Východiska a zkušenosti z práce s rodičovskou skupinou při Klubu rodičů a přátel neklidných a hyperaktivních dětí Východiska nZákladní princip - působení na zmírnění nežádoucích projevů v chování dítěte skrze práci s rodiči - je charakteristické pro terapeutický přístup, který pojímá rodinu jako systém a nezaměřuje se pouze na práci s tzv. „označkovaným“ jedincem. nPostupy jsou společně s uvedeným systémovým pojetím eklektickým spojením metod a přístupů využívaných v rámci různých směrů. Východiska 2 nVýchova jako trénink pro budoucnost nJistý, informovaný, empatický rodič zvládne nesnáze s výchovou neklidného dítěte úspěšněji nZa úspěšnější zvládání pokládáme také to, že se bude lépe hodnotit v rodičovské roli, i když se nebudou naplňovat veškerá /mnohdy nerealistická/ očekávání ve vztahu k dítěti Funkce skupiny nOsvětová nVzdělávací a informační nPodpůrná nSekundárními efekty pak i částečně funkce terapeutická Cílová skupina nSlužba je určena rodičům, kteří vnímají chování svých dětí jako nezvladatelné a mají s dětmi výchovné problémy, nikoliv pouze pro rodiče dětí se stanovenou diagnózou ADHD n nCílová skupina klientů této služby je tvořena poněkud šířeji než je tomu u řady zahraničních programů zaměřených na pomoc dětem s ADHD a jejich rodinám. n nZ rozšíření cílové skupiny i na rodiče dětí „bez diagnózy ADHD“ plynou odlišnosti v nabízených službách, které spíše akcentují edukační a podpůrné prvky oproti diagnostice a farmakologické léčbě, jež je typická pro intervenční programy určené dětem s ADHD a jejich rodinám např. v USA Aktivity Klubu rodičů a přátel neklidných a hyperaktivních dětí nRodičovské skupiny nKoordinace odborné pomoci, zprostředkování kontaktů na specialisty nIndividuální poradenství pro rodiny s dětmi s ADHD, neklidem nebo některou formou autismu Aktivity Klubu rodičů a přátel neklidných a hyperaktivních dětí 2 nPřednášková činnost pro laickou a odbornou veřejnost nNácvik sociálních a emočních dovedností (paralelně pracují skupiny dětí a rodičů) nTerénní sociální služba nCvičení pro děti s LMD Přednášková činnost pro laickou i odbornou veřejnost Seminář pro mimobrněnské rodiče Muzikoterapie pro děti PC020079 Trénink sociálních a emočních dovedností P3210129 Trénink sociálních a emočních dovedností P3210132 Rodičovská skupina: základní cíle n nPoskytnutí informací, které umožní rozeznat příčiny neklidu u dítěte a v rodině, pochopení souvislostí a možných příčin neklidu v rodině; n nobjevení a obnova zdrojů rodičovství (vzhledem k většinově se účastnícím matkám se jedná o mateřství); n Rodičovská skupina: základní cíle 2 n npřijetí rodičovské role („rodič jako velký a zodpovědný, dítě jako malé a vedené“); n npřijetí vlastní nedokonalosti (koncept „dost dobrá matka“ nikoliv „dokonalá matka“); Rodičovská skupina: základní cíle 3 n nprohloubení sebereflexe a získání náhledu na neproduktivní vzorce interakcí v rodině a s dítětem; n nzmenšení rozporu mezi nerealistickými představami o mateřství a dítěti a skutečností; Rodičovská skupina: základní cíle 4 nnabídka nových (produktivnějších) vzorů interakce v rodině – nejen informace, ale i na úrovni prožitku; n nvytvoření prostoru pro sdílení zkušeností a vzájemnou podporu rodičů s obdobnými potížemi s výchovou dětí, sekundárně pak vznik sociální podpůrné sítě; n Rodičovská skupina: základní cíle 5 nv neposlední řadě pak i vytvoření prostoru pro pravidelný odpočinek a relaxaci u čaje, kávy a sušenek v náročném životě s obtížně vychovatelným dítětem. Rodičovská skupina