Che_Guevara_by_d3va.jpg LATINSKÁ AMERIKA: OBYVATELSTVO, HOSPODÁŘSTVÍ, POLITIKA REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AMERIKY, AUSTRÁLIE A POLÁRNÍCH OBLASTÍ PŘEDNÁŠKA Č. 5 © HS Osídlení Ameriky ¨ ¨Teorie: ze severu ve třech vlnách, ale z relativně malé populace ¨15. stol.: prakticky souvislé osídlení ¨kulturně a jazykově rozmanité obyvatelstvo ¨ Materiální kultura ¨Úroveň materiální kultury jednotlivých skupin byla značně rozdílná ¨ ¨Základní dělení: ¨Agrární ¤vyspělé (civilizace) ¤méně vyspělé ¨neagrární ¨ ¨ Neagrární kultury ¨1/3 území ¨sběr, lov, rybolov ¨nomádi (mobilita se zvětšila s rozšířením koní) ¨rozdílné osudy: ¤Stř. Amerika: vyhubeni brzy po kolonizaci Ameriky ¤Jih J. Ameriky: do 19. století ¤Prérie v S. Americe: do 19. století, ale ovlivněni Evropany (koně, obchod) ¨ ¨ Agrární kultury ¨2/3 území ¨trvalá sídla, vyšší hustota zalidnění ¨ Méně vyspělé: ¨Jednodušší nářadí ¨vypalovali menší plochy v lesích, ty po 2–3 letech hospodaření ztratily úrodnost a byly opuštěny, po 10–20 letech se les obnovil ¨pěstovali maniok, kukuřici, brambory apod. ¨Relativní dostatek potravy, v úrodnějších místech husté osídlení (na ostrově Haiti až1 mil.) ¨nejdéle se jejich kultura udržela v Chile (Mapuche) –19. století Vyspělé: ¨1/5 území, ale 3/4 obyvatel Ameriky ¨Střední Amerika a Andy ¨strukturovaný sociální sytém, existence státu (organizované vojsko, veřejná správa) ¨Používání kovů, rozvoj měst, koncentrace obyvatel, monumentální architektura ¨přesto: technologicky dosti primitivní: ¨nepoužívali železo (vyráběli předměty z mědi, stříbra a zlata), neznali kola, plachty ¨neznali tažná zvířata ¨naše poznání je ale značně omezené: z předkolumbovské éry chybí písemné dějiny ¨ Chrámové pyramidy Tikal (Guatemala) Teotihuacán v Mexiku Machu Picchu ¨ Objevitelé ¨Kryštof Kolumbus ¤1492 – Bahamy, Kuba, Haiti ¤1493–1495 – Portoriko, Jamajka ¤1499–1500 – Trinidad, ústí Orinoka ¤1502–1504 – pevninská Střední Amerika ¨ ¨Pedro Álvares Cabral ¤22. 4. 1500 – při cestě do Indie (klasickou cestou) objevuje pobřeží Brazílie – území nazývá Ilha de Vera Cruz Objevitelé ¨Amerigo Vespucci ¤1499 – ústí Amazonky ¤1501 – Patagonie ¤popularizace kontinentu ¨ ¨Vasco Núñez de Balboa ¤1513 – Tichý oceán (Panamská šíje) ¨ ¨Fernão de Magalhães ¤1519–1522 cesta kolem světa ¤(1520 La Plata a jeho průliv) ¨ Dobyvatelé ¨= období dobývání Nového světa (16 stol.) ¨nejdříve přicházeli hidalgové, misionáři, po nich kupci ¨nástupištěm ke vpádu na pevninu se staly Antily ¨1494 J Amerika rozdělena na sféry vlivu Španělů a Portugalců ¨ Dobyvatelé ¨Hernán Cortés ¤1519–1522 Aztécká říše ® místokrálovství Nové Španělsko ¤ ¤ ¨Francisco Pizarro ¤1531–1536 říše Inků ® místokrálovství Peru Rozdělení moci ¨Španělé - získali: ¤Střední Amerika ¤Karibik ¤západ Jižní Ameriky ¨vytvořena místokrálovství ¨domorodci: včleněni do koloniální společnosti jako zvláštní skupina ¨ Portugalci ¨získali: Brazílie ¨zpočátku podle smlouvy v Tordesillas, od počátku 18. století pronikání do vnitrozemí ¨domorodci: zatlačováni do vnitrozemí Angličané ¨v rámci Latinské Ameriky jen opěrné body na ostrovech a Guyana a Belize ¨kolonie několika typů–korunní kolonie, soukromé kolonie a smíšené kolonie ¨domorodci: zatlačováni do vnitrozemí ¨ Francouzi ¨udrželi jen kolonie v Karibiku a Francouzskou Guyanu ¨ ¨ Důsledky příchodu Evropanů ¨1) snížení počtu obyvatel ¨Původní obyvatelstvo Ameriky při příchodu prvních Evropanů: 60–150 mil. ¨Po střetu s Evropany demografický kolaps (1500 –1570 –1800): ¤Stř. Amerika: 25 mil. – 2,5 mil. – 1,5 mil. ¤Andskáoblast: 12 mil. – 1,5 mil. – 0,6 mil. ¤Karibik: ? mil. – 0 mil. ¨Obecně se v nížinách snížil počet domorodců na 2 %, v horách na 30 % ¨demografický kolaps trval v Latinské Americe od objevení Ameriky do 17. stol., později mírný růst ¨V Severní Americe byl demografický kolaps opožděný (17.