Epistemologická východiska primárního vzdělávání (Filová)


^

^


Stručná anotace předmětu (cíle, obsahové zaměření v podobě klíčových slov či témat)


Epistemologie má v přípravě učitelů primární školy a vychovatelů propedeutický význam pro další
disciplíny diagnostického a didaktického charakteru. Její zařazení v úvodu do studia (v 1. roč.) je
motivováno především těmito argumenty:

1.      v průběhu empirických sond do světa individuálního i kooperativního dětského poznávání
budou studenti navazovat první profesionální kontakty s dětmi a ověří si svou profesní motivaci,

2.      nastudované teoretické poznatky budou bezprostředně využívat v praktických aktivitách
s dětmi,

3.      na základě pochopení  dětských kognitivních mechanismů  se bude jejich pedagogické myšlení
a individuální pojetí výuky od počátku formovat ve prospěch konstruktivistických přístupů a
autentického učení.


Klíčová slova:

·         kognitivní předpoklady, kognitivní procesy

·         myšlení, pojmové myšlení, myšlenkové operace, operační myšlení, operacionalizace

·         fakta, pojmy, generalizace, kauzalita

·         inteligence, tvořivost

·         kognitivní styl  -  styl učení (žáka)  –  (učitelův) styl výuky

·         kognitivní prekoncepce  (miskoncepce) – jejich zdroje a práce s nimi

·         zkušenost, zkušenostní učení

·         konstruktivismus (     psychodidaktika)

·         diagnostika zvláštností dětského poznávání a učení  - metody

·         prostor: geneze pojetí prostoru

·         čas: geneze pojetí času

·         hodnota: geneze pojetí hodnot

·         kauzalita: příčina, následek

·         číslo: geneze pojetí čísla

·         autentické učení

·         učební zadání (úlohy), kladení otázek

·         kritické myšlení: evokace – uvědomění si významu – reflexe

·         myšlenkové mapy


Obsah

1.       Jak děti myslí. Jak poznávají svět (psychol. základy pojmotvorného procesu – myšlení a řeč
v procesu poznávání světa dítětem)

2.       Jak dojde k tomu, že se člověk něco naučí (kognitivní předpoklady, zkušenosti, kognitivní
styl a styl učení, ….).

3.       Psychodidaktika.

4.       Výzkumné metody zjišťující prekoncepce (naivní teorie dítěte) dětí mladšího školního věku
(vývoj pojmů, generalizací, kauzality). Miskoncepce učiva.

5.       Geneze pojetí prostoru (výzkum: kresba s komentářem, fenomenografický rozhovor, operační
cvičení).

6.       Geneze pojetí času  - čas centrovaný (prožitkový) a decentrovaný (časová osa), čas
historický (jednosměrný tok času, schopnost umístit se do libovolného místa na časové ose).

7.       Geneze pojetí hodnot.

8.       Geneze pojetí kauzality.

9.       Autentické učení a jeho význam  pro formování poznávání. Učení na vycházce – činnosti
učitele, činnosti žáka.

10.    Mentální mapování. Pojmové mapy.

11.    Didaktická analýza vzdělávacích obsahů a konstrukce učebních úloh.

12.    Některé výukové strategie jako aplikace psychodidaktického (konstruktivistického) přístupu
v české škole: ITV (Integrovaná tematická výuka), RWCT (Čtením a psaním ke kritickému myšlení)



Seznam  literatury


BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál, 1998.

GFEN Všichni na jedničku! Alternativní didaktické postupy. Praha: Karolinum, 1991.

FISHER, R. Učime děti myslet a učit se. Praha : Portál, 1997.

HEJNÝ, M.; KUŘINA, F.  Dítě, škola, matematika. Konstruktivistické přístupy k vyučování. Praha:
Portál, 2001.

KOLLÁRIKOVÁ, Z., PUPALA,B. Předškolní a primární pedagogika. Praha: Portál, 2001.

KOVALIKOVÁ, S. Integrovaná tematická výuka. Model. Kroměříž: Spirála, 1995.

KOZLÍK, J.. a kol. Směřování k základní škole zítřka. Praha: Fortuna, 1998.

PROKOPOVÁ, A.;  MACHALOVÁ, M.  Psychologický prostor pro tvořivost ve vlastivědě. In: Tvořivostí
učitele k tvořivosti žáků. Sborník z konference PedF MU v Brně. Brno: Paido, 1997.

MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha: Portál, 1998.

PAŘÍZEK, V. Jak naučit žáky myslet. Praha: Karolinum, 2000.

PASCH, M. a kol. Od vzdělávacího programu k vyučovací hodině. Praha: Portál, 1998.

PIAGET, J. Psychologie inteligence. Praha: SPN, 1970.

ŠTECH, S. Škola stále nová. Praha: Karolinum, 1992.

TONUCCI, F. Vyučovat nebo naučit? Praha: SVI PedF UK, 1991.

THAGARD, P. Úvod do kognitivní vědy. Mysl a myšlení. Praha: Portál, 2001.

ŠEBKOVÁ, A., VYSKOČILOVÁ, E.  Chápání prostorových vztahů u dětí mladšího školního věku.
Pedagogika, roč.XLVII, 1997, s. 10-17.

VYSKOČILOVÁ, E. Pokus vyučovat žáky 2. ročníku chápání historického času na základě genealogie.
Komenský, č. 9, 1974, s. 545-553.

VYSKOČILOVÁ, E. Vytváření základů historického myšlení žáků 2. ročníku. Komenský, č. 4, 1976, s.
341-348.


Úkoly pro tematické okruhy (1. část):
 1. Dětské naivní teorie (prekoncepce)

·         Pokuste se shromáždit co nejvíce dětských otázek, které dokazují zvláštnosti jejich
vidění světa.

·         Zaznamenejte některé dětské prekoncepce

·         Zadejte individ. úkol:

Nakresli zeměkouli. Popiš, co jsi nakreslil(a).

Nakresli lidské tělo zevnitř.


 2. Pojetí prostoru

·        Nakresli autobus (domeček) a co je uvnitř.

·        Nakresli, jak je to ve vaší kuchyni.

·        …Děti hrají kolo kolo…

·        …Rybník pod hladinou

·        Nakresli svou cestu do školy.

·        Představ si, že jsi pták a letíš nad vaším domem. Co vidíš? Nakresli to.


 3. Pojetí času

Cyklické procesy

·        Ráno – v poledne – večer

·        Včera – dnes – zítra

·        Dny v týdnu

            Časová přímka: co bylo dříve, co později, mladší – starší apod.

            Genealogie a  rodinné vztahy


 4. Pojetí hodnot- morální dilemata:     Kája cestou na oslavu narozenin uvidí  svého kamaráda
Honzu, který spadl z kola  a  potřebuje pomoc. Kája ale ví, že když se zastaví a pomůže, nestihne
autobus a přijde o dort a zmrzlinu. Má Honzovi pomoci?