Program – 28. 11. 2014 n9.00 – 10.15 → VP v systému poradenských služeb ve škole – řešení omluvené a zvýšené neomluvené absence, kariérní poradenství, prevence a řešení závadového chování n10.15 – 10.30 → přestávka J n10.30 – 11.45 → Analýza poradenských služeb ve škole – téma, strategie – práce ve skupinách n11.45 – 12.00 → přestávka J n12.00 – 13.00 → Analýza poradenských služeb ve škole – jak analýzu provést, zkušenosti z dotazníkových šetření, analýza SWOT Výchovný poradce v systému poradenských služeb ve škole 3. Oblast - řešení problémů spojených se školní docházkou ndo této oblasti patří řešení neomluvené absence a zvýšené omluvené absence nřešení neomluvené absence je v souladu s metodickým pokynem k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, kázeňské postihy za neomluvenou absenci jsou přesně popsány ve školním řádu nvelice účinná je pro nás spolupráce s kurátorem pro mládež nod roku 2003 se zabýváme i zvýšenou omluvenou absencí – občas je za ní schované skryté záškoláctví, hlavním cílem v této oblasti je však prevence neprospěchu nebo zhoršování prospěchu, vedení žáků k povinnosti doplňovat si zameškané učivo npokud absence přesáhne 100 hodin, vyvolá třídní učitel jednání buď sám nebo za přítomnosti výchovného poradce – vždy začíná jako preventivní pohovor, často vznikne prostor i pro řešení jiných problémů spojených se vzdělávání žáka nz jednání o neomluvené i zvýšené omluvené absenci se vždy pořizuje zápis, jeho závěry jsou pro všechny strany závazné (zápis neomluvená absence) (zápis zvýšená omluvená absence) nvšechny postupy a pravidla péče o žáky v této oblasti popisuje školní legislativa - Vnitřní předpis ZŠ Rosice pro řešení případů neomluvené absence a zvýšené omluvené absence (VP – neomluvená absence) 4. Oblast - kariérní poradenství nhlavní úloha výchovného poradce → zprostředkovávání informací a administrativní činnosti, ne hodnocení a doporučování konkrétních středních škol nintenzivní práce je zaměřena na žáky 8. a 9. ročníků, potřebné informace míří i k zájemcům o studium na víceletých gymnáziích nprůzkumy a návštěvy ve třídách - předání informací o typech škol, možnostech vzdělávání a následného uplatnění, organizaci přijímacího řízení, apod. ninformační nástěnky – informace o důležitých termínech, o přípravě k přijímacím zkouškám, o typech škol, změnách v legislativě, vyplňování přihlášek, z úřadu práce, prezentace letáků ze škol, termíny dnů otevřených dveří, apod. npříprava podkladů na webové stránky školy nčlánky do školního časopisu Rosník a místního časopisu Rosa n n n norganizace Veletrhu středních škol na ZŠ Rosice – hlavní prezentační akce, možnost oslovit jak rodiče a žáky, tak zástupce středních škol nspolupráce s náboráři pouze na této akci, výjimečně v rámci vyučování – narušování výuky nakce organizačně náročná, ale velmi dobrá zpětná vazba nzajišťování skupinových návštěv žáků v informačních a poradenských střediscích úřadu práce n norganizace podávání přihlášek – vydávání, kontrola, evidence, vrácení přihlášek žákům nvyhodnocování úspěšnosti přijímacího řízení nindividuální konzultace pro žáky a rodiče 5. Oblast - prevence a řešení závadového chování a sociálně patologických jevů noblast prevence je hlavní náplní práce školního metodika prevence a podrobně je rozpracovaná v minimálním preventivním programu nvýchovný poradce se na této oblasti podílí: ¨přípravou a realizací adaptačního pobytu pro žáky 4. a 6. ročníků – kontakt se žáky → navázání pocitu vzájemné důvěry, lepší spolupráce se žáky při řešení případných problémů v budoucnu, odpočinek od „kancelářské práce“ ¨konzultace pro učitele a pomoc při řešení každodenních problémů – nekázeň žáků ve vyučování, problematická jednání s rodiči, apod. ¨konzultace pro učitele při řešení problémů ve třídních kolektivech ¨projednávání hrubých přestupků proti školnímu řádu, podklady pro zápisy z jednání, účast na jednáních výchovné komise ¨spolupráce s odborem sociální prevence – pokud škola vyčerpá všechny možnosti řešení problému a situace se nezlepší, má se kam obrátit (např. umísťování žáků na resocializační pobyty do středisek výchovné péče) ¨k efektivnímu řešení závadového chování žáků je třeba, aby učitelé ve škole