Srovnání svaloploutvých a papskoplouvých ryb Petra Odehnalová (418899) X Svaloploutvé ryby (Choanichthyes) • Stavba párových končetin se opírá o vnitřní stavbu • kostra volných ploutví původně utvářena jako archipterygium -se střední bazálií, z níž vystupují tyčinkovité kůstky radiálií buď na obě strany, nebo na jednu -na ně pak nasedá svalovina • šupiny se silnou vrstvou kosminu (odvozen od dentinu), na povrchu sklovina, která pokrývá i zuby • oči lemovány prstencem z několika kostěných destiček • u vodních zachována chorda, páteř často s obratli bez těl (aspondylní obratle) • zaškrcována chorda • skřele s krycími skřelovými kostmi • ploutve hřbetní původně 2, heterocerkní ocasní, postupně hřbetní redukovány a ocasní ploutev difycerkní. • v končetinových pásmech hlavně náhradní kosti • prsní ploutve napojeny na lebku (u primárně vodních), břišní s osní kostrou nekomunikují • myomery bočního svalu: W (špičky k ocasu) • vychlípenina přední části trávicí trubice – párové plicní vaky • vytvořeno primitivní plicní dýchání, mízní systém • ve střevě někdy spirální řasa, mají kloaku • někteří mají choany (vnitřní nozdry – spojení dutiny nosní a ústní – plicní dýchání) • proudový orgán jako postranní čára • opistonefros, Wolfovy vývody jako chámomočovody • vývojová stádia s larválními znaky (keříčkovité žábry) Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) • párové ploutve: redukci kostěných částí – bazalia mají jen bichirové, radiália se zkracují nebo mizí, lepidotrichia – paprsky nasedající na radiália • existence masivních a lesklých ganoidních šupin – tři vrstvy: ganoinová (varianta skloviny), dentinová a kostní • většina dnešních ryb má tenké leptoidní šupiny tvořené jen jedním typem lamelární kostní tkáně • zuby: na špičce silně mineralizovaná hmota akrodin, blízká sklovině • osou je páteř z obratlů u primitivích ryb chrupavčitý skelet s pár krycími kostmi na lebce, jinak zkostnatění úplné • většinou amficelní obratle – úplná těla a neurální oblouky • jeseteři mají obratle bez těl (aspondylní) • hemální oblouky často chybějí v přední části páteře, v zadní spojeny v hemální kanál • na lebce dermální krycí kosti – velký počet, druhotně mohou dermální kosti chybět – jeseteři, lebka částečně chrupavčitá • spojení čtvercové kosti s neurokraniem podpírá hyomandibulare → hyostylní lebka • skřelové kosti (praeoperculare, opora pohyblivých skřelových kostí za ním operculare a suboperculare u kostnatých i interoperculare) • kloaka chybí, trávicí trubice vyúsťuje řitním otvorem obvykle odděleným od vyústění močovodů a pohlavních žláz • plynový měchýř – nepárový, vychlipuje se z dorzální stěny hltanu, leží nad trávicí trubicí – hydrostatický orgán může být redukován (u bentických a rychlých pelagických ryb (makrely)) – může mít dýchací fci (kostlíni, kaprouni) – bichiři párové plicní vaky vzniklé z ventrální strany hltanu • původně 1 hřbetní ploutev • ve vnější membráně vajíček otvor mikropyle (vniká jím do vajíčka 1 spermatozoid) • pánev = basipterygium • -místo mohutného srdečního násadce (conus arteriosus) obvykle • zkrácený tepenný násadec (bulbus arteriosus) • -prodloužená část proximální aorty • -v srdci odkysličená krev → břišní aortou do žaberních tepen → okysličená sbírána kořeny aorty • -v žilném systému dominují kardinální žíly (zadní úseky tvoří vrátnicový systém v ledvinách) • -mají sekundární cévní systém bez respirační fce, dříve považován za mízní systém, tvoří spojky mezi cévami, unikátní znak • -srdcem prochází žilní tepna → neokysličená do žaberních lupínků, kde se rozpadá do lupínků vlásečnicemi a okysličuje se • mezonefros – pouze u nejmenšího plůdku • ledviny různě dlouhé, obvykle opistonefros • - s vnitřními glomeruly v Bowmanově váčku • - kompaktní tělesa pod páteří s primárním močovodem – Wolffova chodba • u bichirů ještě pohlavní vývody napojeny na koncový úsek močovodů • u kostnatých samostatně ústí tzv. genitálním pórem (močopohlavní bradavkou) Děkuji za pozornost Zdroj: GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 9788020014849.