odkud proměnu poradenských služeb začít Doporučení, jak analýzu provést: nvždy je třeba si přesně definovat, co chceme zjistit a podle toho volit diagnostické nástroje nzvolené diagnostické nástroje je vhodné konzultovat s vedením školy a ostatními poradenskými pracovníky ve škole nvšem účastníkům šetření je třeba vysvětlit, co je jeho cílem a k čemu budou sloužit výsledky nšetření je důležité vhodně načasovat n Příklady diagnostickým nástrojů ndotazník nosobní pohovor npro žáky možné využít projekt, slohové cvičení (např. úvaha) nanalýza SWOT nkombinace různých metod Dotazníkové šetření nZásady tvorby dotazníku npříklad dotazníku pro rodiče n Zkušenosti s dotazníkovými šetřeními na ZŠ Rosice: nDotazníková šetření týkající se nporadenských služeb: 1.Dotazník pro učitele na konci školního roku nOtázky jsou zaměřené na to, jaké služby využili, jak s nimi byli spokojeni, co od nás očekávají v dalším školním roce nZávěry se zapracovávají do plánu činnosti školního poradenského pracoviště a školy na další školní rok nDotazník připravují členové školního poradenského pracoviště „na míru“, jeho obsah je projednán na poradě vedení školy nCíl vysvětlíme učitelům na pracovní poradě před koncem školního roku, učitelům dotazníky rozdáme a do stanoveného termínu ho anonymně odevzdají do schránky u kabinetu školní psycholožky nNávratnost dotazníků je cca 70 %, většina učitelů dotazník podepíše Ukázky otázek z dotazníků pro učitele: nPožádali jste v letošním školním roce některého pracovníka ŠPP o pomoc? ANO – NE nZkuste prosím stručně popsat svoje zkušenosti ze spolupráce v jednotlivých oblastech, zhodnoťte prosím efektivitu spolupráce, co vám pomohlo a co vám připadlo zbytečné: n Příklady hodnocených oblastí – projednání IVP pro integrované žáky, řešení závažného kázeňského přestupku, jednání o neomluvené nebo zvýšené omluvené absenci, apod. n n n n nVyberte prosím oblasti, ve kterých vy vidíte n pole pro spolupráci se ŠPP do budoucna: •řešení potíží učitele v komunikaci s problémovými žáky či kolektivy •spolupráce při řešení výchovných obtíží žáků •spolupráce při řešení výukových obtíží žáků •práce se třídním kolektivem •konzultace v obecné rovině (jak pracovat se žáky s LMD apod.) •konzultace ke zprávám z vyšetření v PPP •zprostředkování kontaktu s rodiči problémových žáků •možnost konzultace v osobních problémech (rodina, práce, kolegové) •oblast obnovy vlastních sil (boj s únavou, profesionální vyhoření) •konzultace didaktické (struktura hodiny, zapojení žáků, skupinová práce) 2.Dotazník pro rodiče integrovaných žáků: nDotazník dostávají rodiče integrovaných žáků v obálce prostřednictvím žáků, do školy ho doručí přímo výchovnému poradci buď opět prostřednictvím žáka nebo poštou nS dotazníkem dostanou rodiče doprovodný dopis, který vysvětluje proč je žádáme o spolupráci, kdo bude se závěry seznámen a k čemu budou využity Ukázky otázek z dotazníků pro rodiče integrovaných žáků: nZkuste ohodnotit známkou následující oblasti. Ohodnoťte pouze ty noblasti, které se vašeho dítěte týkají: a)Plnění pravidel dohodnutých při tvorbě individuálního plánu na počátku školního roku: n - ze strany školy 1 2 3 4 5 n - ze strany žáka 1 2 3 4 5 n - ze strany rodičů 1 2 3 4 5 b)Péče vyučujících v oblasti poruch učení. 1 2 3 4 5 n - ve kterých předmětech byla pomoc žákům nejvíce účinná: n - ve kterých předmětech vyučující žákovi pomáhali, přesto měl problémy: n - ve kterých předmětech nebyla pravidla dojednaná v individuálním plánem dodržována: c)Nápravy poruch učení vedené speciálním pedagogem v rámci hodin českého jazyka 1 2 3 4 5 d)Práce v kroužku DYS-KLUB. 1 2 3 4 5 e)Spolupráce s třídním učitelem. 1 2 3 4 5 f)Materiální zabezpečení (pomůcky) pro integrované žáky. 1 2 3 4 5 g) nV čem vidíte největší pozitiva práce podle individuálního plánu? n______________________________________________________________ n______________________________________________________________ n nV čem vidíte největší rezervy, co by se podle vás mělo v příštím školním nroce zlepšit, jak by škola mohla podle vás péči o integrované žáky nrozšířit? n______________________________________________________________ n______________________________________________________________ SWOT analýza nZkratka anglických slov: nS – strengths – přednosti, silné stránky nW – weaknesses – nedostatky, slabé n stránky nO – opportunities – příležitosti nT – threats – rizika, ohrožení nmetoda, která se využívá ke zjištění současného stavu a nutných kroků, které