Rodičovská skupina Rodičovská skupina – základní údaje nFrekvence setkávání: 1x za 14 dní nPočet setkání: 7 nDélka setkání: cca 3 hodiny nPočet účastníků: max 10 nUzavřená skupina nPo čase tzv. revival skupiny, setkání absolventů rodičovských skupin (po půl roce, roce opakovaně) Vedení rodičovských skupin nJedná se o rodičovské diskusní skupiny, nikoliv o skupinovou psychoterapii nAutentická osoba – matka hyperaktivního dítěte nPsycholog – nikoliv v autoritativním postavení odborníka, ale opět důraz na autenticitu (psycholožka – matka) nPravidla skupiny – diskrétnost, mlčenlivost o dění na skupině (viz obecná pravidla skupinové práce) S jakou zakázkou nejčastěji rodiče přicházejí do skupiny? n nNezvladatelné chování dítěte v rodině, které v sobě zahrnuje různé projevy tzv. problémového chování jak externalizovaného (agresivita, neposlušnost, vzdor, nadměrný motorický neklid), tak i internalizovaného typu (úzkostnost, špatná adaptace na nové a neznámé situace, zvýšená míra depresivity); nproblémy s chováním dítěte ve škole (v kontaktu s učiteli, vrstevníky); npotřeba konkrétních návodů pro výchovu hyperaktivního dítěte; nnejistota v rodičovské roli. n Typický účastník rodičovské skupiny nŽena – matka nStředoškolsky, ale spíše vysokoškolsky vzdělaná nCitlivá, jemná, empatická nKřehčí tělesné konstituce nVyčerpaná Typický účastník rodičovské skupiny 2 nS velkými nároky na vlastní výkon nVysoce motivovaná nS představou o fungování výchovy „po dobrém“ nObětující se pro dobro dítěte nVětšinou vychovávaná ve svém dětství přísně, chladně n Témata jednotlivých setkání nCo to vlastně je hyperaktivita, ADHD, LMD, neklid, poruchy chování ? Příčiny hyperaktivního chování. O dispozicích a limitech těchto dětí. nPůvodní rodina účastníků skupiny, jejich rodiče a vlastní dětství, vnímání a hodnocení výchovy a vztahu k rodičům (prarodičům dítěte). Systém rodiny (hierarchie, role, místo v rodině, systém rodinných vazeb). Problematika partnerství, manželství. Témata jednotlivých setkání 2 nPrincipy bezpodmínečného přijetí dítěte a stanovování hranic ve výchově. Co jsou to hranice ve výchově, co je to důslednost, co se míní bezpodmínečným přijetím? nVyjadřování negativních emocí. Vyjadřování pozitivních emocí. Regulace emocí. n Téma 1. Co to vlastně je hyperaktivita, ADHD, LMD, neklid, poruchy chování ? nUjasnění nepřehledné a nesrozumitelné terminologie n - napomáhá lepšímu pochopení podstaty problému, n - lepší a poučenější orientaci např. ve zprávách z pedagogicko-psychologických poraden, n - zlepšuje se i možnost komunikace s odborníky z oblasti psychologie, neurologie, speciální pedagogiky. nPři vysvětlování příčin vzniku hyperaktivního chování vycházíme jak z hlediska odborně lékařského přístupu (Paclt a kol., 2007; Drtílková & Šerý, 2007), tak i z pozic psychosociálního přístupu (např. Prekopová & Schweizerová, 2008). Téma 2. O dítěti, jeho projevech a vývoji nTeorie rané citové vazby J. Bowlbyho a M. Ainsworthové (Kulísek, 2000; Cassidy, 1999; Marvin & Britner, 1999): fáze utváření citové vazby, typy citové vazby, mezigenerační přenos citové vazby; nkoncept temperamentu A. Thomase a S. Chessové (1977): seznámení s typologií „obtížně a snadno vychovatelné dítě, pomalu se rozehřívající dítě“; nkompatibilita temperamentu mezi rodičem a dítětem, problémy plynoucí z rozdílného temperamentového založení rodiče a dítěte; nteorie psychosociálního vývoje E. H. Eriksona (2002): charakteristika jednotlivých vývojových období, psychosociální konflikt, vývojové úkoly. n Téma 3. Původní a současná rodina nJá jako dítě – pozitiva a negativa vlastní výchovy: vycházíme z otázek a témat obsažených v metodě ke zjišťování typu citové vazby k rodičům v dospělosti – Adult Attachment Interview (Hesse, 1999); npochopení rodinné historie, rodinná tabu, mýty, traumata; npřijetí „nedokonalosti“ vlastních rodičů; nidentifikace přebíraných či odmítaných vzorců chování ve výchově; npráce s jedním z typických přesvědčení: „nikdy jako moje matka; nikdy jako můj otec!