Základní zásady fonologické transkripce
Zaznamenávání fonologické transkripce – malými písmeny do zkosených závorek: /fonologická
transkripce/
Terminální předěl: #; na začátku a na konci výpovědí; vyznačujeme také intonaci klesavou,
stoupavou, případně polokadenci
Vnější předěl: +; +jedno+slovo+druhé+slovo+
Vnitřní předěl =; vnitřní předěl zaznamenáváme v případě 1. předložek +nad=bitem+; 2. předpon
+nej=jemňejší+; 3. složených slov (kompozit) +zemňe=třeseňí+; rozkazovací způsob 1. a 2. osoby
mn.č. +kup=me+
Ve fonetické transkripci se neobjevují znaky: y, ý, ě, ů; neobjevují se znaky ɱ, ŋ, ṛ, ḷ, ṃ, ṇ.
Neobjevují se ani interpunkční znaménka.
Zůstávají znaky: ʒ, ǯ; oṷ, eṷ, aṷ
Pro znělé i neznělé ch jediná značka x; pro znělé i neznělé ř také pouze ř.
Nezaznamenáváme ráz ani slovní přízvuk.
Zaznamenáváme intonaci a větný přízvuk (kladený na jádro výpovědi).