Jana Svobodová
 Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: ryby (Osteichthyes)
Třída: nozdratí (Sarcopterygii)
Podtřída: dvojdyšní (Dipnoi)
 Řád jednoplicní (Ceratodontiformes)
dvouplicní (Lepidosireniformes)
 Již na počátku devonu (před téměř 400 mil. lety)
 Většina z nich vyhynula už na konci devonu
 Dnes 6 žijících druhů - Afrika – 4 druhy
- Jižní Amerika – 1 druh
- Austrálie – 1 druh
 Znaky - mají žábry i plíce (vyvinuté přeměnou plynového
měchýře, z vychlípeniny trávicí trubice)
 chráněný
 Austrálie – jižní Queensland
 130 – 170 cm
 15 – 20 let
 Primárně masožravý (ryby, šneci, hlemýždi, škeble), ale v dospělosti
žere i rostliny a řasy
 Klade jikry s rosolovitým obalem na rostliny, samec je hlídá a
provzdušňuje okolní vodu, líhnou se za 3 týdny
 Stádium larvy – trvá cca 7 týdnů, podobají se pulcům, mají vnější
keříčkovitá žábra
 Má jen jednu plíci
 Tělo kryto tuhými šupinami
 Prsní a břišní ploutve jsou svalnaté
 Kokon z bláta netvoří, bez vody přežije jen pár dní, musí zůstat vlhký
 Brazílie, Paraguay
 100 - 125 cm
 Dožívá se až 14 let, v zajetí 8
 Dominuje masitá strava, ale může jíst i rostliny
 Samice klade jikry do 1,5 m hluboké díry v jílu., samci
provzdušňují vodu kolem jiker dlouhými výrůstky hustě
protkanými vlásečnicemi, které jim v tomto období
vyrůstají z břišních ploutví
 V mládí mají na kůži žluté skvrny, dospělci jsou černí nebo
šedí
 Schopnost anabiózy v období sucha
 Nil, Kongo, Viktoriino jezero, jezero Tanganika, až 20m do
hloubky
 Největší z bahníků, délka až 2m
 Dožívá se 20-25 let
 Břidlicově šedý až žluto-šedý s četnými černými skvrnami
 Poměrně dobře se umí pohybovat po souši, kde se zdržuje
častěji, než ostatní bahníci (98% O2 získává pomocí plic.
vaků a kůže a necelé 2% žábry, 20x/1h se vynořuje)
 Rozmnožují se v období dešťů v husté trávě a vodních rostlinách,
samec hloubí hnízdo pro 1-2 samice, vede k němu i několik
chodeb
 Převážná část stravy je masitá, jen nepatrná část rostlinná
 Somálsko, Juba, Keňa, řeka Tana a dolní tok Zambezi
 Nejmenší, do 45 cm
 Šedý s modrým nádechem a černými skvrnami
 Senegal, Niger, Čadské jezero, Angola, Zambezi, JAR
 Dorůstají do délky 1m
 20 let
 Hnědé tělo s olivovým nádechem a černými skvrnami
 Hlavní potravou je hmyz, dokáže žít bez potravy i více jak 3
roky
 V období sucha je lidé vyhrabávají motykami ze země, kde
je nachází podle hromádek bahna připomínajících krtince
 Západní část Konžské pánve, mělké bažiny v oblasti Konga a
Gabonu, které zřídkakdy vysychají
 Až 130 cm
 Tento druh má čtyřkomorové srdce
 V období sucha hloubí nory s přítokem tak, aby nikdy nevyschly
 Samice klade jikry do vyhloubené louže, kde je pak samec hlídá a
ocasem prokysličuje vodu v okolí
 Mláďata jsou podobná pulcům a dokážou se před predátory
zahrabat do bahna
 Pojídá řasy a vodní rostliny, ale také larvy hmyzu, korýše a
drobné rybky, v období rozmnožování však přijímá pouze
rostlinnou potravu
Nadtřída: ryby (Osteichthyes)
Třída: paprskoploutví(Actinopterygii)
Podtřída: bichiři (Cladistia)
Rod Erpetoichthys
Polypterus
Existují už kolem 100 mil. let
 Tělo je kryto ganoidními šupinami
 Zůstává u nich spirakulum, ale skřelové kosti jsou dobře
vyvinuty
 Párové ploutve (brachiopterygia) se liší od všech dnes
existujících typů(ichthyopterygia,archipterygia) - na pletenec
končetiny se kloubně připojují dvě proximální bazália(někdy
považována za radiália).Tato stavba je zřejmě autapomorfií
bichirů.
