PedF, katedra geografie 1 Ze0031 Obecná regionální geografie podzim 2013 PedF, katedra geografie 2 Organizace kurzu •Přednášky: * Účast dobrovolná, aktuální pojmy a současné aspekty vědní disciplíny. * • • •Podmínky ke kolokviu: * Vypracování 4 „jednoduchých“ cvičení. PedF, katedra geografie 3 Obsah a předmět kurzu Přednášky 1.Regionální geografie – vymezení geografické disciplíny, vztahy k ostatním vědním disciplínám. 2. 2.Přístup, metodologie a základní metody regionální geografie. 3. 3.Koncept regionu, klasifikace regionů, vnitřní struktura regionů. 4. 4.Geografická regionalizace České republiky a světa. 5. PedF, katedra geografie 4 Literatura k studiu Povinná * TOUŠEK, V., KUNC, J., VYSTOUPIL, J. a kol. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 411 s. ISBN 978-80-7380-114-4. * KASALA, K., LAUKO, V.: Teória a metodológia regionálnej geografie. 1. vyd., KARTPRINT, Bratislava. 2009. ISBN 978-80-88870-80-7. • •Doporučená * WOKOUN, R. Základy regionální geografie. Brno: UJEP, 1984. 36 s. * HAMPL, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. DemoArt pro Univerzitu Karlovu, Přírodovědeckou fakultu, Praha. 2005. 147 s. ISBN: 80-86746-02-X. * IVANIČKA, K.: Základy teórie a metodologie socioekonomickej geografie. 2. vyd. Slovenské pedagogické nakladateľstvo, Bratislava. 1987. 432 s. 1. PedF, katedra geografie 5 Definice RG * * Komplexní disciplína zabývající se uspořádáním věcí a vztahů v prostoru. (Dicken, 2004 ) * * Zkoumá vzájemné vztahy mezi přírodním prostředím a lidskou společností v konkrétních územích – oblastech neboli regionech. Objektem zkoumání regionální geografie jsou nezaměnitelné celky krajinné sféry vymezené postupem nazývaném regionalizace. (Bičík a Brinke, 1987) * PedF, katedra geografie 6 Definice RG * Zabývá se způsobem, jakým unikátní kombinace environmentálních a humánních faktorů vytvářejí území s charakteristickou krajinou a kulturními atributy. (Knox a Marston, 2001) * * Zkoumá regionální systémy, tj. vztahy mezi přírodním prostředím a společností v daném regionu. V regionech pak sleduje prostorové uspořádání (strukturu) a vzájemné vazby složek přírodní a sociální sféry. (Anděl, 1996) * PedF, katedra geografie 7 Trocha historie RG •3 základní školy: • • * Německá (17. – 20. st.) * * Francouzská (18., 19. st.) * * Americká - 20., 30. léta 20. století * PedF, katedra geografie 8 Německá škola • * Philipp Clüver - 1629 - Úvod do staré i nové geografie * * Alexander von Humboldt (1769–1859) • - Ansichten der Natur, Kosmos * * * Carl Ritter (1779–1859) - Věda o Zemi ve vztahu k přírodě a dějiny lidstva * Carl ritter.jpg Alexander von Humboldt Německá škola * Johann H. von Thünen (1783-1850) * Der isolierte Staat (1826, 1850) * prostorová ekonomie (1826, první vydání) * * Definoval speciální zemědělské zóny v závislosti na dostupnosti trhu. * * Faktory: přepravní vzdálenost a výtěžnost z jednotky plochy. • PedF, katedra geografie 9 Portrait of J.H. von Thunen Německá škola •Výchozí podmínky: * * Existence izolované prostoru, kde celé zemědělství tíhne k jednomu centru (městu – trhu). * Trh je městem, kde se koncentrují zemědělské komodity. * Produkty jsou prodávány pouze v jednom centru, které tvoří spádové území. * V zázemí pracují zemědělci na základě stejných podmínek s maximalizací zisku. * Náklady na přepravu plodin jdou přímo úměrné přepravní vzdálenosti. * Produkty jsou přepravovány čerstvé. * Fyzickogeografické podmínky jsou homogenní. * PedF, katedra geografie 10 Thünen definoval následující zóny: 1. zóna: produkce mléka a zeleniny 2. zóna: produkce dřeva 3. – 5. zóna: obilniny a jiné plodiny (trojpolný systém) 6. zóna: chov dobytka na maso, sýry PedF, katedra geografie 11 Německá škola PedF, katedra geografie 12 C:\Documents and Settings\Jozef\Dokumenty\My Scans\2009-02 (II)\ScannedImage-8.jpg PedF, katedra geografie 13 Německá škola * Alfred Hettner (1859 – 1941) – vychází z abstraktní posloupnosti vývojového vyčleňování mladších složek ze starších. * * Hettnerovo schéma: poloha, rozloha –> geologie, geomorfologie –> klima, vodstvo –> půdy –> biota –> obyvatelstvo –> zemědělství –> průmysl –> doprava –> bezprostředně hrazené služby –> obchod a rekreace –> nepřímo hrazené služby, zdravotnictví a školství –> vš a věda –> politická nadstavba –> kulturní nadstavba –> nižší územní členění –> historická geografie (Mečiar II., s. 32). * * Toto schéma se zakládá na analýze regionů podle jednotlivých částí, začíná od geologické stavby a forem povrchu, přes další části přírody až po člověka, jeho hospodářství a kulturu (Bašovský, s. 30). * Německá škola * Walter Christaller (1893 – 1969): „Teorie centrálních míst“ – výzkum centrality a hierarchie sídel podle různých funkcí. * pojmy: centrální místo, spádové území, centralita (hierarchie, hexagonalita). * vyšší spádového místo překrývá území nižšího spádového místa. * PedF, katedra geografie 14 [Photo of Walter Christaller] Teorie centrálních míst * Rovnoměrně rozmístěná populace. * Centrální místa poskytují zboží, služby a administrativní funkce jejich zázemí. * Spotřebitelé minimalizují svoji cestovní vzdálenost. * Poskytovatelé služeb se snaží pokrýt co nejširší možnou oblast trhu. * Všichni spotřebitelé mají stejný příjem a stejné požadavky na služby. * Čím častěji obyvatelé dané zboží (může se jednat i o služby) potřebují, tím je centrum jeho poskytování lokalizováno blíže či dále. PedF, katedra geografie 15 Teorie centrálních míst * Existuje centrální místo (koncentrace služeb, obslužné středisko v prostoru). * Kužel poptávky – poptávka klesá s dostupností centrálního místa. * Vzniká pravidelná šestiúhelníková síť obslužných oblastí. * Princip obsluhy – každé místo vyššího řádu poskytuje služby všech nižších řádů. * Každé místo obsluhuje dvě centrální místa a 3 místa nižšího řádu – tzv. princip K=3. PedF, katedra geografie 16 * minimální práh (nabídka) * minimální počet zákazníků potřebných k fungování služby * * maximální práh (poptávka) * odkud až jsou zákazníci ochotni dojíždět nakupovat poskytované služby (dopravní náklady) maximální práh minimální práh PedF, katedra geografie 17 K=3 teorie * V základním modelu každé centrum vyšší velikosti obsluhuje 3x větší území než centrum o řád nižší. PedF, katedra geografie 18 k = 6/3 + 1 = 3 Obslužný princip PedF, katedra geografie 19 Dopravní princip k = 4 PedF, katedra geografie 20 Administrativní princip k = 7 PedF, katedra geografie 21 Centrum * Obchodní centrum (export a import zboží i služeb). * Lokalizace přibližně v geometrickém středu oblasti. * Centra si postupně vyvíjejí obslužnou funkci pro svoje širší okolí (zázemí). * Význam centra se nehodnotí podle počtu obyvatelstva, ale dle tzv. indexu centrality (rozsah poskytovaných služeb). • •Hranice dosahu: * Maximální vzdálenost, kterou jsou lidé ochotní cestovat za danou službou. PedF, katedra geografie 22 Löschova teorie * * August Lösch (1906 – 1945) * * Soustředil se na vztahy v rozmístění velkých průmyslových • podniků. • * Každé centrální místo vyšší hierarchie nemusí nabízet všechny služby (zboží) jako místo na nižším stupni centrality. * * Model je tvořen postupně od sídel s nejnižší hierarchií k sídlům s nejvyšší hierarchií. * • PedF, katedra geografie 23 http://3.bp.blogspot.com/_dfBA6eef2xw/RzOv86IasBI/AAAAAAAAABc/g-gCh6TYMlk/s320/ALoesch.jpg Löschova teorie PedF, katedra geografie 24 Teorie lokalizace * Tvůrcem ucelené klasické teorie lokalizace je Alfréd Weber (1868 – 1958). * * Jako kriterium lokalizace používá minimalizaci výrobních nákladů, cíl formuluje jako optimální lokalizaci firmy s cílem minimalizace výrobních nákladů a nákladů spojených s přepravou surovin a hotových výrobků firmy. * * Významným přínosem je to, že formuloval pojem lokalizační faktor, identifikoval jej a klasifikoval podle několika znaků, zavedl kategorii lokalizační orientace. PedF, katedra geografie 25 http://www.csiss.org/classics/uploads/df-alfred%20weber.jpg Lokalizační faktory •= síly, které ovlivňují rozhodnutí umístit firmu v konkrétních místech prostoru. • * Weber uvádí tři hlavní faktor lokalizace průmyslového závodu: * ØDopravní náklady ØNáklady na pracovní sílu ØSpotřebitelské aglomerace PedF, katedra geografie 26 Lokalizační teorie A. Webera (1909) PedF, katedra geografie 27 Lokalizační faktory * * a) přírodní * * b) ekonomicko-technické * * c) sociálně-politické * * * PedF, katedra geografie 28 Paul Vidal de la Blache PedF, katedra geografie 29 Francouzská škola • * Jeana Baptiste Bourguignon d'Anville (1697–1782) – kartograf * * Paul Vidal de la Blache (1845–1918) – odklon od determinismu, zavedl pojem posibilismus – (prostředí ovlivňuje člověka, ale kulturu si vytváří člověk sám ve spolupráci s dalšími lidmi a může s ní změnit své prostředí); Dílo - Géographie universelle (Zeměpis světa roku 1930). * • „genre de vie„ PedF, katedra geografie 30 Francouzská škola File:Anville - Troisieme partie de la carte d'Asie.jpg * Francois Perroux (1903 – 1987) * Vytvořena v nejvyspělejších zemích po 2. světové válce – tržní síly zformovaly výrazné póly růstu, které dávaly rozvojové impulsy celému regionu. * * „Růst se neobjevuje všude najednou, projevuje se v tzv. pólech růstu (hnací regiony) a šíří se do okolí (hnané regiony).“ * * Neomezoval růst na konkrétní region a spíše • abstrahuje od role vzdálenosti v ekonomickém rozvoji. Teorie růstových pólů Zobrazit obrázek v plné velikosti PedF, katedra geografie 31 * (Nejen) o prostorovou dimenzi prohloubil tuto teorii Jacques-Raoul Boudeville (1919), který se ji snažil propojit s Christallerovou a Löschovou teorií centrálních míst. * Póly růstu jsou hierarchicky rozrůzněné. * * Technická a technologická polarizace * Důchodová polarizace * Psychologická polarizace * Geografická polarizace PedF, katedra geografie 32 Teorie růstových pólů * "nosná soustava měst" * * Boudeville rozlišuje homogenní, polarizované a plánované oblasti. * * Polarizované oblasti malého měřítka se vyznačují tendencí skládat síť, soustavu tvořící polarizovanou oblast většího měřítka (vyšší úrovně). * PedF, katedra geografie 33 Teorie růstových pólů * Praktické implikace v regionální politice především ve Velké Británii, Francii a Itálii – umísťování „hnacího“ průmyslu do zaostávajících regionů – nepříliš úspěšné. * * Vedle lokalizace dynamických odvětví je nutné změnit celé sociální a ekonomické prostředí regionu. * * Teorie „jádro – periferie“ Polarizační teorie PedF, katedra geografie 34 * Příklad Francie - byly zde vymezeny: 1.tři homogenní oblasti (Paříž, Východ a Západ), 2.osm polarizovaných oblastí se středisky (póly), které jsou nazvány "vyrovnávací metropole" 3.dvacet jedna plánovaných oblastí, pro něž budou zpracovány krátkodobé plány na rozmístění investic. * Cílem této politiky bylo přitom soustředit investice v osmi regionálních (vyrovnávacích) metropolích; cílová velikost každé z těchto metropolí byl aspoň 1 milion obyvatel. * Vzájemná závislost periferie a střediska každého polarizovaného regionu tak, že původně neuspořádané vztahy by byly (pokud je to výhodné) orientovány ve směru vytvářené hierarchie. * PedF, katedra geografie 35 Teorie růstových pólů PedF, katedra geografie 36 Americká škola • * Richard Hartshorne (1899 – 1992) – zavedl do geografie pojem prostorová diferenciace – územní hierarchie sociálních a fyzikálních prvků. * * Indeterministické pojetí regionu – popírá spojení společnosti a přírody; společnost je na přírodních podmínkách nezávislá. • http://www.geography.wisc.edu/history/faculty/images/richard_hartshorne_jpg.jpg PedF, katedra geografie 37 Současnost * Konec geografie (90. léta 20. st.). * * „Teorie o konci odlehlosti“. * * Orientace na nové směry -> rozvoj nových disciplín (G města, vesnice, obchodu, služeb, jazyků, průmyslu, zemědělství, dopravy apod.). * * Důležitou roli hraje propojení geografie, sociologie, ekonomie. * PedF, katedra geografie 38 Postmodernismus * Informační revoluce v 80. a především 90. letech 20. st. * * Geo disciplíny si začaly data sbírat samy. * * Snahy o popis prostorových jevů a skutečností (složky krajiny) tak, aby vytvářely navzájem propojený celek => analýza se mění v syntézu. * * Teorie geografické organizace reality. PedF, katedra geografie 39 Co si dnes z toho odnést?! * Co je objekt a předmět studia regionální geografie? * * * Jaký je rozdíl mezi regionální x sociální x fyzickou geografií? * * * Kdo z významných osobností nejvíce ovlivnil regionální geografii?