“. Téma 3. Současná rodina nHierarchie a role v rodině (ústřední role rodičovské dvojice ve výchově dítěte); nprincip dospělé zodpovědnosti za výchovu (rodič jako velký, dítě jako malé); nsourozenecká skupina – princip hierarchie sourozeneckého pořadí jako neměnného a daného, odstupňovaná práva a povinnosti sourozenců, každý ze sourozenců potřebuje „svou matku a svého otce“ – tzn. specifický a nezaměnitelný vztah se svými rodiči (Chvála & Trapková, 2004). Téma 4. Manželství - partnerství nPartnerský vztah rodičů je pro děti významným zdrojem informací o vzájemné podpoře a empatii, sounáležitosti, ale i o řešení konfliktů, o zvládání problémů a krizí (k problematice vnímání rodičovského konfliktu dítětem blíže viz Grych & Fincham, 2001). n nRozdílnost muže a ženy je v mnoha aspektech pro výchovu a vývoj dětí důležitá (viz Chvála & Trapková, 2004 – vývojové trajektorie synů a dcer ve vztahu k matkám a otcům; dále Corneau, 2004; Kastová, 2004). n nI po rozvodu a po hlubokém vzájemném zranění partnerů je potřeba dítěti zachovat možnost citové vazby k oběma rodičům v zájmu zdravého vývoje jeho identity. n nPravidlo nejenom „nezatahovat“ dítě do boje mezi partnery (Lacinová, Michalčáková, & Ježek, 2009), ale dokázat najít na bývalém manželském partnerovi stránky hodné oceňování a opravdu je před dítětem vyzdvihovat. Téma 5. Bezpodmínečné přijetí dítěte a stanovování hranic ve výchově nPrincip bezpodmínečného přijetí dítěte (Prekopová & Schweizerová, 2008; Prekopová, 1996; Matějček, 2003); nhranice ve výchově (Towsend & Cloud, 1999); nakcent na rovnováhu obou složek – jednotlivé výchovné styly a jejich důsledky pro rozvoj osobnosti (Čáp, 1996; Matějček, 1992); nširší společenský kontext výchovy – liberální vs. autoritativní společnost. Téma 6. Komunikace a emoce v rodině nVyjadřování pozitivních emocí (náklonnost, láska) v rodině nKoncept tzv. pěti jazyků lásky (Campbell & Chapman, 2005; Egbert & Polk, 2006) nVyjadřování negativních emocí v rodině nZvládání hněvu (Campbell & Likesová 1999; Campbell, 2001) nZdroje negativních emocí v rodině s hyperaktivním dítětem nAmbivalentní pocity ve vztahu k hyperaktivnímu dítěti, jejich zdroje a zvládání nLegitimita negativních emocí v rodičovství Používané techniky nRozhovor nKresba (např. začarovaná rodina – podklad pro téma vlastního dětství v původní rodině) nPřehrávání rolí Vybraná literatura nLangmeier, J., Balcar, K., & Špitz, J. (2000). Dětská psychoterapie. (Druhé, rozšířené a přepracované vydání). Praha: Portál. nPaclt, I. a kol. (2007). Hyperkinetická porucha a poruchy chování. Praha: Grada. nPrekopová, J., & Schweizerová, Ch. (2008). Neklidné dítě. Praha: Portál. n n Vybraná literatura nLacinová, L., & Škrdlíková, P. (2008). Koncepce a teoretická východiska práce s rodičovskou skupinou Klubu rodičů a přátel neklidných a hyperaktivních dětí. E-psychologie [online], 2(4), 47-57. Dostupný z WWW: . nKolčárková, I., & Lacinová, L. (2008). Rodičovství očima matek neklidných dětí. Brno: Barrister & Principal n n