jsou nezbytné pro změnu k lepšímu n ndává příležitost k přehlednému formulování vizí rozvojem silných stránek, odstraněním slabých stránek, využíváním budoucích příležitostí a vyhnutí se rizikům Silné stránky: Slabé stránky: Příležitosti: Ohrožení: n Závěry ze SWOT analýz poradenských služeb ve školách z pohledu výchovných poradců, které dělaly minulé skupiny posluchačů poradenství – body, které se nejčastěji opakovaly: Silné stránky: ndobrá spolupráce s vedením školy (11) nkariérové poradenství (7) ndobrá spolupráce v systému školy (5) nintegrace žáků s SVP a péče o ně (5) nkroužky a mimoškolní akce – prevence sociálně patologických jevů (4) nochota zapojit se do dalšího vzdělávání (3) nvstřícnost k dalšímu vzdělávání VP (2) núspěšnost žáků při výběru dalšího studia (2) npočítačová databáze žáků s SVP (2) nspolupráce se školami jiného stupně – MŠ ↔ ZŠ, ZŠ ↔ SŠ, SŠ ↔ VŠ (3) ndobrá spolupráce poradenských pracovníků (4) npráce školního psychologa (2) nodbornost pedagogů (2) nspolupráce s úřadem práce (2) nindividuální konzultace pro žáky (2) nspolupráce s rodiči většiny žáků nporadenství žákům a rodičům nvedení školy deleguje práva a povinnosti na VP nvedení školy přesně formuluje požadavky na VP ndostupnost materiálů a informací žákům Slabé stránky: nmateriální zabezpečení činnosti VP (3) nnejednotné řešení problémů ze strany TU (2) nspolupráce s rodiči (2) nchybí propagace služeb výchovného poradce, resp. školního poradenského pracoviště (2) nchybí školní psycholog (2) nfinanční podmínky nžáci pocházejí z velké části ze sociálně slabých rodin – špatná komunikace škola ↔ rodiče nuvolňování plnoletých žáků ze školy → záškoláctví nvysoký počet žáků ve třídách nmalé propojení 1. a 2. stupně ZŠ nmalá informovanost vyučujících a SPU nnedostatečné zapojení rodičů nmalá informovanost rodičů o důsledcích problémů nchybí propagace služeb výchovného poradce, resp. školního poradenského pracoviště nspolupráce VP ↔ školní metodik prevence nmalý zájem učitelů o spolupráci na minimálním preventivním programu nreedukace poruch učení na 2. stupni ZŠ nnení školní poradenské pracoviště + neochota měnit zažitou situaci nžáci vůbec nevyužívají schránku důvěry nnedostatek času na osobní komunikaci nneochota některých kolegů akceptovat a realizovat doporučení VP nnedostatečná dovednost učitelů při řešení kolizních situací Příležitosti: nvytvoření školního poradenského pracoviště (5) nvyužití DVPP – oblast pedagogiky a práce s třídním kolektivem (4) npropagace služeb VP (3) nzískání rodičů pro spolupráci (3) nsystematická informovanost vyučujících o řešení problémů + metodách práce s problémy (2) nkariérové poradenství od 8. ročníku (2) nspolupráce s ÚP (2) nzlepšení komunikace s rodiči (2) nzlepšení informovanosti rodičů (2) nnavázání kontaktu se zainteresovanými institucemi (2) nbesedy žáků se zástupci SŠ (2) nvzájemná spolupráce příhraničních škol nzapojení rodičů do dění ve škole nvyužívání technik demokratického vedení třídy nzvládání metodik chování v rovině prevence npozitivní působení na postoje a hodnotovou orientaci žáka nnaplnění průřezového tématu v ŠVP – Občan v demokratické společnosti nvětší propojení MŠ – 1. stupeň ZŠ – 2. stupeň ZŠ nposílení pravomocí školy – přepracovat školní řád nspolupráce s PPP nvíce odborné literatury nzavedení funkce speciálního pedagoga nzkvalitnění komunikace s TU Ohrožení: nnedostatek financí – zázemí + finanční ohodnocení (3) novlivnění žáků negativními jevy ve společnosti (3) nzvyšování počtu sociálně slabých rodin → výchovné problémy – špatná komunikace s rodinou (2) nobava žáků ze zneužití poskytnutých informací (2) nnegativní dopad vlivu médií na žáky (2) nnakládání s důvěrnými daty ze strany některých učitelů (2) nnedostatek studentů → snižování pestrosti oborů → žáci studují obory, které nechtějí (2) nněkteří žáci až příliš spoléhají na poradenské pracovníky nmalá účast rodičů na dění ve škole nnevhodně zvolená vzdělávací cesta nnevhodné rodinné zázemí nneochota rodičů spolupracovat nnechuť pedagogů vyvíjet aktivity, které nepřinášení okamžitý výsledek nnedůslednost ze strany vyučujících a rodičů nneochota pracovat se žáky s SPU nodchod žáků ZŠ na víceletá gymnázia – narušení vztahů ve třídách nzlehčování, neřešení problémů nchybné jednání učitelů v kolizních situacích nriziko odstupu a nedůvěry mezi učiteli a žáky nlegislativní nejistota nnedostatečná spolupráce s některými TU nobavy učitelů z odhalení jejich nedostatků → nespolupráce, neinformování