Spolupráce  školního  psychologa  a  školského     poradenského  pracoviště  se  školou Diagnostika  školní  zralosti Individualizace  vzdělávání Mgr.  Martin  Hofman   martin.hofman@Clow-­‐effect.cz Katedra  primární  pedagogiky  PdF  MU   listopad  2013 sobota, 16. listopadu 13 VZDĚLÁVACÍ  SYSTÉM  V  ČR  ?!  :) sobota, 16. listopadu 13 MŮŽE, MÁ A PODPORUJE ŠKOLA INDIVIDUALITU? JAK? sobota, 16. listopadu 13 ŠKOLNÍ  PORADENSKÉ  PRACOVIŠTĚ   (ŠPP) Realizace  pedagogicko-­‐psychologického  poradenství  na  škole  předpokládá  vytvoření  vnitřního  systému   komunikace  ve  škole,  na  které  se  bude  podílet  ředitel  školy  ve  spolupráci  předevšími  s  třídními  učiteli,   a  dále  zejména  učiteli  volby  povolání,  učiteli-­‐metodiky  pro  práci  s  nadanými  žáky,  případně  dalšími   pedagogy.  (Věstník  MŠMT,  2005) Školní  poradenské  pracoviště  spadá  do  oblasti  poradenských  služeb  ve  škole.  Poradenské  služby  ve  škole   jsou  obvykle  zajišťovány  výchovným  poradcem,  školním  metodikem  prevencce,  přípradně  školním   psychologem/školním  speciálním  pedagogem  a  jejich  konzultačním  týmem  složeným  z  vybraných  pedagogů   školy.  (Věstník  MŠMT,  2005) sobota, 16. listopadu 13 Program  pedagogicko-­‐psychologického  poradenství   (ŠPP)  naplňuje  především  tyto  cíle: • pracovat  se  všemi  subjekty  školy  a  vytvořit  tak  širokou  základnu  primární  prevence  školní  neúspěšnosti     a  sociálně  nežádoucích  jevů, • sledovat  účinnost  preventivních  programů  aplikovaných  školou  a  vytvořit  metodické  zázemí  pro  jejich   vytváření  a  realizaci, • zavést  do  školství  novou  koncepci  kariérového  poradenství, • připravit  podmínky  a  rozšířit  možnosti  integrace  žáků  se  speciálními  vzdělávacími  potřebami  a  žáků   nadaných, • vybudovat  příznivé  sociální  klima  pro  integraci  kulturních  odlišností  a  přijímání  sociálních  odlišností  na   škole, • posílit  průběžnou  a  dlouhodobou  péči  o  žáky  s  neprospěchem  a  vytvořit  předpoklady  pro  jeho   snižování, • prohloubit  včasnou  intervenci  při  aktuálních  problémech  u  jednotlivých  žáků  a  třídních  kolektivů, • poskytovat  metodickou  podporu  učitelům  při  aplikaci  psychologických  a  speciálně  pedagogických   aspektů  vzdělávání  do  školních  vzdělávacích  programů, • prohloubit  a  zlepšit  spolupráci  a  komunikaci  mezi  školou  a  rodiči, • integrovat  poradenské  služby  poskytované  školou  se  službami  školských  poradenských  zařízení   (zejm.  pedagogicko-­‐psychologické  poradny,  speciálně  pedagogická  centra,  střediska  výchovné  péče)  a  s   úřady  práce sobota, 16. listopadu 13 sobota, 16. listopadu 13 DIAGNOSTIKA  ŠKOLNÍ  ZRALOSTI Diagnostika  školní  zralosti  spadá  do  pedagogicko  –  psychologické  diagnostiky,  je  v  kompetenci  školských   poradenských  zařízení,  především  pedagogicko  -­‐  psychologických  poraden,  u  dětí  se  zdravotním  postižením   v  kompetenci  speciálně  pedagogického  centra. Diagnostika  školní  zralosti  se  zaměřuje  na  tyto  oblasti  : 1. Tělesná  zralost   2. Rozumová  zralost   3. Citová  zralost   4. Sociální  zralost   sobota, 16. listopadu 13 FYZICKÁ  ZRALOST V  této  oblasti  se  zaměřujeme  na  posouzení  z  hlediska  vývoje  tělesných  proporcí  dítěte,  a  to  na  výšku  a   tělesnou  hmotnost  dítěte,  což  ovšem  není  průkazným  ukazatelem  zralosti  dítěte  především  vzhledem  k   současnému  urychlenému  růstu  dětí.  