–19. století) a nebyl tak hluboký ¨ Příčiny demografického kolapsu ¨Několik teorií, liší se ale jen názory na význam jednotlivých faktorů ¤Přímé vyvražďování („černá legenda“) ngenocida (přímé vyvražďování) nnucené práce (plantáže, doly) ¤Kulturní šok a naprosté zhroucení dosavadních společenských struktur (sebevraždy, prudký pokles porodnosti, zabíjení vlastních dětí…) ¤Snížení příjmu potravy (zavádění feudálních vztahů) a změna stravovacích zvyků (alkohol) ¤Zavlečení evropských chorob (mor, spalničky, neštovice) ¨ ¨ Důsledky příchodu Evropanů ¨2. míšení ras ¨„nechtěný“důsledek toho, že v prvních vlnách kolonistů z Portugalska a Španělska převažovali muži ¨3. jazyk a víra ¨jasná převaha španělštiny a portugalštiny ¨katolicismus (specifické rysy) ¨4. sociální nerovnost ¨Vlastnictví půdy = zdroj ekonomické a politické moci ¨Sociálně–rasové rozdělení společnosti ¨5. koloniální obchod ¨Orientace na mateřskou zemi, vývoz surovin, dovoz výrobků ¨Přísná regulace (ve španělských koloniích jen dva úřední přístavy – Lima a Cartagena) ¨Pašování ¨6. nové uspořádání společnosti ¨Znevolnění domorodců ¨Hospodář spravoval skupinu indiánských vesnic, měl je „zcivilizovat“ (španělština, katolicismus) a zajistit jim bezpečnost, za to od nich dostával naturální a později peněžité dávky ¨ ¨ Dovoz otroků – do 1870 asi 9,4 mil. lidí Důsledky příchodu Evropanů ¨7. hospodářství ¨Španělé ¤těžba zlata, stříbra –využívána nucené i otrocká práce ¤zemědělství–bez větších změn, zavádění evropských kultur (pšenice, víno, olivy, cukrová třtina) a domácích zvířat (ovce, koni, muly) ¤Haciendy – zaměřeny na produkci potravin na prodej, velká hospodářství ¤Průmysl a řemesla: omezován, pod dozorem španělské byrokracie (kvůli ochraně mateřské země před konkurencí), jen pro domácí spotřebu (textil, keramika …) ¨Portugalci ¤Nejdříve těžba dřeva ¤Později změna orientace na cukrovou třtinu ¤Později i těžba: zlato v Minas Gerais ¤Řídké osídlení, méně měst – obecně nepříznivé přírodní podmínky pro život bělochů a málo domorodců, dovoz černochů z Afriky (otroci) ¨ ¤ ¨ Dekolonizace ¨1. fáze: secese USA (válka za nezávislost 1775–83); 4. 7. 1776 vyhlášena nezávislost USA (první formálně nezávislý stát v Americe) ¨2. fáze: 1804 …francouzská kolonie Haiti vyhlásila nezávislost (první nezávislá černošská republika na světě) ¨3. fáze: 1809–1825 …osamostatnění všech území Španělska a Portugalska ležících přímo na kontinentě ¨4. fáze: ¤1867 …vznik a osamostatnění Kanady – tzn. získání statutu dominia (současné hranice až1949 připojením Newfoundlandu), ve 30. letech 20. stol. získala vnější suverenitu (tzv. westminsterský statut) ¤1898 …španělsko-americká válka ⇒poslední španělské kolonie přešly pod správu USA (Kuba, Portoriko a další karibské ostrovy ), 1903 pak získaly nezávislost ¨5. fáze: 1962–1984 …nezávislost vyhlásila většina území v Karibském moři ¨ ¤ ¨ ¨ ¨ Politicko-geografické poměry: Nezávislé státy a závislá území ¨35 nezávislých států ¨23 závislých území: ¤20 obydlených ¤3 neobydlená(Navassa, Clipperton, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy) ¨velikostí, počtem obyvatel a ekonomickou úrovní velmi nevyrovnaná struktura ¨ Státní forma ¨Většina států je unitárních, federace jsou: ¤Mexiko ¤Brazílie ¤Argentina ¤Venezuela ¤Sv. Kryštof a Nevis ¨Převažuje stabilnější územní princip, výraznější separatizmus se v Latinské Americe nevyskytuje ve federacích, ale jen v dosud unitární Bolívii ¨Většina států jsou republiky (převažuje „americký“model prezidentských republik) ¨Vedle nich 10 monarchií ¤Všechny jsou parlamentní monarchie v personální unii s Británií, na Jamajce silné prorepublikánské tendence ¨ ¨ ¨ ¨ Dnešní politické poměry ¨Obrovské regionální rozdíly ¨Silná podpora levicových režimů ¨Odpor proti hegemonii USA ¨Složitý boj s kriminalitou (korupce, obchod s narkotiky) ¨Problematický status původního obyvatelstva ¨Přelidnění metropolitních oblastí ¨Malý ohled na životní prostředí při využívání přírodního bohatství ¨Hraniční spory ¨ Spory mezi státy ¨Historicky časté spory mezi státy, vojenské převraty, diktatury ¨Ve 30. letech a v 70.