TERÉNNÍ DENÍK – výstup z terénních praxí KGE


Odborná část

Přípravná fáze:

-         Popis plánované trasy tras společně s mapovou přílohou, počtem kilometrů, převýšením a
stručným nárysem komplexní geografické charakteristiky navštívených míst.


Realizační fáze:

-         Vedení poznámek k trase, pořizování fotodokumentace.

-         Zastávkové a zajímavé body na trasách – atraktivity cestovního ruchu, dominanty,
orientační body a jejich stručný popis.

-         Charakteristika krajiny na trase podle návodu k hodnocení a rozpoznání struktury
krajiny.  Nejprve obecný popis, pak zkonkretizovaný na základě studia dalších zdrojů. (Např.:
nacházíme se na vyvýšeném místě, ze kterého je pohled na mírně zvlněnou leso-hospodářskou krajinu,
v pozadí je vidět městská aglomerace. Upřesnění: nacházíme se ve vrcholové partii Českomoravské
vrchoviny ve střední části Jihlavských vrchů a z vyvýšeného místa jsou vidět klesající svahy
k městu Telč… )


o   Struktura krajiny

§  Přírodní neboli primární struktura krajiny – vzniká působením přírodních faktorů a procesů a
sestává ze systému synergeticky propojených složek (komponenty: voda, vzduch, horniny a zeminy,
reliéf, energie, půda a biota) a dílčích územních jednotek vykazujících zákonité stavy v prostoru a
v čase.

§  Ekonomická neboli sekundární struktura krajiny – představuje antropogenní nadstavbu tvořenou
mozaikou forem využití ploch (land use, resp. land cover), jejíž podstatu dokládají prostorově
uspořádané plochy lesa, orné půdy, luk a pastvin, zástavby různého určení, trvalých kultur a mnoha
dalších, ovšem vždy diferencované kvality.

§  Humánní neboli terciární, resp. sociální struktura krajiny – reprezentovaná rozmanitými v
prostoru lokalizovanými společenskými a individuální zájmy, limity a rozvojovými motivy, ale také
i demografickými a sociálními parametry území.

§  Duchovní (spirituální neboli kvartérní) strukturu – symbolický prostorový vzor, emocionálně
přijímaný jako "genius loci" krajiny daný jak imaginárními, tak skutečnými událostmi (bojiště,
pobyty významných osobností, pověsti, hudba, pohádky apod.

(propojení FG a SG aspektů – FG charakteristika krajiny ve vazbě na hospodářské činnosti v krajině
s využitím lokalizačních faktorů)

–        Vypracování zadaných úkolů (zadaných na konkrétní praxi).

–        Vedení zadaných dnů odborně i technicky.


Technická část

·        Pokud je k dispozici GPS, exportovat prošlou trasu a její výškový profil trasy – korekce
skutečně projeté trasy oproti plánované trasy

·        Dopravní obslužnost místa, jízdné – jak se orientovat v IDS, ceny jízdného apod.

·        Cena a hodnocení kvality ubytování a dalších služeb

·        Hodnocení vedoucího dne


Didaktická část

Závěrečná fáze

·        Pro který ročník by bylo možné realizovat podobně koncipovanou výuku – samostatný pohyb
v terénu, samostatné plnění různých úkolů zaměřených na pozorování krajiny, vyhledávání, zpracování
a interpretaci informací?

·        Rozhodněte, jaké výhody a nevýhody s sebou nese, když skupina žáků (žák) pracuje
samostatně, pouze na základě pokynů učitele.

·        Co by si podle vás měli žáci 2. stupně ZŠ z takto koncipované praxe odnést? (vědomosti,
prožitky apod.)

·        Jak bys se měl/a na podobnou výuku se žáky učitel jako vy připravit (co musí vědět,
zajistit, na co si dát pozor apod.)?

·        Jak byste mohli využít získaných poznatků ve vaší výuce?


Reflexe realizované terénní praxe z pohledu studenta

·        Co vás na terénní praxi zaujalo? Byla pro vás přínosem? Co byste naopak změnili?

·        Jak byste hodnotili organizaci garantů daného dne?


Po návratu: Doladění terénního deníku, tvorba prezentace jednotlivých dnů. Reportáž z cesty.


Pozn. Terénní deník se může lišit pro jednotlivé praxe. Toto je základní osnova, kterou si každý
z vyučujících může upravit.