Zpravidla  se  ovšem  hovoří  o  průměru  pro  šestileté  dítě,  který  činí  22   kg  tělesná  hmotnost  a  120  cm  tělesná  výška. „S  proměnou  tělesné  stavby  úzce  souvisí  změny  v  ovládání  těla.  Celkově  špatně  koordinované  a   neekonomické  pohyby  malého  dítěte  se  začínají  kolem  šesti  let  zřetelně  měnit.  Dítě  lépe  šetří  silami,  je   schopnější  i  drobných  a  přesnějších  pohybů(  nezbytných  při  psaní),  lépe  koordinuje  i  volní  pohyby.  Také   jeho  mimika  se  stává  koordinovanější.“  (Langmeier,  Krejčířová,  1998,  s.  110  -­‐  111) V  oblasti  tělesné  zralosti  je  důležitý  stav  zubů,  kdy  dochází  k  započetí  výměny  druhé  dentice.  Dalším  prvkem   pro  posouzení  tělesné  zralosti  je  dosažení  tzv.  qilipínské  míry,  což  znamená,  že  si  dítě  jednou  rukou  dosáhne   přes  vzpřímenou  hlavu  na  ušní  boltec  na  druhé  straně. sobota, 16. listopadu 13 ROZUMOVÁ  A  EMOČNÍ  ZRALOST Podle  Přinosilové  (2007)  je  rozumová  zralost  charakterizována  diferencovaným  vnímáním,  dostatečnou   koncentrací  pozornosti,  schopností  analytického  myšlení,  přiměřenou  úrovní  paměti  (rozvíjí  se  mechanická   i  logická  paměť),  rozvojem  senzomotorických  dovedností,  dítě  ovládá  hovorovou  řeč,  disponuje   všeobecnými  vědomostmi  a  orientuje  se  vživotním  prostředí,  preferuje  cílené  zaměstnávání. Citovou  neboli  emoční  zralostí  dítěte  rozumíme  stabilitu  emočních  reakcí,  způsobilost  dítěte  korigovat  a  ovládat   své  emoce.  S  emoční  zralostí  souvisí  také  školní  práce,  která  je  založena  zejména  na  motivaci  dítěte,  koncentraci   pozornosti,  dostatečné  míře  sebehodnocení  a  sebevědomí.  U  dítěte  je  nutno  vysledovat,  zda  nepodléhá  úzkosti,   obavám  či  strachu  z  neúspěchu. sobota, 16. listopadu 13 SOCIÁLNÍ  ZRALOST Rodina  jako  doposud  hlavní  socializační  činitel,  ustupuje  do  pozadí  a  dítě  se  stává  členem  nové  sociální   skupiny,  přijímá  nové  role  a  respektuje  cizí  autoritu.   Dítě  navštěvující  mateřskou  školu  si  tyto  kompetence  postupně  osvojuje  v  průběhu  předškolního  věku  a  při   nástupu  školní  docházky  si  jej  dítě  dále  prohlubuje  a  přirozeně  na  ně  navazuje.   Při  vstupu  do  školy  je  zapotřebí  zvážit,  zda  u  dítěte  nadále  nepřetrvává  zvýšená  závislost  na  rodině,  zda  se  bude   schopno  začlenit  do  skupiny  dětí  ve  třídě  a  orientovat  se  v  nejrůznějších  sociálních  situacích,  a  to  samozřejmě   adekvátně  svému  věku. sobota, 16. listopadu 13 Kern  –  Jiráskův  test  školní  zralosti Zaměřuje se zejména na úroveň jemné motoriky a senzomotorickou koordinaci. Lze jej aplikovat u dětí skupinově, ale i individuálně. Dítěti je předložen formulář s jednotlivými subtesty, které plní po předchozí instrukci tužkou č. 2. Jiráskova úprava Kernova testu obsahuje z původních šesti tyto tři úkoly: 1. kresba mužské postavy 2. napodobení psacího písma 3. obkreslení skupiny teček Ad 1) Na základě ztvárnění mužské postavy lze u dítěte určit vývojovou úroveň kresby. Dítě zralé kreslí syntetickou (obrysovou) kresbu a postihne vní kromě nejdůležitějších částí těla jako je hlava, trup a končetiny také jejich proporce a detaily (krk, vlasy, uši, oči, ústa, nos, na končetinách je správný počet prstů, mužská postava je zahalena oblečením). Ad 2) U zralého dítěte se v tomto subtestu jedná o čitelné napodobení předlohy. Jednotlivá slova věty se blíží velikosti slov předlohy, jsou zhruba ve vodorovné linii stejně jako na předloze nebo se