–80. letech 20. století ve většině států vojenské diktatury (Pinochet) ¨Levicové autoritativní režimy: ¤Mezi 1. sv. válkou a rokem 1933 intervence USA ve Střední Americe a Karibiku (Honduras, Nikaragua, Dominikánská republika, Haiti, Kuba, Kostarika) ¤Často v návaznosti nebo s podporou USA diktátorské režimy ¤Několik revolucí – dlouhodobě úspěšné jen na Kubě ¤ ¨ Kuba ¨Do roku 1898 španělská kolonie, pak invaze USA, nezávislost 1902 ¨Politicky i ekonomicky připoutána k USA (vojenské základny, export cukru, turistika, zábava – počátek v době prohibice); zkorumpovaná a nekompetentní politická elita ¨1959 revoluce – Fidel Castro, původně národně demokratické ideály, USA se postavily ostře proti (znárodnění jejich majetku), pragmatický obrat k SSSR a přijetí marxismu ¨ ¨ 800px-Flag_of_Cuba.svg.png Kuba ¨Cizincům a velkostatkářům odebrána půda – státní vlastnictví, část rozdělena ¨Hospodářská blokáda ze strany USA ¨Zlepšení životních podmínek na venkově ¨Sociální jistoty, investice do vzdělání ¨Po vzoru SSSR plánované hospodářství, rozvoj průmyslu, zůstala ale zachována závislost na produkci cukru (kvůli sklizni dokonce zrušeny Vánoce) ¨Vývoz cukru do východního bloku – za ceny 10x převyšující světový průměr (forma pomoci) ¨Po rozpadu východního bloku „odložený“ tvrdý dopad ekonomické blokády ze strany USA ¨ ¨ Fidel_Castro.jpg 1959 Venezuela ¨Země má jistou demokratickou tradici (70. a 80. léta) ¨Koncem 80. let: pokles cen ropy, následně zvýšení cen Þ1992 pokus o státní převrat pod vedením Huga Cháveze ¨Následně H. Chávez vězněn (do 1994) ¨1999 vyhrává jeho politické hnutí Vlastenecký pól parlamentní volby (1/3 mandátů) ¤Podpora sociálně slabých voličů ¤Ve volebním programu propagována změna ústavy, odstranění zahraničního dluhu i dobré vztahy se sousedy a USA ¨ ¨ Dmitry_Medvedev_and_Hugo_Chavez,_2008.jpg 800px-Flag_of_Venezuela.svg.png Venezuela ¨Červenec 1999 svoláno Ústavodárné shromáždění (Chávezovi lidé119 ze 131 mandátu) ¨Přijata nová ústava: ¤Změna názvu země (Bolívarská republika Venezuela) ¤prezident může být zvolen na 2 šestiletá volební období ¨V srpnu 2000 vyhrává Chávez prezidentské volby (60 % hlasů) ¤Program: obdiv k levicovým totalitním vůdcům (zejména Fidel Castro) a levicovým gerilám v Kolumbii, napodobování Castrova stylu (dlouhé projevy apod.), ostrá protiamerická rétorika (demonstrativní návštěvy nepřátel USA, např. v Bagdádu) ¨V prezidentských volbách 3. 12. 2006 získal H. Chávez 62,8 % hlasů ¨15. 2. 2009 referendum potvrdilo Chávezův návrh, podle kterého on a další politici budou moci získat neomezený počet mandátů, a tak případně vládnout i doživotně ¨ ¨ Venezuela – zahraniční politika ¨Podpora levicových režimů v Latinské Americe (materiální pomoc, podpora ve volbách) včetně„vývozu revoluce“ ¤K posilování vlivu má přispět i projekt několika plynovodů a ropovodů v Jižní Americe a také připojení Venezuely k MERCOSURu ¨Ostrý odpor proti globalizaci, respektive jejím symbolům ¨Ostrý antiamerikanismus, varování obyvatelstva před možnou invazí, strach z blokády ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ Venezuela – zahraniční politika ¨ ¨Vzhledem k posilování nacionalismu výrazné zhoršení vztahů se sousedy, oživení pohraničních sporů ¨Přednostní spolupráce s Kubou (ta chápána jako ideální sociální stát), Kuba posílá do země lékaře, učitele, ale i vojenské poradce ¨Jistou podporu má Venezuela také od Ruska (zbraně, letadla) a Číny (té jde o ropu, z obchodu ale sešlo – Indonésie a Nigérie) ¨ ¨ ¨ ¨ Zločinnost, vliv na politiku ¨Ekonomicky silné mafie napojené na výrobu a pašování narkotik ¨Spekuluje se o míře jejich vlivu na politickou sféru ¨Koka ® kokain: ¤listy koky se melou a lisujína kokainovou pastu (obsah kokainu 40 %) ¤pasta se zpracovává v laboratořích (hl. v Kolumbii) na čistý kokain (90%) ¤95 % produkce: Peru, Bolívie, Kolumbie (zbytek: Brazílie, Paraguay, Ekvádor) ¤ ¤ ¨ Kokainovník pravý Obyvatelstvo ¨Počet obyvatel (2008): 916 mil. obyvatel ¨Z toho: Anglosaská Amerika 337 mil. + Latinská Amerika 579 mil. ¨V roce 1900: Anglosaská Severní Amerika 90 mil. + Latinská Amerika 75 mil. ¤ ¨Do 19. století jen mírný růst ¨Od poloviny 19. století do 30. let 20. století: rychleji rostou ekonomicky vyspělejší státy (imigrace): Chile, Argentina (pampy), Uruguay, Brazílie ¨Po roce 1930 rychlejší růst v chudších státech (v té době nejvyšší přirozený přírůstek na světě – až 3 % –vysoká porodnost, snížení úmrtnosti, zlepšení zdravotnictví, lepší bydlení) ¨Vrchol přirozeného přírůstku v 70. letech (v období 1950–70 zdvojnásobení počtu obyvatel) ¨Po 1980 zmírnění tempa nárůstu (80. léta 2,4 %, nyní 1,4 %) – jen pomalu se snižuje porodnost (vysoký podíl mladého obyvatelstva, odpor církve k antikoncepci) ¨ ¤ ¨ Pohyb obyvatelstva – relativně ¨Anglosaská Amerika roste hlavně migrací ¤USA: migrace zajišťují 34 % ročního přírůstku ¤Kanada: 64 % ¨Latinská Amerika porodností ¨ Rozmístění obyvatelstva ¨Nerovnoměrné ¨Větší hustota: pobřeží, Andy, Střední Amerika, Karibik ¨Hustě zalidněné jsou i některé semiaridní a aridní oblasti (oázy v Atacamě – zdroje minerálů) ¨Řídké osídlení mají Baja California, Amazonská nížina, Patagonie ¨Velkoměsta hlavně v pobřežním pásmu (výjimkou je Střední Amerika) ¤Rozsáhlé aglomerace vJV Brazílii (Rio de Janeiro, São Paulo) ¤oblast La Plata (Montevideo, Buenos Aires) ¤Severní pobřeží (záliv Maracaibó, Caracas) ¨ ¨ ¨ Rasové složení ¨místo střetávání všech ras (největší podíl míšenců, nejmenší podíl čistých rasových typů) ¨ ¨v původně hustě zalidněných oblastech dnes mestici a indiáni (výjimkou jsou karibské ostrovy) ¨v původně řídce zalidněných oblastech s příhodným podnebím pro bělochy: více bělochů (Argentina, Chile, Uruguay) ¨oblasti s nepříznivým podnebím, ale s podmínkami pro plantážní hospodářství: více černochů(Brazílie, Karibik) ¨ Kreol ¨criollo – ve španělštině domorodý, domácí, poddaný, sluha ¨V různých státech má toto označení různý význam: původně tak označováni potomci Španělů narození v Americe, postupně se rozšířilo a v mnoha státech označuje všechny bělochy bez rozdílu ¨ Úřední jazyky ¨Evropské jazyky: ¤angličtina…Kanada, USA, Karibik ¤španělština…na drobné výjimky celá Latinská Amerika ¤portugalština …Brazílie ¤francouzština …Haiti, část Kanady, francouzská zámořská území ¤nizozemština …Aruba, Nizozemské Antily, Surinam ¤dánština …Grónsko ¨Domorodé jazyky: ¤kečuánština+ ajmarština (Peru, Bolívie) ¤Guaraní (Paraguay) ¤Grónština (Grónsko) ¤Inuktitut (Nunavut) ¨ Náboženství ¨Jednoznačně závislé na náboženství kolonizátorů, proto všude převažuje křesťanství ¤Francouzi, Španělé, Portugalci ⇒ převaha římských katolíků ¨ ¨USA, Kanada …katolíci tvoří 1/3 obyv. (potomci Irů a katolických národů Evropy), velké je zastoupení protestantských směrů. Výrazně protestantské jsou USA a některé bývalé britské kolonie v Karibiku. Vnitřně nejednotné, řada směrů a sekt: anglikáni, presbyteriáni, luteráni,kvakeři, adventisté sedmého dne, Svědci Jehovovi, Mormoni… ¨ ¨ Populace – trendy ¨v Latinské Americe doznívá demografická revoluce (závěrečná fáze) ¨rychlý růst počtu i podílu protestantských náboženství ¨doznívající urbanizace ¤LA – urbanizace v průměru 70 %, ale značné rozdíly (Venezuela 95 %, Haiti 32 %) ¨postupné stárnutí populace ¨ Problémy měst ¨Exploze velkých měst po roce 1950 (migrace, zlepšení dopravy) – vznik aglomerací kolem hlavních měst ¨Růst měst byl vázán na správní funkce, obchod, dopravu – až později na průmysl (odlišné od evropské urbanizace) ¨Proto také řada problémů: ¤Bytová krize ¤Nedostatečné inženýrské sítě (vodovod, kanalizace) ¤Malý rozdíl mezi příjmy a náklady na bydlení – chudoba ¤Přelidnění ¨Dopravní kolaps (úzké ulice v ještě v koloniálních dobách vybudovaných centrech) ¨Environmentální problémy, chybějící zeleň a rekreační plochy ¨Kriminalita, frustrace, sociální neklid ¨Nezaměstnanost a polozaměstnanost, šedá ekonomika ¨ ¨ ¨ Slumy ¨Charakteristický rys latinskoamerických měst, většinou v nich žije 25–40 % obyvatel ¨Zpravidla na okrajích měst, obyvatelé dosídlenci z venkova nebo vnitřních slumů, které jsou často nákladně „humanizovány“– se zlepšením standardu ale také zvyšují ceny bydlení ¨ ¨Většinou dopravně nevhodná poloha, půda ve vlastnictví státu nebo města, nevhodné podmínky pro zástavbu (svahy, močály …) ¨Jednoduché stavební materiály (dřevo, lepenka, plech – stavby „za 1 noc“) ¨Chybějící komunální služby (chybí voda, kanalizace, odvoz odpadků, rozvod elektřiny) ¨Extrémní nezaměstnanost, zdroje příjmů z příležitostných prací (stavby, čističi, pouliční prodejci) a drobných krádeží ¨ ¨ Hospodářství: Zemědělství (hl. znaky) ¨jako celek LA produkuje dostatek potravin, celkově (na rozdíl od jiných rozvojových oblastí) nemá problémy s hladem – což neznamená, že mnoho lidí na venkově a v slumech nežije v bídě a nedostatku ¨2 krajní formy zemědělství: ¤v hustě osídlených venkovských oblastech (Indiáni a mestici) se zachovaly tradiční formy zemědělství –malá hospodářství (minifundie), intenzivní obdělávání, ale nedostatek mechanizace (často ručně), pracovníky tvoří vždy příslušníci jedné rodiny, na práci nikoho nenajímají ¤velkostatky (latifundie) vytvořené v období španělské nadvlády – extenzivní (často monokulturní) pěstování plodin na plantážích (na vývoz) ¨ ¨prakticky neexistují středně velká hospodářství ¨hacienda / fazenda (v Brazílii) – původně v nájmu (1/5 zisku španělské koruny), později v osobním vlastnictví, sdružují latifundie a minifundie ¨ ¨ Produkce potravin – dříve a dnes ¨před příchodem Evropanů: ¤nejrozšířenější obilovinou byla kukuřice (původem z Mexika), dále několik druhů obilovin s vysokým obsahem proteinů prosperujících i při nižších teplotách (dnes už se nepěstují), brambory a další okopaniny, fazole (pěstovaly se často spolu s kukuřicí – té dodávaly dusík, zatímco kukuřice tvořila pro fazole oporu) ¤domácí zvířata nebyla primárně určena jako zdroj potravy, ale na vlnu a kůže: lama, alpaka ¨Koloniální období: ¤zavádění nových kultur, často méně přizpůsobených místním ekologickým podmínkám (choroby, škůdci), nejdůležitější byly: evropské obiloviny, vinná réva, káva, cukrová třtina, později banány ¤domácí zvířata: ovce, koně, hovězí dobytek ¨ Produkce potravin – dříve a dnes ¨19. století: ranče zaměřené na chov dobytka (hlavně skot a ovce) ¨2. polovina 20. století: rychlá urbanizace, stále větší potřeba potravin, v některých zemích (ne ale v LA jako celku) se stává nedostatečná produkce potravin brzdou rozvoje Þzvyšování produkce potravin ¤Důsledky: nVypalování tropického pralesa nkultivace savan nNerespektování ekologických limitů území nNové technologie (mechanizace – nákladná, ekologické zemědělství, agrární reforma) n ¨ ¨ ¨ ¤ ¨ ¤ ¨ Rostlinná výroba ¨Cukrová třtina ¤Největší producent – Brazílie (3,2 mil. ha, 6 % obdělávané půdy) – není určeno primárně na vývoz ¤Kuba – jednostranně závislá, dříve až 70 % vývozu, krize po rozpadu SSSR, přeorientováno na Kanadu, Asii, Afriku ¤Vedlejší produkty: pletiva (výroba papíru), melasa (surovina