Gynogeneze a Hybridogeneze Petra Odehnalová 418899 GYNOGENEZE • Vyskytuje se u Karase stříbřitého (Carassius gibelio) - v ČR nepůvodní druh • Gynogeneze je zvláštní způsob pohlavního rozmnožování, kdy jedinec vzniká z neoplozeného vajíčka ( u ryb z jikry). Podnět k začátku vývoje neoplozeného vajíčka může dát teplotní šok , ozáření nebo i vniknutí samčí buňky , která se však nepodílí na vzniku nového jedince. • U karasů samice produkují neredukovaná vajíčka, jejichž další vývoj musí být spuštěn spermií od samce jiného, obvykle příbuzného druhu. • Spermie se v takovém případě geneticky nepodílejí na vývoji potomstva a vzniká klon matky. Využití spermie však s sebou nese jistou pravděpodobnost „prů- saku“ genetického materiálu samce do vajíčka gynogenetické samice. Pokud se otcovské geny dostanou do genomu potomstva gynogenetické matky, mohou být příčinou výskytu malého podílu samců v potomstvu. HYBRIDOGENEZE • Způsob reprodukce, kterou popsal R. Jack Schultz u mexických živorodých rybek rodu Poeciliopsis. Heinz Tunner v roce 1974 dokázal existenci hybridogeneze také u vodních skokanů. • U nás skokan krátkonohý (Rana lessonae), skokan skřehotavý (Rana ridibunda) a klepton skokan zelený (Rana kl. esculenta), který vznikl jejich křížením • Klepton = taxonomická kategorie navrhovaná pro označení živočišných populací hybridogeních hybridů nebo gynogenetických forem. • Hybridogení hybridi v populacích existují za přítomnosti jedinného rodičovského druhu či bez něho v čase samostatně. • Rozeznáváme 3 typy: 1. Skokan zelený 3n – jednu sadu od skokana krátkonohého „L“ a dvě sady od skokana skřehotavého „RR“. Celkově tři sady „LRR“. Převažují sady skokana skřehotavého – je mu podobnější. 2. Skokan zelený 2n – jednu sadu od skokana krátkonohého a jedno od skřehotavého. Celkově „LR“. Je nejběžnější. 3. Skokan zelený 3n – dvě sady od skokana krátkonohého „LL“ a jednu sadu od skokana skřehotavého „R“. Celkově „LLR“. Převažují sady skokana krátkonohého– je mu podobnější. • Skokan zelený nemá „vlastní“ genetickou sadu, je plně závislý po genetické stránce na skokanu skřehotavém a krátkonohém. • Páření probíhá podle těchto vzorců: RE x RE = RE, nebo RR nebo RL (RE snížená vitalita) RE x RR = RE, nebo RR RL x RR = RE RE = Rana kl. eclulenta – s. zelený RR = Rana ridibunda – s. skřehotavý RL = Rana lessonae – s. krátkonohý Děkuji za pozornost Použitá literatura • HANEL, Lubomír a Stanislav LUSK. Ryby a mihule České republiky: rošíření a ochrana = Fishes and lampreys of the Czech Republic : distribution and conservation. Vyd. 1. Vlašim: Český svaz ochránců přírody Vlašim, 2005, 447 s. ISBN 80-86327-49-3 • ZWACH, Ivan. Naši obojživelníci a plazi ve fotografii. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1990, 141 s., fotogr. Lesnictví, myslivost a vodní hospodářství. ISBN 80-209-0053-5. • ZWACH, Ivan. Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 496 s. ISBN 978-80-247-2509-3. • DUNGEL, Jan a Zdeněk ŘEHÁK. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 2. Praha: Academia, 2011, 181 s. Atlas (Academia). ISBN 978-80-200-1979-0. • ROTH, Petr. Případ vodních skokanů. ŽIVA. Praha: Academia, 1989(5): 217-219. ISSN 0044 – 4812 • KALOUS, Lukáš. Karas stříbřitý a jeho příbuzní. ŽIVA. Praha: Academia, 2013(6): 285-288.