Historie parlamentarismu a české ústavnosti Zemské sněmy •Předchůdce moderního parlamentu •V Praze, Brně a Olomouci •Od 13. století • Revoluční rok 1848 •Řetězec revolucí, které se roku 1848 prohnaly Evropou, neobešel ani české země •Česká politická reprezentace vedená měšťanstvem zformulovala své požadavky po občanských svobodách, národních a politických právech Kabinetní listy •Vydané císařem v březnu a dubnu •Slibovaly: 1. jazykovou rovnoprávnost 2.svolávání českého zemského sněmu 3.Stanovení zásad voleb • • Duben 1848 •První volby, kterými měli být poprvé zvoleni poslanci zamýšleného Českého zemského sněmu coby zákonodárného sboru zemské samosprávy v rámci ústavního systému Rakouského císařství •Kromě 210 šlechticů - pokračovatelů stavovského sněmu - mělo být navoleno327 poslanců • Sněm se nikdy nesešel Pillersdorfova ústava •25. dubna 1848 •Oktrojovaná •Nedržela sliby z kabinetních listů •Na jejím základě svolán říšský sněm •Klíčový význam – formulace zásad •Nikdy nevešla v platnost Zásady P. ústavy •koncepce historických zemí říše jako provincií •dvoukomorový říšský sněm – Poslanecká sněmovna a Senát •císař - rozsáhlá pravomoc, jen v zákonodárství omezen spoluúčastí sněmu, v moci nařizovací omezena podpisem ministra – základ příští úpravy •formulovala a zakotvila demokratické svobody: osobní, náboženská, svoboda tisku, ochrana listovního tajemství, národnostní rovnoprávnost, ústnost a veřejnost soudního řízení •zachovávala převahu feudálních velkostatkářů – počtem 150 zasedali v horní sněmovně •nespravedlivý volební řád – dělnictvo nemá volební právo • Říšský sněm •Svolán P. ústavou •Byl jednokomorový •383 poslanců mělo za úkol zformulovat ústavu •V říjnu 1848 se přesunul z Vídně do Kroměříže •Inspirace Americkou ústavou z roku1791 – každý člověk je svoboden, má právo rozmnožovat své blaho hmotné i duševní •Český poslanec Rieger Stadionova ústava •Vyhlášena společně s císařským manifestem, kterým byl rozpuštěn Kroměřížský sněm •Oktrojovaná •Březen 1849 •Říšský soud, obecní samospráva, rovnost před zákonem…. •Současně vydána Listina občanských práv a svobod •Samotná ústava nikdy nevstoupila v platnost Schmerlingova únorová ústava •1861, 3. oktrojovaná •Sněmovna poslanců – volena nepřímo zemskými sněmy •Panská sněmovna – jmenovaná císařem •Centralistická – omezení vlivu zemských sněmů, posílení Říšského •Nezakotvuje občanská práva • Tvorba práva po roce 1861 •Říšská rada •Panovník •Zemské sněmy •1863 – čeští poslanci nezasedají v Říšské radě, aby poukázali na nedodržování českého historického státního práva, proti únorové ústavě – tzv. pasivní rezistence Zemské sněmy •Orgány zemské samosprávy •V čele v Čechách maršálek, na Moravě hejtman • Prosincová ústava •1867 do roku 1918 •Polylegální •Zakotvuje občanské svobody •Tvořena 5ti zákony: •- O všeobecných právech státních občanů -O říšském soudu -O moci soudcovské -O moci vládní a výkonné -O společných záležitostech (R – U vyrovnání) • • • Volby •1873 – účinky pasivní perzistence zmařil úspěch německých liberálů – zavedení přímé volby do Říšské rady • 1896 volební právo všech mužů starších 24 let tzv. volební kurie •26. leden 1907 první demokratické volby v Habsburské monarchii Anenské patenty •Týkaly se Českých zemí •Rozpuštěny Zemské sněmy, které se už nikdy nesešly • Nástup nových politických stran •Rakouská sociální demokracie – od roku 1878 českoslovanská soc. dem. •- První moderní politická strana •- Rovné a všeobecné volební právo •1894 Katolická strana •1898 Národně sociální strana •1899 Agrární strana Tříkrálová deklarace •6. ledna 1918 •Vyhlášení českých poslanců Říšské rady, zemských sněmů za spoluúčasti představitelů české kultury •Myšlenka svrchovanosti Washingtonská deklarace •vydaná v Paříži 16. října 1918 •prohlášení československé nezávislosti exilovou vládou •podepsané jejím předsedou Tomášem Garriguem Masarykem, Milanem Rastislavem Štefánikem a Edvardem Benešem 28. Října 1918 •Národní výbor - zákon o zřízení samostatného státu československého •Národní výbor - vykonavatel státní svrchovanosti. •Složení osmatřicetičlenného sboru zrcadlilo zisky českých politických stran v posledních předválečných volbách do říšské rady v roce 1911(tzv. Švehlův klíč). • Prozatímní ústava •republikánské státní zřízení •jednokomorové Národní shromáždění •Tzv. revoluční Národní shromáždění vzniklo rozšířením Národního výboru na 256 poslanců podle obdobného klíče, kterým byl obsazen Národní výbor • • Ústavní listina Československé republiky •29. únor 1920 •zákonodárnou moc vykonávalo dvoukomorové Národní shromáždění složené z Poslanecké sněmovny (300) a Senátu (150) •koncepce suverenity lidu •volební právo žen Zmocňovací zákon •9. červen 1933 •umožňoval vládě obcházet parlament a rozhodovat zrychleně •vážný zásah do principů parlamentní demokracie •přesto následkem krize nedošlo v naší zemi k odklonu od demokracie • • 15. – 16. prosinec 1938 •Schválen zmocňovací zákon pro posílení zákonodárné pravomoci prezidenta a vlády •Parlament ukončil zasedání a nikdy se více nesešel Protektorát Čechy a Morava •21. březen 1939 •prezident Hácha rozpustil Parlament Prozatímní československé státní zřízení •9. července 1940 Londýn •Složeno z prezidenta a Státní rady (40 členů) •15. října 1940 ústavní dekret – prezident vydává dekrety, které předkládá Státní radě Prozatímní národní shromáždění •Na základě ústavního dekretu •28. října 1945 •Zvoleni delegáty Národních výborů •Národní fronta – komunistická, soc. demokratická, národně socialistická a lidová strana 1. poválečné volby •26. květen 1946 •2 roky •úkolem schválit novou ústavu •zvítězili komunisté, na Slovensku Demokratická strana Ústava 9. května •Po komunistickém puči 9. května 1948 •Jednokomorové Národní shromáždění •Reálná moc náležela výhradně komunistické straně Socialistická ústava •11. červenec 1960 •Vedoucí úloha Komunistické strany •Národní shromáždění (300) •Národní výbory •Slovenská národní rada Ústavní zákon o československé federaci •27. říjen 1968 •Federální shromáždění •– Sněmovna lidu (200) -Sněmovna národů (150) •Česká národní rada (200) •Slovenská národní rada (150) 29. 11. 1989 •Zrušen ústavní článek o vedoucí úloze Komunistické strany První svobodné volby •8.-9. červen 1990 •Občanské fórum •Verejnosť proti násiliu • •