pro výrobu rumu, krmivo pro dobytek, sirup – příměs pohonných hmot) ¤Mexiko – vyváží málo, obrovská domácí spotřeba (na obyvatele nejvíce na světě– 45 kg / rok), po vzniku NAFTA roste produkce na vývoz do USA ¤Belize – 50 % obdělané půdy, na výrobě cukru participuje ¼ pracovní síly ¤ Rostlinná výroba ¨Kakao ¤90 % produkce se využívána výrobu čokolády ¤Hlavní producenti: Brazílie (55 % LA, 14 % světové produkce, v Amazonské nížině), Ekvádor (16 / 4,5 %), Kolumbie, Dominikánská republika, Mexiko ¨Káva ¤většinu kávy spotřebuje Evropa (46 %) a USA (25 %) ¤Brazílie – 4 % vývozu ¤Kolumbie – nejvyšší kvalita, 21 % vývozu ¤Největší producenti: Brazílie (38 % LA, 23 % světové produkce), Kolumbie (22 / 13 %), Mexiko, Guatemala, Kostarika, Ekvádor, Honduras ¤ ¨ Rostlinná výroba ¨Banány ¤využití: ovoce, surovina na výrobu piva ¤Největší význam mají banány pro hospodářství„banánových republik“– Honduras – 40 % vývozu, Kostarika – 22 %, Panama – 25 %, Ekvádor –17 % npozor: název „banánové republiky“není odvozen od podílu banánů na vývozu … ¤Největší producenti: Brazílie (27,5 % LA, 12 % světové produkce), Ekvádor (15 / 6,5 %), Kolumbie, Kostarika, Mexiko, Panama, Venezuela ¨Kukuřice ¤v LA rozšířena i jako potravina pro obyvatelstvo – má oproti evropským obilovinám nižší energetickou hodnotu ¤využití: tortillas, chleba, alkohol ¤Největší producenti: Brazílie (43 % LA, 4,5 % světové produkce), Mexiko (30 / 3 %), Argentina (10 / 1 %) ¨ ¤ ¨ Rostlinná výroba ¨ostatní významnější produkty – na vývoz: ¤ryby: Peru, Chile, Ekvádor ¤ovoce: Chile, Peru ¤bavlník: Mexiko, Peru (na zavlažovaných pozemcích, zavlažovací systémy ještě z dob Inků), Brazílie ¤tabák: Kuba, Kolumbie ¤čaj: Brazílie (jihovýchod), Uruguay ¨ 122401-original-np479.jpg Nerostné bohatství ¨Jižní a Střední Amerika chudá… ¨Využívání nerostného bohatství byl nejdůležitější motiv evropské kolonizace LA (Eldorado) – nejdříve se vyváželo zlato a stříbro, po roce 1850 guano, po roce 1910 měď, po 1930 ropa ¨Vytěžené minerály se vyvážely několik století hlavně do Evropy (důležitý činitel rozvoje evropského průmyslu), nyní převažuje vývoz do USA ¨Posledních 150 let dominují v těžbě cizí nadnárodní společnosti, latinskoamerické země se snaží jejich vliv redukovat ¨ ¨Naleziště rud: Andy a Kordillery v Mexiku ¨Naleziště ropy: podhůří And, Mexický záliv, pobřeží Atlantiku (Brazílie, Falklandy) ¨ ¨ Nerostné bohatství ¨Stříbro ¤Mexiko –největší světový producent, doly ve státě Zacatecas ( 45 % produkce LA, 11,1 % světové produkce) ¤Peru – stříbro tvoří 3 % vývozu (produkce 34 / 8,3 %) ¤Bolívie, Brazílie ¨Měď ¤Od roku 1982 je největším producentem Chile (do té doby USA) n3 největší doly na světě (v Atacamě, 1/4 světových zásob), vývoz rudy se podílí na celkovém objemu vývozu 44 % (72 % produkce LA, 18,4 % světové produkce), technologicky značné zaostávání ¨Další producenti: Peru (16 / 4 %), Mexiko ¤ ¨ ¨ 652398-img-chile-hornik.jpg ¨ Nerostné bohatství ¨Cín ¤Dříve důležitá vývozní komodita Bolívie, po roce 1970 se ale produkce rychle snižuje ¤Největší produkci má Brazílie –v největší důl na světě Pitanga (celá Brazílie 63 % produkce LA / 20 % světové produkce) ¤Další producent: Peru ¨Železná ruda ¤V LA velmi rozšířená, největší jsou naleziště v Brazílii – největší doly ve státe Minas Gerais (Brazílie 81 LA / 18,5 % světové produkce), 8 % vývozu ¤Dále Venezuela (9 / 2 %), Chile, Mexiko, Peru ¤V Bolívii největší světové naleziště – El Cerro Mutún – není ale dosud využíváno ¤ ¨ Nerostné bohatství ¨Bauxit ¤Velmi kvalitní, hlavní producent Jamajka (41 LA / 9,2 % světové produkce) n3. na světě, vlastní výroba hliníku nVývoz se zvětšuje po roce 1974 (strategický kov), dnes 65 % hodnoty vývozu ¨Brazílie využívá naleziště v Minas Geraisa v Amazonské nížině (37 / 9 %) ¨Surinam – na