Vývoj výchovy a vzdělávání v českých zemích v letech 1774-1918 Stav před reformou • V pobělohorské době se stát o vzdělávání a výchovu téměř nezajímá • Vzdělávání a výchova v rukou církve (jezuité, piaristé, františkáni, uršulinky) • Na venkově školy téměř zanikly; poddaní nemají zájem (souvisí i s utužením nevolnictví) • Nástup Marie Terezie k moci v r. 1740 – Válka o rakouské dědictví – Sedmiletá válka Školství v období tereziánských a josefínských reforem • Studijní dvorská komise ve Vídni r. 1759 • R. 1770 vydán dekret Marie Terezie: Das Schulwesen ist und bleibt allzeit ein Politikum • R. 1774 vydán Allgemeine Schulordnung • Johann Ignaz von Felbiger (supervizor) • Školy triviální, hlavní a normální • Zavedení všeobecné školní povinnosti „rádi bychom viděli, aby rodiče své děti posílali… • Ferdinand Kindermann a jeho propojení výrobní práce dětí s vyučováním (praktická činnost v rámci výuky) • Vliv církve v této době omezen • Zřizovány generální semináře • Určen pouze výchovný cíl • Preparandy – ústavy pro přípravu učitelů • V průběhu 13 let (1774-1787) se v Českých zemích výrazně zvýšila všeobecná vzdělanost obyvatelstva • R. 1775 vydán Studijní plán pro latinské školy (gymnázia) • 1790 – zrušeny generální semináře • 1795 – vytvořena Opravná dvorská studijní komise ve Vídni • 1805 – vydán „Schulkodex“ • Řídí se zásadou: • „Rakousko nepotřebuje lidi učené, ale dobré podanné“ oproti josefínskému požadavku: „šťastného člověka a užitečného občana“ Reakce proti josefínským reformám (Období 1790-1848) • 1809 – vydán tzv. „gymnaziální kodex“ Události 1848/1849 • Pád Metternicha a odstoupení císaře Ferdinanda I. • Ústupky vůči obyvatelstvu (zrušena cenzura a přislíbena ústava) • Otázka státoprávního postavení českých zemí + jazyková otázka = hlavní témata české politiky • Zrušena robota • Nástup Františka Josefa I. na rakouský trůn • Vytvoření Ministerstva veřejného vyučování Události let 1848/1849 • Karel Slavoj Amerling • Snaha o prosazení reformy školství, která by zohledňovala i česku jazykovou otázku • Ve 40. letech založil v Praze vzorovou školu Budeč • Vyučování zde výhradně česky • Součástí chemické laboratoře, dílny i nemocnice • Probíhá i výchova a vzdělávání žen • Vydává časopis Posel z Budče • Lidová univerzita pro výchovu národních učitelů, vzorných průmyslníků, vzdělaných vychovatelek, matek a hospodyň Reforma středního školství 1848 - 1849 • Nástin organizace rakouských gymnázií a reálek (reforma vyhlášena 1849) – Autoři: Exner a Bonitz • vytvořeno 8-třídní gymnázium, vyučovalo se klasickým jazykům (latině, řečtině – velké % obsahu), ale latina již nebyla jazykem vyučovacím • zavedena maturitní zkouška opravňující absolventa ke vstupu na univerzitu • vznik tzv. reálek (6-ti třídní); obsah: přírodovědné předměty, moderní jazyky • základ diferenciace středního školství - směr humanitní (gymnázia) a přírodovědecko-technický (reálky) Období Bachova absolutismu 1852-1860 • Konkordát z roku 1855 mezi Rakouskem a Vatikánem – Školy se dostávají do vlivu katolické církve Události let 1866-1867 • Prusko – Rakouská válka – Bitva u Sadové (Hradec Králové) • Vznik Rakouska – Uherska – Vydání nové tzv. prosincové ústavy • Podle článku 19 tohoto zákona[1] „Všechny národové ve státě mají rovné právo, a každý národ má neporušitelné právo chovati a vzdělávati národnost i řeč svou“ • článek číslo 17, který nařizoval: „Věda a její nauka jsou svobodny. Každý občan státní má právo ústavy vyučovací a vychovávací zřizovati a na nich vyučovati, prokázal-li zákonným způsobem k tomu svoji způsobilost…státu náleží v příčině veškerého vyučování a vychovatelství právo nejvyššího řízení a dozoru“ – [1] Plné znění zákona v němčině viz Reichgesetzblatt für Kaiserthums Oesterreich. Wien: K.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1867, s. 394-396. Zákon z roku 1869 (Hasnerův zákon) • zákon č. 42 ř. z. • vytvořena soustava národního školství (obecných a měšťanských škol) • děti od 6 do 14 let byla vyhlášena povinnost osmileté školní docházky na následujících zásadách (bez úlev): • Věda a vyučování jsou svobodné. • O náboženské vyučování pečuje církev, státu náleží vrchní dozor. • Všechny hlavní jazyky (v případě českých zemí jazyk německý a jazyk český) jsou si rovny. • Jako administrativní a dozorčí orgány se zřizují zemské, okresní a místní školní rady. • místo triviálních škol vznikaly osmileté obecné školy (neumožňovaly pokračovat v dalším vzdělávání,… • …jejichž vyšší stupeň představovaly tříleté, později čtyřleté měšťanské školy • umožněno zakládat soukromé a církevní školy • do konce 19. století byl v českých zemích prakticky odstraněn analfabetismus UČITELÉ • učitelům byly předepsány zkoušky učitelské způsobilosti • stanovena nejvyšší úvazková míra na 30 hodin týdně • nejvyšší počet žáků ve třídě mohl být 80 • určeno pravidelné vyplácení služného učitelům a přiznáno právo na penzi. • učitelé se vzdělávají na čtyřletých učitelských ústavech (pedagogiích) jednotně pro národní školy, náklady hradí stát • rozšířen obsah: např. tělocvik, zeměpis, dějepis aj. • 4-leté (původně tříleté) učitelské ústavy přijímaly uchazeče, kteří absolvovali měšťanskou nebo nižší střední školu, dosáhli 15 let věku a vykonali přijímací zkoušku • zkouška dospělosti opravňovala k funkci podučitele nikoliv však ke studiu na vysoké škole • Po 2-leté úspěšné praxi konal podučitel před komisí zkoušku učitelské způsobilosti a mohl být ustanoven definitivně na obecné škole • Po tříleté praxi měl možnost dosáhnout zvláštní zkouškou způsobilost pro měšťanské školy jako odborný učitel v některé ze čtyř skupin: 1. vyučovací jazyk, zeměpis, dějepis, 2. přírodopis, fyzika, chemie a matematika, 3. kreslení s psaním, deskriptivní geometrie, matematika, 4. vyučovací jazyk, druhý jazyk, tělesná výchova. • Absolventky ženských učitelských ústavů po provdání nesměly učit – učitelský celibát Novela školského zákona z r. 1883 • Obsahuje 160 ustanovení • Vedla ke snížení úrovně vzdělávání dětí z nemajetných vrstev – Obnovuje úlevy pro děti a omezuje vyučování – Významný vliv získává opět církev