výrazně neodchylují. V posledním slově dítě napíše tečku nad i a celou větu pak zakončuje tečkou. Ad 3) V tomto subtestu se jedná opět o napodobení předlohy, dítě kreslí skupinu 10 teček. Pozornost zde zaměřujeme na správné umístění jednotlivých bodů do řádku i do sloupce a jejich rovnoběžnost s předlohou. Zmenšení oproti předloze je přípustné, ovšem zvětšení o více než polovinu ne. „Úkoly „napodobení písma“ a „obkreslení teček“ reprezentují v testu úkol v pravém slova smyslu. Dítě v nich musí vyvinout úsilí, přimět se vůlí ke splnění instrukce v málo přitažlivém úkolu a vydržet potřebnou dobu u této činnosti, což je důležitý předpoklad pro zapojení do školního vyučování.“ (Jirásek, 1992, s. 8) V průběhu testu je dítě pozorně sledováno. Na základě tohoto pozorování lze dále vysledovat vyhraněnost laterality dítěte, kvalitu úchopu psacího náčiní, přítlak napodložku, zda udržuje zrakový kontakt spředlohou, kvalitu jeho koncentrace pozornosti. sobota, 16. listopadu 13 Edfeldtův  Reverzní  test Tento  test  patří  mezi  globální  screeningové  metody,  u  nás  se  využívá  zhruba  od  2.  poloviny  20.  století.     Nazákladě  výsledků  vtomto  testu  lze  předpovědět,  zda  dítě  budemít  ve  škole  problémy  zejména  v  oblasti   čtení,  ale  lze  na  jeho  základě  také  odhalit  zrakové  problémy  dítěte.   Dítěti  jsou  předloženy  dvojice  obrázků,  které  jsou  stejné,  zrcadlově  obrácené  či  v  detailech  odlišné.  Dítě  má  za   úkol  na  základě  zrakového  vnímání  určit,  zda  se  dvojice  obrázků  liší.  Tento  test  se  doporučuje  aplikovat   zhruba  dva  měsíce  před  zahájením  školní  docházky. Test  obkreslování  od  Z.  Matějčka  a  M.  Vágnerové Tento  test  vznikl  koncem  50.  let  20.  století,  je  zaměřen  na  diagnostiku  školní  zralosti,  speciqických  poruch   učení  a  při  diagnostice  následků  poškození  mozku.  Zaměřuje  se  naoblast  grafomotoriky  a  kvality   senzomotorické  koordinace.  Lze  jej  aplikovat  individuálně  i  skupinově.   Dítěti  jsou  předkládány  kartičky  s  obrázky  geometrických  plošných  i  prostorových  tvarů  a  qigur.  Úkolem   dítěte  je  na  základě  percepce  tento  obrázek  napodobit. sobota, 16. listopadu 13 ÚKOLY jak  konkrétně  může  učitel  individualizovat  výuku? sobota, 16. listopadu 13 ZDROJE  A  DOPORUČENÁ  LITERATURA DITTRICH,  P.  Pedagogicko-­‐psychologická  diagnostika.  Jinočany:  H&H,  1992,  106  s.  ISBN  80-­‐8546-­‐769-­‐0 JIRÁSEK,  J.  Orientační  test  školní  zralosti:  příručka.  Bratislava:  Psychodiagnostika,  1992,  17  s. LANGMEIER,  J.,  KREJČÍŘOVÁ,  D.  Vývojová  psychologie.  Praha:  Grada  Publishing,  1998,  343  s.  ISBN  80-­‐7169-­‐195-­‐X MONATOVÁ,  L.  Speciálně  pedagogická  diagnostika  zhlediska  vývoje  dětí.  Brno:  Paido,  2000.  92  s.  ISBN  80-­‐85931-­‐86-­‐9 PŘINOSILOVÁ,  D.  Diagnostika  ve  speciální  pedagogice:  texty  k  distančnímu  vzdělávání.  Brno:  Paido,  2007,  178  s.  ISBN   97-­‐880-­‐7315-­‐142-­‐3 PŘINOSILOVÁ,  D.  Vybrané  okruhy  speciálně  pedagogické  diagnostiky  a  její  využití  v  praxi  speciální  pedagogiky.  Brno:   Masarykova  univerzita,  2004,  89  s.  ISBN  80-­‐210-­‐  3354-­‐1 Rámcový  vzdělávací  program  pro  předškolní  vzdělávání..  Dostupný  z  WWW  <  http://www.msmt.cz/vzdelavani/ramcovy-­‐ vzdelavaci-­‐program-­‐  pro-­‐predskolni-­‐vzdelavani  > VÁGNEROVÁ,  M.  Vývojová  psychologie,  dětství,  dospělost  a  stáří.  Praha:  Portál,  2000,  522  s.  ISBN  80-­‐717-­‐830-­‐80 sobota, 16. listopadu 13