Seminář k pedagogické diagnostice 2009/10
Mgr. Veronika Najvarová, Ph.D.
TECHNIKY POZOROVÁNÍ
Pedagogický deník
Deník, který si pedagog vede a provádí do něj buď pravidelně či podle potřeby záznamy
k jednotlivým žákům.
Pozorovací archy
Mapa třídy
Je to schéma rozmístění žáků ve třídě. Někdy se do mapy zakresluje i nábytek v učebně.
Např.:
Do mapy třídy se dá zaznamenat např.:
Pohyb učitele a žáků ve třídě během vyučování. Výsledkem je přehled drah učitele
a jednotlivých žáků. Je možno vyvodit hlavní dráhy.
Frekvence komunikace učitele s jednotlivými žáky (při každé komunikaci učitele
s žákem se na jeho lavici zaznamená čárka). Určí se tím zóna dominantní
aktivity učitele.
Individuální pomoc učitele žákům – míra individuální pomoci a péče o určité typy
žáků.
Seminář k pedagogické diagnostice 2009/10
Mgr. Veronika Najvarová, Ph.D.
Arch na záznam činnosti učitele a žáka
Zaznamenává se do něj výskyt jednotlivých činností čárkou. Kategorie si definujeme podle
toho, co nás na pozorovaném jevu (výuce, žákovi,…) zajímá.
Příklad záznamového archu:
Pozorovaná činnost:
Škola:
Jméno učitele:
Předmět:
Datum:
Pozorování provedl:
Třída:
Obsahová náplň:
Vyučovací hodina:
Učební činnost žáků Frekvence
Vyjmenování a popis faktů ///////////
Vyjmenování a popis procesů a způsobů činnosti //
Reprodukce definic, norem, pravidel ///
Třídění
Srovnávání a rozlišování
Zjišťování vztahů mezi fakty (vliv, způsob, příčina)
Dokazování a ověřování //
Rozbor a skladba (analýza a syntéza) /
Další příklad záznamového archu:
Vyučovací činnost učitele Frekvence
Motivace /
Opakování ///
Procvičování /////
Evokace (co už víš?)
Výklad, vysvětlování ////////
Zkoušení ////
Otázky //
Nastolení problémového úkolu
Diskuse, rozhovor ///
Zadání/kontrola samostatné práce
Zadání/kontrola domácích úkolů /
Pozorovací systémy
Jsou komplexními nástroji pro práci pozorovatele. Obsahují podrobný popis pozorovaných
kategorií a jevů, způsob jejich identifikace, záznamu a vyhodnocování.
Pozorovatel identifikuje jevy stejných vlastností (kategorie).
Charakter kategorií:
kognitivní – např. „učitel vysvětluje učivo“, „klade otázku na faktografické
poznatky“
afektivní – postoje, zájmy, pocity, např. „učitel chválí“, „učitel kárá“
psychomotorické – „učitel stojí u tabule“, „žák pracuje s pomůckami“
Seminář k pedagogické diagnostice 2009/10
Mgr. Veronika Najvarová, Ph.D.
Zaznamenávání trvání kategorií:
Měří se délka činností. Pozorovatel má stopky a zaznamenává délku každé vymezené činnosti
(kóduje). Např. zjišťování trvání otázek a odpovědí, zjištění délky komunikace učitele a žáků.
Zaznamenávání výskytu kategorií:
pozorovatel udělá čárku vždy, když se vyskytne daný jev (kóduje).
intervalové kódování – je určen časový interval, v němž pozorovatel zapíše
kód (nejnižší interval jsou 3 sekundy). Při každé třetí sekundě zapíše
pozorovatel kód kategorie, která se právě vyskytuje. Používá se také interval 5,
10, 15 sekund. Zvolený interval ovlivňuje hustotu záznamu. Je možné kódovat
rovněž jen části vyučovací hodiny.
přirozené kódování – zápis se děje podle přirozeně se vyskytujících kategorií.
Příklad pozorovacího (kategoriálního) systému „Didaktické prostředky a média“ použitého
pro pozorování výuky anglického jazyka na 2. stupni ZŠ:
Seminář k pedagogické diagnostice 2009/10
Mgr. Veronika Najvarová, Ph.D.
Protokol
Zásady zhotovování protokolu vyučovací hodiny (viz Gavora, P. Úvod do pedagogického
výzkumu. Brno : Paido, 2000)
Protokol je přepisem zvukového záznamu vyučovací hodiny. Skládá se ze sloupců a řádků.
