OBROZENSKÁ ČEŠTINA Obrany češtiny: ● František Martin Pelcl (ed.): Bohuslav Balbín: Dissertatio apologetica pro lingua slavonica, praecipue bohemica, 1775 ● Jan Václav Pohl: Pravopisnost řeči čechské, 1756 Bible nový překlad Nového zákona z r. 1786 (přel. František Faustin Procházka): „Tehdy on řekl jim: Jestli hříšník, nevím: jediné (to) vím, že já byv slepý, nyní vidím.“ Bible Svatováclavská, 1677: „Tehdy on řekl jim: jestli hříšník, nevím: jediné vím, že když jsem byl slepý, nyní vidím.“ Bible kralická, z vyd. 1613: „I odpověděl on, a řekl: Jestli hříšník, nevím, než to vím, že byv slepý nyní vidím.“ mluvnice 1. období NO ● František Bohumil Tomsa: Böhmische Sprachlehre (Česká mluvnice), 1782 - instr. sg. u M a N na –y nebo –ami/-mi - 3.pl. sloves: oni leží, učí nebo oni ležejí, učejí ● František Martin Pelcl: Grundsätze der böhmischen Grammatik, 1796 dvojí l; p´ał = napjal myti – mejdlo, myslím – smejšlím ● Josef Dobrovský: Ausführliches Lehrgebäude der Böhmischen Sprache (zkrácený název), 1. vyd. 1809, 2. vyd. 1819 - jediné l, tvary pal bez měkkého p´, - instr. sg. jmen N a M: se stromy, s muži - přivl. adj. pouze jmenné tvary (nikoliv z bratrového domu) - 3. pl. sloves: oni hledí, honí, ale jen oni válejí - pravopis po s, z, c: dat.sg. knězi, otci, adj. psí, kozí, telecí, u sloves prosím, mizím ale zyma, sýť Ad Dobrovského vyobrazení v portrétech[1] František Tkadlík (1786-1840), olejomalba z r. 1820 František Horčička (1776-1856), portrét v oleji, 1820 utváření novočeské slovní zásoby vědecká terminologie - úspěšné: ● poznatek, představa, pojem, věda předmět, časopis, odstín, sloh, úvaha, výrok, nutný, povšechný, totožný, posuzovati, označiti, uskutečniti ● rozlišování : cíl, účel, záměr – stejný, totožný ● nářečí, časování, přídavné jméno, podmět, samohláska, souhláska, báje, cestopis, životopis ● rostlina, savec, nerost, kyslík, prvek, sloučenina, čtverec, trojúhelník, vteřina - neúspěšné: libomudrctví = philosophia, umnice = logica, krásověda = aesthetica, mluvnictví = grammatica, dušesloví = psychologia, živočichopis = zoographia, silozpyt = physica purismus - za německé mord, grunt, handl, plac, pres, retovati česká synonyma přejímky ze slovanských jazyků Panicz i dziewczyna v překladu Václava Hanky W gaiku zielonem Dziewczę rwie jagody*; Na koniku wronem Jedzie panicz młody. I grzecznie się skłoni, I s konia zeskoczy: Dziewczę się zapłoni, Na dól spuści oczy. * („bobule“; czarna jagoda = „borůvka“) V zeleném hájíku Děvče rve jahody; na vraném koníku panic blahorodý. I vlídně se skloní, I s koně seskočí: Děvče se zaploní, dolův sklopí oči. - z polštiny: mihota, následovce (= následovník), obřad, úpor, vděk; odb. názvy: okres, předmět, horovati, mluvnice do běžného jazyka: rozčíliti, zábavný, vyznačiti - z ruštiny: bás. jazyk : bodrý, hlahol, chrabrý, příroda, ženština do běžného jazyka: obzor, promysl (= průmysl), bohatýr, nápěv, nářečí, vkus, záliv - jinojazyčné kalky: cizomluvný (fremdsprachlich), vlastnoručně (eigenhändig), zákonodárce (Gesetzgeber), žalozpěv (Klagesang), životopis (biographia), světaobčanství (kosmopolitismus) Josef Jungmann: Slovník česko-německý, 1835-1839, 5 dílů, 4689 stran stav jazyka v první třetině 19. století hláskosloví: - bez protetického v-, krásný, mléko - kvantita: mílo, gen.pl. chvíl, strán syntax: - humanistická - jazyk Palackého: „Neb ačkoli my toho jistiti nechceme, žeby národové vůbec tělesnou a mravní povahu svou brali ze spůsoby, polohy a povětrnosti zemí těch, v kterýchžto přebývají: předce také zapírati nemůžeme, ano na jevě jest, že příležitosti, pohody a nehody, jež země každá z přirození svého naskytuje, mocně působí v rozvíjení se a ve směru života národního.“ dvojice a trojice synonym či komplementárních výrazů Ačkoli 1H žeby 2V ve kterýchžto 3V : předce 4H + ano 5H vlož. že 6V jež 7V vlož. vývoj pravopisu 1. analogický pravopis (Dobrovského mluvnice) - i/y po s a z uvnitř slova dle etymologie: zisk, získati, silný, síla, ale syn, sýr - uzříti, úzký – dříve psáno s v- 2. tzv. skladná oprava - její největší galeje místo gegj neywětšj galege - v místo w, ou místo au (vyučiti, jednou místo wyvčiti, jednau) nářeční diferenciace - návrhy Františka Trnky: ó místo ú (bóh, kóň, vól), ulica, ak. ulicu ________________________________ [1] Lubomír Sršeň, Osobnost J. Dobrovského prezentovaná portréty. In: Josef Dobrovský. Fundator studiorum slavicorum. Slovanský ústav AV ČR. Praha 2003, s. 103-142. Tam i reprodukce.