Všestranný jazykový rozbor (VJR)


VJR zahrnuje níže uvedené dílčí typy rozborů. U každého z nich je uvedeno, co by měl žák na 1.
stupni umět. Rozdělení podle ročníků je pouze orientační.


1. Rozbor syntaktický (skladebný)

                   2. ročník

rozdíl mezi větou jednoduchou a souvětím (žák určuje rozdíl podle počtu sloves v určitém tvaru);

druhy vět podle postojové modality;

věty v souvětí mohou být: a) pouze odděleny čárkou; b) spojeny spojovacími výrazy (spojky, vztažná
zájmena, vztažná příslovce); ve 2. ročníku, pokud žáci ještě neznají slovní druhy, používáme
pomocný termín spojovací výraz.

                  3. ročník

základní skladební dvojice: podmět a přísudek (pouze v jednoduchých případech);

základy grafického znázornění podmětu a přísudku;

grafický zápis souvětí, např. V1, protože V2.

V dalších ročnících se učivo upevňuje a prohlubuje.


2. Rozbor slovnědruhový

                2. ročník

seznámení pouze s některými slovními druhy: podstatné jméno, sloveso, některé předložky a
frekventované spojky (doporučuji vzhledem ke slohovému vyučování seznámit žáky také s přídavnými
jmény).

             3. ročník

kompletní přehled všech deseti slovních druhů se zaměřením na slovní druhy ohebné (neohebné se
podrobně probírají na 2. st. ZŠ);

V dalších ročnících učivo o slovních druzích stále procvičujeme a upevňujeme.


3. Rozbor morfologický (tvaroslovný)

                  2. ročník

rozlišování tvarů téhož slova od slov příbuzných, např.: les, lesa, lesní, (o) lese, lesem.

                 3. ročník

určování jmenných kategorií: pád, číslo, rod;

určování slovesných kategorií: osoba, číslo, čas.

                 4. ročník

skloňování podstatných jmen;

kategorie slovesného způsobu: oznamovací a rozkazovací.

                 5. ročník

slovesný způsob podmiňovací;

procvičování učiva.


4. Rozbor fonetický (hláskový)

     2. ročník

rozdíl mezi hláskou a písmenem;

rozdělení hlásek na samohlásky a souhlásky;

samohlásky: krátké a dlouhé;

samohláska ú/ů;

souhlásky: tvrdé, měkké;

spodoba znělosti na konci a uvnitř slova, např. lev, rybka (žáci si pomáhají buď jiným tvarem slova
(lvů, rybek), nebo slovem příbuzným (lví, lvíče; rybí, rybář). Některá slova je nutné si osvojit
pamětně: už, než, ačkoliv, …

              3. ročník

učivo o spodobě znělosti (může být zařazeno ve 2. nebo 3. ročníku);

rozšiřování učiva o psaní ú (v citoslovcích: búú, …);

souhlásky obojetné.

              4. ročník

v souvislosti s učivem o stavbě slova rozšiřujeme učivo o psaní ú (po předponě: zúčastnit; ve
slovech složených: trojúhelník);

průběžně doplňujeme pravopis slov cizích: skútr, manikúra, léčebná kúra, …

V 5. ročníku učivo procvičujeme.


5. Rozbor slovotvorný a stavby slova

    3. ročník

slova příbuzná (v souvislosti s učivem o vyjmenovaných slovech);

kořen slova a pomocné termíny část předponová a příponová (zá – les – ák );

    4. ročník

stavba slova: kořen, předpona, přípona, koncovka (zá – les – ák – ů).

V pátém ročníku upevňování a procvičování učiva.


6. Rozbor pravopisný


Pravopisné jevy se procvičují od 2. ročníku. Důraz je na 1. stupni kladen na jevy pravopisu
lexikálního, s nácvikem pravopisu morfologického a syntaktického se na 1. stupni pouze začíná,
upevňuje se až na 2. stupni. Vymezení pravopisných jevů viz Didaktika českého jazyka pro 2. st. ZŠ.


Rozbor lexikálně sémantický a stylistický budeme probírat v jarním semestru.