spolupracovali a sjednotili svoje postupy nk oblasti se vztahuje následující školní legislativa: n 1. Vnitřní předpis ZŠ Rosice ke sjednocení n hodnocení a klasifikace chování n (VP – chování) n 2. Vnitřní předpis ZŠ Rosice k prevenci a řešení n šikanování mezi žáky (VP – šikanování) n 3. Vnitřní předpis ZŠ Rosice pro postup n v případě výskytu zneužívání, držení či n distribuce návykových látek n (VP – návykové látky) n Proč jsme začali budovat školní poradenské pracoviště npráce VP časově stále více náročná, velmi široký záběr činností nzačala se dostavovat pozitivní zpětná vazba ze strany kolegů, rodičů i žáků, protože měli s poradenskými službami ve škole první pozitivní zkušenosti; přitom však přibývaly jak problémy k řešení, tak nápady jak situace řešit, ale časového prostoru ubývalo – bylo třeba řešit co nejefektivnější řešení nstále více se ukazovalo, že je potřeba se ve všech oblastech zaměřit více na prevenci než na řešení vzniklých problémů nzvyšovaly se nároky na vedení administrativy nvýchovný poradce je normální učitel a není kompetentní odborně řešit široké spektrum problémů, které výchovně vzdělávací proces přináší → potřeba spolupráce s dalšími odborníky První kroky při budování ŠPP nneexistovala ještě legislativa, která platí dnes, ve které jsou popsány standardní činnosti členů ŠPP nzačali jsme budovat systém v personálních podmínkách, které jsme ve škole měli – výchovný poradce, školní metodik prevence, učitelka 1. stupně se specializací speciální pedagogika – víc jsme si řekli o své práci a začali jsme vytvářet pracovní náplně v rámci nově vznikajícího školního poradenského pracoviště nŠPP vzniklo k 1. 9. 2004 – byl sepsán status, náplně práce a plán práce na školní rok 2004/2005, který popisoval, jaké konkrétní aktivity pro jednotlivé oblasti činnosti připravujeme a kdo bude odpovědný za jejich plnění nkaždý rok revize činností a úprava náplní práce nkaždý měsíc pracovní porada – příprava akcí, řešení aktuálních problémů Prezentace informací o vzniku a činnosti ŠPP nvznik ŠPP a jeho úloha byly s učiteli prodiskutovány na pedagogické radě, informace ze ŠPP jsou v současné době součástí každé pracovní porady ninformace pro rodiče – na úvodních třídních schůzkách nkontaktní údaje v žákovských knížkách ninformace na webové stránky školy a jejich aktualizace ninformační panel vstupu vchodu do školy nleták do rodin na počátku každého školního roku – přehled hlavních činností jednotlivých členů ŠPP, konzultační hodiny, kontakty nčlánky do měsíčníku Rosa, který se zdarma dostává do každé domácnosti, pravidelné informace o naší činnosti každý měsíc nbeseda o poradenských službách ve škole v místní kabelové televizi Zadání seminární práce Zadání seminární práce: nTéma: Analýza poradenských služeb ve škole n nV dalších semestrech práce na tom, jak vytvořenou vizi postupně naplňovat nÚkol: n - navrhnout strategii, jak analyzovat n stav poradenských služeb ve škole n - cílem je zjistit, jak vnímají fungování n poradenských služeb jejich příjemci (kolegové, n žáci, rodiče), jak tyto služby využívají a co v n této oblasti očekávají do budoucna n - diagnostiku je vhodné rozšířit i na rodiče n a žáky n n n Upřesnění zadání seminární práce: nOsnova: 1.Stručná charakteristika školy 2.Diagnostika stavu poskytovaných poradenských služeb ve škole 3.Zhodnocení současného stavu – analýza SWOT 4.Vize fungování poradenských služeb ve škole n nTermín odevzdání: do 28. 2. 2015 Analýza poradenských služeb ve škole Proč je důležité analýzu poradenských služeb provézt nPokud chceme ve škole prosadit změnu a posunout úroveň poradenských služeb dopředu, musíme znát výchozí, aktuální stav nPohled poskytovatelů poradenských služeb může být odlišný od příjemců poradenských služeb nVýsledkem analýzy by mělo být vymezení oblastí, ve kterých je největší poptávka na změnu, odkud proměnu poradenských služeb začít Doporučení, jak analýzu provést: nvždy je třeba si přesně definovat, co chceme zjistit a podle toho volit diagnostické nástroje nzvolené diagnostické nástroje je vhodné konzultovat s vedením školy a ostatními poradenskými pracovníky ve škole nvšem účastníkům šetření je třeba vysvětlit, co je jeho cílem a k čemu budou sloužit výsledky