 Hřbetní ploutev je složena z 5-18 malých ploutviček vyztužených
tvrdým a několika měkkými paprsky
 Difycerkní ocasní ploutev (mohou se vyskytovat i modifikace
 Trubicovité nozdry
 Mají párové plíce (přídatné dýchání) a jen 4 žaberní oblouky
 Srdeční násadec
 Spirální řasa ve střevě
 Stavba mozku ale spíše jako u vyvinutějších paprskoploutvých
 Skupina Bichiři se vyskytuje výhradně v Africe,ve vodách chudých na
kyslík a záplavových oblastech.
 Třou se v období dešťů,z jiker se líhnou embrya,která se pak mění na
larvy s vnějšími žábrami.
 V dospělosti jsou to dravci,některé druhy bývají chovány v akváriích.
 Erpetoichthys
 bichirek úhořovitý (Erpetoichthys calabaricus)
 Polypterus
 Až 15 druhů
 U některých druhů, především u bichira šedého (Polypterus palmas),
bylo totiž popsáno několik poddruhů, které jsou někdy považovány za
samostatné druhy.
 O tom, jak je systematika bichirů „živá“, svědčí i to, že hned dva platné
druhy byly popsány velmi nedávno – Polypterus teugelsi Britzem v roce
2004 a Polypterus mokelembembe Schliewenem a Schäferem v roce
2006.
 Identifikaci konkrétních druhů komplikuje skutečnost, že většina
bichirů si je navzájem hodně podobná – mají nenápadné šedavé či
nahnědlé zbarvení, a pokud je na něm vytvořena tmavší kresba, bývá
značně variabilní. Podle vzhledu je tak možno určit jen několik málo
druhů.
U všech druhů bichirů lze rozeznat pohlaví podle řitní
ploutve, která je u samců širší a mohutněji osvalená než u
samic. U zívajícího samce bichira senegalského na tomto
snímku si lze povšimnout zajímavého znaku, který jinak
zůstává kompletně skryt – sytě modře zbarvené vnitřní
strany ústních koutků
Bichir pruhoploutvý se pozná snadno nejen podle tmavých
pruhů v ploutvích, které mu daly české jméno, ale také podle
kresby na hlavě – oboje je mezi všemi bichiry jedinečné. V mládí
je kresba v ploutvích velmi kontrastní, černou barvu v nich
doplňuje žlutá, stejně jako na hlavě; na těle je kosočtverečná
kresba, někdy docela vybledlá, která se táhne dolů po bocích a
nepříliš kontrastně přechází v čistě bílé břicho
 Bichir senegalský
 Bichir šedý
 Bichir pruhoploutvý
 Bichir Endlicherův
 Gaisler, J., & Zima, J. (2009). Zoologie obratlovců. Praha: ACADEMIA
 Martinová, Z. (2011). Bahníci: starší než dinosauři. ABC. Dostupné z
http://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/10950/bahnici-starsi-nez-dinosauri.html
 Zikán, V. (2014). Bahníci. Dostupné z
http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2014040801
 Hofmann, J. (2009). Bichirové. Dostupné z http://www.aquatab.net/clanky/bichirove/
 PLANETOPIA (2007). Přechod na souš. Dostupné z
http://www.planetopia.cz/_evoluce/mezniky-evoluce/prechod-na-
sous.html?commentsAction=sel&commentsPage=2&parent_id=&plugin=articles&item_id=9
&wholenode=&commentid=&commentsQuery=#commentsCur
 rybicky.net
 Bichiři (2011). Dostupné z http://divokazvirata.eblog.cz/2011/06/26/bichiri