Modalita volní (voluntativní) ve staroslověnštině 1. kopula ve 3. os. sg. + dat. subjektu + inf nebo dano jestъ + dat. + inf. - př.: mьně li jestъ ispovědati grěchy svoję = já se mám zpovídat ze svých hříchů (mně jest se zpovídat) - ve fci kopuly i slovesa: (pri)kĺučiti sę, (pri-)/ (sъ-)lučiti sę - =„stát se, přihodit se“ např.: ašte mi sę kĺučitъ sъ tobojq umrěti, ne otъvrьgq sę tebe = bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe (BiblKral) 2. iměti + inf. - např. jeliko vrěmę sъ sobojq imqtъ ženicha, ne imqtъ postiti sę = pokud mají s sebou ženicha, nemohou se postít 3. mošti + inf. ; dlъžьnъ byti + inf. - např. kopati ne mogq = nemohu kopat - ježe dlъžьni běchomъ sъtvoriti, sъtvorichomъ = co jsme měli udělat, udělali jsme 4. kopula v 3. os. sg. + dat. + inf. + funkční predikativum a) slova s významem nouze, donucení, násilí predikativa: nqžda/nužda, nqdьmi, nqždq + iměti - nqžda jemu běaše iti vъnъ = musel (bylo mu nutno) jít ven - imamь nqždq iziti i viděti je (selo) = musím (mám nutnost) vyjít a vidět ji (usedlost) b) slova s významem lehkosti, snadnosti - od základů *lьg- a lět- predikativum lьdzě/ lьzě a lětь, lětьjq něstъ mi lьdzě inamo iti = nemohu jít jinam c) slova s významem (ne)chtění - od základu vol-/ vel-: predikativum nevoĺa/ nevolě - nevolě bo jestъ priti skanъdalomъ = (nutně) musí přijít pohoršení d) slova s významem potřeby - od základu *terb-: predikativa trěbě, potrěbьno, potrěbьně, potrěba, adverbium trěbě + iměti - něstъ že mi potrěba glagolati o ńemь = nemusím o něm mluvit (není mi zapotřebí) e) slova s významem vhodnosti, přizpůsobení - od základu dob-: predikativa: podobьno, podoba, udobь, dobro, dobrěje - pride že dьnь oprěsnъkъ, vъ ńьže podobьno bě žrьti paschq = přišel den přesnic, v němž se měl obětovat beránek f) slova s původním významem správného umístění v prostoru - od základu sta-/ stoj- (= poloha nebo pohyb v prostoru): predikativum dostoino predikativa od základu prav- (= pův. „přímý“) , např. adj. pravьdьnъ g) slova s původním významem správného umístění v čase- od základu god- a *ver(t)-: godъ, ugodъno, blagovrěmenьno h) emocionální nebo morální hodnocení děje: lěpo, blago, uńe(je), dobro, dobrěje, udobь, udoběje pro negat. hodnocení bědьno, běda goŕe, strachъ, vъsuje, licho - např.: lěpo jestъ razuměti o semь = je nutno, mělo by se, sluší se, patří se náleží se tomu rozumět 5. verbální transpozice předchozího: neosobní sloveso + dat. + inf. - transformace e) podobajetъ: př.: ne podobaaše li i tebě pomilovati klevrěta svojego = zdali ses i ty neměl slitovat nad svým druhem? - transformace f) dostoitъ, prědъležitъ a pridetъ př.: ne dostoitъ tebě vъzęti odra tvojego = neměl bys vzít své lože př.:po istině čuditi mi sę pridetъ = vpravdě se musím divit nevyhraněná modalita ve stsl. -př.: tъ mьně zapovědь dastъ, čьto rekq = ten mi dal přikázání, co mám říci (doslova „co řeknu“)