nšetření je důležité vhodně načasovat n Příklady diagnostickým nástrojů ndotazník nosobní pohovor npro žáky možné využít projekt, slohové cvičení (např. úvaha) nanalýza SWOT nkombinace různých metod Dotazníkové šetření nZásady tvorby dotazníku npříklad dotazníku pro rodiče n Zkušenosti s dotazníkovými šetřeními: nDotazníková šetření týkající se nporadenských služeb: 1.Dotazník pro učitele na konci školního roku nOtázky jsou zaměřené na to, jaké služby využili, jak s nimi byli spokojeni, co od nás očekávají v dalším školním roce nZávěry se zapracovávají do plánu činnosti školního poradenského pracoviště a školy na další školní rok nDotazník připravují členové školního poradenského pracoviště „na míru“, jeho obsah je projednán na poradě vedení školy nCíl vysvětlíme učitelům na pracovní poradě před koncem školního roku, učitelům dotazníky rozdáme a do stanoveného termínu ho anonymně odevzdají do schránky u kabinetu školní psycholožky nNávratnost dotazníků je cca 70 %, většina učitelů dotazník podepíše Ukázky otázek z dotazníků pro učitele: nPožádali jste v letošním školním roce některého pracovníka ŠPP o pomoc? ANO – NE nZkuste prosím stručně popsat svoje zkušenosti ze spolupráce v jednotlivých oblastech, zhodnoťte prosím efektivitu spolupráce, co vám pomohlo a co vám připadlo zbytečné: n Příklady hodnocených oblastí – projednání IVP pro integrované žáky, řešení závažného kázeňského přestupku, jednání o neomluvené nebo zvýšené omluvené absenci, apod. n n n n nVyberte prosím oblasti, ve kterých vy vidíte n pole pro spolupráci se ŠPP do budoucna: •řešení potíží učitele v komunikaci s problémovými žáky či kolektivy •spolupráce při řešení výchovných obtíží žáků •spolupráce při řešení výukových obtíží žáků •práce se třídním kolektivem •konzultace v obecné rovině (jak pracovat se žáky s LMD apod.) •konzultace ke zprávám z vyšetření v PPP •zprostředkování kontaktu s rodiči problémových žáků •možnost konzultace v osobních problémech (rodina, práce, kolegové) •oblast obnovy vlastních sil (boj s únavou, profesionální vyhoření) •konzultace didaktické (struktura hodiny, zapojení žáků, skupinová práce) 2.Dotazník pro rodiče integrovaných žáků: nDotazník dostávají rodiče integrovaných žáků v obálce prostřednictvím žáků, do školy ho doručí přímo výchovnému poradci buď opět prostřednictvím žáka nebo poštou nS dotazníkem dostanou rodiče doprovodný dopis, který vysvětluje proč je žádáme o spolupráci, kdo bude se závěry seznámen a k čemu budou využity Ukázky otázek z dotazníků pro rodiče integrovaných žáků: nZkuste ohodnotit známkou následující oblasti. Ohodnoťte pouze ty noblasti, které se vašeho dítěte týkají: a)Plnění pravidel dohodnutých při tvorbě individuálního plánu na počátku školního roku: n - ze strany školy 1 2 3 4 5 n - ze strany žáka 1 2 3 4 5 n - ze strany rodičů 1 2 3 4 5 b)Péče vyučujících v oblasti poruch učení. 1 2 3 4 5 n - ve kterých předmětech byla pomoc žákům nejvíce účinná: n - ve kterých předmětech vyučující žákovi pomáhali, přesto měl problémy: n - ve kterých předmětech nebyla pravidla dojednaná v individuálním plánem dodržována: c)Nápravy poruch učení vedené speciálním pedagogem v rámci hodin českého jazyka 1 2 3 4 5 d)Práce v kroužku DYS-KLUB. 1 2 3 4 5 e)Spolupráce s třídním učitelem. 1 2 3 4 5 f)Materiální zabezpečení (pomůcky) pro integrované žáky. 1 2 3 4 5 g) nV čem vidíte největší pozitiva práce podle individuálního plánu? n______________________________________________________________ n______________________________________________________________ n nV čem vidíte největší rezervy, co by se podle vás mělo v příštím školním nroce zlepšit, jak by škola mohla podle vás péči o integrované žáky nrozšířit? n______________________________________________________________ n______________________________________________________________ SWOT analýza nZkratka anglických slov: nS – strengths – přednosti, silné stránky nW – weaknesses – nedostatky, slabé n stránky nO – opportunities – příležitosti nT – threats – rizika, ohrožení nmetoda, která se využívá ke zjištění současného stavu a nutných kroků, které jsou nezbytné pro změnu k lepšímu n ndává příležitost k přehlednému formulování vizí rozvojem silných stránek, odstraněním