bauxitu životně závislý (75 % vývozu) (15 / 3,3 %) ¨Venezuela – rudu (č. dovážené z Guyany) sama zpracovává (dostatek levné energie) ¨ Nerostné bohatství – ropa ¨Důležitý zdroj příjmů, rychle ale také roste domácí spotřeba (růst automobilismu, velké energetické ztráty – technologická zaostalost), LA má asi 12 % světových zásob ¨Mexiko (39 / 4,6 %) – naleziště hl. u Mexického zálivu (stát Tabasco) ¨Venezuela (32 / 3,8 %), 75 % vývozu, naleziště u jezera Maracaibo ¨Brazílie ¤Centrum na atlantském pobřeží (okolí města Salvador) ¤Státní podnik PETROBRAS ¤Velké rafinérie, obrovská domácí spotřeba (vývoz malý) ¨Ekvádor – hl. naleziště na úpatí And, 46 % vývozu, spolupracuje s OPEC ¨Trinidad a Tobago – 90 % příjmů z ropy n ¨ ¨ ¨ ¤ ¨ ¤ ¨ n ¨ ¨ Průmysl – předprůmyslové období ¨Předprůmyslové období ¤V předkolumbovském období velmi rozvinutá řemesla (výroba textilu, keramiky, zpracování kovů) ¤po příchodu Evropanů jejich výrazný úpadek (pouze pro vlastní potřebu) – vytlačil je dovoz hotových výrobků z Evropy ¤Ještě v koloniálním období menší manufaktury na zpracování domácích zemědělských produktů (např. v Argentině textilní a kožedělný) ¤ Vývoj průmyslu ¨1. fáze (1. polovina 20. století) ¤Průmysl vzniká v přístavech a vyrábí na vývoz (slabá domácí poptávka), celkově má ale velmi málo zaměstnanců ¤Hlavní obory: zpracování masa, textilní průmysl (zejména zpracování vlny), výroba cukru ¤ ¨ ¨ ¨ alpaca-buddies.jpg Vývoj průmyslu ¨2. fáze (50. a 60. léta 20. století) ¤Většina LA států přijímá doktrínu substituce dovozu vlastní produkcí (snaha snížit závislost na drahém dováženém spotřebním zboží) ¤Politicky je podporován rozvoj domácího průmyslu (dotace, intervence, ochranářská opatření – vysoká dovozní cla, daňové úlevy) ¤Rozvíjí se výroba spotřebního zboží, méně základní průmyslové obory, ¤Průmysl vzniká hlavně v okolí velkých měst (blízkost spotřeby), zejména administrativních center ¤Nízká kvalita výrobků nNeexistuje konkurenční prostředí nNevhodné na vývoz ¤Současně období nejrychlejší urbanizace, průmysl ale není schopen nové příchozí absorbovat (nezaměstnanost) ¤Malá spoluúčast cizího kapitálu (přes investiční pobídky ze strany místních vlád) ¤ ¨ ¤ ¨ ¨ ¨ Vývoj průmyslu ¨3. fáze (od 70. let 20. století) ¤Rozvoj na vývoz orientovaného průmyslu (podle vzoru východoasijských států) ¤Zásadní odlišnost: nčasto jde o průmysl ve vlastnictví státu (v Asii soukromý kapitál) ¤Chybí volný kapitál, vyškolená pracovní síla a moderní technologie ¤Důsledek: zaměření na textilní, dřevozpracující, kožedělný průmysl ¨ Málo konkurenceschopná výroba – vývoz často jen v rámci LA ¨Přes pokusy privatizovat stále vysoký podíl státu a časté státní intervence Srovnání Anglosaské a Latinské Ameriky ¨Anglosaská Amerika je součástí bohatého Severu, tvoří jedno z jeho jader (dalšími jsou EU a Japonsko) ¨Latinská Amerika je součástí chudého Jihu, je jeho nejrozvinutější částí (40 % výroby rozvojových států), ekonomicky jsou zdejší nejbohatší části na stejné úrovni jako nejchudší části bohatého Severu. ¨ Latinská Amerika – problémy ¨Obrovské ekonomické rozdíly mezi státní i vnitrostátní (územní – sousedství chudých a bohatých oblastí; i sociální – soužití bohatých a chudých). Množství sociopatologických jevů (velká kriminalita – míra kriminalizace a korupce se stala brzdou rozvoje). ¨Chybějící vnitroregionální vazby – v téměř všech případech je největším obchodním partnerem USA, často i západní Evropa. Jen pro tři státy je hlavním obchodním partnerem latinskoamerický stát (Uruguay, Paraguay …s Brazílií; Bolívie …s Argentinou) ¨Struktura dovozu/vývozu – převážně vývoz surovin, polotovarů a potravin, dovoz hotových výrobků. ¤Řada zemí má jednostranně zaměřen vývoz ⇒ citlivé na krize ¨Velký podíl šedé ekonomiky na tvorbě HDP – Kolumbie, Peru, Bolívie …prodej koky a kokainu (v Bolívii 70 % HDP, v Peru 60 % HDP) ¤ ¨ ¨ Latinská Amerika – problémy ¨Politicky méně stabilní prostředí – vyšší podíl extrémní levice/pravice, řada polovojenských režimů ¤Diktátorské režimy většinou ekonomicky úspěšnější(dokážou dobře utlumit sociální protesty a tak dát prostor „volnému trhu“) ¨Zemědělství – nízká mechanizace, menší výnosy ¤Nepříznivá struktura vlastnictví půdy: je mimořádně koncentrované (většinu mají velkostatkáři – sami ji nejsou schopni obdělat, a tak ji pronajímají bezzemkům za naturálie); kapacita půdy není dostatečně využívána (údajně jen z 1/4). ¤Základní potraviny musí dovážet. ¨Zadlužení – stagnuje (ale i umořování dluhů něco stojí): Bolívie, Guyana, Honduras, Nikaragua … 4 americké země na seznamu 41 nejzadluženějších zemí světa (v přepočtu na obyvatele). ¨ HDP / obyv. (parita kupní síly) ¨Nad 15 tisíc USD (ČR: 15 300 USD): USA (35 000), Kanada (29 000), Bahamy (18 000) + některá závislá území (Bermudy: 35 000, Kajmanské ostrovy: 35 000, Aruba: 29 000, Falklandy: 25 000, Grónsko: 20 000, oboje Panenské ostrovy) ¨10 –15 000 USD (Rusko: 9 300 USD): Barbados (14 500), Argentina (10 200), Chile (10 000) + další závislá území (Portoriko, Nizozemské Antily, Antigua a Barbuda, Martinik…) ¨7 000 –10 000 USD (svět: 7 900 USD): Mexiko (9 000), Kostarika (8 500), Uruguay (7 800), Brazílie (7 600) + některé další ¨4 –7 000 USD Ostatní – kromě nejchudších: ¤pod 4 000 USD (Lesotho: 2 600 USD): Jamajka, Guatemala, Surinam, Ekvádor, Svatý Vincenc, Honduras, Bolívie, Nikaragua, Kuba, Haiti (1 700 USD – na 179. místě z 231 území světa) ¨ ¨ Možné členění LA států dle struktury HDP ¨1. skupina: výrazně dominující služby ¤většina Karibských států (95 % na Kajmanských ostrovech, 92 % na Britských Panenských ostrovech, 90 = na Bahamách …) ¨2. skupina: výrazný průmysl ¤Hlavně státy závislé na těžbě surovin: ropa (Venezuela 50 %, Ekvádor 33 %, Trinidad a Tobago 43 %), bauxit (Jamajka 31 %) ¨3. skupina: výrazné zemědělství a průmysl ¤Středoamerické státy (ne Mexiko, Kostarika a Panama!), Paraguay, Bolívie ¨4. skupina: výrazné služby, výraznější průmysl ¤několik států v Karibiku, kromě cestovního ruchu i reexport ropy z Venezuely (Aruba …dovoz ropy, tam rafinerie, deriváty vývoz do USA) ¨5. skupina: vysoký podíl průmyslu i služeb ¤USA, Kanada …průmysl klesá, nově industrializované země: Mexiko, Argentina, Brazílie, Chile ¨ ¨ ¨ ¨ Ekonomické integrace ¨NAFTA (Severoamerická zóna volného obchodu, od 1. 1. 1994) ¤USA, Kanada, Mexiko ¤Odbourání cel ve společném obchodu, uvolnění pohybu pracovních sil ¨MERCOSUR (Společný trh jižního cípu, od 1. 1. 1995) ¤Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay; ve fázi ratifikace připojení Venezuely (ta „přestoupila“z Andského společenství) ¤přidruženy také Chile, Bolívie ¤cílem je vytvoření společného trhu Ekonomické integrace ¨CARICOM (Karibské společenství a společný trh): 14/13 států) ¤v rámci CARICOMu užší integrační uskupení OECS (Organizace východokaribských států): 9 členů (z toho 2 přidružení) ¨Středoamerický integrační systém (SICA) ¨DR-CAFTA (The Dominican Republic–Central America Free Trade Agreement) ¨Andské společenství (Comunidad Andina, CAN) ¨Americká zóna volného obchodu (Free Trade Area of the Americas (FTAA) - v budoucnosti? ¨Bolivarská aliance pro Ameriku ¨Jihoamerická unie (UNASUR) ¨ ¨ ¨ Perspektivy Latinské Ameriky ¨volný prostor, málo zalidněné území, nadbytek půdy, vody a nerostných zdrojů, relativně stabilní politické prostředí ¨ ¨nedostatek volného kapitálu, špatná infrastruktura (komunikace a energetické sítě), problémy s životním prostředím, nedostatek fosilních paliv (hledání alternativních zdrojů: auta na alkohol v Brazílii apod.), nestabilní měna (vysoká inflace s nepředvídatelným vývojem…)