Do prvního sloupce se vpisuje pořadí řádků (vpisuje se jen číslo každého pátého řádku). Do
druhého sloupce se vpisuje původce činnosti ve vyučovací hodině. Označuje se symboly:
učitel U, žák Ž, žáci ŽŽ, jiná osoba X, jiné osoby XX. Pokud se v protokolu vyskytne jiná
osoba, pak se ve čtvrtém sloupci identifikuje (rodič, ředitel,…). Do třetího sloupce se píše
znění verbálního projevu účastníků. Projev každého dalšího účastníka se píše do dalšího
řádku. Do řádků se vpisuje autentický, doslovný verbální projev, včetně chybných tvarů a
nedokončených vět a slov. Součástí zápisu jsou i citoslovce. Číslice se vypisují slovem. Jevy
váhání se označují „ééé“. Nesrozumitelný verbální projev se označuje „(nesrozumitelné)“. Do
čtvrtého sloupce se vpisuje popis jiné než hlasité verbální činnosti (rozdávání sešitů, příprava
tabule,…).
U: Tak a nyní budeme číst. Otevřete si učebnice na…
straně třicet osm, cvičení šest.
220 ŽŽ: (listují v učebnici)
U: Marku, čti!
Ž: Ééé Když jsme přišli domů, rodiče nebyli doma.
U: Výborně. A nyní to dáme do budoucího času.
Všich… všichni dohromady.
225 ŽŽ: (nesrozumitelné)
U: Dobře. Nyní další větu. Co je? (vstupuje cizí žák)
X: Já nesu třídní knihu.
U: Děkuji. … Kde jsme přestali? Tak už zvoní. (zvoní)
230 U: Uvidíme se ve čtvrtek, že? Tak nashledanou.
ŽŽ: Nashledanou. (vstávají a balí si věci)
Záznamy o žákovi
Jedná se o samostatný list pro každého žáka s možnými údaji:
1. Základní údaje o žákovi (doplňující informace v úředních dokumentech).
2. Chronologický záznam konkrétních typických projevů, činů a jiných faktorů žákova
chování.
Možná podoba:
Datum Pozorovaný jev Pravděpodobné
příčiny
Pedagogické
opatření
Výsledek
Denní záznamy o žácích – lístečky z pozorování, které učitel soustřeďuje a postupně
vyhodnocuje.
Seminář k pedagogické diagnostice 2009/10
Mgr. Veronika Najvarová, Ph.D.
Rating v pedagogickém pozorování (použití škál)
Pozorovací škála je systém, který je nástrojem kvantifikace pozorovaných kvalitativních jevů.
Jde o použití určité stupnice k posouzení míry kvalitativních jevů. Při pedagogických
pozorování se nejčastěji používají škály kategoriální, numerické a grafické.
1. Kategoriální škály – posuzovateli se předkládá několik uspořádaných kategorií,
z nichž má vybrat tu, která nejlépe vystihuje posuzovanou vlastnost.
Např. stále – velmi často – často – občas – nikdy – neumím posoudit
2. Numerické – pozorovatel má k posouzení řadu čísel, která odpovídají různým mírám
posuzované vlastnosti s cílem vybrat jedno číslo. Vedle čísel se uvádějí často i popisy.
Z kategoriální škály vytvoříme numerickou, pokud před označení kategorie dáme
číslo. Numerické škály mohou být jednostranné (řada čísel od maxima po minimum) a
bipolární. Doporučují se škály 3, 5 a 7 stupňové.
a. 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – neumím posoudit
b. pasivní 1 – 2 – 3 – 4 – 5 aktivní (bipolární škála)
např. Posuzovaný žák je v hodinách matematiky
velmi pasivní 1 – 2 – 3 – 4 – 5 velmi aktivní
c. 1 2 3 4 5 N
velmi oblíbený oblíbený ani oblíbený ani neoblíbený neoblíbený velmi neoblíbený
d. Je zatrpklý?
1 2 3 4 5 N
vždy obvykle někdy málokdy téměř nikdy
3. Grafické – hodnocení je vyjádřeno názorně, nejčastěji na přímce.
Porovnávací bodování
Jednotlivé žáky posuzujeme v sledovaných projevech. Sledujeme buď frekvenci nebo
intenzitu výskytu daných projevů. Je vhodné ohodnotit nejdříve nejtypičtější žáky, kterým
můžeme přiřadit ohodnocení s jistotou, a pak ohodnotit ostatní, které porovnáváme s žáky již
ohodnocenými.
kázeň snaha pečlivost soustředění
Anežka 3 3 2 2
Jakub 5 4 3 4
Karel 4 4 3 3
Marie 2 3 3 2
Vendula 3 3 4 3
1 – velmi nízký stupeň projevu
2 – nízký stupeň projevu
3 – průměrný stupeň projevu
4 – nadprůměrný stupeň projevu
5 – velmi vysoký stupeň projevu