Výchova a vzděláváníVýchova a vzdělávání ve středověkuve středověku Michal ŠimáněMichal Šimáně simane@mail.muni.cz Ústav pedagogických věd Filozofická fakulta Masarykovy univerzityFilozofická fakulta Masarykovy univerzity www.phil.muni.cz/wupv Důležitá data 311 – Toleranční edikt311 – Toleranční edikt 313 – Edikt milánský 380 – křesťanství státním380 – křesťanství státním náboženstvím Říma 6. st. – Corpus Iuris Civilis6. st. – Corpus Iuris Civilis (císař Justinián) První křesťanské školy Školy katechetské (pol. 2. st. po Kr.) - Alexandrie, Antiocheia, Edessa - Příprava učitelů a kněží - Obsahem náboženství a nauky spjaté s náboženstvím (např. počítání křesťanských svátků)křesťanských svátků) Klášterní školy Souvisí s rozšiřováním klášterů (cca 4. st. po Kr.) - První v Hippo Regiu (r. 396, dnešní Alžírsko) První teoretici zabývající se otázkami výchovy: Sv. Jeroným a sv. Augustin - Obsahem vzdělávání vedle písma i sedmero svobodných umění- Obsahem vzdělávání vedle písma i sedmero svobodných umění - Snaha o smíření pohanské vědy s biblí Benedikt z Nursie (přelom 5. a 6. st.) - Zřídil při klášteru na Monte Cassinu první školu.- Zřídil při klášteru na Monte Cassinu první školu. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------- Kláštery měly význam kulturní, hospodářský i politickýKláštery měly význam kulturní, hospodářský i politický http://www.youtube.com/watch?v=XjTEm10hKbs Rozmach klášterních škol za Karla Velikého (druhá polovina 8. st.) Souvisí s Alcuinem z YorkuSouvisí s Alcuinem z Yorku - Vybudoval vzornou školu v Cáchách (Schola palatinae) - Určena pro děti císaře, šlechticů- Určena pro děti císaře, šlechticů - Obsahem: teologie a sedmero svobodných umění; vyučovacím jazykem byla latinalatina Hrabanus MaurusHrabanus Maurus • Žák Alcuina • Hlásal, že kněz má mít vzdělání v teologii i ve vědách světských + má vést počestný život Katedrální školy Školy zakládané při biskupských stolcích (cathedra) Sloužily pro výchovu světských kněží (diecézních)Sloužily pro výchovu světských kněží (diecézních) Na začátku 9. st. Církevní sněm v Cáchách nařizoval vznešeným rodinám povinnost posílat děti do těchto škol.povinnost posílat děti do těchto škol. Obsahem: sedmero svobodných umění => ovšem všechny disciplínyObsahem: sedmero svobodných umění => ovšem všechny disciplíny podřízeny náboženství Sedmero svobodných umění ve středověku Gramatika - prostřednictvím gramatiky se podařilo udržet kontakt s klasickou latinou a- prostřednictvím gramatiky se podařilo udržet kontakt s klasickou latinou a přetlumočit toto bohatství modernímu člověku - žáci se učili zpaměti žalmům, o obsah se nestarali, čtení i psaní latinsky RétorikaRétorika - sepisování listů a listin, zákl. znalost zákonů Dialektika - logika+ nauka o středověkém řečnictví- logika+ nauka o středověkém řečnictví - většina žáků končila tímto triviem Sedmero svobodných umění ve středověku Aritmetika - počítání na prstech + počítací tabulky- počítání na prstech + počítací tabulky GeometrieGeometrie - Eukleidovské poučky - znalosti přírodovědné, zeměpisné, lékařské- znalosti přírodovědné, zeměpisné, lékařské AstronomieAstronomie - výpočet církevních svátků Músika - praktická výuka, vždy pro potřebu kostelního zpěvu- praktická výuka, vždy pro potřebu kostelního zpěvu Sedmero svobodných umění ve středověku Ve cca 12. století se dosavadní školský rámec sedmera rozpadá fyzika – zde dnešní mineralogie, zoologie, nauka o rostlinách či stromech mechanika – učilo se zacházení s kovy, dřevem, mramorem, zpracovánímechanika – učilo se zacházení s kovy, dřevem, mramorem, zpracování tkanin ekonomika – „o lidech“, o úřadech, nařízeních atd.ekonomika – „o lidech“, o úřadech, nařízeních atd. Metoda a kázeň žáci v polokruhu okolo učitele, ten pouze předříkával a diktoval, žáci po něm opakovali a zapisovali – především cvičení paměti (memorování)něm opakovali a zapisovali – především cvičení paměti (memorování) Kázeň velmi tvrdá, bití na denním pořádku a za každouKázeň velmi tvrdá, bití na denním pořádku a za každou maličkost tělesně trestáni i nižší učitelé od svých nadřízenýchtělesně trestáni i nižší učitelé od svých nadřízených existovala i zábava: žáci mohli hrát kostky, zápasit, běhat, závodit, házetexistovala i zábava: žáci mohli hrát kostky, zápasit, běhat, závodit, házet kameny ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------ Hlavní problémy těchto škol: nedbání potřeb reálného života, vyloučení vzdělání v mateřském jazyce a opomíjení tělesné kulturyvzdělání v mateřském jazyce a opomíjení tělesné kultury Rytířská výchova Vývoj v souvislosti s křížovými výpravami (od 11. st.) Měla připravovat bojovníka odhodlaného „bez bázně a