Příklad – petice žáků proti násilí


(v mnoha německých školách sepisují sami žáci petice proti násilí a šikaně ve škole a dávají je
podepisovat ostatním).


Uvádíme zde příklad:


Na naší škole nestrpíme šikanu a násilí. Všichni, žáci i škola, budeme násilí v každé formě
potírat. Vytvořili jsme spolu s rodiči a učiteli jasná pravidla, k nimž se každý/každá
podepsaný/podepsaná tímto přihlašuje. Chceme, aby na naší škole panoval klid, aby se všichni žáci –
bez ohledu na své schopnosti, sílu a slabost – cítili bezpečni. Každý má právo na to, aby ho nikdo
nešikanoval.


Pro všechny platí tato přikázání:

-         Nebudeme své žáky napadat ani slovy, ani činy.

-         Žákům, které někdo napadne, budeme pomáhat.

-         Přijmeme mezi sebe všechny žáky bez ohledu na jejich schopnosti, sílu či slabost, bez
ohledu na jejich pohlaví a původ.

-         Nebudeme šikanovat učitele.

-         Zásadně nebudeme trpět žádné fyzické střety. Což nijak neomezuje právo na sebeobranu.
Urážky však nesmějí být podnětem ke rvačkám či jiným fyzickým útokům.

-         Obětem budou pomáhat jak dospělí, tak žáci. Škody je třeba napravit.

-         Kdo ohlásí agresivní chování, jedná zodpovědně, není udavač a nikdo ho nesmí pomlouvat.

-         Kdo se proviní agresivním chováním, musí počítat s těmito následky a tresty:

Dostane písemný trest.

Bude mu uložena obesně užitečná práce jako sběr papíru, očištění stěn atd.

Bude na určitou dobu vyloučen z vyučování.

Vážnější případy budou předány policii.

Za fyzické napadení bude útočník okamžitě vyloučen z vyučování.


Pro malé děti a žáky prvního stupně základních škol je vhodný třeba tento text:


Nechceme, aby se tu někdo pral, aby někdo někoho bil a šikanoval. Ten slabší se pak vždycky bojí,
rány ho bolí a musí brečet. Chceme, aby tady každému bylo dobře. Chceme se společně bavit, smát a
učit. To můžeme, jen když se budeme cítit v bezpečí a budeme se k sobě chovat kamarádsky.


To  znamená: nikoho nenapadat, nešikanovat, neurážet, nepomlouvat a nebít.


Jestli se však najde někdo, kdo to přesto udělá, pokus se mu vysvětlit, že si to nepřeješ a že
s tím musí okamžitě přestat. Když nepřestane, oznam to učiteli. Smíš, dokonce to musíš udělat, není
to žalobnictví!Pomůžeš tím také svým spolužákům.


Kdokoliv se proviní proti těmto pravidlům, musí být potrestán. Dostane za trest zvláštní domácí
úkol, nebo vykoná určité práce ve škole. Kdo bude jiné bít, odejde okamžitě domů a nebude smět
jeden den přijít do školy.


Kde někdo někoho bije a šikanuje, tam je zároveň někdo, kdo pláče a je smutný. Vždycky tam je
někdo, kdo má strach.


A TO NECHCEME.  U  NÁS  NE !!!


 ( Helmut H. Erb. Násilí ve škole a jak mu čelit. Praha: Amulet, 2000, str. 97-100. )