Rozmnožovací strategie žab Kateřina Hvězdová Charakteristika obojživelníků z hlediska rozmnožování  Jejich vejce ještě nemají skořápky a zárodky nejsou chráněny obaly  Vývoj vajec obojživelníků může proběhnout pouze v prostředí zabraňujícím jejich vyschnutí  Kladení vajec do vody a existence larválního stadia jsou pleziomorfní znaky zděděné po předcích a nevyskytují se u všech recentních skupin obojživelníků, umožňují však odlišit obojživelníky od blanatých (Amniota), kteří zmíněné znaky nikdy nemají  Existence larev a metamorfózy a z ní vyplývající dvoufázový životní cyklus můžeme považovat za důležitý znak obojživelníků, který se u jiných obratlovců nevyskytuje Rozmnožování žab obecně  Oplození vnější u převážné většiny žab  Všichni obojživelníci jsou normálně gonochoristi  Intersexuální nebo hermafroditičtí jedinci byli zjištěni v přírodních populacích některých skokanů, včetně našeho skokana hnědého (Rana temporaria)*  Převážná většina žab jsou druhy vejcorodé s nepřímým vývojem, zcela výjimečné jsou druhy živorodé nebo druhy s přímým vývojem Rozmnožování  Rozmnožování obojživelníků je velmi zajímavé, provázené často složitým epigamním chováním  V našich zemích a jiným chladnějších oblastech probíhá páření brzy zjara a také v teplejších pásech, kde se klima pravidelněji střídá, je rozmnožování sezónně determinováno  Při vyhledávání jedinců opačného pohlaví a soustřeďování na místech vhodných k páření hrají často důležitou roli zvukové signály  Některé druhy tvoří teritoria, u žab jsou známé i souboje mezi samci v době rozmnožování  Žáby mají až na nepatrné výjimky vnější oplození, které je spojeno s těsným fyzickým kontaktem sexuálních partnerů zvaným amplexus Amplexus  Samec se při amplexu dlouho před vlastním vypouštěním spermií přichytává na hřbetě samice a pevné držení mu často usnadňují zrohovatělé útvary (mozoly) na předních končetinách nebo na hrudi  Amplexus trvá až několik hodin a stimuluje ovulaci  K amplexu může dojít na souši cestou k vodě*, většinou k němu však dochází ve vodě, přičemž neúspěšní samci se snaží přichycené samce shodit, což se jim mnohdy podaří  Nespárovaní samci se snaží zachytit čehokoli, co se hýbe – někteří se snaží pářit se s rybami nebo větvemi  Různá doba věnovaná rozmnožování, některé se rozmnožují nárazově a v obrovském počtu převyšujícím tisíc jedinců se shromáždí na malém území, najdou partnery a páří se po dobu, která nepřesáhne jeden týden.  Naopak samci jiných druhů sedí u rybníka a kvákáním lákají samice po dobu dlouhou až několik měsíců.  Čas strávený v amplexu může významně ovlivnit okolní teplota, protože životní funkce obojživelníků jsou za vyšších teplot rychlejší. Andy - několik měsíců, šípové žáby v tropech podstatně kratší doba Vajíčka  Samice pak vypouští do vody vajíčka, jež samec hned oplodňuje  Počet vajec kladených jednou samicí je velmi rozmanitý, od jednoho (bezblanka nejmenší Sminthillus limbatus), po několik desítek tisíc (ropuchy a skokani)  Vajíčka jsou obvykle kladena do malých hloubek, kde teplota vody výrazně kolísá a promrznutí vody může snůšku ohrozit  Vajíčka se vyvíjejí krátce, jen několik dnů až týdnů, larvální vývoj naproti tomu trvá několik měsíců * Pulci  Z vajec se líhnou pulci, s kulovitým tělem a dlouhým bočně zploštělým ocasem, zobákovitě upravenými zrohovatělými ústy, na horním i dolním pysku několik řad drobných rohovitých zoubků a vnitřní žábry  Larvy obojživelníků jsou zprvu beznohé a pohybují se vlněním plochého ocasu  Mohou mít také přichycovací orgány, jež však brzy zanikají Pulci Metamorfóza  Pak se pod kůží tvoří základy končetin, nejprve předních, potom zadních (zevně jsou však u bezocasých nejdřív patrné zadní)  Při proměně vznikají oční víčka a u žab postupně resorbuje ocas, přičemž se uplatňuje buněčná apoptóza  Celý průběh metamorfózy je ovlivněn hlavně hormonem štítné žlázy  Pedomorfóza se u žab nevyskytuje, třebaže existují druhy trvale vázané na vodu Skokan hnědý (Rana temporaria)  Páří se jako první z našich žab již v únoru, na horách v březnu.  