Předměty o přírodě a společnosti

(Mgr. Iva Frýzová)

            Předměty učení o přírodě a společnosti mají v našem školství mnohaletou tradici. V podstatě již J.A. Komenský požadoval, aby se žáci seznamovali s živými i neživými složkami přírody a to především pomocí smyslů, pozorováním přírodních jevů a hledáním souvislostí mezi nimi. Postupně se měnily nejen názvy předmětů učení o přírodě (Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda, Člověk a jeho svět) a v souvislosti s technickým pokrokem také používané didaktické prostředky. Změnil se však především obsah předmětů, neustále aktualizovaný o vědecké poznání, ale také směrem k uniformitě vzdělávacího obsahu. (Fabiánová, 1996)

Tyto snahy o vědeckou aktuálnost a jednotnost vedly k tomu, že učivo předmětů o přírodě a společnosti na 1. stupni ZŠ bylo z hlediska pojmů velmi rozsáhlé, předávalo hotové vědecké poznatky již přímo zasazené do vědeckého systému, výuka jednotlivých vědeckých disciplín byla od sebe násilně oddělena a nerespektovala regionální zvláštnosti působiště školy.

V dobré snaze „naučit co nejvíce“ se často sklouzávalo k pouhému pamatování pojmů a definic a ve výuce především k využívání učebnic, školních atlasů a hromadně distribuovaných obrazových pomůcek. Naopak rozvoj dovedností umožňujících orientaci v problémech a nových situacích, ale také působení na postoje žáků se ocitlo na okraji pozornosti učitelů.