Gynogeneze x hybridogeneze Gynogeneze • Druh partenogeneze • Vývoj zárodku jen ze samičí pohlavní buňky, samčí a samičí pohlavní buňka se nespojují, ale přítomnost samčí buňky stimuluje vývoj vajíčka Karas stříbřitý (Carassius gibelio) • Ryba s odchylkou od normálního způsobu rozmnožování • Reprodukční odchylky v podobě partenogeneze závislé na spermii (gynogeneze) nebo hybridogeneze • V areálu výskytu populace obou pohlaví, rozmnožující se výtěrem • V okrajových oblastech areálu unisexuální populace (jedinci samičího pohlaví) • Nepohlavně gynogenezí nebo gynogenetickým způsobem rozmnožování Gynogeneze na příkladu karase stříbřitého • Při vývinu jiker dochází u tvorby vaječných buněk k odchylce od běžného dělení - vznik buňky s triploidním jádrem odlišné od vaječných buněk v běžných jikrách • Typ jiker nevyžaduje pro vývoj oplození • Aktivace biochemických procesů spojená s vývojem jikry pomocí spermií, které stimulují vývoj jiker • Nedochází ke splynutí jádra spermie s jádrem vaječné buňky a genetická informace nezasáhne do vývoje nového jedince • Výsledkem je samice karase stříbřitého geneticky totožná s mateřským organismem – klon matky Gynogeneze na příkladu karase stříbřitého • Diploidní se 100 chromozomy i triploidní s asi 150 chromozomy • U samic tvoří větší část (60%) triploidní jedinci • První samci v povodí Dyje po roce 1990, velice vzácní – poměr 1 samec na 500 samic • Výtěr od května, jikry na vodní rostliny, ročně 10000 až 150 000 jiker • Význam karase stříbřitého • Přemnožení Hybridogeneze • Vznik křížence mezidruhovým křížením, který se chová jako samostatný druh. Kříženec se rozmnožuje zpětným křížením s jedním nebo druhým z rodičovských druhů Skokan zelený (Pelophylax esculentus) • Kříženec skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) a skokana krátkonohého (Pelophylax lessonae) • Zvláštní systém reprodukce – hybridogeneze Pelophylax ridibundus Pelophylax lessonae Pelophylax esculentus Hybridogeneze na příkladu skokana zeleného • Způsob rozmnožování s modifikovanou gametogenezí • Při reprodukci několika forem živočichů hybridního původu • Forma oboupohlavního rozmnožování bez rekombinace genetického materiálu • Vajíčka s chybějící chromozomovou sadou svého otce - eliminovanou v průběhu gametogeneze • Páření s rodičovským druhem umožňuje opětovné získání genomu, splynutí spermie s vajíčkem znovuzrození samičího hybridogenního potomstva • Genom od matky - klonálně, je nerekombinovaný • Genom od otce prochází sexuální rekombinací – hemiklonální dědičnost Hybridogeneze na příkladu skokana zeleného • Morfologické rozdíly - diploidní počet chromozomů (2n) s jednou sadou od skokana skřehotavého a druhou od skokana krátkonohého, nebo triploidní (3n) z toho dvě sady od skokana skřehotavého nebo dvě sady od skokana krátkonohého • Vzájemné křížení skokanů zelených - ztráta životaschopnosti • Vzájemné reprodukční vazby - biotopy s jedním z rodičovských druhů • Nejběžnější typ jsou smíšené populace hybridů se skokanem krátkonohým Použité zdroje • KALOUS L. (2013): Karas stříbřitý a jeho příbuzní. Živa, 6/2013, Praha, s. 285-288. • CHOLEVA L. (2005): Může se stát skokan zelený druhem. Živa, 3/2005, Praha, s. 133-135. • Karas stříbřitý: Atlas ryb [online]. 2013. Tábor [cit. 2015-10-26]. Dostupné z: http://www.chytej.cz/atlas- ryb/karas-stribrity/ • GAISLER, Jiří a Jan ZIMA. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 9788020014849.