Rozmnožování má explozivní charakter  Skokani hnědí mají tendenci shromažďovat snůšky na jednom místě, a tak jedinci často vytvářejí rozsáhlé seskupení jednotlivých shluků  Ochrana před predátory a prudkými teplotními změnami (snůšky dokáží odolat krátkému zmrazení) Skokan ostronosý (Rana arvalis)  Samečci jsou během rozmnožování velice odlišní od ostatních žab – vyvinutý sezónní pohlavní dimorfismus: nateklé tělo, zvětšené plovací blány na zadních nohou a výrazné pářicí mozoly na předních končetinách  Nejnápadnější je ale jejich zbarvení, které se může pohybovat od šedomodré až šedočerné po jasně modrou s opalizujícími odlesky*  Různé teorie, vysvětlující tuto zvláštnost (např. odlišení partnerky od samce - konkurenta) Ropucha obecná (Bufo bufo)  Ve vodě tráví jen 1-2 týdny při páření v dubnu  Každoročně se vracejí do stejné nádrže, často té, ve které samy přišly na svět  Je-li někde stojatých vod nedostatek, tísní se v jedné nádrži desítky až stovky ropuch a o jednu samici usiluje několik samců - explozivní rozmnožování.  *Někdy se může na jednu samici přichytit až 10-17 samců najednou a ta může utonout  Velké shluky (koule) ropuch na dně nádrží, kterým se říká „ropuší copy“ – tento jev je dán zejména výraznou převahou samců v populaci ropuch obecných  Ropuchy kladou vajíčka do typických provazců, dlouhých až několik metrů, které zachytávají na vodní rostliny  Jakmile po dvou či třech týdnech čas rozmnožování pomine, ropuchy nádrže opustí a po zbytek roku k životu vodu nepotřebují Rosnička zelená (Hyla arborea)  Ve vodě se zdržuje jen v době páření, které se může protáhnout do července  Vajíčka jsou nápadně menší než např. vajíčka kuněk či skokanu, jsou uložena ve formě malých shluků (několik desítek vajíček), shluk uchycen k vegetaci Péče o potomstvo  Většina obojživelníků nemá rodičovskou péči o potomstvo  U druhů, kde je vyvinuta je biparetální péče vzácná (o potomky pečuje buď matka nebo otec) Péče o potomstvo - Ropuška starostlivá (Alytes obstetricans)  Samec nosí kolem zadních nohou omotané šňůry vajec, jež v noci namáčí do vody, dokud se nevylíhnou pulci Péče o potomstvo - Pipa americká (Pipa pipa)  Samice mají dlouhé kladélko, které je ohnuto na hřbet a při páření samec vtlačuje vajíčka do zduřelé hřbetní sliznice samice, čímž vzniknou komůrky posléze překryté víčkem  V nich proběhne embryonální nebo i larvální vývoj a vylézají pulci nebo už malé žabky (tzv. extrauterinní viviparie) Péče o potomstvo - Tlamorodka (Rheobatrachus)  Samice polykají oplozená vajíčka, která se vyvíjejí 6-7 týdnů v jejich žaludku  Během uvedené doby samice nepříjmá potravu a neprodukuje kyselinu chlorovodíkovou ani trávící enzymy  Pulci nemají ústa a tráví pouze ze žloutkových vaků  Porod probíhá na vodní hladině tak, že tlamorodka stahem boků postupně vytlačuje malé žabky do tlamy, kterou drží otevřenou dokud mládě nevyleze ven Další příklady péče o mláďata  Vakorosničky rodu Gastotheca mají podkožní hřbetní vak, v němž se vyvíjejí vejce a později pulci  Samec chilské nosatky Darwinovy (Rhinoderma darwini) sbírá vejce tlamou a vývoj potomstva až do proměny probíhá v jeho zvětšeném hrdelním rezonátoru  Existují také žáby budující hnízda nebo umělé vodní nádrže na stromech  Pralesnička drobná (Dendrobates pumilio) - samice klade vlastním pulcům do vody další neoplozená vajíčka jako potravu („krmná vajíčka“) Zdroje  GAISLER, Jan ZIMA a Jiří. Zoologie obratlovců. Vyd. 2., přeprac. Praha: Academia, 2007, 692 s. ISBN 978-80-200-1484-9.  http://www.national-geographic.cz/clanky/modre-zaby-jsou-i-v-cesku-ale- jen-nekdy-a-nekde-poradime-vam-kde-je-uvidite.html#.VjyezkYnh_k  http://www.obojzivelnici.wbs.cz/  http://www.rozhlas.cz/hlas/zaby/_zprava/ropucha-obecna--26038  http://www.eco-centrum.cz/zaby  http://www.lidovky.cz/foto.aspx?galerie=zaby  http://www.rozhlas.cz/hlas/zaby/_zprava/ropucha-kratkonoha--45388