hany“ hájit zájmyMěla připravovat bojovníka odhodlaného „bez bázně a hany“ hájit zájmy svého pána, země a církve Rytířská výchova Systém výchovy:Systém výchovy: 0-7 let – mladý šlechtic vychováván v rodině (poslušnost, zdvořilost), úcta ke staršímke starším 7-14 let: páže – vstupuje do služeb vladaře nebo rytíře 14-21 let: panoš/zbrojnoš – osvojuje si zdvořilé chování a znalost válečnictví (následovali své pány jako stín, nosili mu zbraň, ošetřovali koně, chystali jídlo… )koně, chystali jídlo… ) 21 let: pasován na rytíře Analogicky k sedmeru i u rytířů existuje tzv. sedmero rytířských ctnostíAnalogicky k sedmeru i u rytířů existuje tzv. sedmero rytířských ctností Výchova šlechtických dívek a venkovského dorostu Šlechtické dívky vyučovány domácími duchovními, nebo mnichy vŠlechtické dívky vyučovány domácími duchovními, nebo mnichy v klášterech - Obsahem: čtení, psaní, znalost modliteb a žalmů, někdy i počátky latiny a- Obsahem: čtení, psaní, znalost modliteb a žalmů, někdy i počátky latiny a sedmera svobodných umění; učily se též ručním pracím, hudbě a zpěvu Venkovský dorost si osvojoval v rodině zemědělské znalosti a pracovní zkušenostizkušenosti - Tělesnou zdatnost rozvíjely i lidové tance a hry - Na poučení venkovského lidu bylo zaměřeno kázání potulných mnichů, či- Na poučení venkovského lidu bylo zaměřeno kázání potulných mnichů, či kázání v kostelech - Jiné vzdělání se jim nedostávalo Středověké univerzity 12. –14. st. je dobou12. –14. st. je dobou vzniku a rychlého rozšíření evropskýchrozšíření evropských univerzit doba: Normané se usadili; především v Itáliiusadili; především v Itálii se rozvíjejí města jako střediska obchodu,střediska obchodu, řemesla a kultury; Španělsko – země kulturní pod nadvládoukulturní pod nadvládou Maurů – odtud se šíří do Evropy znalost Aristotela; křižáci vracející se ze Sv.křižáci vracející se ze Sv. země přináší s sebou řadu nových poznatků a zkušenostízkušeností Středověké univerzity vznikaly mimo tehdejších biskupských a klášterních škol – ty už v tomto období neodpovídaly potřebám dobyv tomto období neodpovídaly potřebám doby vznikaly právě na místech dožívajících církevních škol seskupení učitelů a žáků - sdružovali se k obraně společných zájmů,seskupení učitelů a žáků - sdružovali se k obraně společných zájmů, aby společně promýšleli nové názory a podněty, jež přinesly např. objevené (znovuobjevené) aristotelské texty nebo Justiniánův (+565)objevené (znovuobjevené) aristotelské texty nebo Justiniánův (+565) Corpus iuris civilis Universitas magistorum et scholarium (Schola universalis)Universitas magistorum et scholarium (Schola universalis) Univerzitní společenství se vytvářelo za spoluúčasti všech sociálníchUniverzitní společenství se vytvářelo za spoluúčasti všech sociálních skupin obyvatelstva, sociální původ studentů zde nehrál žádnou roli Středověké univerzity Univerzity produkovaly novou společenskou vrstvu, novou elitu, ta zasahovala téměř do všech oblastí života akademické hodnosti znamenaly výraznou společenskou prestiž Dělení univerzit podle obsahu vzdělávání: - 4 fakulty: artistická (základní, všeobecná), právnická, medicínská (odborné),- 4 fakulty: artistická (základní, všeobecná), právnická, medicínská (odborné), teologická - artistická fakulta byla „přípravkou“, předstupněm fakult odborných, studovalo se zde úplné trivium a kvadrivium, postupně stále více se učila dialektika a studium aristotelských spisů na úkor jiných vědstudium aristotelských spisů na úkor jiných věd - Na ostatní fakulty chodilo málo studentů, většinou končili po artistické nebo už- Na ostatní fakulty chodilo málo studentů, většinou končili po artistické nebo už během ní Středověké univerzity studium se dělilo na semestry profesoři neměli vymezené své obory – museli umět přednášet o všemprofesoři neměli vymezené své obory – museli umět přednášet o všem (polyhistoři), později se scházeli před začátkem školního roku a rozdělovali si, co kdo bude učit v čele fakulty – děkanv čele fakulty – děkan v čele jednotlivé národnosti – prokurátorv čele jednotlivé národnosti – prokurátor v čele univerzity – rektor, k ruce univerzitní radav čele univerzity – rektor, k ruce univerzitní rada rektoři: na italských u. to býval student, středoevropských u. spíše mistři Literatura ke studiu Le Goff, J. (1999). Intelektuálové ve středověku. V Praze: Karolinum. Le Goff, J. (2005). Kultura středověké Evropy. Praha: Vyšehrad. Riché, P., & Verger, J. (2011). Učitelé a žáci ve středověku. V Praze: Vyšehrad.Riché, P., & Verger, J. (2011). Učitelé a žáci ve středověku. V Praze: Vyšehrad. Spunar, P. (1995). Kultura středověku. Praha: Academia. Děkuji zaDěkuji za pozornost.pozornost.