slabých stránek, využíváním budoucích příležitostí a vyhnutí se rizikům Silné stránky: Slabé stránky: Příležitosti: Ohrožení: n Závěry ze SWOT analýz poradenských služeb ve školách z pohledu výchovných poradců, které dělaly studenti výchovného poradenství v minulých letech - body, které se nejčastěji opakovaly: Silné stránky: ndobrá spolupráce s vedením školy nkariérové poradenství ndobrá spolupráce v systému školy nintegrace žáků s SVP a péče o ně nkroužky a mimoškolní akce – prevence sociálně patologických jevů nochota zapojit se do dalšího vzdělávání nvstřícnost k dalšímu vzdělávání VP núspěšnost žáků při výběru dalšího studia npočítačová databáze žáků s SVP nspolupráce se školami jiného stupně – MŠ ↔ ZŠ, ZŠ ↔ SŠ, SŠ ↔ VŠ ndobrá spolupráce poradenských pracovníků npráce školního psychologa nodbornost pedagogů nspolupráce s úřadem práce nindividuální konzultace pro žáky nspolupráce s rodiči většiny žáků nporadenství žákům a rodičům nvedení školy deleguje práva a povinnosti na VP nvedení školy přesně formuluje požadavky na VP ndostupnost materiálů a informací žákům Slabé stránky: nmateriální zabezpečení činnosti VP nnejednotné řešení problémů ze strany TU nspolupráce s rodiči nchybí propagace služeb výchovného poradce, resp. školního poradenského pracoviště nchybí školní psycholog nfinanční podmínky nžáci pocházejí z velké části ze sociálně slabých rodin – špatná komunikace škola ↔ rodiče nuvolňování plnoletých žáků ze školy → záškoláctví nvysoký počet žáků ve třídách nmalé propojení 1. a 2. stupně ZŠ nmalá informovanost vyučujících a SPU nnedostatečné zapojení rodičů nmalá informovanost rodičů o důsledcích problémů nchybí propagace služeb výchovného poradce, resp. školního poradenského pracoviště nspolupráce VP ↔ školní metodik prevence nmalý zájem učitelů o spolupráci na minimálním preventivním programu nreedukace poruch učení na 2. stupni ZŠ nnení školní poradenské pracoviště + neochota měnit zažitou situaci nžáci vůbec nevyužívají schránku důvěry nnedostatek času na osobní komunikaci nneochota některých kolegů akceptovat a realizovat doporučení VP nnedostatečná dovednost učitelů při řešení kolizních situací Příležitosti: nvytvoření školního poradenského pracoviště nvyužití DVPP – oblast pedagogiky a práce s třídním kolektivem npropagace služeb VP nzískání rodičů pro spolupráci nsystematická informovanost vyučujících o řešení problémů + metodách práce s problémy nkariérové poradenství od 8. ročníku nspolupráce s ÚP nzlepšení komunikace s rodiči nzlepšení informovanosti rodičů nnavázání kontaktu se zainteresovanými institucemi nbesedy žáků se zástupci SŠ nvzájemná spolupráce příhraničních škol nzapojení rodičů do dění ve škole nvyužívání technik demokratického vedení třídy nzvládání metodik chování v rovině prevence npozitivní působení na postoje a hodnotovou orientaci žáka nnaplnění průřezového tématu v ŠVP – Občan v demokratické společnosti nvětší propojení MŠ – 1. stupeň ZŠ – 2. stupeň ZŠ nposílení pravomocí školy – přepracovat školní řád nspolupráce s PPP nvíce odborné literatury nzavedení funkce speciálního pedagoga nzkvalitnění komunikace s TU Ohrožení: nnedostatek financí – zázemí + finanční ohodnocení novlivnění žáků negativními jevy ve společnosti nzvyšování počtu sociálně slabých rodin → výchovné problémy – špatná komunikace s rodinou nobava žáků ze zneužití poskytnutých informací nnegativní dopad vlivu médií na žáky nnakládání s důvěrnými daty ze strany některých učitelů nnedostatek studentů → snižování pestrosti oborů → žáci studují obory, které nechtějí nněkteří žáci až příliš spoléhají na poradenské pracovníky nmalá účast rodičů na dění ve škole nnevhodně zvolená vzdělávací cesta nnevhodné rodinné zázemí nneochota rodičů spolupracovat nnechuť pedagogů vyvíjet aktivity, které nepřinášení okamžitý výsledek nnedůslednost ze strany vyučujících a rodičů nneochota pracovat se žáky s SPU nodchod žáků ZŠ na víceletá gymnázia – narušení vztahů ve třídách nzlehčování, neřešení problémů nchybné jednání učitelů v kolizních situacích nriziko odstupu a nedůvěry mezi učiteli a žáky nlegislativní nejistota nnedostatečná spolupráce s některými TU nobavy učitelů z odhalení jejich nedostatků → nespolupráce, neinformování